32 T 143/2015

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy titul . anonymizováno celé jméno řešitele a přísedících paní jméno příjmení a pana jméno příjmení v hlavním líčení konaném dne datum v  obec Obžalovaní: <b>1. [titul] [celé jméno obžalovaného],</b> rozený [příjmení], narozený dne [datum] ve [obec], okrese [obec], [anonymizována dvě slova], trvale bytem [adresa obžalovaného] [číslo], zastoupený obhájcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], [ulice a číslo]; <b>2. [celé jméno obžalovaného],</b> narozený dne [datum] ve [obec], okrese [obec], trvale bytem [adresa obžalované a obžalovaného] [číslo], toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve [stát. instituce], zastoupený obhájcem [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], na [anonymizováno] nám. [číslo]; <b>3. [celé jméno obžalované],</b> narozená dne [datum] v [anonymizováno] [země], [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], trvale bytem [adresa obžalované, svědka a obžalovaného] [číslo], s adresou pro doručování [adresa obžalované] [číslo], zastoupená obhájcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], [ulice a číslo]; <b>4. [celé jméno obžalovaného],</b> narozený dne [datum] v [obec], [anonymizována dvě slova], trvale bytem [adresa obžalované a obžalovaného] [číslo], zastoupený obhájcem [titul]. [jméno] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], [ulice a číslo]; <b>5. [celé jméno obžalovaného],</b> narozený dne [datum] v [obec], [anonymizována tři slova], trvale bytem [adresa obžalovaného] [číslo], zastoupený obhájcem [titul]. [jméno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] v [obec], [ulice a číslo]; a <b>6. [jméno] [celé jméno obžalovaného],</b> narozený dne [datum] v [obec], [anonymizována tři slova], trvale bytem [adresa obžalovaného], zastoupený obhájcem [titul]. [jméno] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], ul. [ulice] [číslo] jsou vinni, že: obžalovaní [titul] [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalované] 1. v přesně nezjištěné době v [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [rok] a v přesně nezjištěné době v [anonymizováno] [rok] převzal ve třech případech pokaždé finanční částku ve výši [částka] od [celé jméno svědka], [datum narození], který mu tyto finanční částky předal v objektu nákupního centra [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [rok], [anonymizováno] [obec], v [anonymizováno] ulici na pokyn obžalované [celé jméno obžalované], která [celé jméno svědka] v prvním případě i ukázala osobu obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného], přičemž peníze za tím účelem ve všech případech obdržela od obžalovaného [celé jméno obžalovaného], kdy se jednalo o finanční prostředky určené od obžalovaného [celé jméno obžalovaného] pro obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] za to, že bude jako příslušník Policie České republiky informovat obžalovaného [celé jméno obžalovaného] o chystaných procesních úkonech ze strany Policie České republiky v [anonymizováno] kraji směřujících proti jeho osobě v souvislosti s jeho trestnou činností týkající se obchodu s omamnými a psychotropními látkami; obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] 2. v ranních hodinách po 8.17 hodině dne [datum] na parkovišti u Sport baru [anonymizováno] v [anonymizováno] ulici v [obec] předal zdarma [celé jméno svědka], [datum narození], dva sáčky obsahující psychotropní látku metamfetamin, drogu označovanou jako pervitin, v celkovém množství nejméně 1,5 g, přičemž metamfetamin byl do [datum] dle přílohy [číslo] zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, jako psychotropní látka zařazen do seznamu

II. Úmluvy o psychotropních látkách; 3. v přesně nezjištěné době v měsíci [anonymizováno] [rok] předal [titul] [celé jméno obžalovaného] ve svém trvalém bydlišti v [obec] ulici v [obec] zdarma [celé jméno svědka], [datum narození], jeden sáček obsahující psychotropní látku metamfetamin, drogu označovanou jako pervitin, v celkovém množství nejméně 0,5 g, přičemž metamfetamin byl do [datum] dle přílohy [číslo] zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, jako psychotropní látka zařazen do seznamu

II. Úmluvy o psychotropních látkách; obžalovaní [titul] [celé jméno obžalovaného], [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] 4. v době kolem 17.00 hodin v přesně nezjištěný den v [anonymizována čtyři slova] [rok] na parkovišti v blízkosti panelového domu č. or. [anonymizováno] v ulici [ulice] v [obec] na předem domluvené schůzce prostřednictvím obžalovaných [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] žádal obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] jako příslušník Policie České republiky, služebně zařazený jako [anonymizováno] na [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] územního odboru v [obec], od [celé jméno svědka], [datum narození], úplatek ve výši [částka] za to, že mu jako příslušník Policie České republiky pomůže s jeho dluhem, který má u [celé jméno svědka], [datum narození], přičemž obžalovaní [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] při této schůzce společně [celé jméno svědka] sdělili podmínky pomoci ze strany obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] v té podobě, že mu obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] pomůže za [částka] s dluhem [celé jméno svědka] u [celé jméno svědka], kdy následně po další domluvě přijel [celé jméno svědka] kolem [údaj o čase] hodin téhož dne do bydliště obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] v ulici [ulice] v [obec], kde na něho obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] čekal společně s obžalovaným [jméno] [celé jméno obžalovaného] a kde obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] sdělil [celé jméno svědka], že jeho pomoc za uvedenou částku bude spočívat v tom, že si [celé jméno svědka] předvolá na Policii České republiky, kde [celé jméno svědka] uvede, že mu [celé jméno svědka] vyhrožuje, což dosvědčí i další svědci, které si obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] předvolá, a to [jméno] [celé jméno obžalovaného] a další neustanovenou osobu, dále obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] sdělil [celé jméno svědka], že poté si k sobě na policii předvolá i [celé jméno svědka], přičemž při hovoru obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] odkázal [celé jméno svědka] na obžalovaného [jméno] [celé jméno obžalovaného], který znal podmínky pro popsanou pomoc, obžalovaní [titul] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] 5. v přesně nezjištěné době v 1. čtvrtletí roku [rok] v [obec] pod smyšlenou legendou obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] jako příslušník Policie České republiky prostřednictvím obžalovaného [celé jméno obžalovaného] informoval [celé jméno svědka], [datum narození], o údajném trestním oznámení, které mělo být podáno na jeho osobu [celé jméno svědka] a mělo se týkat trestné činnosti [celé jméno svědka] související s obchodem s omamnými a psychotropními látkami, přičemž za možnost vyhnout se jakémukoliv postihu obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] prostřednictvím obžalovaného [celé jméno obžalovaného], který osobně jednal s [celé jméno svědka], požadoval a následně také převzal od [celé jméno svědka] částku ve výši [částka], a to přesto, že oznámení na [celé jméno svědka] ze strany [celé jméno svědka] nebylo ve skutečnosti nikdy na Policii České republiky podáno; a obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] 6. od přesně nezjištěné doby do [datum] přechovával v objektu domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec], jehož je vlastníkem a uživatelem, pro [jméno] [celé jméno obžalovaného], [datum narození], bez jakéhokoli povolení dva kusy bílých tablet o celkové hmotnosti 20,1 g obsahující 7,24 g účinné látky kokainu báze, který je uveden jako omamná látka v příloze [číslo] [ustanovení pr. předpisu], o seznamech návykových látek, kdy uvedené tablety byly nalezeny dne [datum] příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů v prostorách půdy uvedeného domu v plechové nádobě stříbrné barvy v průběhu domovní prohlídky, prováděné na základě příkazu soudce [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]; <b>tedy</b> obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] sub 1. v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe přijal úplatek a takový čin spáchal jako úřední osoba; sub 2. a 3. pokračujícím jednáním neoprávněně jinému opatřil psychotropní látku; sub 4. souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe žádal úplatek a takový čin spáchal jako úřední osoba; sub 5. sebe, případně jiného obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, a způsobil takovým činem větší škodu; a sub 6. neoprávněně pro jiného přechovával omamnou látku; obžalovaný [celé jméno obžalovaného] sub 1. jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě; obžalovaná [celé jméno obžalované] sub 1. úmyslně umožnila jinému spáchání trestného činu spočívajícího v tom, že jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě; obžalovaní [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] sub 4. úmyslně usnadnili jinému spáchání trestného činu spočívajícího v tom, že v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe žádal úplatek a takový čin spáchal jako úřední osoba, obžalovaný [celé jméno obžalovaného] sub 5. sebe, případně jiného obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, a způsobil takovým činem větší škodu; a <b>čímž spáchali</b> obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] sub 1. zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku; sub 2. a 3. pokračující přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku; sub 4. zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku; sub 5. přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku; a sub 6. přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku; obžalovaný [celé jméno obžalovaného] sub 1. zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku; obžalovaná [celé jméno obžalované] sub 1. zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku jako účastník ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku; obžalovaní [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] sub 4. zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku jako účastníci ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku; a obžalovaný [jméno] [celé jméno obžalovaného] sub 5. přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, <b>a odsuzují se</b> obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] za trestné činy uvedené pod body 1. až 6. takto: Podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku za užití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a čtyř měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovaný pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. [anonymizováno 5 slov], [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [částka], [anonymizována dvě slova] [částka]. [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno 21 slov]. Podle § 70 odst. 1, § 71 odst. 2 trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí náhradní hodnoty, a to peněžních částek ve výši [částka] a [anonymizována dvě slova], které byly zajištěny při domovní prohlídce, konané dne [datum] bydlišti obžalovaného v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. obžalovaný [celé jméno obžalovaného] za trestný čin uvedený pod bodem 1. a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 trestního zákoníku, ve znění zákona č. 390/2012 Sb., pro který byl uznán vinným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, pro které byl uznán vinným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto: Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku za užití § 43 odst. 2 trestního zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovaný pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Tím se podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku zrušují výroky o trestech z: a) rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; a b) rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. obžalovaná [celé jméno obžalované] za trestný čin uvedený pod bodem 1. a za sbíhající se návod k pokusu přečinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 24 odst. 1 písm. b) k § 209 odst. 1 trestního zákoníku, pro který byla uznán vinnou trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto: Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku za užití § 24 odst. 2 a § 43 odst. 2 trestního zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání čtyř let. Tím se ohledně této obžalované zrušuje výrok o trestu z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. obžalovaný [jméno] [celé jméno obžalovaného] za trestný čin uvedený pod bodem 4. takto: Podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku za užití § 24 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání tří a půl roků. obžalovaný [celé jméno obžalovaného] za trestný čin uvedený pod bodem 4. a za sbíhající se přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, pro který byl uznán vinným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], takto: Podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku za užití § 24 odst. 2 a § 43 odst. 2 trestního zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání čtyř let. Tím se zrušuje výrok o trestu z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. obžalovaný [celé jméno obžalovaného] za trestný čin uvedený pod bodem 5. takto: Podle § 209 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle § 82 odst. 2 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. [anonymizováno] § [anonymizována tři slova], [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [částka], [anonymizována dvě slova] [částka]. [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno 17 slov] v [anonymizována tři slova]. Podle § 101 odst. 1 písm. c), odst. 4 trestního zákoníku se obžalovaným [titul] [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [celé jméno obžalovaného] ukládá ochranné opatření – zabrání věci, a to znaleckým zkoumáním nespotřebované části dvou tablet o celkové původní hmotnosti 20,1 g, obsahujících kokain, které byly zajištěny při domovní prohlídce, konané dne [datum] bydlišti obžalovaného v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec].

1. Soud ve věci rozhodoval na podkladě obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] č. j. [číslo jednací], podané zdejšímu soudu dne [datum], pro kterou bylo vedeno trestní řízení proti obžalovaným [titul] [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalované], [celé jméno obžalovaného], [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [celé jméno obžalovaného] za spáchání trestné činnosti související s protiprávním jednáním obviněného [titul] [celé jméno obžalovaného] v postavení příslušníka Policie České republiky. Stíhaný skutek pod bodem 4. obžaloby se přitom týkal přijetí úplatku obviněným [titul] [celé jméno obžalovaného] od [celé jméno obžalovaného]. Proto byla tato věc usnesením č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], spojena ke společnému projednání a rozhodnutí s věcí vedenou pod spisovou značkou [spisová značka], neboť předmětem daného řízení bylo jednání [celé jméno obžalovaného] právě spočívající v podplácení, přičemž dané řízení bylo zahájeno na podkladě obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ve věci sp. zn. [spisová značka], podané zdejšímu soudu dne [datum]. Dokazováním provedeným v hlavním líčení soud dospěl ke skutkovým závěrům, vyjádřeným ve výrokové části tohoto rozsudku.

2. Obžalovaní [celé jméno obžalovaného], [jméno] [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalované] využili svého práva a v hlavním líčení odepřeli vypovídat. Po splnění podmínek § 207 odst. 2 soud přistoupil k přečtení výpovědi obviněné [celé jméno obžalované] z přípravného řízení na č. l. 678 až 683 spisu. V této výpovědi uvedla, že jednání, které jí bylo kladeno za vinu, se nedopustila. Svědka [celé jméno svědka] ani obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného], příslušníka PČR, prý neznala. Uvedla, že zná pouze [celé jméno obžalovaného], bývalého přítele. O skutku ovšem nic nevěděla. Ke své osobě uvedla, že je nemajetná a bez příjmů. Má syna [jméno], narozeného v roce [rok], nebyla nikdy trestána. Drogy neužívala, a to ani v minulosti, a s žádnou nemocí se neléčila.

