Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

30 C 545/2022

č. j. 30 C 545/2022-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-02-28 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUL:2023:30.C.545.2022.4

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí (exekuce)

I. Určuje se, že movité věci: 1) položka č. 2 – [anonymizována tři slova]; 2) položka č. 3 – [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 3) položka č. 4 – [anonymizována dvě slova]; 4) položka č. 7 – [anonymizována čtyři slova]; 5) položka č. 10 – [anonymizována čtyři slova]; 6) položka č. 13 – [anonymizována tři slova]; položka č. 16 – [anonymizována tři slova]; 7) položka č. 17 – [anonymizováno] [příjmení] [jméno] 8) položka č. 19 – [anonymizována tři slova]; 9) položka č. 20 – [anonymizována tři slova]; 10) položka č. 21 – [anonymizována tři slova]; 11) položka č. 22 – [anonymizováno 5 slov]; které byly pojaty do soupisu protokolem o soupisu movitých věcí ze dne [datum] na podkladě exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jsou vyloučeny z exekuce nařízené exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vydaným [exekutorský úřad].

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení toho, že movitá věc označená jako položka č. 18 – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], jež byla pojata do soupisu protokolem o soupisu movitých věcí ze dne [datum] na podkladě exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], je vyloučena z exekuce nařízené exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vydaným [exekutorský úřad], se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění pozdějšího podání, domáhala určení, že shora zmíněné movité věci jsou vyloučeny z exekuce, jež byla nařízena exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vydaným [exekutorský úřad], když dne [datum] byly v bytě žalobkyně tyto movité věci pojaty do soupisu protokolem o soupisu movitých věcí ze dne [datum] na podkladě exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalobkyně proti tomuto soupisu podala námitky a navrhla, aby tyto movité věci byly ze soupisu vyškrtnuty. O návrhu žalobkyně ve vztahu k těmto movitým věcem rozhodl [exekutorský úřad] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tak, že návrh na vyškrtnutí těchto movitých věcí ze soupisu zamítl, pročež žalobkyně podala tuto žalobu. Žalobkyně ohledně těchto movitých věcí namítla, že se jedná o movité věci, jež jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, jež si je pořídila z vlastních prostředků, popř. jí byly darovány, resp. že se jedná o movité věci, které jsou ve vlastnictví pronajímatele bytu, jenž si žalobkyně pronajala na základě nájemní smlouvy. S ohledem na tyto skutečnosti žalobkyně navrhla, aby movité věci byly vyloučeny z exekuce, jakož aby ji byla přiznána náhrada nákladů řízení.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že s vyloučením věcí z exekuce nesouhlasí, a to z důvodu, že žalobkyně k předmětným movitým věcem nepředložila jediný důkaz, který by zcela bez pochybností osvědčoval její vlastnické právo k movitým věcem, když o vyloučení movitých věcí z exekuce nelze rozhodnout pouze na základě tvrzení žalobkyně a jejích známých, když se jedná o osoby blízké, jež jsou z tohoto důvodu nedůvěryhodné. Žalovaná navrhla, že pokud by soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, aby žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných soud po skutkové stránce zjistil, že [anonymizována dvě slova] byl žalobkyni darován jejím bratrem [jméno] [příjmení], když tento byl zakoupen dne [datum] za kupní cenu [částka] (viz čestné prohlášení ze dne [datum] a zjednodušený daňový doklad ze dne [datum]), že [anonymizována dvě slova] žalobkyni jako vánoční dárek darovala její přítelkyně (povinná) [jméno] [příjmení] (viz čestné prohlášení ze dne [datum]), že žalobkyně přes inzerát jako použité zboží zakoupila [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], a to včetně [anonymizováno] (viz čestné prohlášení žalobkyně ze dne [datum]).

