30 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Bílým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9.546,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9.546,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.546,90 Kč od 1.9.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 9.546,90 Kč s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10.387 Kč, které měla splatit prostřednictvím 30 měsíčních splátek ve výši 472 Kč. Jelikož žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 24.7.2020 odstoupila. K 31.8.2020 dlužná částka činila 9.546,90 Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 9.564,90 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10.387 Kč (na nákup elektro zboží), které měla splatit prostřednictvím 30 měsíčních splátek ve výši 472 Kč. Jelikož žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 24.7.2020 odstoupila. K 31.8.2020 dlužná částka činila 9.546,90 Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, dlužnou částku neuhradila.

5. Lze uzavřít, že žalovaná dosud nezaplatila částku 9.546,90 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), na základě této smlouvy byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalované) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaná) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit (§ 2395 NOZ). Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky žalobkyně (§ 1751 NOZ ve spojení s § 1798 a násl. NOZ). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena, když ničeho nezaplatila, čímž se ocitla v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.