3. Soud též přistoupil k přečtení protokolu o výpovědi obviněného z přípravného řízení [celé jméno obžalovaného] na č. l. 19 až 25 ze spisu původní sp. zn. [spisová značka], který tuto svou výpověď odmítl podepsat. Výpověď zároveň není procesně použitelná v souladu ustanovením § 207 odst. 1 trestního řádu a contrario proti ostatním obžalovaným. Obviněný [celé jméno obžalovaného] tehdy uvedl, že přímo s obviněným [celé jméno obžalovaného] nejednal. Byl ovšem kontaktován [celé jméno obžalovaného], že když nezaplatí [částka], tak jej zavřou, že mu to říkal [celé jméno obžalovaného]. Nic nezaplatil, načež jej [datum] zavřeli a dne [datum] jej propustili. Nato byl znovu kontaktován [celé jméno obžalovaného], že má zaplatit [částka] za zastavení trestního stíhání a propuštění vazby, peníze že jsou určené pro obviněného [celé jméno obžalovaného] [celé jméno obžalovaného] mu ukazoval nějaké SMS, on je však pořádně nečetl, neuměl dobře číst. Odjeli z domova do centra, řídil [celé jméno obžalovaného]. [jméno] [celé jméno obžalovaného] nastoupil do černého [anonymizováno], o kterém věděl, že s ním jezdil obviněný [celé jméno obžalovaného], a něco tam domlouval, dovnitř vozu však neviděl. Pak jel zpět domů, shánět peníze. Půjčil si zastavením zlata dohromady těch [částka]. V centru v kavárně pak předal dva dny od první schůzky [částka] ve [anonymizováno] bankovkách. Chtěl po [celé jméno obžalovaného] nějaký důkaz, že peníze jsou pro [celé jméno obžalovaného], tak mu [celé jméno obžalovaného] ještě ten večer přivezl protokol o výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který jej nahlásil policii ve věci prodeje drog. [příjmení] pak šel za [anonymizováno], přičemž s [jméno] [příjmení] se popral, načež se ovšem dozvěděl, že to byl pouze jmenovec, a že tím, kdo policii sdělil skutečnosti, které vedly k jeho trestnímu stíhání, byl bratranec [jméno] [příjmení], který v té době byl ve výkonu trestu. Papír poté [příjmení] [celé jméno obžalovaného] vrátil. Týden poté k němu přijel [celé jméno obžalovaného] s tím, ať zaplatí za propuštění svého otce z vazby. Domluvili se na částce [částka], zaplatil ovšem jen [částka] zálohu, zbytek měl zaplatit po propuštění otce. Peníze měl z pronájmu svých nemovitostí. Když zaplatil zálohu, dostal pokyn, že pro otce má změnit obhájce a vybrat si advokátku [příjmení] a dát jí [částka]; udělal to. Otce ovšem nepropustili, takto zase zrušil a vzal zpět [anonymizována dvě slova], přestože mu [celé jméno obžalovaného] sdělil, že [celé jméno obžalovaného] to přes státního zástupce zařídí a otce propustí. V den vazebního zasedání byl na soudě a nabídl peněžitou záruku ve výši [částka]. Přijata však nebyla a propuštění bylo zamítnuto. Z toho usoudil, že ke státnímu zástupci se peníze nedostaly. Táta se nakonec ke všemu přiznal a z vazby nastoupil rovnou výkon trestu, dostal [anonymizováno] měsíců, polovinu vykonal a byl podmíněně propuštěn. Když obžalovaný [celé jméno obžalovaného] s [celé jméno obžalovaného] nesplnili, co slíbili, chtěl peníze zpět. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] se s ním sešel na adrese [ustanovení pr. předpisu] [rok] v [obec], kde mu sdělil, že nic vracet nebudou, že má na dva měsíce dopředu zaplaceno za ochranu a může beztrestně prodávat pervitin. V průběhu jejich schůzek mu též sdělil, že za ochranu [celé jméno obžalovaného] platí i [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]; stejně tak mu měl platit [jméno] [příjmení]. To vše se událo v roce [rok]. U žádného předání peněz od [celé jméno obžalovaného] někomu dalšímu ovšem nebyl. Jmenovaní ale měli platit od [anonymizována dvě slova] až [částka]. Po dvou měsících znovu přišel [celé jméno obžalovaného] s tím, ať zaplatí [částka] za ochranu. [příjmení] však již ochranu nepotřeboval, protože drogy už neprodával, takto odmítl. Nato u něho proběhly tři domovní prohlídky a asi pětkrát jej kontrolovala policie, ty kontroly byly zaměřené na drogy i s psovodem a trvaly tak dvě až čtyři hodiny. Na jeho krytí se měl podílet i nějaký policista [jméno], který se snad o peníze za ochranu měl dělit s [celé jméno obžalovaného]. Kvůli těm soustavným kontrolám odjel do [země]. Z dopisu na č. l. 32 spisu [spisová značka] (sp. [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] v [obec] [spisová značka]) plyne, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] dopisem ze dne [datum] uvedl, že odmítl protokol o své výpovědi v přípravném řízení podepsat, protože si to vše vymyslel a není to pravda.

4. K této své výpovědi z přípravného řízení obžalovaný [celé jméno obžalovaného] uvedl, že si ji celou vymyslel. Státní zástupce za ním v té době přijel do Vazební věznice v Litoměřicích a navedl jej, aby takto vypovídal. Když měl výpověď podepsat, takto z těchto důvodů odmítl.

5. Obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] pak jako jediný v hlavním líčení k věci vypovídal, a to poměrně obsáhle. Ke skutku pod bodem 2. výroku tohoto rozsudku vypověděl, že jde o úplný nesmysl a nic takového se nestalo, [celé jméno svědka] zdarma pervitin nedal. Ke skutku pod bodem 3. uvedl též, že nic takového se nestalo. Byly to výmysly osoby těžce závislé na drogách, žádná taková látka nebyla zajištěna, natož přezkoumána. Ke skutku pod bodem 6., a to, že by měl přechovávat ve svém domě pro [jméno] [celé jméno obžalovaného] psychotropní látku kokain v celkovém množství 24 gramů, uvedl, že tento skutek se nestal a nic takového neudělal. Ke skutku pod bodem 1. popřel, že by měl spolu s obžalovanou [celé jméno obžalované] od [celé jméno svědka] převzít celkem 150 000 Kč za účelem zkreslení trestné činnosti obžalovaného [celé jméno obžalovaného]. Uvedl, že je to nesmysl a že se to nestalo. Skutek pod bodem 5. obžalovaný popřel, uvedl, že jde o smyšlenou konstrukci pana [celé jméno svědka], nikdy po nikom nechtěl žádné krytí ani jej nikomu nenabízel. Ke 4. bodu výroku znovu skutek popřel, uvedl, že nic takového se nestalo. Uvedl, že ve všech případech jde o tvrzení podepřená výpověďmi zločinců a recidivistů, jejichž známé, kamarády a členy jejich rodiny vyšetřoval a podílel se na trestních řízeních, ve kterých byli tito lidé posláni do vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody.

6. K osobě [celé jméno svědka] (skutky pod body 2. až 4.), uvedl, že se s ním seznámil prostřednictvím [jméno] [celé jméno obžalovaného], s tím, že by mu mohl vyčistit auto. Domluvil se s ním a na dva dny mu své auto nechal k vyčištění. Protože byl spokojený, byl u [celé jméno svědka] ještě několikrát, všeho všudy jej viděl asi desetkrát. Postupem času mu došlo, že [celé jméno svědka] je pod vlivem drog, protože byl hyperaktivní. K užívání drog se mu i doznal a [jméno] [celé jméno obžalovaného] mu o něm řekl, že [celé jméno svědka] prohrál milionové částky v automatech. [celé jméno svědka] jej poté opakovaně žádal o půjčky, nabízel mu různé věci ke koupi, načež mu přestal zvedat telefon a snažil se s ním přerušit veškerý kontakt. Koukalovy výpovědi si podle něho často protiřečí, nedávají smysl, jsou to smyšlené konstrukce a lži. Jednou mu ovšem peníze půjčil, a to [částka] oproti zástavě, vysavači. Od té doby jej ovšem neviděl.

7. K osobě [celé jméno svědka] (skutek bod bodem 5.) obžalovaný vypověděl, že se s touto osobou setkal pouze ve třech pracovních případech. Odposlechy, které by mu dosvědčily, že po této osobě tvrdě šel, nebyly součástí spisu. Žádný dokument, který je popsán v popisu daného skutku, nikdy nevyhotovil.

8. Ke skutku pod bodem 1. obžalovaný uvedl, že se s [celé jméno obžalovaného] poprvé setkal při policejní razii u něho doma. Po těchto úkonech mu byl spis přidělen k řešení. Oba dva [anonymizováno] obvinil a dostal na vazbu, to bylo v první polovině roku [rok]. [příjmení] byla taková, že se jako vyšetřovatel se specializací [anonymizováno] i případné operativní činnosti dovídal až poté, co by taková věc byla přidělena. Řízení skončilo trestem tří let odnětí svobody pro obžalovaného [jméno] [celé jméno obžalovaného]. Následně se dozvěděl o trestné činnosti [celé jméno obžalovaného], který spolu s [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] páchal trestnou činnost spočívající v loupežích, které vedl. V dané věci [celé jméno obžalovaného] obvinil a zadržoval mu vozidlo tak dlouho, jak to jen bylo možné, aby se mohlo případně dát propadnout jako trest. Svou aktivitou tak potlačil jediný zdroj příjmů rodiny [příjmení], kterým byly drogy. Obecně byl v daném prostředí u stíhaných a jim blízkých osob neoblíbený; nikdy se nenechal ničím ovlivnit. V dané věci by mohl postupovat tak, že by třeba obalovaného [celé jméno obžalovaného] bránil nebo si spis nenechal přidělit, ale bylo by podle něho nelogické [celé jméno obžalovaného] takto aktivně stíhat, když mu měl poskytovat podle obžaloby ochranu. Celé jsou to proto podle něho výmysly svědka [celé jméno svědka].

9. K osobě [celé jméno svědka] pak tento obžalovaný vypověděl, že jej poznal až v souvislosti s loupežemi, které měl spáchat. V řízení proti [celé jméno svědka] postupoval tak, aby jej uvěznil a co nejlépe věc objasnil, nikoliv v jeho prospěch. Kategoricky vyloučil, že by postupoval ve prospěch podezřelých, naopak byl iniciativní. Popřel, že by si v dané věci nechával předávat v nákupním centru„ pod kamerami“ jakoukoliv finanční hotovost, bylo by to zároveň dost nerozumné. Zároveň uvedl, že okamžitě poté, co proti němu začal [celé jméno svědka] vypovídat, tak bylo vůči [celé jméno svědka] zastaveno trestní stíhání, v čemž spatřoval dohodu.

10. K osobě [celé jméno obžalované] (rovněž skutek pod bodem 1.) uvedl, že sice věděl, že byla družkou [celé jméno obžalovaného], ale nevzpomněl si, jestli se s ní vůbec někdy viděl. Vzpomněl si, že stíhal jejího otce.

11. K osobě [jméno] [celé jméno obžalovaného] (skutek pod bodem 4.) obžalovaný sdělil, že jej zná od dětství. Pravidelně se navštěvovali a jezdili spolu na motorce. V době před svým zadržením s ním ovšem v kontaktu moc často nebyli, protože pomáhal přítelkyni s podnikáním. Nevěděl, zda [celé jméno obžalovaného] někdy bral nebo prodával drogy.

12. Stejně tak ani nevěděl, jestli drogy někdy bral nebo prodával obž. [celé jméno obžalovaného], u obžalovaných [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalované] uvedl, že je natolik neznal, aby to mohl hodnotit.

13. K osobě obžalovaného [celé jméno obžalovaného] (skutek pod bodem 5.) obžalovaný uvedl, že jej zná několik let. Vídali se a nakonec spolu pracovali na organizaci dobročinného plesu. Dosud byli dobří přátelé, zjišťoval od něho některé informace, neboť se [celé jméno obžalovaného] pohyboval v dané menšině a byl schopen mu pomoci.

14. K osobě obžalovaného [celé jméno obžalovaného] (skutek pod bodem 4.) uvedl, že tohoto člověka téměř nezná.

15. K průběhu své domovní prohlídky uvedl, že byla provedena nestandardně, neboť přišli do jeho domu a zůstali stát v chodbě, přičemž psovod se psem šel do prvního patra. Bylo tam mnoho pracovníků [příjmení], takže rozhodně nemohl kontrolovat, co kdo prohledává. Zároveň po svém zadržení, když byla prohlížena jeho kancelář, mu nebyla hned umožněna rozmluva s jeho obhájkyní. V průběhu prohlídky byl odvezen zpět ke svému vozu pro klíče od garáže, takže se prohlídky asi 20 až 30 minut neúčastnil, načež mu bylo sděleno, že u něho bylo něco nalezeno. Prohlídka tak podle obžalovaného proběhla v rozporu se zákonem, nebyl před tím vyslechnut nebo požádán o vydání věcí důležitých pro trestní řízení.

16. Závěrem uvedl, že veškerá obvinění se nezakládají na pravdě. Svou práci policisty měl rád a vykonával ji pečlivě. Věnoval se charitativní činnosti, organizaci dobročinných plesů. Vždy žil řádný život a byl pracovitý i nad rámec svých povinností.