5. Pokud se týká [anonymizováno], tento měla žalobkyně pořídit z vlastních prostředků.

6. Ohledně movitých věcí – [anonymizováno 5 slov] a 2 x [anonymizováno], soud ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] (čl. 2), jež byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], jakožto pronajímatelem, a žalobkyní, jakožto nájemcem, resp. z předávacího protokolu k této smlouvě ze dne [datum], zjistil, že tyto movité věci jsou příslušenstvím pronajatého bytu.

7. Pokud se jedná o [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], soud konstatuje, že ze smlouvy o nájmu bytu, resp. z předávacího protokolu, nezjistil, že by tato movitá věc byla příslušenstvím pronajatého bytu, jak bylo uvedeno v žalobě.

8. Z hlediska skutkového závěru má soud za zjištěné, že movité věci (vyjma [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – položka č. 18), jež byly pojaty do soupisu, jsou buď ve vlastnictví žalobkyně nebo ve vlastnictví pronajímatele bytu. Ohledně položky č. 18 - [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – soud nezjistil, že by tato movitá věc měla být ve vlastnictví žalobkyně, resp. že by měla být ve vlastnictví pronajímatele bytu.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

10. Dle § 267 o.s.ř. platí, že právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

11. Vylučovací žaloba dle § 267 o.s.ř. představuje nástroj obrany osob odlišných od povinného, proti postižení jejich majetku výkonem rozhodnutí. Právem, jež nepřipouští výkon rozhodnutí, je nejčastěji právo vlastnické. Vedle vlastnického práva lze k dalším právům vylučujícím výkon rozhodnutí přičítat oprávněnou držbu.

12. Dle soudu ze smlouvy o nájmu bytu jednoznačně plyne, že movité věci – [anonymizováno 5 slov] a 2 x [anonymizováno] – jsou ve vlastnictví pronajímatele bytu, tudíž osoby odlišné od povinné, když se jedná o příslušenství žalobkyní pronajatého bytu. Žalobkyně proto disponuje platným právním důvodem, na jehož základě je oprávněna tyto movité věci v intencích smlouvy o nájmu bytu užívat. Tato právní skutečnost z žalobkyně činí řádného držitele. Jinak řečeno – žalobkyni svědčí řádná držba ohledně těchto movitých věcí.

13. Pakliže žalobkyni ve vztahu k těmto movitým věcem svědčí řádná držba, jedná se o právní skutečnost, jež ve smyslu § 267 o.s.ř. nepřipouští (vylučuje) výkon rozhodnutí týkající se těchto movitých věcí. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl tak, že tyto movité věci jsou vyloučeny z exekuce.

14. Pokud se týká movitých věcí - [anonymizováno 13 slov], a to včetně [anonymizována dvě slova] – soud má za to, a to na podkladě předložených listinných důkazů, že lze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že se jedná o movité věci, jež jsou jejím výhradním vlastnictvím.

15. Soud si je velmi dobře vědom vyjádření žalované, že tvrzení žalobkyně ohledně těchto movitých věcí jsou prokazována toliko čestným prohlášením, jednak samotné žalobkyně, a jednak jejím bratrem a její přítelkyní.

16. Jakkoliv je zjevné, že se jedná o osoby blízké žalobkyni, když navíc nelze úplně vyloučit, že povinná může být na vyloučení movitých věcí z exekuce osobně zainteresována, když se může jednat o věci, které sama užívá, když je u žalobkyně v předmětném bytě na návštěvě, přesto soud dospěl k závěru, že tato okolnost by bez přistoupení dalších relevantních skutečnostní neměla znamenat, že bratr žalobkyně a její přítelkyně jsou toliko z důvodu, že se jedná o osoby blízké žalobkyně, nedůvěryhodnými osobami. Takto přímý a jednoduchý závěr, jestliže není ničím dalším prokazován či alespoň osvědčován, což v projednávané věci není, nelze učinit, tj. nelze a priori presumovat, že osoby blízké žalobkyni říkají o předmětných věcech nepravdu.

