30 C 521/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 41.889, Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 5.000,- Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4.238,20 Kč za období od 14.8.2024 do 30.4.2025, co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 41.889,- Kč od 1.5.2025 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 500,- Kč od 10.7.2025 do 1.8.2025, z částky 1.000,- Kč od 2.8.2025 do 5.9.2025, z částky 1.500,- Kč od 6.9.2025 do 8.10.2025, z částky 2.000,- Kč od 9.10.2025 do 6.11.2025, z částky 2.500,- Kč od 7.11.2025 do 6.12.2025, z částky 3.000,- Kč od 7.12.2025 do 5.1.2026, z částky 3.500,- Kč od 6.1.2026 do 9.2.2026, z částky 4.000,- Kč od 10.2.2026 do 12.3.2026, z částky 4.500,- Kč od 13.3.2026 do 9.4.2026 a z částky 5.000,- Kč od 10.4.2026 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36.889,- Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4.238,55 Kč za období od 14.8.2024 do 30.4.2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 41.889,- Kč od 1.5.2025 do 9.7.2025, z částky 41.389,- Kč od 10.7.2025 do 1.8.2025, z částky 40.889,- Kč od 2.8.2025 do 5.9.2025, z částky 40.389,- Kč od 6.9.2025 do 8.10.2025, z částky 39.889,-Kč od 9.10.2025 do 6.11.2025, z částky 39.389,- Kč od 7.11.2025 do 6.12.2025, z částky 38.889,- Kč od 7.12.2025 do 5.1.2026, z částky 38.389,- Kč od 6.1.2026 do 9.2.2026, z částky 37.889,- Kč od 10.2.2026 do 12.3.2026, z částky 37.389 Kč od 13.3.2026 do 9.4.2026 a z částky 36.889,- Kč od 10.4.2026 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4.580, Kč, k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Povinnosti uložené žalované výroky II. a III. tohoto rozsudku je žalovaná povinna splnit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 500,- Kč, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení, byť s jedinou splátkou; první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nabude právní moci tento rozsudek.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 22.7.2025, ve znění pozdějších podání, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 41.889,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalované , jméno FO, uzavřel dne 26.4.2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. se společností , právnická osoba, , smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 100.000,- Kč, který se zavázal splácet v měsíčních splátkách splatných vždy k 10. dni v měsíci, přičemž splátka měla činit nejméně 5 % z dlužné částky, minimálně však 500,- Kč, a součástí smluvního vztahu byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník.

2. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka z této úvěrové smlouvy na ni přešla na základě smlouvy o postoupení portfolia smluv o úvěrech uzavřené dne 18.9.2023 mezi , Anonymizováno, a žalobkyní, s účinky od 1.11.2023, a že žalovaná za tuto pohledávku odpovídá jako dědička po zemřelém dlužníku (zůstaviteli), neboť podle usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci pozůstalosti vedené pod sp. zn. , spisová značka, nabyla dědictví, jehož součástí byla i tato pohledávka. Dle žalobkyně nebyl úvěr řádně splácen, žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně vyzývána, zejména výzvami ze dne 21.3.2024 a 10.7.2024, a protože ani poté nedošlo k řádnému plnění, žalobkyně ke dni 13.8.2024 zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky, kterou tehdy vyčíslila na 50.984,43 Kč, přičemž v žalobě podané dne 22.7.2025 již po zohlednění předchozí úhrady 1.000,- Kč dne 11.6.2025 uplatnila jistinu ve výši 41.889,- Kč s příslušenstvím, které původně tvořil kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3.798,84 Kč za období od 14.8.2024 do 30.4.2025, kapitalizovaný smluvní úrok rovněž ve výši 3.798,84 Kč za totéž období, dále úrok z prodlení z částky 41.889,- Kč od 1.5.2025 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 41.889,- Kč od 1.5.2025 do zaplacení, přičemž následně ve vyjádření k výzvě soudu ze dne 16.2.2026 žalobkyně upřesnila, že správná výše kapitalizovaného smluvního úroku činí 4.238,20 Kč a správná výše kapitalizovaného úroku z prodlení činí 4.238,55 Kč, a současně tvrdila, že po podání žaloby žalovaná postupně hradila další splátky po 500,- Kč, konkrétně dne 9.7.2025, 1.8.2025, 5.9.2025, 8.10.2025, 6.11.2025, 6.12.2025, 5.1.2026 a 6.2.2026, takže zohlednila úhrady v celkové výši 4.000,- Kč, z čehož podáním ze dne 22.1.2026, opraveným podáním ze dne 2.2.2026, vzala žalobu zpět nejprve ohledně 3.500,- Kč jistiny a následně podáním ze dne 16.2.2026 ještě ohledně další částky 500,- Kč jistiny, odpovídající části úroku z prodlení a navíc v celém rozsahu i ohledně kapitalizovaného smluvního úroku 4.238,20 Kč a běžícího smluvního úroku 12,75 % ročně, takže od tohoto okamžiku se domáhala již jen zaplacení 37.889,- Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 4.238,55 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z postupně klesající jistiny, a posléze dalším podáním ze dne 14.4.2026 žalobkyně zohlednila ještě další dvě platby žalované po 500,- Kč, uhrazené dne 12.3.2026 a 9.4.2026, v důsledku čehož vzala žalobu zpět ohledně další částky 1.000,- Kč jistiny i odpovídající části běžícího zákonného úroku z prodlení a nyní se tedy po všech provedených částečných zpětvzetích domáhá již jen toho, aby soud žalované uložil zaplatit zbývající jistinu 36.889,- Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4.238,55 Kč za dobu od 14.8.2024 do 30.4.2025 a dále úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 41.889,- Kč od 1.5.2025 do 9.7.2025, z částky 41.389,- Kč od 10.7.2025 do 1.8.2025, z částky 40.889,- Kč od 2.8.2025 do 5.9.2025, z částky 40.389,- Kč od 6.9.2025 do 8.10.2025, z částky 39.889,- Kč od 9.10.2025 do 6.11.2025, z částky 39.389,- Kč od 7.11.2025 do 6.12.2025, z částky 38.889,- Kč od 7.12.2025 do 5.1.2026, z částky 38.389,- Kč od 6.1.2026 do 9.2.2026, z částky 37.889 Kč od 10.2.2026 do 12.3.2026, z částky 37.389,- Kč od 13.3.2026 do 9.4.2026 a z částky 36.889,- Kč od 10.4.2026 do zaplacení. Žalobkyně se tak podanou žalobou, ve znění pozdějších podání, domáhala na žalované zaplacení částky 36.889,- Kč se zákonným příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Jak je patrné výše z textu, žalobkyně opakovaně vzala žalobu částečně zpět, a to v návaznosti na dílčí platby žalované. S ohledem na tyto skutečnosti soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu, jak je rozvedeno v tomto výroku, dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. Vzhledem ke skutečnosti, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo ještě před zahájením prvního (ústního) jednání, nebylo třeba souhlasu žalované s tímto dispozičním úkonem.