17. Soud pokračoval výslechem svědka [celé jméno svědka], bývalého kolegy obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného], a známého svědka [celé jméno svědka]. Svědek uvedl, že osobu svědka [celé jméno svědka] nebyl schopen popsat, byl to pro něho prakticky cizí člověk, říkalo se, že drogy bral. Obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] znal z doby, kdy nastoupili k policii, ovšem poté v rámci pracovních výkonů k sobě blízko neměli. Svědek uvedl, že si na relevantní skutečnosti již pro časový odstup nevzpomíná. Přečtena proto byla za užití ustanovení § 211 odst. 3 písm. a) trestního řádu jeho výpověď z přípravného řízení na č. l. 839 až 843 spisu, ve které uvedl, že o tom, že by měl obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] předávat nějaké drogy [celé jméno svědka], nic nevěděl. Věděl, že obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno svědka] se znali; [celé jméno obžalovaného] na něho jednou nadával kvůli nějakému problému. Svědek [celé jméno svědka] mu tehdy též přiznal, že v minulosti bral drogy. Měl ale dojem, že drogy bral stále. Věděl též, že měl i finanční problémy. K této své výpovědi svědek uvedl, že byla určitě pravdivá.

18. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že mu svědek [celé jméno svědka] dlužil [částka]. V souvislosti s trestním řízením se dozvěděl, že obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] měl snad nějak ten dluh zlikvidovat, i když si neuměl představit, jak by to udělali. Svědek [celé jméno svědka] utrácel víc, než kolik byly jeho příjmy, proto si půjčoval. Živil se čištěním aut. Svědek mu tenkrát půjčil peníze, na konkrétní ujednání smlouvy si ovšem nevzpomněl pro časový odstup. Svou pohledávku uplatňoval prostřednictvím soudu od roku [rok], celkem to bylo [částka], které dostal postupně. Na další důležité okolnosti si nevzpomínal a odkázal na svou výpověď z přípravného řízení. Ve své výpovědi z přípravného řízení na č. l. 854 až 859 uvedl, že zná ze sdělovacích prostředků obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] a osobně pouze [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] mu dlužil [anonymizována tři slova], asi od roku [rok], dluh byl dlouho po splatnosti. Jednou mu [celé jméno svědka]) řekl, že policista jménem [jméno] mu dá [částka], aby svůj dluh umořil, ale považoval to za zastrašování a plané řeči. Z doslechu se dozvěděl, že [jméno] s tím policistou [jméno] na něho snad měli něco chystat. Osobně jej obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] ovšem nikdy nekontaktoval. V době výslechu měl přislíbenou úhradu dluhu z dědictví [celé jméno svědka] po jeho otci. Byl přesvědčen, že [celé jméno svědka] drogy nebral ani nedistribuoval. Ke své výpovědi z přípravného řízení v hlavním líčení svědek uvedl, že informace o tom, že na něho něco chystají, byla podle něho smyšlená a neuskutečnitelná. Ve své další výpovědi z přípravného řízení, přečtené podle § 211 odst. 3 (písm. a)) trestního řádu svědek uvedl, že celkový dluh [celé jméno svědka] vůči němu je [částka], protože [částka] mu splatil a půjčil si zase [částka]. Uvedl, že bližší informace k osobě obž. [celé jméno obžalovaného] se nedozvěděl. [celé jméno svědka] mu jen předtím naznačil, že spolupracuje s policií, a když spolupráce vyjde podle představ policie, tak mu zaplatí [částka]. Nebral to však vážně. Z doslechu se pak dozvěděl, že [celé jméno svědka] bere drogy.

19. Svědkyně [celé jméno svědkyně], vypovídající zejména k bodu 5. výrokové části tohoto rozsudku, uvedla, že s obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] byla v kontaktu pouze ohledně únosu svých dětí. K [celé jméno svědka] uvedla, že v průběhu roku [rok] u něho bydlela a měla s ním poměr. Dále popsala únos svých dětí, který obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] vyšetřoval. K osobě [celé jméno svědka] sdělila, že provozoval restauraci. Drogy nebral. Protože byla v dané době psychicky na dně, neřešila, odkud měl peníze a jestli obchodoval s drogami. O tom, že by přišel s nějakou písemností, že proti němu někdo podal trestní oznámení, nic nevěděla. Ostatní obžalované neznala, od vidění znala pouze obž. [celé jméno obžalovaného].

20. Soud pokračoval výslechem svědka [celé jméno svědka], známého a bývalého zaměstnance [celé jméno svědka]. Svědek uvedl, že nikdy nebyl na policii podávat trestní oznámení. [celé jméno svědka] znal, o tom, že by bral drogy, nevěděl. Dělal pro [celé jméno svědka] ostrahu v jeho kasinu. Rozkmotřil se s ním kvůli půjčce [částka], [celé jméno svědka] po něm chtěl [částka] navíc, což nechtěl zaplatit. K posouzení osoby svědka soud provedl jako důkaz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [anonymizována dvě slova], podle kterého se dopustil přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku svým jednáním ze dne [datum], pročež mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v délce trvání 16 měsíců se zařazením do věznice s dozorem.

21. Soud pokračoval výslechem [celé jméno svědka], tehdejšího obhájce [celé jméno svědka], který byl zproštěn mlčenlivosti. Svědek uvedl, že mu klient sdělil, že po něm byla požadována částka [částka] pro obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] za to, že nebude stíhán ve věci trestního oznámení [jméno] [celé jméno svědka]. Upozornil jej, že bude problém to prokázat, načež jej jeho klient ujistil, že má listinu doma v bytě, a chtěl po něm, ať požádá jeho sestru [jméno] [příjmení], aby mu ji donesla. Listina měla být v obývacím pokoji v nějaké poličce. Sestra mu ovšem žádnou listinu nedonesla, protože ji nenašla. Přestože v bytě proběhla domovní prohlídka, policisté nevěnovali velkou pozornost listinám, domovní prohlídce byl svědek účasten. Ohledně výpovědí svého klienta uvedl, že byl v jiném trestním řízení pro drogovou trestnou činnost souzen a v průběhu jeho výslechů v přípravném řízení vyplynulo, že zaplatil [částka] za ochranu obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] přes nějakého prostředníka. Poté mu byla zmíněná listina prostředníkem předána jako důkaz, že k předání došlo.

22. Následně bylo přistoupeno k přečtení výpovědi svědka z přípravného řízení, ve které uvedl, že mu tehdejší klient [celé jméno svědka] sdělil, že od něho měl [celé jméno obžalovaného] požadovat finanční prostředky, načež byl požádán, aby sestru svého vazebně stíhaného klienta požádal, aby se v bytě podívala po protokolu výslechu nějakého [celé jméno svědka]. Toto se odehrálo v dubnu nebo květnu [rok]. Dotyčná mu poté sdělila, že nic takového nenašla, proto se o to blíže nezajímal. Jakým způsobem jej jeho klient tehdy o výše uvedené požádal, si nevzpomínal. Původně měl [celé jméno obžalovaného] žádat [celé jméno svědka] o spolupráci, a když ten to odmítl, požadoval po něm peníze za ochranu před stíháním. Vzpomněl si, že se mluvilo o částce [částka], už ale nevěděl, jestli měla být placena jednorázově nebo pravidelně. K této své výpovědi z přípravného řízení svědek uvedl, že takto bylo. Ke svému výslechu z přípravného řízení uvedl, že odlišnosti jsou dány časovým odstupem a tím, že některé skutečnosti se dozvěděl v průběhu dalších úkonů onoho přípravného řízení.

23. Svědek [celé jméno svědka], známý obž. [celé jméno obžalovaného], uvedl, že u obž. [celé jméno obžalovaného] bydlel, vozil jej též autem. Bral drogy, kupoval si je, ale o drogové činnosti [celé jméno obžalovaného] nic nevěděl. Byl s ním též stíhán pro loupeže na čerpacích stanicích. K obžalovanému [celé jméno svědka] uvedl, že ho a [celé jméno obžalovaného] ve věci těch čerpacích stanic udal, takže už nejsou kamarádi. Obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] znal, jednou jej vyslýchal, jinak o něm a jeho případném vztahu k obžalovanému [celé jméno obžalovaného] nic nevěděl.

24. Po splnění podmínek § 211 odst. 3 (písm. a)) trestního řádu bylo přistoupeno k přečtení výpovědi svědka z přípravného řízení na č. l. 960 až 965 spisu. V té svědek uvedl, že k osobě [titul] [celé jméno obžalovaného] může říct pouze tolik, že věděl, že má na starost vyšetřování loupeží, kterých se měl dopustit on s obž. [celé jméno obžalovaného]. U [celé jméno obžalovaného] v minulosti bydlel. [celé jméno obžalované] byla družkou [celé jméno obžalovaného]. K trestné činnosti, pro kterou byl vyslýchán, nic nevěděl. [příjmení] [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalovaného] [celé jméno svědka] neznal. Věděl pouze, že [celé jméno obžalovaného] nějakému policistovi platit za to, že mu sdělí, kde budou policejní razie. To se dozvěděl od [celé jméno svědka], údajně mu [anonymizováno] platit za to, že mu nenechá„ vyčistit kliky“. V hlavním líčení ke své výpovědi uvedl, že rozdílnosti spočívají v časovém odstupu, ale tehdy určitě vypovídal pravdivě. Zároveň sdělil, že ani tehdy nevěděl, zda [celé jméno svědka] mluvil vážně nebo jestli si to vymyslel.

25. K posouzení věrohodnosti svědka soud provedl jako listinný důkaz opis z evidence Rejstříku trestů české republiky, ze kterého vůči [celé jméno svědka] plyne [anonymizována dvě slova]. Svědek se opakovaně dopouští majetkové trestné činnosti či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Spolu s [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno svědka] byl též v roce [rok] shledán vinným a odsouzen pro loupež k trestu odnětí svobody ve výměře čtyř a půl roků. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá, že trestní stíhání svědka pro skutky spáchané dne [datum], ve kterých byl spatřován trestný čin krádeže, bylo zastaveno pro neúčelnost, neboť možný trest byl zcela bez významu vedle trestu, který jej postihl pro výše uvedenou loupež. Z protokolů o hlavním líčení plyne, že [celé jméno svědka] v dané době spolu s [jméno] [celé jméno obžalovaného] odtahoval automobily, ke kterým ovšem nikdo z nich neměl vlastnické právo. Zároveň měl od [celé jméno obžalovaného] přístup i na jeho zahradu, tedy jej musel dobře znát. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá, že trestní stíhání svědka pro skutky spáchané dne [datum], ve kterých byl spatřován trestný čin krádeže, bylo zastaveno pro neúčelnost, neboť možný trest byl zcela bez významu vedle trestu, který jej postihl pro výše uvedenou loupež. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum], plyne, že trestní stíhání [celé jméno svědka], pro skutek, ve kterém je spatřován přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit svým jednáním ve dnech [datum] a [datum], bylo pro neúčelnost zastaveno.

26. Dále soud přistoupil k výslechu svědka [celé jméno svědka], bratrance [celé jméno svědka]. Svědek uvedl, že mu bratranec v roce [rok] řekl, že někomu zaplatil [částka] za to, aby se dozvěděl, zda na něho někdo vypovídal. K osobě [celé jméno svědka] si vzpomněl pouze tolik, že s ním bratranec měl nějaký problém, ale nic bližšího nevěděl. Na částku [částka] si ale vzpomínal dobře, měl to zaplatit najednou nějakému policajtovi z [obec]. K posouzení jeho věrohodnosti soud provedl důkaz opisem z evidence rejstříku trestů fyzických osob, ze které vyplývají čtyři jeho záznamy, byť k prvním dvěma soud pro zahlazení a časový odstup nepřikládal větší význam. V roce [rok] byl svědek potrestán pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a v roce [rok] byl potrestán pro nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ve velkém rozsahu trestem čtyř let odnětí svobody.

