30 C 530/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 19.405,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19.405,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15.858,08 Kč od 16.8.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8.786, Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 20.8.2024 domáhala na žalované zaplacení částky 19.405,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., s žalovanou uzavřela dne , datum, Smlouvu k službě , Anonymizováno, , na jejímž základě žalované umožnila za zboží zaplatit po jeho vyzkoušení. Žalovaná využila služeb právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 15.858,08 Kč, které však nezaplatila, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy. Právní předchůdkyně žalobkyně se na žalované v důsledku prodlení s úhradou domáhala poplatku z prodlení ve výši 3.538,- Kč a poplatku ve výši 9,90 Kč za službu , Anonymizováno, . Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení v celkové výši 19.405,98 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., s žalovanou uzavřela dne , datum, Smlouvu k službě , Anonymizováno, , na jejímž základě žalované umožnila za zboží zaplatit po jeho vyzkoušení. Žalovaná využila služeb právní předchůdkyně žalobkyně v období od 28.5.2023 do 31.7.2023 ve výši 15.858,08 Kč, které měla zaplatit nejpozději do 15.8.2023, což však žalovaná neučinila, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy. Právní předchůdkyně žalobkyně se na žalované v důsledku prodlení s úhradou též domáhala poplatku z prodlení ve výši 3.538,- Kč a poplatku ve výši 9,90 Kč za službu , Anonymizováno, . Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni.

5. Lze uzavřít, že žalovaná dosud žalobkyni neuhradila částku ve výši 19.405,98 Kč (15.858,08 Kč + 3.5358,- Kč + 9,90 Kč).

6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla za použití § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), prostřednictvím elektronických technických prostředků platně v písemné formě uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 NOZ. Právní předchůdkyně žalobkyně se na podkladě této smlouvy zavázala žalované umožnit využívat nabízené služby (i s odloženou splatností), oproti čemuž se žalovaná zavázala za využité služby a sjednané poplatky právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit, což ovšem žalovaná zcela neučinila. Žalovaná tak uvedenou povinnost nesplnila řádně a včas, pročež se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši stanovené dle nařízení vlády (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Nárok na zaplacení poplatku z prodlení ve výši 3.538,- Kč soud právně posoudil jako důvodný nárok na zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 a násl. NOZ, byť je tento nárok označován jako poplatek z prodlení. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ).

7. S ohledem na shora uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.786, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19.405,98 Kč sestávající z částky 1.900, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. ze dne 5.6.2024, z částky 1.900, Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne 5.6.2024 a z částky 1.900, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne 20.8.2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300, Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.600, Kč ve výši 1.386, Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.