30 C 550/2024
č. j. 30 C 550/2024-25
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 513 § 562 § 1879 § 1970 § 2048 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11.091, Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se co do částky 1.220,- Kč zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.871, Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.572,50 Kč od 3.9.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.756,56 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 11.091,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5.500,- Kč, které byl žalovaný povinen vrátit nejpozději dne 2.9.2023, jakož i byl žalovaný povinen zaplatit smluvní úrok ve výši 82,50 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 990,- Kč. Žalovaný však ničeho nevrátil a nezaplatil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky, s níž byl žalovaný v prodlení. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2.018,50 Kč. Z důvodu prodlení žalovanému vznikla povinnost zaplatit poplatek za administraci prodlení ve výši 700,- Kč, jakož i poplatek za upomínky odeslané formou sms a e-mailu ve výši 800,- Kč (50,- Kč/sms, 30,- Kč/e-mail) a rovněž i písemnou formou ve výši 1.000,- Kč za dvě písemné upomínky (500,- Kč/upomínka). Pohledávka za žalovaným byla následně postupně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 5.500,- Kč, jakožto jistiny, částky 82,50 Kč, jakožto úroků, částky 990,- Kč, jakožto poplatku za poskytnutí úvěru, částky 700,- Kč, jakožto poplatku za administraci prodlení žalovaného, částky 1.800,- Kč, jakožto poplatků za odeslání upomínek, částky 2.018,50 Kč, jakožto smluvní pokuty, příslušenství a náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě mu byly dne 3.8.2023 bankovním převodem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5.500,- Kč, které byl žalovaný povinen vrátit nejpozději dne 2.9.2023, jakož i byl žalovaný povinen zaplatit smluvní úrok ve výši 82,50 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 990,- Kč. Žalovaný však ničeho nevrátil a nezaplatil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky, s níž byl žalovaný v prodlení. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2.018,50 Kč. Z důvodu prodlení měla žalovanému vzniknout povinnost zaplatit poplatek za administraci prodlení ve výši 700,- Kč, jakož i žalovanému měla vzniknout povinnost zaplatit poplatek za upomínky odeslané formou sms a e-mailu ve výši 800,- Kč (50,- Kč/sms, 30,- Kč/e-mail) a rovněž i písemnou formou ve výši 1.000,- Kč za dvě písemné upomínky (500,- Kč/upomínka). Pohledávka za žalovaným byla následně postupně postoupena na žalobkyni. Žalovaný, třebaže byl opakovaně vyzván ke zjednání nápravy, ničeho žalobkyni nevrátil/nezaplatil.
5. Lze shrnout, že žalovaný žalobkyni nevrátil/nezaplatil částku ve výši 11.091,- Kč. Z této částky, jak bude dále rozvedeno, se žalobkyně na žalovaném důvodně domáhala zaplacení částky ve výši (i) 5.500,- Kč, (ii) 82,50 Kč, (iii) 990,- Kč, (iv) 700,- Kč, (v) 50,- Kč, (vi) 30,- Kč, (vii) 500,- Kč a (viii) 2.018,50 Kč, tj. celkem 9.871,- Kč. Částky ve výši 1.220,- Kč se žalobkyně na žalovaném domáhala nedůvodně.
6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), která byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě byl úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit smluvní úrok a různé sjednané poplatky, což však žalovaný porušil, když ničeho nevrátil a nezaplatil. Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu dle § 2048 odst. 1 a násl. NOZ, jakož jednotlivé poplatky (700,- Kč, 50,- Kč, 30,- Kč a 500,- Kč) vzniklé v souvislosti s upomínáním žalovaného, které soud posoudil jako nároky na příslušenství spojené s uplatněním sporné pohledávky dle § 513 NOZ. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smluv o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ).
7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem II. tohoto rozsudku vyhověl toliko co do částky 9.871,- Kč.
8. Výrokem I. tohoto rozsudku soud žalobu zamítl co do částky 1.220,- Kč (9 x 50,- Kč = 450,- Kč; 9 x 30,- Kč = 270,- Kč; 1 x 500,- Kč). Je tomu z důvodu, že soud jako důvodné uznal toliko upomínky ze dne 7.9.2023, které byly učiněny formou sms a e-mailem (50,- Kč + 30,- Kč).
9. Navazujících devět upomínek odeslaných formou sms a e-mailem soud již nepokládá za důvodné. Soud je toho názoru, že aby žalovaný byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně informován o tom, že se dostal do prodlení s vracením poskytnutých peněžních prostředků, plně postačovalo, jestliže byl žalovaný o této skutečnosti právní předchůdkyní žalobkyně informován prostřednictvím jedné sms zprávy a jednoho e-mailu; v obou případech dne 7.9.2023. Z tohoto důvodu pak už nebylo zapotřebí, aby žalovaný byl o téže negativní skutečnosti následně ještě devětkrát informován prostřednictvím sms zpráv a e-mailů (9.9.2023, 12.9.2023, 16.9.2023, 22.9.2023, 23.9.2023, 27.9.2023, 30.9.2023, 2.10.2023 a 4.10.2023). Tyto následně odeslané zprávy považuje soud za nadbytečné, a tedy i za nedůvodné, pročež je vyloučeno, aby žalovanému byla soudem uložena povinnost zaplatit žalobkyni poplatky za tyto zprávy (9 x 50,- Kč = 450,- Kč; 9 x 30,- Kč = 270,- Kč).
10. Obdobným způsobem soud nahlíží i na písemné upomínky ze dne 18.9.2023 a ze dne 6.10.2023. Soud má v návaznosti na dříve odeslané sms zprávy a e-maily za úplně postačující, jestliže by žalovaný byl toliko jednou písemně informován o tom, že se ocitl v prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků. Ve světle tohoto závěru soud považuje výzvu ze dne 18.9.2023 za důvodnou. Následnou výzvu ze dne 6.10.2023 však již soud pokládá za nedůvodnou, pročež je opětovně vyloučeno, aby žalovanému byla soudem uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 500,- Kč za výzvu ze dne 6.10.2023.
11. Z popsaných důvodů soud výrokem I. žalobu co do částky 1.220,- Kč zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.756,56 Kč, přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800,- Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.091,- Kč sestávající z částky 300,- Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300,- Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300,- Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100,- Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200,- Kč ve výši 252,- Kč.
13. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.