27. Svědek [celé jméno svědka] (skutek pod bodem 1.) využil svého práva a s ohledem na nebezpečí trestního stíhání své osoby odmítl vypovídat, proto bylo přistoupeno k přečtení jeho výpovědi z přípravného řízení na č. l. 929 až 935 a 938 až 947. Svědek ve své výpovědi popsal svůj vztah k [celé jméno obžalovaného], kterého popsal jako prodejce drog ve větším měřítku. Sám svědek pro [celé jméno obžalovaného] drogy – pervitin prodával, a to od [anonymizováno] nebo [anonymizováno] [rok]. Jezdil též do Německa pro léčebný preparát, sloužící k jeho výrobě. Ví, že [jméno] [příjmení] z toho poté vyráběl pervitin. Takhle fungoval, dokud jej poprvé nezavřeli dne [datum]. [jméno] [příjmení] [jméno] drogu poté prodávali. Droga se prodávala všelijak, zájemci chodili na adresu § 337 odst. 1 trestního zákoníku, ve znění zákona č. 390/2012 Sb. 2015 k [celé jméno obžalovaného] a ten jim to prodával. Když šlo o dobrou kvalitu, prodávalo se to i do Německa. Časem mu [celé jméno obžalovaného] řekl, že nemá čeho se bát a též vyslechl od [jméno] a [jméno] [příjmení] debatu o penězích, které když zaplatí, budou včas informováni o případných zátazích policie, což mu [celé jméno obžalovaného] poté vysvětlil, a to někdy v létě [rok]. [celé jméno obžalovaného] měl prý takto platit už od [anonymizováno] roku [rok]. V [anonymizováno] [rok] jej [celé jméno obžalované] odvezla ke Globusu v [ustanovení pr. předpisu] [rok], prvnímu vchodu, kde stál chlap, na kterého mu ukázala, že mu má donést peníze. Totéž se opakovalo v [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], vždy předal [částka]. Nevěděl, o koho jde, mělo jít ale o někoho od policie. Až [datum] v souvislosti se svým výslechem ohledně loupeží, který prováděl právě obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného], dozvěděl, že to byl obž. [celé jméno obžalovaného], kterému předával peníze. K předávání docházelo vždy přes den, [celé jméno obžalované] jej u toho viděla. K předání docházelo u vchodu hned za otočnými dveřmi, blíže k trolejbusové zastávce. [celé jméno obžalovaného] vždy stál napravo poblíž telefonní budky. Peníze byly vždy v nějakém sáčku, jednou byl papírový, jinak černý jako do koše. Peníze sám svědek jezdil s [celé jméno obžalovaného] měnit do směnárny v [obec] pod [anonymizováno] z eur. Částku [částka] vždy [celé jméno obžalovaného] předtím odložil a připravil si ji právě na předání [celé jméno obžalovaného]. Poté mu je osobně dal, aby se za pár dnů předaly [celé jméno obžalovaného]. [celé jméno obžalované] jej na místo vždy pouze zavezla. Z debat poté vyslechl, že [celé jméno obžalovaného] byl jenom něčí poskok. Byl si naprosto jistý, že šlo o obžalovaného [celé jméno obžalovaného]. Peníze byly za informace o policejních zátazích na drogy. Svědek poté popsal obžalovaného [celé jméno obžalovaného] jako mladšího muže ve věku [anonymizováno] až [anonymizováno] let, střední sportovní postavy, vysokého asi [anonymizováno] cm. Na schůzky jezdili [anonymizována dvě slova] červené barvy, v [anonymizováno] [rok] tam byl [anonymizováno] třídy A, bílým. V [anonymizováno] [rok] nastoupil výkon trestu, [datum] trest vykonal a šel rovnou k [anonymizováno]. Drogy se tam stále prodávaly stejným způsobem, [celé jméno obžalovaného] už ale neplatili a byla špatná atmosféra. Začátkem [anonymizováno] odešel ke své matce a babičce a v průběhu [anonymizováno] [rok] se dozvěděl, že [celé jméno obžalovaného] zavřeli. [celé jméno obžalovaného] starší zůstal ve vazbě a odskákal to, mladší byl propuštěn. Od rodičů [celé jméno obžalované] se pak dozvěděl, že za propuštění [celé jméno obžalovaného] bylo zaplaceno [anonymizováno] nebo [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]; peníze měla předat [celé jméno obžalované]. Ohledně tohoto předání toho měl více vědět [celé jméno svědka]; obž. [celé jméno obžalovaného] tam měl nějak manipulovat se spisem. K osobě [celé jméno obžalovaného] uvedl, že poté někdy v roce [rok] se [celé jméno obžalovaného] snažil přítelkyni svědka [jméno] [příjmení] prodat do Anglie, částečně jako pomstu za to, že jej udal ve věcech loupeží, které spolu prováděli na čerpacích stanicích.

28. K posouzení věrohodnosti svědka soud provedl jako listinné důkazy dopisy na č. l. 79 až 80 spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. V dopisech svědek žádá vyšetřovatele SKPV [obec], pana [příjmení], aby za ním přijel do vazební věznice jej vyslechnout s tím, že se rozhodl vypovídat po pravdě a rozkrýt vše kolem [celé jméno obžalovaného]. Z dopisu [jméno] [příjmení] adresovanému svědkovi plyne její tvrzení, že [celé jméno obžalovaného] se ji v Anglii chystal prodat.

29. K posouzení věrohodnosti svědka soud dále provedl jako důkaz opis z evidence rejstříku trestů, ve kterém má 10 záznamů od roku [rok]. Svědek je recidivistou krádeží a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Potrestán byl v době své výpovědi z přípravného řízení pro nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy a o rok později pro loupež spáchanou spolu s [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno svědka], za kterou mu byl uložen trest tří let odnětí svobody nepodmíněně. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku [název soudu] jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl svědek [celé jméno svědka] uznán vinným pro spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře 18 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.

30. Soud dále vyslechl svědka [celé jméno svědka], který vypovídal ke skutkům bod body 2. až 4. Obžalovaného [celé jméno obžalovaného] znal od roku [rok], seznámil se s ním přes [jméno] [celé jméno obžalovaného]. Byli kamarádi, obžalovaný k němu jezdil třeba na zahradu na grilování. V dané době svědek užíval pervitin, o čemž obžalovaný [celé jméno obžalovaného] věděl, rozmlouval mu to.

31. Svědek uvedl, že pro časový odstup si na vše přesně nevzpomíná, ale v prvním případě šlo o to, že na [část obce], u [anonymizováno], u tamního sport baru, obž. [celé jméno obžalovaného] slavil narozeniny. Svědek potřeboval peníze, tak za ním zajel, dal mu tam vysavač do zástavy a dostal nějaké peníze a pytlíčky pervitinu. Předtím to domluvil s obž. [jméno] [celé jméno obžalovaného], se kterým obžalovaný [celé jméno obžalovaného] slavil ty narozeniny, šlo o [anonymizováno] nebo [anonymizováno] roku [rok]. Na parkovišti před sport barem kolem sedmé ráno dostal od [celé jméno obžalovaného] dva pytlíčky a [částka], byl u toho i obžalovaný [jméno] [celé jméno obžalovaného]. Pervitin si měl prodat, každý z pytlíčků měl hodnotu tak za [částka]. Daný den se mu obžalovaný [celé jméno obžalovaného] jevil, jakože sám je pod vlivem„ něčeho“. Asi za 14 dnů [celé jméno obžalovaného] vrátil [anonymizována dvě slova] nebo [částka].

32. V případě druhého skutku se věc udála u obž. [celé jméno obžalovaného] doma v [část obce]. Podle vlastních zkušeností to mělo účinky jako pervitin, kvalitu však odhadnout nedokázal. Bylo to množství tak za [částka].

33. Ke skutku pod bodem 4. svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že měl vůči panu [celé jméno svědka] dluh. Svěřil se se svým problémem a obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] mu v tom nabídnul pomoc, na konkrétní částku si již nevzpomněl, která tam v rozhovoru padla. Měl [celé jméno svědka] snad nějak předvolat. Připustil, že měl ještě dluhy u dalších osob, vedl v tu doby nezřízený život, šňupal pervitin a hrál automaty.

34. S ohledem na takto stručnou výpověď svědka soud přečetl jeho výpověď na č. l. 785 až 793 z přípravného řízení, která je procesně použitelná proti všem dotčeným obžalovaným (šlo o neodkladný úkon před zahájením trestního stíhání, provedený za účasti soudce), zatímco výpovědi na č. l. 795 až 803 a 805 až 812 jsou použitelné toliko proti obžalovanému [titul] [celé jméno obžalovaného] (jeho obhájce jich byl účasten), neboť byly provedeny před zahájením trestního stíhání spoluobžalovaných [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného]. Konečně pak jeho výpověď na 813 až 821 je též procesně použitelná ve vztahu ke všem třem obžalovaným, neboť byla učiněna již po zahájení trestního stíhání obviněných [příjmení] a [celé jméno obžalovaného] a účastnili se jí obhájci všech z nich. Svědek popsal, že v roce [rok] zdědil po otci mimo jiné obchodní korporaci spolu se svou sestrou. V roce [rok] už měl problémy s drogami, bral pervitin. Dále zdědil dům ve [část obce]. V roce [rok] už užíval drogu párkrát do týdne a začal hrát i automaty, v důsledku čeho měl zvýšené výdaje. Začal v té době čistit interiéry automobilů a zároveň si začal půjčovat od [celé jméno svědka], zvaného [anonymizováno]. Od konce roku [rok] do dubna [rok] odebíral pervitin od [jméno] [celé jméno obžalovaného], od té doby jej začal zásobovat drogou [celé jméno obžalovaného]. V červnu k němu ovšem přijel [celé jméno obžalovaného] s obžalovaným [celé jméno obžalovaného] s tím, že by chtěl vyčistit auto. Sblížili se, [celé jméno obžalovaného] dělal drobné věci na autech. Začátkem roku [rok] chtěl svědek prodat dům a podíl ve firmě. Oslovil jej [jméno] [příjmení], který pro něho připravil i smlouvu. [příjmení] smlouvu ukázal [celé jméno obžalovaného], který mu řekl, že je značně nevýhodná, že je to podvod a domluvil mu schůzku s advokátkou [příjmení] naproti hotelu [anonymizováno] Tyto obavy tlumočil svědek [jméno] [příjmení]. Na schůzce u advokátky mu [celé jméno obžalovaného] a [příjmení] přednesli požadavek na převod [anonymizováno] podílu ve společnosti, na což nepřistoupil. Nakonec převod podílu řešil s advokátem [anonymizováno] [příjmení]. Přestože v dané době prodal dům i podíl ve firmě, byl na tom finančně velmi špatně, z prodeje domu zaplatil akorát část svých dluhů. Začal proto abstinovat a přestal se stýkat s [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalovaného] i [celé jméno obžalovaného].

35. Pak ovšem znovu začal komunikovat s [celé jméno obžalovaného], kterému chtěl prodat své zrcadlo z domova. Přitom jej požádal o půjčku [částka]. Druhý den se mu [celé jméno obžalovaného] ozval zpět, že by mu půjčit mohl [celé jméno obžalovaného], ať přijede ke sport baru u [anonymizováno] v [obec]. Přijel na místo asi v půl osmé, chvilku čekal venku. Po chvilce přišel do auta [celé jméno obžalovaného], bylo na něm vidět, že je pod vlivem drogy. Poté přišel na místo i [celé jméno obžalovaného], promlouvali mu do duše, že je odkopl a oni mu chtěli pomoci. Byli zjevně pod vlivem drogy, podle chování, rozšířených zorniček a dalších indicií. [příjmení] [celé jméno obžalovaného] se poté též dozvěděl, že jim večer předtím přivezl na tu oslavu pět gramů pervitinu. Nakonec mu [celé jméno obžalovaného] dal [částka] a dal mu dva pytlíky, v jednom byl tak gram, ve druhém tak půl gramu (pervitinu). Dal mu to se slovy, ať si to prodá nebo si s tím dělá, co chce. Na to mu svědek opáčil, že se mu to moc nehodí, nakonec ale drogu přijal. Z kufru svého auta vyndal vysavač na mokré vysávání a dal ho do kufru auta [celé jméno obžalovaného], jako zástavu. Nazpátek po něm [celé jméno obžalovaného] chtěl [částka]. Odjel k sobě domů, později griloval u sebe na zahradě. Byl tam i policista [celé jméno svědka] (v dané době mimo službu), kterému o celé události řekl, dál už věc ale neřešil. Po několika dnech vysavač vyplatil.

36. Asi 14 dnů po první události byl u [celé jméno obžalovaného] doma a chtěl půjčit peníze. [celé jméno obžalovaného] mu u sebe doma dal půl gramu pervitinu. Drogu sice neužil, ale byl přesvědčen, že šlo o drogu. Definitivně přestal brát svědek drogu na přelomu [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] [celé jméno obžalovaného] mu ovšem drogami vracel dluh; část jí poskytl i [příjmení].

37. Ke skutku pod bodem 4. svědek v přípravném řízení uvedl, že měl u [celé jméno svědka] dluh, který narostl na [částka], které měl zaplatit do [anonymizováno] [rok]. [příjmení] z toho [částka], [celé jméno svědka] po něm chtěl ale další milion. Byl za ním kvůli tomu dvakrát v autoservisu u pana [celé jméno svědka]. Jednou to viděla a částečně slyšela paní [celé jméno svědkyně]. V [anonymizováno] nebo [anonymizováno] [rok] mu volal [celé jméno obžalovaného] s [celé jméno obžalovaného], že mu s dluhem pomohou. Nejdříve se sešli společně s [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného], kde mu řekli podmínky. K této schůzce došlo na ulici [ulice] v [obec], poblíž č. o. domu [anonymizováno], tak, jak tuto skutečnost svědek poznačil na mapu připojenou k č. l. 212 spisu. Poté se sešli i s [celé jméno obžalovaného] poblíž [ulice] bydliště u [ustanovení pr. předpisu] [rok] ulice, kde mu [celé jméno obžalovaného] sdělil, že má jít podat trestní oznámení pro vydírání na [celé jméno svědka], uvést nějaké svědky a on, že si nějaké svědky sám dodá, třeba [celé jméno obžalovaného]. Když byla schůzka u konce a [celé jméno obžalovaného] odjížděl, ještě zastavil a předal [celé jméno obžalovaného] nějakou igelitovou tašku s nějakou látkou, podle svědka pervitinem, balení bylo kulaté a mělo asi 20 cm v průměru. [celé jméno obžalovaného] od něho chtěl za pomoc [částka], což mu předtím sdělil [celé jméno obžalovaného] s [celé jméno obžalovaného]. V dané době se o celé věci zmínil též svědku [celé jméno svědka], majiteli autoservisu, ve kterém myl a čistil auta. Ten mu však řekl, ať [celé jméno obžalovaného] nic nedává, že je nespolehlivý feťák. Z celé pomoci tak z důvodů na straně svědka sešlo.

38. O zatčení obžalovaného [celé jméno obžalovaného] se dozvěděl den poté, sdělil mu to [celé jméno obžalovaného] s [celé jméno obžalovaného], kteří mu též řekli, že viděli jeho výpověď, a ať už nic neříká. Že by jeho výpověď byla motivována slíbenou finanční odměnou od [příjmení], popřel. Ke svým čteným výpovědím uvedl, že vypovídal po pravdě, ale některé části jsou napsané hodně emotivně a nikoliv jeho slovy. Zejména první výpověď je podle něho popsána zvláštně, ale nebyl pod vlivem drog ani nelhal.

