30 C 503/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16.863,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16.863,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16.863,15 Kč od 6.6.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.400, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 21.8.2025 domáhala na žalovaném zaplacení 16.863,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 5.5.2025 bylo zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny na adrese , adresa, , s tím, že neoprávněný odběr byl zjištěn v rozsahu 346 kWh, tj. v částce 3.814,51 Kč, a to včetně platby za stálý příkon. V souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru elektřiny žalobkyni vznikly náklady ve výši 13.048,64 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, ničeho na dlužnou částku nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 16.863,15 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že dne 5.5.2025 bylo zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny na adrese , adresa, , s tím, že neoprávněný odběr byl zjištěn v rozsahu 346 kWh, tj. v částce 3.814,51 Kč, a to včetně platby za stálý příkon. V souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru elektřiny žalobkyni vznikly náklady ve výši 13.048,64 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, ničeho na dlužnou částku nezaplatil.

5. Lze tak uzavřít, že žalovaný žalobkyni neuhradil částku ve výši 13.048,64 Kč.

6. Soud věc právně posoudil dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), pokud se jedná o povinnost žalovaného nahradit žalobkyni škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny, jejíž výše byla stanovena za použití § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Úrok z prodlení pak soud posoudil podle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 NOZ). Nárok žalobkyně na náhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny, a to včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, soud posoudil jako důvodný dle § 17 odst. 5 vyhlášky.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.400, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600, Kč představující 300, Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.