17. Soud proto vyšel z toho, že žalobkyní předložené listiny, a to zejména čestná prohlášení, obsahují úplné a pravdivé informace. Na tomto skutkovém základě soud učinil právní závěr, že žalobkyně ve vztahu k těmto movitým věcem svědčí vlastnické právo.

18. Dle soudu nelze rovněž přehlédnout, že při standardním běhu věcí, a to zvláště za situace, když movitá věc není kupříkladu nakupována přes e-shop on-line, není na faktuře, na pokladním dokladu či jiném obdobném dokladu zpravidla uvedeno jméno kupujícího. Tato skutečnost pak znamená, že i kdyby žalobkyně k movitým věcem (vyjma [anonymizována dvě slova]) předložila doklad o jejich nákup, když je nutno poznamenat, že ne každý si doma uchovává doklad o jejich nákupu, aby eventuálně těmito doklady mohl v případě potřeby např. exekutorovi prokázat, že mu k těmto movitým věcem svědčí vlastnické právo, tak bez toho, aniž by na takovém dokladu bylo navíc obsaženo jméno kupujícího, by žalovaná mohla nadále tvrdit a současně namítat, že takový doklad nijak neprokazuje, že vlastníkem movité věci je skutečně žalobkyně.

19. Lze konstatovat, že žalobkyně ohledně movitých věcí - [anonymizováno 13 slov] (včetně [anonymizováno]) a [anonymizováno] – prokázala, že jí k těmto movitým věcem náleží vlastnické právo, jež představuje právo, které ve smyslu § 267 o.s.ř. nepřipouští výkon rozhodnutí. Pokud žalobkyně za této situace podala návrh na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí dle § 267 o.s.ř., je zřejmé, že podmínky obsažené v tomto ustanovení o.s.ř. byly splněny, pročež soud výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl tak, že i tyto zbývající movité věci jsou dle § 267 o.s.ř. vyloučeny z exekuce.

20. Jelikož se žalobkyni ohledně jedné movité věci – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – položka č. 18 – nepodařilo prokázat, že je tato movitá věc součástí pronajatého bytu, a že vlastnické právo k této věci náleží pronajímateli bytu, má tato skutečnost za následek, že žalobkyni ve vztahu k této movité věci nelze pokládat za řádného držitele, tj. žalobkyni nesvědčí řádná držba, pročež nejsou splněny zákonné předpoklady pro aplikaci § 267 o.s.ř., aby tato movitá věc byla vyloučena z výkonu rozhodnutí (exekuce), pročež soud žalobu ohledně této movité věci výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

21. Pro úplnost soud dodává, že toliko k prokázání tvrzení, že tato movitá věc je součástí pronajatého bytu, když tato skutečnost má vyplývat ze smlouvy o nájmu bytu, resp. z předávacího protokolu k bytu, soud jednání nenařizoval, když je nepochybné, že tato položka v těchto listinách není obsažena.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků řízení toto právo nepřiznal. Jakkoliv byla žalobkyně v tomto řízení úspěšná jen částečně, když se ovšem jednalo o neúspěch v poměrně nepatrné části, pročež by ji měla dle § 142 odst. 3 o.s.ř. náležet plná náhrada nákladů řízení, soud v tomto případě vyšel z nálezu Ústavního soudu ze dne 9.6.2009, sp. zn. III. ÚS 292/07. Na podkladě tohoto nálezu soud uvážil, že by pro žalovanou bylo nespravedlivé, že jestliže by ji soud v tomto řízení uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to toliko z důvodu, že se žalovaná, jakožto oprávněná, domáhá svého práva vůči povinné a účastníkem probíhajícího řízení se stala výhradně v důsledku jednání exekutora (které nemohla nijak ovlivnit), jenž pojal do soupisu movitých věcí i věci, u nichž právo k majetku nepřipouští výkon rozhodnutí (exekuci). Za této situace pokládá soud za vzájemně spravedlivé řešení, když žádnému z účastníků řízení nebude přiznána náhrada nákladů řízení a každý z účastníků řízení si tak bude nést své vlastní náklady související s tímto řízením.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.