39. K posouzení jeho věrohodnosti soud provedl jako listinný důkaz opis z evidence rejstříku trestů, ze kterého vyplývá, že je bezúhonnou osobou. Z listin poskytnutých [jméno] [příjmení], bývalým zaměstnavatelem svědka, plyne, že ode dne [datum] do dne [datum] byl svědek zaměstnán na pozici řidiče taxi. Pracovněprávní vztah skončil okamžitým zrušením pro krádež služební hotovosti ve výši [částka], kterou podle pokladního dokladu [celé jméno svědka] dne [datum] uhradil. Životopis [celé jméno svědka] jeho bývalý zaměstnavatel neměl k dispozici.

40. Svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalá zaměstnavatelka svědka [celé jméno svědka], v hlavním líčení ke skutkům pod body 2. až 4. vypověděla, že její manžel má autoservis v [obec], na [ustanovení pr. předpisu] [rok] [celé jméno svědka] tam občas chodil, že má nějaké zájemce na mytí aut nebo čištění interiéru. Protože se tím též zabývali, svolili k tomu, aby u nich tuto činnost vykonával. Svědka znala jen od vidění; trvalo to krátce, měl své nástroje, možná užíval ty jejich. Vzpomněla si, jak někdo na svědka v provozovně křičel něco o penězích, kdy mu je vrátí. Po pár minutách to utichlo a k ničemu nedošlo, proto tomu nevěnovala větší pozornost. Poté se doslechla, že měl snad nějaké dluhy a měl brát drogy.

41. Pro rozpory s výpovědí z přípravného řízení bylo přistoupeno k přečtení výpovědi svědkyně na č. l. 882 až 887 spisu, ke které svědkyně vysvětlila, že rozpory jsou dány časovým odstupem. Ve výpovědi z přípravného řízení uvedla, že nikoho z obviněných nezná. K osobě svědka [celé jméno svědka], uvedla, že ho znala, příležitostně myl automobily v jejím a manželovo autoservisu. Seznámila se s ním na začátku roku 2014. Myl příležitostně auta do léta 2014. Jednou slyšela nějaký křik nějakého pána, který na [celé jméno svědka] křičel, kdy mu vrátí peníze, bylo to někdy v dubnu nebo květnu 2014. Na toho muže přes nabarvené sklo myčky neviděla, nepoznala by ho.

42. Soud dále slyšel svědka [jméno] [celé jméno svědka], syna majitele autoservisu, ve kterém měl svědek [celé jméno svědka] v minulosti pracovat. Svědek uvedl, že [celé jméno svědka] v autoservisu myl a čistil auta po krátkou dobu, asi 14 dnů. Nakonec byla spolupráce s ním skončena, protože byl nespolehlivý, zřejmě proto, že měl problém s drogami.

43. Pro nedosažitelnost svědka [celé jméno svědka], majitele autoservisu, který podle [jméno] [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] byl dlouhodobě v [anonymizováno], bylo přistoupeno za užití ustanovení § 211 odst. 2 písm. a) trestního řádu k přečtení jeho výpovědi z přípravného řízení na č. l. 876 až 880 spisu. V této výpovědi svědek uvedl, že nezná žádného z obžalovaných. Znal pouze svědka [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], zvaného [anonymizováno] [celé jméno svědka] u něho pracoval po dobu asi dvou až tří měsíců v létě roku [rok]. Svědka [celé jméno svědka] viděl v provozovně asi třikrát, byl za [celé jméno svědka], který mu dlužil peníze. Na žádnou hádku si mezi nimi ovšem nevzpomněl.

44. Svědek [celé jméno svědka] (skutek pod bodem 5.) využil svého práva a v hlavním líčení odmítl z obavy z vlastního trestního stíhání vypovídat. Proto bylo přistoupeno k přečtení výpovědi svědka z přípravného řízení na č. l. 977 až 987 a 988 až 998 spisu z [datum] a [datum], ve které k bodu 1. výroku uvedl, že od obžalovaného [celé jméno obžalovaného] slyšel, že [celé jméno obžalovaného] platit obžalovanému [celé jméno obžalovaného] za to, že jej dostal z vazby, a dále měsíčně mu měl platit za to, že nebude řešen policií pro prodej drog. Ke skutku pod bodem 5. uvedl, že byl na výslechu u policisty – obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] ohledně svého údajného vydírání. Bylo to na podzim, možná ke konci roku [rok]. [jméno] mu i naznačil, že si je vědom jeho obchodování s drogami. Přes svého švagra [jméno] [celé jméno obžalovaného] a dále přes [celé jméno obžalovaného] kontaktoval [celé jméno obžalovaného], který mu zpět vzkázal, ať si jako obhájkyni vezme doktorku [příjmení]. Svědek to učinil, zaplatil jí [částka] a o svém vydírání už nikdy neslyšel, do doby výslechu nevěděl, jak skončilo; [příjmení] to měla nějak s [celé jméno obžalovaného] vyřídit. Na počátku následujícího roku byl kontaktován [celé jméno obžalovaného], který mu sdělil, že [celé jméno obžalovaného] měl na stole udání od [celé jméno svědka] [celé jméno obžalovaného] mu pak přes [celé jméno obžalovaného] vzkázal, že chce [částka] za to, že povede pátrání a zapíše, že na základě sledování nic nezjistili a že napíšou, že [celé jméno svědka] jej udal ze žárlivosti kvůli nějaké ženské. Svědek se ptal i na to, proč chce [celé jméno obžalovaného] tolik peněz, na což mu [celé jméno obžalovaného] měl vzkázat, že [celé jméno svědka] chce vypovídat pouze před státním zástupcem, a proto jde o takovou částku. Za několik dnů přinesl [celé jméno obžalovaného] listinu o třech stranách s hlavičkou policie, kde po poučení měl [celé jméno svědka] vypovědět, že svědek vydělává miliony korun prodejem pervitinu na [země], že má restauraci a nemovitosti jen jako pračku špinavých peněz a podrobnosti že vypoví před státním zástupcem. K tomu mu [celé jméno obžalovaného] přinesl ještě asi 20 papíru A4, prázdných, kde se měl svědek podepsat na označené místo vpravo dole s tím, že za něho vše zařídí. Na to dostal [celé jméno obžalovaného] [částka] v bankovkách po [částka]. Vše pak nasvědčovalo tomu, že [celé jméno obžalovaného] ty peníze dostal. Po nějaké době se svědek ptal obžalovaného [celé jméno obžalovaného], jak to vypadá s těmi papíry, co podepsal. Bylo mu vzkázáno, že musí vyčkat, než předvolají [celé jméno svědka] a vyslechnou jej v přítomnosti státního zástupce a že má udělat občerstvení pro VIP hosty v kulturním domě na benefičním plesu v [obec]. Poté za ním [celé jméno obžalovaného] znovu přišel s tím, že mu hrozí 10 – 18 let odnětí svobody, načež se svědek dožadoval toho, jak to jeho prověřování dopadlo. Nakonec raději skončil s prodejem drog. Po dalších několika dnech přišel [příjmení] znovu s tím, že [celé jméno obžalovaného] po něm chce kontakty na kupující i prodejce pervitinu. Svědek s tím souhlasil, ovšem řekl, že dál už s prodejem drog nic nechtěl mít společného. Jevilo se mu, jakoby [celé jméno obžalovaného] tlačil na [celé jméno obžalovaného], aby do obchodu vstoupil on. Na to na něm [celé jméno obžalovaného] znovu žádal pokračování v obchodu s drogami, ovšem s tím, že pokud bude platit [částka] měsíčně, tak že bude pod ochranou, jinak jej nechá zavřít. [celé jméno obžalovaného] jej též kontaktoval poté, co byli zadrženi v Německu [příjmení] a [příjmení] s dotazem, zda jde o jeho lidi, což mu potvrdil. [celé jméno obžalovaného] jej však upozornil, ať to nepřiznává, že by po něm [celé jméno obžalovaného] chtěl další peníze. Týden poté, co zařídil zmíněný raut na plese, jej zadržela Národní protidrogová centrála a putoval na vazbu. Čekal, že jej [celé jméno obžalovaného] vytáhne ven, dozvěděl se však, že [celé jméno obžalovaného] s NPC nemá nic společného. Tenkrát požádal svého advokáta, aby kontaktoval sestru, aby tu výpověď [celé jméno svědka], kterou měl od [celé jméno obžalovaného], našla doma. [příjmení] [jméno] [celé jméno obžalovaného] ji ale měl roztrhat s tím, že se bál o svého bratra [příjmení] [celé jméno obžalovaného], což měl udělat před zraky sestry svědka, [jméno] [příjmení] [jméno] tom jej zpravila jeho přítelkyně, [jméno] [příjmení].

45. V pokračující výpovědi z přípravného řízení svědek na dotazy obhájců uvedl, že [celé jméno svědka] byl jeho bývalý zaměstnanec na pozici ochranky v kasinu. Skutečně s ním v minulosti ohledně drog obchodoval. K předání listiny uvedl, že [celé jméno obžalovaného] mu kladl na srdce, aby listinu, kterou mu předal, nikomu neukazoval, protože [anonymizováno] v minulosti také takovou listinu dostali a šli za tím dotyčným, který je měl udat a poprat se s ním, tak ať hlavně za tím [celé jméno svědka] nechodí. K předání peněz uvedl, že [celé jméno obžalovaného] měl celých [částka] předat [celé jméno obžalovaného], měly být pro [celé jméno obžalovaného] a toho státního zástupce, sám [celé jméno obžalovaného] z toho nic neměl. Za několik týdnů po předání mu proto dal ze své vůle [částka] za to, že vše zařídil. Ke této své výpovědi v hlavním líčení uvedl, že mu hrozilo 10 až 18 let trestu odnětí svobody. Poté, co vypovídal a ke všemu se doznal, získal status spolupracujícího obviněného a dostal trest šesti let odnětí svobody nepodmíněně.

46. K posouzení jeho věrohodnosti soud provedl jako důkaz opis z evidence rejstříku trestů, ze kterého vyplývá, že zde má sedm záznamů do roku [rok]. V roce [rok] byl shledán vinným podle vůdčí právní kvalifikace ustanovení § 283 odst. 1, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře šesti let. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], konkrétně protokolu o jeho výslechu na č. l. 100 a násl. ze dne [datum], vyplývá, že se zde svědek zmiňuje o tom, že prostřednictvím [celé jméno obžalovaného] mu bylo nabídnuto, že údajné trestní řízení zahájené na podnět [celé jméno svědka] bude odloženo za úplatek pro policistu pracujícího na PČR v [obec] ulici s odůvodněním, že [celé jméno svědka] měl podat nepravdivou výpověď ze žárlivosti. Z procesních důvodů je tato výpověď využita pouze k posouzení věrohodnosti svědka. Z rozsudku krajského soudu ve znění soudu vrchního jako soudu odvolacího plyne, že obžalovanému bylo v dané věci přiznáno postavení spolupracujícího obviněného a proto došlo k mimořádnému snížení jeho trestu pod dolní hranici zákonné trestní sazby.

47. Soudu svou výpověď podala též bývalá přítelkyně [celé jméno svědka], svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně], která uvedla, že o dané trestní věci nic neví. Potvrdila, že s [celé jméno svědka] měla krátký intimní vztah. Když byl svědek [celé jméno svědka] zadržen, tak za ním byla ve vazební věznici; sháněl se v tu dobu po nějaké listině. Dále uvedla, že si na nic bližšího nevzpomněla.

48. Proto byla přečtena její výpověď z přípravného řízení na č. l. 1019 až [číslo], ve které svědkyně uvedla nad rámec již sděleného v hlavním líčení, že ví o nějaké listině, která měla být zničena, ovšem na nic bližšího si nevzpomněla.

49. Před soudem dále vypovídal [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnavatel svědka [celé jméno svědka]. Uvedl, že jako jednatel společnosti svědka nakrátko zaměstnal, [celé jméno svědka] pro něho krátce pracoval jako řidič taxislužby. Už si vzpomněl pouze na jméno, nevybavil si jeho obličej ani žádné podrobnosti. Uvedl, že na předestřenou událost ohledně nálezu drog v automobilu si nevzpomíná. Připustil však, že občas se najdou nějaké drogy, ale i další věci. Doklady se vrátí majiteli, zbytek se hází do popelnice.

50. Dalším svědkem byl policista [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], bývalý vedoucí obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného]. Svědek uvedl, že obžalovaný nastoupil na oddělení jako vyšetřovatel v roce [rok] a pracoval tam do roku [rok]. Jeho hlavní náplní byla obecná kriminalita, později mu přiděloval i násilnou trestnou činnost a drogové delikty. Jevil se mu aktivní, zodpovědný a velmi dobře hodnocený. Nikdy neměl podezření, že by se dopouštěl něčeho nezákonného. Vše podle něho zpracovával svědomitě. Nikdy si na něm nevšiml, že by byl pod vlivem omamných nebo psychotropních látek. Připustil, že v době, kdy došlo k příchodu [celé jméno obžalovaného], došlo i k organizačním změnám, což mělo za následek lepší výkony. Uvedl, že si nevzpomíná na to, že by si [titul] [celé jméno obžalovaného] sám požádal o přidělení určitého případu. Trestní stíhání obž. [celé jméno obžalovaného] pro něho bylo překvapením. K trestné činnosti [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] spočívající v loupežích svědek sdělil, že obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] byl hlavním zpracovatelem této věci. Zaznamenal, že jej obvinění neměli v oblibě, protože byl důsledný. Kolegyně [celé jméno obžalovaného], paní [příjmení], [celé jméno obžalovaného] též neměla asi v oblibě. Konkurovali si, byli oba nejlepšími pracovníky, možná si nepadli do oka, ale nijak to neřešil. Nezažil, že by na obž. [celé jméno obžalovaného] byla nějaká významná stížnost ohledně jeho postupu. Stejně tak nezaznamenal, že by nezahájil trestní stíhání ve chvíli, když by ve spise bylo pro tento úkon dostatek důkazů.