6. Z žalobkyní listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že na podkladě usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 15.3.2024, vznikla žalované povinnost zaplatit pohledávku společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , z titulu revolvingového úvěru poskytnutého společností , právnická osoba, , evidovaného pod č. , hodnota, , ke dni smrti zůstavitele v nesplacené výši 49.889,- Kč. Dlužná pohledávka byla v průběhu dědického řízení postoupena na žalobkyni (viz sdělení ze dne 6.12.2023).

7. Z usnesení je tedy zřejmé, že žalovaná, jakožto pozůstalá po zůstaviteli, měla na základě dohody dědiců o vypořádání společného jmění manželů zaplatit dlužnou částku ve výši 49.889,- Kč. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně vyzývána k úhradě této částky, když byla současně upozorněna, že pokud tak ve stanovené lhůtě zcela neučiní, tj. nejpozději do 9.8.2024, žalobkyně se bude svého práva domáhat soudní cestou.

8. Z podkladů pro soudní řízení je seznatelné, že žalovaná tuto částku prostřednictvím několika nepravidelných dílčích plateb postupně splácela. Žalovaná tímto způsobem postupuje i nadále, když zpravidla každý měsíc hradí částku 500,- Kč, což byl i ostatně důvod, proč v průběhu tohoto řízení došlo k tolika částečným zpětvzetím žaloby.

9. Povinnost žalované vznikla v návaznosti na Smlouvu o poskytnutí úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena dne 26.4.2012 mezi zůstavitelem a právní předchůdkyní žalobkyně. Primárním účelem této smlouvy prostřednictvím tzv. klasického úvěru bylo financování nákupu , Anonymizováno, . Vedle tohoto základního produktu byl ještě sjednán tzv. revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do 100.000,- Kč.

10. Ke dni rozhodnutí soud zbývá zaplatit dlužnou částku ve výši 36.889,- Kč.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

12. Dle § 1697 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), platí, že nebrání-li tomu zůstavitelovo nařízení, soud rozdělí pozůstalost schválením dohody dědiců.

13. Dle § 1699 odst. 1 NOZ platí, že podle okolností mohou být také pohledávka nebo dluh přiděleny jednotlivému dědici. Přidělí-li se dluh některému dědici, nedotýká se to práv věřitele.

14. Dle § 1701 odst. 1 NOZ platí, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

15. Z citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že soud může dědictví rozdělit schválením dohody dědiců, k čemuž v tomto řízení došlo. Tato skutečnost měla kromě jiného za následek, že na žalovanou přešla povinnost zaplatit dluhy zůstavitele, a to v rozsahu a ve výši, jak byly specifikovány ve shora zmíněném usnesení (§ 1701 odst. 1 NOZ). Z předložených listin je rovněž patrné, že žalovaná dosud dlužnou částku zcela nezaplatila, přestože byla žalobkyní vyzvána, aby tak učinila.

