30 C 91/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29.621, Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36.280,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25.000, Kč od 7.5.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.638, Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 22.11.2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 29.621,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným dne 23.8.2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 25.000,- Kč s tím, že bylo ujednáno, že žalovaný vrátí nejpozději dne 4.12.2023. Žalovaný ovšem poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 25.000,- Kč, nákladů na upomínání ve výši 5.218,- Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.541,10 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 771,- Kč a smluvní pokuty ve výši 3.750,- Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), jsou splněny, a proto k projednání věci nenařizoval jednání.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným dne 23.8.2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , ve znění pozdějších dodatků, na jejichž základě žalovanému bankovním převodem postupně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 25.000,- K4 (17.000,- Kč, 1.200,- Kč a 6.800,- Kč) s tím, že bylo ujednáno, že žalovaný tyto peněžní prostředky s příslušenstvím vrátí nejpozději do 4.12.2023. Žalovaný ovšem poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení jistiny ve výši 25.000,- Kč, nákladů na upomínání ve výši 5.218,- Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.541,10 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 771,- Kč a smluvní pokuty ve výši 3.750,- Kč za období od 5.12.2023 do 3.5.2024. Žalovaný tyto částky nezaplatil, přestože byl vyzván ke zjednání nápravy.

5. Lze uzavřít, že žalovaný dosud žalobkyni nevrátil/nezaplatil částku v celkové výši 36.280,10 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), která byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ) a případně zaplatit poplatky či jiné ujednané náklady související s eventuálním prodlením. Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, čímž se ocitl v prodlení (§ 1968 NOZ) s vrácením poskytnutých peněžních prostředků. Za období prodlení žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. V důsledku prodlení žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle § 2048 odst. 1 a násl. NOZ, když její maximální výše je limitována § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, pročež se (právní předchůdkyně) žalobkyně správně domáhala smluvní pokuty ve výši 3.750,- Kč. Konečně nárok žalobkyně na uhrazení nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud posoudil jako nárok na příslušenství spojený s uplatněním sporné pohledávky (§ 513 NOZ).

8. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ).

9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.638, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.186, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28.750, Kč sestávající z částky 300, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200, Kč ve výši 252, Kč.

11. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.