51. Soudu dále poskytl svou výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bývalý kolega obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] z územního odboru kriminální policie a vyšetřování v [obec], který vykonává funkci vedoucího oddělení (operativy). Svědek vypověděl, že jako vedoucí operativců byl v denním pracovním kontaktu s obžalovaným. Spolupráci hodnotil jako bezproblémovou, naopak patřil k lepším vyšetřovatelům. Připustil, že i obžalovaný [celé jméno obžalovaného] má podíl na tom, že drogová trestná činnost začala být lépe objasňována, ovšem krátce po jeho příchodu došlo ke zřízení TOXI týmu, a tím i zvýšení počtu policistů, kteří na daných věcech pracovali, takže výsledky byly přirozeně lepší. Z prováděných domovních prohlídek v různých drogových věcech neměl pocit, že by někdo věděl dopředu o tom, že proběhne domovní prohlídka. Prohlídky vždy dopadly úspěšně, byť třeba nenašli to, co původně plánovali. Uvedl, že si operativci ani vyšetřovatelé nemohli vybírat, s kým a na čem budou pracovat.

52. Soud pokračoval výslechem svědka [titul]. [jméno] [příjmení], příslušníka Policie ČR, operativce a kolegy obžalovaného [titul]. [celé jméno obžalovaného]. Svědek popsal, jak fungovalo oddělení SKPV, tým se specializací na drogovou trestnou činnost. Uvedl, že s příchodem obžalovaného [celé jméno obžalovaného] si nevšiml nějakého zlepšení objasněnosti případů. Zároveň vyloučil, že by obžalovaný [celé jméno obžalovaného] měl přístup k operativním informacím před zahájením trestního stíhání, spis přebíral až v souvislosti s trestním stíháním konkrétní osoby. Vyšetřovatel se dozvídal o operativní činnosti pouze v případě, že byl předpoklad následného vazebního stíhání osoby, aby se připravil na zahájení trestního stíhání, jinak o operativní činnosti nevěděl. Po takovém odevzdání spisu ovšem svědek uvedl, že sám se již k věci nedostane, neví, jak skončí, nedokázal tak uvést, zda ve věci je pokračováno řádně či nikoliv. Žádné informace o tom, že by [celé jméno obžalovaného] mít informace z probíhajících trestních řízení, neměl, ovšem u [celé jméno obžalovaného] by se tomu nedivil. Protože to takto předpokládali, všechny věci týkající se [celé jméno obžalovaného] měli neformální utajovaný způsob řešení, věděl o tom jen nutný okruh osob. Konkrétně u domovní prohlídky, která proběhla u [celé jméno obžalovaného], ovšem našli to, co hledali, i v místech, kde to očekávali, proto vyloučil, že by k nějakému úniku v daném případě došlo. Ke svědku [celé jméno svědka] a jeho výpovědi z přípravného řízení a informacím, které jim poskytl, svědek uvedl, že například jim sdělil, kde hledat pervitin a podobně, tak se tyto informace zakládaly na pravdě, a jeho výpověď tak označil za vysoce věrohodnou. Ze spisů zároveň plynulo, že [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] byli„ poskoci“ [celé jméno obžalovaného]. K celkové situaci na drogové scéně v [obec] uvedl, že podle odhadů se na distribuci pervitinu podílí 2 000 osob, vztahy mezi nimi jsou ovšem značně proměnlivé. Ke spolupráci s obžalovaným [celé jméno obžalovaného] uvedl, že problémová byla zejména vzájemná komunikace. [celé jméno obžalovaného] nestanovoval pokyny přímo, aby si jejich vyřízení mohl svědek nějak naplánovat, ale pokyny šly přes nadřízeného, což mu dělalo organizační problémy, ovšem jinak práci odváděl rychle. Z kuloárních informací měl za to, že sám byl odposloucháván, nijak o tom ovšem následně nebyl vyrozuměn. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] se mu nejevil jako pravidelný uživatel drog.

53. Soud pokračoval výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], stejně jako v případě přechozího svědka příslušníka Policie ČR, operativce a kolegy obžalovaného [celé jméno obžalovaného]. Ten uvedl, že jako operativec se zabývá prošetřováním a prověřováním trestné činnosti a v momentě, kdy je nashromážděno dostatek důkazů k zahájení trestního stíhání, předává se věc vyšetřovateli, v minulosti jím byl obžalovaný [celé jméno obžalovaného]. S kolegou [celé jméno obžalovaného] se vídali každý den na ranních poradách. K práci obžalovaného uvedl, že byl svižný a aktivní. K tomu, že by obžalovaný měl poskytovat nějaké informace z prověřování nějakých osob, vyjádřil své pochybnosti, neboť jako vyšetřovatel neměl přímý přístup k těmto informacím. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] se mu nejevil jako pravidelný uživatel drog. Na konkrétní detaily prověřovaných kauz si již nevzpomněl.

54. Svědek [jméno] [příjmení], taktéž příslušník Policie ČR, vypověděl, že byl kolegou obžalovaného [celé jméno obžalovaného], ovšem pracoval zejména na násilné trestné činnosti. Uvedl, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] nemohl vědět o všech úkonech prověřování, které operativci vedli. K osobě obžalovaného uvedl, že byl nejrychlejší a asi nejlepší na oddělení. 55. [jméno] [příjmení], vyšetřovatelka a kolegyně obžalovaného [celé jméno obžalovaného], jako svědkyně uvedla, že od [anonymizováno] roku [rok] sdílela s obžalovaným kancelář. Vyřizovala tam zejména násilnou trestnou činnost, drogy pouze výjimečně. Uvedla, že ji zaučoval, byl pečlivý, kolegům vždy poradil. Nevšimla si, že by si žil nad rámec svých příjmů. O tom, že by obžalovaný udržoval nějaký kontakt s [celé jméno obžalovaného] mimo práci, pochybovala. Neměla ani nikdy podezření, že by byl pod vlivem drog. Uvedla, že prvotní šetření drogových deliktů provádí tzv. operativci, až poté, například na základě domovní prohlídky, na kterou je předem upozorněn i vyšetřovatel, věc začne aktivně řešit vyšetřovatel. Ohledně celého obvinění se vyjádřila tak, že je považuje za hloupost, zcela neodpovídající přístupu, jaký k práci i k podezřelým osobám obžalovaný [celé jméno obžalovaného] měl. Svědkyně potvrdila, že v minulosti s obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] udržovala mimomanželský intimní vztah.

56. Svědkyně [jméno] [příjmení], dříve [ustanovení pr. předpisu] [rok], bývalá kolegyně obžalovaného, uvedla, že od [anonymizováno] [rok] pracovala na SKPV v [obec], asi rok a půl sdílela s obžalovaným [celé jméno obžalovaného] kancelář. Zpočátku řešila zejména výživné, později přešla na násilnou a drogovou trestnou činnost, kterou přebrala po obžalovaném. Nepřišlo jí, že by v jeho spisech byly nějaké nedostatky. Od určité doby se na oddělení někteří kolegové se zmiňovali o tom, že obžalovaný si žije nad poměry, ovšem ona to přisuzovalo tomu, že měl na pronájem nějaké nemovitosti, které zrekonstruoval, takže měl i příjmy z pronájmu bytů. Popřela, že by mezi ní a obžalovaným byly nějaké spory, rivalita mezi nimi ovšem byla. Stejně tak uvedla, že si nevšimla ničeho podezřelého na chování obžalovaného. 57. [jméno] [příjmení], příslušník PČR a bývalý kolega obžalovaného [celé jméno obžalovaného], jako svědek soudu vypověděl, že pracoval jako vyšetřovatel se specializací na dopravní nehody. Uvedl, že svého kolegu dokáže jen obtížně hodnotit, protože se moc nestýkali. K systému organizace práce na oddělení SKPV uvedl, že je zkostnatělý, že vyvolává velký tlak na jednotlivé policisty a že není správný. 58. [titul] [celé jméno svědkyně], sestřenice obžalovaného [celé jméno obžalovaného], využila svého práva a odepřela poskytnout svou výpověď.

59. Soud též vyslechl jako svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], státního zástupce [anonymizováno] státního zastupitelství v [obec]. Ten uvedl, že svědek [celé jméno svědka] byl v jiné trestní věci obviněn z loupeží na čerpacích stanicích. Zpočátku vše bral na sebe, ačkoliv ze spisu plynulo i podezření na obžalovaného [celé jméno obžalovaného]. Poté se ovšem vypovídat rozhodl, předkládal nějaký dopis své přítelkyně, podle kterého se snad [celé jméno obžalovaného] snažil přítelkyni [celé jméno svědka] prodat v Anglii. Poučil jej proto o institutu spolupracujícího obviněného. K přiznání tohoto postavení v daném trestním řízení ovšem nedošlo, protože věc nebyla v přípravném řízení kvalifikována jako účast na organizované zločinecké skupině. Byl přesvědčen, že jeho výpověď byla pravdivá, protože oproti té předchozí verzi, kde vše bral na sebe, korespondovala s ostatními důkazy ve věci. Na základě těchto zjištění chtěl svědek podat návrh na vzetí [celé jméno obžalovaného] do vazby, jenže ten už v té době byl v Anglii. Na základě evropského zatýkacího rozkazu byl zadržen a dále obviněn i z jednání popsaného pod bodem 1. tohoto rozsudku. Jeho výslechu v této věci se též účastnil, vyjádřil dojem, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] neřekl vše, co věděl, a některé údaje z výpovědi by si jen obtížně mohl vymyslet. Obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] hodnotil jako kompetentního a rychle pracujícího policistu. Ke svědku [celé jméno svědka] uvedl, že je patrné, že má velký strach z [celé jméno obžalovaného]. Vzpomněl si též, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] při své výpovědi uvedl, že krytí mu nezajišťoval pouze obviněný [celé jméno obžalovaného], ale další policisté z operativy, které jmenoval křestním jménem a popisoval je.

60. Svědek [celé jméno svědka], spoluobžalovaný v jiné trestní věci obviněného [celé jméno svědka], nesdělil soudu žádné skutečnosti, které by mohly přispět k objasnění věci.

61. Soud následně vyslechl soudního znalce [celé jméno znalce] z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Ke zkoumání mu byla předložena řada materiálů, flash disky, počítače. Znalec popsal své znalecké úkoly a v rámci jejich splnění odkázal na svůj písemný posudek na č. l. 291 a násl. spisu. Ze znaleckého posudku nevyplývají žádné skutečnosti, které by soudu neplynuly již ze samostatně provedených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu.

62. Soud dále přistoupil k provedení listinných důkazů, formou jejich předložení stranám k nahlédnutí dle ustanovení § 213 odst. 1 trestního řádu. Z usnesení policejního orgánu ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá, že věc, která byla podezřelému [celé jméno svědka] kladena za vinu (účast na skutku pod bodem 1. tohoto rozsudku), byla odložena podle § 159a odst. 3 trestního řádu, neboť trestní stíhání bylo neúčelné s ohledem na další jeho trestní věci a uložené tresty.

63. Protokol o zadržení podezřelé osoby na č. l. 19 až 20 popisuje průběh zadržení obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného]. Po předchozím souhlasu státního zástupce byl obviněný zadržen dne [datum] v [údaj o čase] [anonymizováno]. Při osobní prohlídce byl u obžalovaného nalezen příjmový pokladní doklad ze dne [datum] na částku [částka] od obžalovaného [jméno] [celé jméno obžalovaného].

64. Z protokolu o zadržení podezřelé [celé jméno obžalované] ze dne [datum] v [údaj o čase] hodin vyplývá, že po předchozím souhlasu státního zástupce byla tato obžalovaná policejním orgánem zadržena.

65. Protokol o zadržení obžalovaného [celé jméno obžalovaného] ze dne [datum] ve věci KRPU [číslo] [rok] [číslo] podává, že uvedeného dne ve [údaj o čase] hodin byl [celé jméno obžalovaného] zadržen na podkladě příkazu k zadržení soudce [název soudu].

66. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl [celé jméno obžalovaného] jako obviněný vzat do vazby z důvodů vazby útěkové a koluzní pro podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku. Příkazem státní zástupkyně ze dne [datum] a usnesením z téhož dne, č. j. [číslo jednací], byl obviněný dne [datum] propuštěn z vazby na svobodu, neboť pominuly důvody vazby. Důvody pominuly proto, že [jméno] [celé jméno svědka], [datum narození], po poučení zcela změnil svou výpověď ve prospěch [celé jméno obžalovaného].

67. Z protokolu o vydání věci na č. l. 67 spisu vyplývá, že obviněný [celé jméno obžalovaného] vydal policejnímu orgánu své mobilní telefony jako věci důležité pro trestní řízení, a to telefon [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] spolu s kartami [příjmení].