16. Protože žalovaná nezaplatila částku ve výši 36.889,- Kč, soud jí výrokem II. tohoto rozsudku uložil povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení (§ 1968 NOZ) s úhradou této částky, jakož se i dostala do prodlení (§ 1968 NOZ) s úhradou předchozí dlužné částky, jejíž výše se postupně v návaznosti na placené dílčí částky snižovala, soud proto žalované týmž výrokem uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).

17. V této souvislosti soud dodává, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení nejen ohledně samotné částky 36.889,- Kč, tj. povinnost zaplatit úrok z prodlení z aktuální výše dlužné jistiny, nýbrž i ohledně jednotlivých dlužných částek, jak se postupně vlivem jednotlivých dílčích plateb snižovaly, a to vždy do data úhrady.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.580, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.676, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41.889, Kč sestávající z částky 700, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 700, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 700, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.400, Kč ve výši 504, Kč.

19. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

20. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností dle výroku II. a III. určil soud žalované výrokem IV. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500,- Kč dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta za středníkem, a to pod ztrátou výhody splátek, v případě prodlení, byť s jedinou splátkou.

21. Při úvaze o povolení splátek soud přihlédl především k osobním poměrům žalované, zejména k jejímu pokročilému věku (rok nar. 1939), a dále ke skutečnosti, že žalovaná dluh v průběhu řízení průběžně a dobrovolně hradila, byť toliko v částkách 500,- Kč měsíčně. Z dosavadního platebního chování žalované je zřejmé, že svou povinnost nepopírá a v rozsahu svých možností ji plní, současně je však patrné, že jednorázová úhrada celé dlužné částky pro ni není reálně dosažitelná.

22. Soud dále zohlednil, že stanovená výše splátek odpovídá dosavadnímu způsobu úhrady dluhu ze strany žalované, a vytváří tak předpoklad, že žalovaná bude v dobrovolném plnění pokračovat i po právní moci rozsudku. Takto nastavený splátkový režim má soud za přiměřený, neboť na straně jedné zachovává právo žalobkyně na plné uspokojení její pohledávky, na straně druhé však nečiní uloženou povinnost pro žalovanou fakticky nesplnitelnou.

23. Postavení žalobkyně není povolením splátek nepřiměřeně dotčeno, neboť splátkový režim je spojen se ztrátou výhody splátek při prodlení, byť jen s jedinou splátkou. V takovém případě se stane splatným celý zbytek dluhu. Soud proto uzavřel, že povolení splátek v projednávané věci přiměřeně zohledňuje poměry žalované, aniž by představovalo nepřiměřený zásah do práv žalobkyně. Podpůrně soud přihlédl též k tomu, že s ohledem na povahu a ekonomické zázemí žalobkyně nelze dovodit, že by takto stanovený splátkový režim pro ni představoval nepřiměřenou majetkovou újmu.

24. Ze všech rozvedených důvodů soud žalované umožnil, aby dlužnou částku, příslušenství a náhradu nákladů řízení mohla zaplatit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 500,- Kč, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou, byť jediné splátky.

25. Z obdobných důvodů, které byly právě zmíněny, soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání obsahující částečné zpětvzetí žaloby, byť je zjevné, že posuzováno ryze z procesního hlediska dle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. opakované částečné zastavení řízení procesně zavinila žalovaná.

26. Je tomu taktéž z důvodu, že soud musel ve věci ingerovat a žalobkyni vyzývat, aby doplnila své předchozí podání obsahující částečné zpětvzetí žaloby, přičemž žalobkyně na výzvu soudu reagovala dvěma navazujícími podáními. To, že tato podání rovněž obsahují (další) částečné zpětvzetí žaloby, není důvodem, aby za tato podání byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení.

27. Soud při tomto závěru přihlédl též k tomu, že skutkový i právní základ uplatněného nároku byl vymezen již v žalobě a v podáních, za něž byla žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána. Následná podání na tomto základě nic neměnila co do samotného důvodu nároku, nýbrž převážně reagovala na postupné dílčí úhrady žalované a promítala jejich dopad do rozsahu žalobou uplatněného plnění a jeho příslušenství.

28. Za této procesní situace měl soud za to, že již přiznaná náhrada nákladů řízení přiměřeně odpovídá rozsahu právní služby poskytnuté k uplatnění práva žalobkyně v tomto řízení. Přiznání další samostatné náhrady za každé z navazujících podání obsahujících částečné zpětvzetí žaloby proto soud nepovažoval s ohledem na okolnosti projednávané věci za důvodné.