68. Příkazy k domovním prohlídkám na č. l. 133 a 186 řádným způsobem nařizují domovní prohlídku domu [adresa] v [obec] u obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] a domovní prohlídku domu [adresa] v [obec] u obž. [celé jméno obžalovaného]. Z protokolu o domovní prohlídce na č. l. 134 a násl. vyplývá průběh domovní prohlídky u obž. [titul] [celé jméno obžalovaného]. Prohlídka byla podle protokolu zahájena v [údaj o čase] hodin, přičemž obviněnému byl doručen příkaz na počátku prohlídky. Obhájkyně obviněného se dostavila ve [údaj o čase] hodin, od [číslo] do [údaj o čase] hodin byla povolena s obviněným porada. Obviněný byl v průběhu prohlídky střežen eskortou [příjmení], prohlídku provedli čtyři příslušníci [příjmení], nezúčastněnou osobou byl [příjmení] [příjmení]. V obydlí byly zajištěny dvě bílé tablety válcovitého tvaru o průměru 2,5 cm v plechovém stříbrném samovaru na půdě domu, mp3 přehrávač, notebook HP Pavilion DV6, IPAD, finanční hotovost ve výši [částka], další finanční hotovost ve výši [částka] a [anonymizována dvě slova] a externí USB 2 Harddisk. Před skončením prohlídky byla znovu od [číslo] do [číslo] umožněna porada obhájkyně s obviněným a prohlídka skončila v [údaj o čase] hodin. Obviněný neměl k průběhu prohlídky námitek, stejně tak jeho obhájkyně, což stvrdili svými podpisy. K protokolu byly přiloženy fotografie, zobrazující mj. interiér domu a veškeré zajištěné věci pro trestní řízení.

69. Protokol o provedení domovní prohlídky v obydlí obviněného [celé jméno obžalovaného] popisuje průběh domovní prohlídky, při které byly zajištěny stolní počítač [značka automobilu], nezjištěný počet pilulek světlomodré barvy, 6 flash disků různých značek a velikostí, písemnosti o velikosti A4, poznatek k trestné činnosti od osoby ve Vazební věznici Litoměřice – [jméno] [příjmení], tablet a notebook. Prohlídka proběhla dne [datum] od [údaj o čase] hodin a trvala do [údaj o čase] hodin. K prohlídce je přiložena fotodokumentace zachycující pohled na interiér obydlí a zajištěné věci.

70. Ze zajištěných listin vyplývá, že [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], zaslala svému územnímu odboru v [obec] poznatek k trestné činnosti týkající se podezřelého [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] měl sdělit, že hodlá vypovídat ve věci nelegální výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy proti obviněnému [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [celé jméno obžalovaného] a dalším jejich příbuzným, kteří by měli distribuovat drogu od výrobců [jméno] [jméno] a obž. [celé jméno obžalovaného] a dalších tří osob. Drogy připravují z léku Modafen dováženého z Polska osobou jménem [anonymizováno] nebo [příjmení], taxikáře. Další sdělené skutečnosti se týkaly údajného prodeje zbraní mj. [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [celé jméno obžalovaného], padělání a pozměnění veřejné listiny [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [příjmení].

71. Z úředního záznamu policejního orgánu na č. l. 695 plyne, že uvedená písemnost byla doručena faxem dne [datum], odeslána byla z KŘP [anonymizováno] kraje, OOK [obec], přijata a zaevidována byla dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací]. Z pokynu vedoucího byla přidělena por. [příjmení], následně byla písemnost sloučena k [číslo jednací], zpracovatelů por. [příjmení], por. [příjmení]. Dále byl zpracován jako podklad pro nařízení domovní prohlídky u osoby [celé jméno obžalovaného], [obec] [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [příjmení]. Do osobního kontaktu s písemností mohl přijít por. [titul] [celé jméno obžalovaného], kterému byla písemnost přidělena dne [datum], a další čtyři osoby téhož oddělení policie.

72. Příkazem [název soudu] ze dne [datum] byla nařízena prohlídka pracovní kanceláře [číslo] v budově [adresa] v [obec] (služebna SKPV), užívané obž. [titul] [celé jméno obžalovaného]. Příkazem [název soudu] ze dne [datum] byla nařízena prohlídka garáže nacházející se na parcele [číslo] v [obec], náležející obž. [titul] [celé jméno obžalovaného]. Příkazem [název soudu] ze dne [datum] byla nařízena prohlídka [značka automobilu], [příjmení]: [anonymizováno], náležejícího obž. [titul] [celé jméno obžalovaného].

73. Z protokolu o prohlídce jiných prostor a pozemků, konkrétně služební kanceláře obž. [titul] [celé jméno obžalovaného], vyplývá průběh prohlídky započaté dne [datum] v [údaj o čase] hodin, při které byl zajištěn mobilní telefon IPhone 5, stolní počítač, USB flash disk, flash disk ADATA, flash disk [příjmení] [jméno] a stolní počítač. Prohlídka byla skočena ve [číslo] a obviněný ani jeho obhájkyně neměli proti průběhu prohlídky námitek. Přílohou je fotodokumentace z průběhu prohlídky a fotografie jednotlivých zajištěných věcí.

74. Z protokolu o prohlídce jiných prostor a pozemků – garáže obž. [titul] [celé jméno obžalovaného], vyplývá průběh prohlídky započaté dne [datum] v [údaj o čase] hodin, při které nebyly zajištěny žádné věci důležité pro trestní řízení. Prohlídka byla skočena v [údaj o čase] hodin a obviněný ani jeho obhájkyně neměli proti průběhu prohlídky námitek. Přílohou je fotodokumentace z průběhu prohlídky.

75. Z protokolu o prohlídce jiných prostor, vozidla zn. Audi, [příjmení]: [anonymizováno], obž. [titul] [celé jméno obžalovaného], vyplývá průběh prohlídky započaté dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, při které nebyly zajištěny žádné věci důležité pro trestní řízení. Prohlídka byla skončena ve [údaj o čase] hodin a obviněný ani jeho obhájkyně neměli proti průběhu prohlídky námitek. Přílohou je fotodokumentace z průběhu prohlídky.

76. Ze záznamu o použití služebního psa na č. l. 263 vyplývá, že služební pes se účastnil prohlídky kanceláře, garáže, automobilu i obydlí obžalovaného, přičemž nalezl v půdních prostorách obydlí dvě tablety bílé krystalické látky o váze 22,4 g i s obalem.

77. Z usnesení policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá vrácení mp3 přehrávače, notebooku HP, iPadu, externího harddisku, mobilního telefonu iPhone 5 a tří USB flash disků obžalovanému [titul] [celé jméno obžalovaného]. Předání věcí je zachyceno na protokolu o vrácení věcí na č. l. 269 až 70.

78. Z usnesení policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá vrácení stolního počítače Acer, 6ks flash disků, tabletu, notebooku Acer, mobilních telefonů značky Nokia a Samsung obžalovanému [celé jméno obžalovaného]. Předání věcí je zachyceno na protokolu o vrácení věcí na č. l. 276.

79. Z usnesení policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá vrácení stolního počítače Samsung a stolního počítače D945GCR obž. [celé jméno obžalované]. Předání věcí je zachyceno na protokolu na č. l. 284.

80. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie, daktyloskopie a genetika na č. l. 467 až 476 vyplývá, že dvě tablety zajištěné při domovní prohlídce u obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] o hmotnostech 10,13 g a 9,97 g obsahovaly celkem 3,69 g účinné látky v první tabletě a 3,55 g účinné látky v druhé tabletě, celkem 7,24 g účinné látky kokainu HCl, ve zbytku pak šlo o kreatin monohydrát.

81. Z odborného vyjádření dále plyne, že tablety ve tvaru srdce o celkové hmotnosti 5,84 g, zajištěné při domovní prohlídce u obviněného [celé jméno obžalovaného], obsahovaly metandienon, ozn. Danabol DS, androgenní anabolický steroid.

82. Podle téhož odborného vyjádření nebyla zjištěna daktyloskopická shoda na bankovkách ani obalech. Z genetického zkoumání věcných důkazů nebyla zjištěna shoda s genetickým vzorkem obžalovaných.

83. Z příkazu soudkyně [název soudu] ze dne [datum] vyplývá nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonních čísel [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo], které užíval tehdy podezřelý [jméno] [celé jméno obžalovaného], označení [příjmení] 06, záznamy jsou připojeny k č. l.

494. Podle přepisu odposlechů, označených [příjmení] 06 (obžalovaný [celé jméno obžalovaného]) a souvisejících lokalizačních údajů na telefonním čísle [tel. číslo] obž. [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalovaného] dne [datum] volal neustanovenému Urbimu a jeho přítelkyni, která [celé jméno obžalovaného] zakázala Urbimu cokoliv dávat, že by byl moc vysmátý. Téhož dne psal odposlouchávaný [celé jméno obžalovaného] SMS:„ vem s sebou 5“. [celé jméno obžalovaného] po několika hodinách [celé jméno obžalovaného] volal, aby jej odvezl k [jméno], [celé jméno obžalovaného] to odmítá a ptá se, jestli 5, což [celé jméno obžalovaného] potvrzuje, (k tomu viz odst. 35 odůvodnění, výpověď [celé jméno svědka]). [celé jméno obžalovaného] v [anonymizována dvě slova] večer téhož dne znovu volal obž. [celé jméno obžalovaného], který sdělil, že pro [jméno] má dárek, starožitné zrcadlo. [celé jméno obžalovaného] poté volá [celé jméno obžalovaného], ať vyjde ven, že to dají do [ulice] auta. V [anonymizována dvě slova] ráno druhého dne píše [jméno] [příjmení], přítelkyně [celé jméno obžalovaného]:„ Samej feťák, největší ty a [celé jméno obžalovaného], to mi stačí.“ [celé jméno obžalovaného] kolem [anonymizována dvě slova] volá [celé jméno svědka], ten chce za [částka], chce dát zástavu, [celé jméno obžalovaného] částku upřesňuje a poté mu sdělí, že za chvilku zavolá. Za patnáct minut z [anonymizováno] telefonu volá [celé jméno obžalovaného], který [celé jméno svědka] sdělí, že má oslavu. Baví se též o tom, že se mu snažil tenkrát pomoci. Poté hovoří o extraktoru na čištění aut jako zástavě. Domlouvají se, že [celé jméno svědka] přijede za [celé jméno obžalovaného], ale nechce jít dovnitř, [celé jméno obžalovaného] proto vyjde ven. V jednu hodinu téhož dne volá [celé jméno obžalovaného] [celé jméno obžalovaného], zda pro něho nepřijede [celé jméno svědka] starší, načež mu [celé jméno obžalovaného] napíše SMS s jeho telefonním číslem a dále s telefonním číslem na [celé jméno obžalovaného] (staršího).

84. Podle příkazu soudkyně [název soudu] ze dne [datum] byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu na telefonní čísla [tel. číslo], poručíka [jméno] [příjmení], [tel. číslo] a [tel. číslo] [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [tel. číslo] a [tel. číslo] [celé jméno obžalovaného]. Z jeho vyhodnocení a samotného odposlechu ze stanice [příjmení] 22 připojeného k č. l. 530 spisu vyplývá, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin (den domovních prohlídek) volá [jméno] [příjmení] [celé jméno obžalovaného] ([příjmení] 22) s tím, že obhájkyně obžalovaného [celé jméno obžalovaného], [jméno] [příjmení], za ní ráno byla s tím, že má vyřídit, že [jméno] je na výslechu. [celé jméno obžalovaného] poté volá [titul]. [příjmení], ta mu říká, že je na jednání na policii, že může dorazit až odpoledne, nemůže moc mluvit. Říká mu též, že„ jakoby ví, že [celé jméno obžalovaného] jakoby, tam něco a … ty víš.“ Poté mu ještě píše SMS, že je to urgentní, že nemůže mluvit a poskytovat info. [celé jméno obžalovaného] odpoví, že se pak staví, načež mu obhájkyně opáčí, ať se pak okamžitě staví pro své věci. Daného dne v [údaj o čase] hodin obhájkyně volala [celé jméno obžalovaného], a ptala se, jestli je to pryč. Opakuje půda, stříbrná piksla, po krátkém vyjasnění [celé jméno obžalovaného] odpovídá, že [anonymizováno] musí do [obec]. Pak mu sděluje, že se to jeho asi netýká. Obhájkyně klade důraz na to, že to s [anonymizováno] musí vyřešit. [celé jméno obžalovaného] nato telefonuje [jméno] [příjmení] a sděluje jí, že musí jet domů, nějaká piksla u nich na půdě. Ta odpoví, že jede hned. Za [anonymizována dvě slova] mu píše, že neví, co myslí. [celé jméno obžalovaného] odpovídá, že nějakou plechovou bednu z pokoje, pikslu. Podle úředního záznamu [příjmení] se ve [údaj o čase] hodin pokusila [jméno] [příjmení] vstoupit do domu zadrženého por. [celé jméno obžalovaného], přístup jí byl ze strany [příjmení] odepřen. Nato volá zpět [celé jméno obžalovaného], že si s ním potřebuje dát kávu. Domluví se, že se sejdou poblíž herny [anonymizováno] u hotelu [jméno] v [obec]. Z úředního záznamu na č. l. 673 vyplývá, že obž. [titul]. [celé jméno obžalovaného] nezprostil svou tehdejší obhájkyni, advokátku [titul]. [jméno] [příjmení], mlčenlivosti.

85. Z odposlechu [příjmení] 02, odposlouchávaný obž. [titul] [celé jméno obžalovaného], ze dne [datum], ve [údaj o čase] hodin plyne, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] má v zástavě vysavač patřící [celé jméno svědka], který [jméno] nevyplatil a nemůže se s ním spojit, uvažuje o tom, že vysavač prodá. Z dalších odposlechů vyplynulo, že [celé jméno svědka] [celé jméno obžalovaného] dlužil peníze, půjčoval si od něho.

86. Ze zprávy [příjmení] ze dne [datum] na č. l. 706 spisu plyne, že obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] neměl jako zpracovatel přiděleny spisy v letech [rok] a [rok] týkající se podezřelého [celé jméno svědka], ani [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalované] či [celé jméno svědka].

87. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení na č. l. 718 ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyplývá, že obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] daného dne podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájil úkony trestního řízení proti [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [celé jméno obžalovaného] pro podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy tím, že [celé jméno svědka] v přesně nezjištěné době od roku [rok] do roku [rok] v [obec] prodával pro [celé jméno obžalovaného] drogu pervitin a jezdil do Německa a Polska nakupovat lék Rhinopront a Sudafed, který mu vozil na adresu [adresa obžalované, svědka a obžalovaného].

88. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyhotovené obžalovaným [titul] [celé jméno obžalovaného], vyplývá, že obviněný [celé jméno svědka] byl obviněn z trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit čtyřmi dílčími útoky přepadením čtyř čerpacích stanic.

89. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyhotoveného obžalovaným [titul] [celé jméno obžalovaného], vyplývá, že obž. [celé jméno obžalovaného] byl obviněn z trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit čtyřmi dílčími útoky přepadením čtyř čerpacích stanic, spáchaného formou účastenství podle § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku – organizátorství v souběhu s trestným činem vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že spoluobviněné [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] ve věci loupeží k uvedenému jednání nutil násilím, psychickým nátlakem a pohrůžkou těžké újmy na zdraví. Z usnesení dozorujícího státního zástupce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], plyne, že část usnesení o zahájení trestního stíhání [celé jméno obžalovaného] pro přečin vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku byla zrušena pro nedůvodnost a nezákonnost.

90. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nenabylo právní moci, vyhotoveného obžalovaným [titul] [celé jméno obžalovaného], vyplývá, že obž. [celé jméno obžalovaného] byl obviněn z trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit osmi dílčími útoky přepadením čtyř čerpacích stanic, spáchaného formou účastenství podle § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku – organizátorství ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Spolupachateli byli [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Z usnesení dozorujícího státního zástupce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], plyne, že celé výše uvedené usnesení o zahájení trestního stíhání pro přečin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku bylo zrušeno pro nezákonnost, spočívající v překážce věci zahájené a v nesprávné právní kvalifikaci loupeží ve stadiu pokusu, neboť pouhý úmysl obviněných nad rámec jednání, pro které již byli stíháni, nenaplnil znaky trestného činu ani ve stadiu pokusu, neboť nedošlo k naplnění ostatních typových znaků trestného činu, zejména k jednání obviněných (přijeli na místo činu, kde pro nevhodnost loupeže pro vyšší počet potencionálních svědků od loupeže upustili).

91. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], plyne, že [celé jméno obžalovaného], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] byli uznání vinnými pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž [celé jméno obžalovaného] se jej dopustil ve formě účastenství jako organizátor a [celé jméno svědka] jako pomocník, pročež byli odsouzeni obžalovaný [celé jméno obžalovaného] k trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roků, obžalovaný [celé jméno svědka] k trestu odnětí svobody v trvání čtyř a půl roků souhrnným trestem v souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a s tím souvisejícím alternativním trestům a [celé jméno svědka] k trestu tří roků souhrnným trestem v souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a s tím souvisejícím alternativním trestům, a to se zařazením do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. c) tehdy účinného trestního zákoníku.

92. Z listin ze spisu [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] na č. l. 1105 až [číslo] spisu vyplývá, že obž. [celé jméno obžalovaného] v postavení vyšetřovatele v době od [datum] ve věci vydírání poškozeného [příjmení] vyslýchal obviněného [celé jméno svědka] zastoupeného obhájkyní [titul]. [jméno] [příjmení].

93. Z rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], který vůči obviněnému [jméno] [celé jméno obžalovaného] nabyl právní moci dne [datum], vyplývá, že jmenovaný byl shledán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání 24 měsíců.

94. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], plyne, že [obec] [celé jméno obžalovaného], otec obžalovaného [celé jméno obžalovaného], byl uznán vinným a odsouzen přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 28 měsíců. Jeho jednání spočívalo v přechovávání pervitinu ve svém domě na adrese § 337 odst. 1 trestního zákoníku, ve znění zákona č. 390/2012 Sb. 2015 v [obec], který byl nalezen na podkladě domovní prohlídky, provedené na základě podání vysvětlení [jméno] [celé jméno svědka] Trestní stíhání v dané věci zahájil obžalovaný [celé jméno obžalovaného]. Z nařízení domovní prohlídky a protokolu o domovní prohlídce plyne, že [obec] [celé jméno obžalovaného] dobrovolně vydal pervitin před započetím prohlídky. Prohlídky se účastnili poručík [příjmení], poručík [příjmení] a poručice [příjmení]. Z podání vysvětlení [jméno] [celé jméno obžalovaného] vyplývá, že pervitin koupil za účelem dalšího prodeje. Úkony trestního řízení před sdělením obvinění nekonal obž. [celé jméno obžalovaného]. Úřední záznam PČR podává, že prodejcem drog na adrese § 337 odst. 1 trestního zákoníku, ve znění zákona č. 390/2012 Sb. 2015 v [obec] je zejména [celé jméno obžalovaného]. Celý prostor je hlídán sblíženými osobami za snížené nebo žádné nájemné bytů ve vlastnictví rodinných příslušníků [anonymizováno]. Zároveň jsou v domě nainstalovány kamery, kterými [celé jméno obžalovaného] kontroluje pohyb osob před domem a v domě. Podle operativních zjištění [celé jméno obžalovaného] též neoprávněně držel střelnou zbraň, pistoli, ráže 9 mm.

95. Z usnesení policejního orgánu ve věci vedené pod spisovou značkou SKPV [obec] KRPU [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], plyne způsob vyřízení věci podezření z přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit [celé jméno obžalovaného], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] v období od roku [rok] do konce roku [rok] tím, že neoprávněně předali, prodali nebo převezli amfetamin. Trestní stíhání osob bylo shledáno jako neúčelné s ohledem na rozsudek [název soudu] ve věcech loupežných přepadení čerpacích stanic a jím uložené tresty.

96. Z popisu náplně služební činnosti na č. l. 1250 vyplývá, že obžalovaný por. Bc. (později [titul]) [celé jméno obžalovaného] měl provádět prověřování a vyšetřování trestné činnosti, která je skutkově i právně složitá, za využití kriminalistických a technických metod a prostředků, na pozici komisaře územního odboru SKPV [obec].

97. Z úředního záznamu na č. l. 87 spisu 32 T 18/2016 plyne, že časová smyčka kamerového záznamu obchodu [anonymizováno] je 22 dní, a tak nebylo možno zajistit případný kamerový záznam z předání peněz obžalovanému [celé jméno obžalovaného] (skutek pod bodem 1. výroku tohoto rozsudku). Nemožnost provést jako důkaz kamerový záznam ze směnárny, ve které měl [celé jméno obžalovaného] podle svědka [celé jméno svědka] měnit peníze na údajný úplatek pro [celé jméno obžalovaného], plyne z úředního záznamu na č. l. 88.

98. K posouzení osoby obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] soud provedl jako důkaz zprávu PČR, vedoucího oddělení, na kterém obžalovaný pracoval, podle které byl tento obžalovaný klidný, vyrovnaný, racionální. Dodržoval pracovní kázeň, byl vždy ochoten vypomoci nad rámec svých pracovních činností. Byl pravidelně velmi dobře hodnocen a odměňován.

99. K posouzení osoby obž. [celé jméno obžalovaného] soud provedl následující listinné důkazy: Z rozsudku [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] byl uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 18 měsíců.

100. Z opisů z evidence rejstříku trestů fyzických osob obžalovaného [celé jméno obžalovaného] plyne, že byl dosud osobou bezúhonnou. Z lékařských zpráv, které obžalovaný předložil, ze kterých mělo vyplývat, že v projednávaném období nebyl uživatelem drog, soud tyto skutečnosti rozhodně nezjistil. Jednak jsou lékařské zprávy z období let [rok], [rok] a [rok], tedy téměř čtyř let od doby, která je předmětem obžaloby, jednak se lékařská vyšetření netýkají přítomnosti omamných či psychotropních látek a závěrem hodnocení lékařských výsledků je otázka odborná, kterou si soud nemůže učinit samostatně. Z tiskových a internetových zpráv předložených obhajobou vyplynulo toliko, že obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] nyní podniká a provozuje kavárny.

101. Z opisu z evidence rejstříku trestů ohledně obž. [celé jméno obžalované] vyplývá, že tato byla dne [datum] shledána vinnou přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzena k trestu odnětí svobody ve výměře čtyř měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] byl podle svého opisu dosud bezúhonnou osobou. Vůči obžalovanému [jméno] [celé jméno obžalovaného] vyplývá jediné trestní rozhodnutí, a to rozsudek [název soudu], č. j. [číslo jednací], který vůči obž. [celé jméno obžalovaného] nabyl právní moci dne [datum]. Z rozhodnutí vyplývá, že jmenovaný byl shledán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v délce trvání 24 měsíců.

102. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] byl odsouzen podle opisu z evidence rejstříku trestů celkem pětkrát, a to pro různorodou trestnou činnost. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] páchal maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, odsouzen byl za loupež (ve věci čerpacích stanic) k trestu odnětí svobody ve výměře pěti a půl roků. Dále byl shledán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku v souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, pročež mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců.

103. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování, spočívající ve výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], svědka podplukovníka [anonymizováno], příslušníka [příjmení], opětovném výslechu svědka [celé jméno svědka] a svědků z řad osob přítomných při domovní prohlídce v bydlišti obžalovaného [titul]. [celé jméno obžalovaného]. Soud konstatuje, že důkaz, spočívající ve výslechu osob přítomných u domovní prohlídky, je nadbytečný. Obžalovaný sice napadal zákonnost domovní prohlídky, ovšem tato námitka nebyla uplatněna v průběhu domovní prohlídky, které se sám obžalovaný i s jeho tehdejší obhájkyní [titul]. [jméno] [příjmení] účastnil. Soud proto vycházel z protokolu o průběhu tohoto úkonu, který nebyl žádným kvalifikovaným způsobem zpochybněn, než pouhou nelibostí nálezu drog u obžalovaného na půdě.

104. Svědka [celé jméno svědka] soud znovu nevyslechl proto, že svědek byl dotázán na veškeré relevantní skutečnosti a několikrát vyslýchán v řízení před soudem i v přípravném řízení. Jeho případná vyjádření učiněná mimo hlavní líčení před obhájcem [titul]. [jméno] [jméno] [příjmení] nejsou důvodem pro jeho další výslech. Vzhledem k bezprostřednosti poskytnuté výpovědi v řízení před soudem soud zamítl též důkazní návrh na výslech podplukovníka [anonymizováno], který jako příslušník [příjmení] vedl výslech svědka [celé jméno svědka] v přípravném řízení. Svědkyně [jméno] [příjmení] by též soudu nemohla poskytnout žádné relevantní skutečnosti k projednávané trestné činnosti, neboť podle dosavadních zjištění se na jejím páchání nijak nepodílela a ani se neúčastnila domovní prohlídky, ohledně které byla navržena jako svědek.

105. Soud též zamítl důkazní návrh spočívající ve vyžádání zprávy Policie České republiky o působení [jméno] [celé jméno obžalovaného] jako policejního informátora, neboť tento důkazní návrh je nadbytečný. V průběhu celého trestního řízení se ani obžalovaný [celé jméno obžalovaného] ani obžalovaný [celé jméno obžalovaného] nezmínili o zvláštním postavení obžalovaného [celé jméno obžalovaného], zároveň z takové skutečnosti nevyplývají žádné závěry, které by mohly mít vliv na posouzení viny nebo trestů obžalovaných.

106. Po takto provedeném dokazování a zhodnocení všech vyjmenovaných důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že bylo prokázáno, že se staly skutky popsané ve výroku rozsudku. Spojovacím článkem všech skutků byla osoba obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného], v dané době vyšetřovatele Policie České republiky, který se dopouštěl různorodé trestné činnosti.

107. Ke skutku pod bodem 1. soud vycházel vůči samotnému obžalovanému [celé jméno obžalovaného] z jeho výpovědi z přípravného řízení, neboť výpověď nebyla vůči ostatním obžalovaným procesně použitelná (o jeho výslechu nebyli vyrozuměni další obžalovaní ani jejich obhájci a nemohli se ho tak zúčastnit a klást obv. [celé jméno obžalovaného] dotazy). Co do ostatních obžalovaných soud vycházel z výpovědi svědka [celé jméno svědka] z přípravného řízení a svědka [celé jméno svědka]. 108. [celé jméno obžalovaného] při svém výslechu důvěryhodným způsobem popsal, jak poskytl úplatek obžalovanému [celé jméno obžalovaného] a za co tento úplatek byl. Ačkoliv výpovědi obžalovaného [celé jméno obžalovaného] soud nebyl přítomen, neboť byla pořízena v přípravném řízení, skutečnosti, které obžalovaný [celé jméno obžalovaného] uvádí, si podle soudu nemohl vymyslet, neboť by šlo o příliš podrobnou a komplikovanou lež, které by [celé jméno obžalovaného] nebyl schopen. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] se od obžalovaného [celé jméno obžalovaného] prostřednictvím obžalovaného [celé jméno obžalovaného] dozvěděl, že [jméno] [příjmení] na [celé jméno obžalovaného] něco řekl na policii.

109. Tomuto zjištění zcela odpovídá listina, která byla při domovní prohlídce zajištěna u obžalovaného [celé jméno obžalovaného]. Tuto listinu nemohl [celé jméno obžalovaného] získat jinak, než právě od obžalovaného [celé jméno obžalovaného], vyšetřovatele. Na listině skutečně stojí, že [jméno] [příjmení] vůči policejnímu orgánu uvedl, že hodlá rozkrýt trestnou činnost [celé jméno obžalovaného] a jeho otce. Není způsob, jak jinak by se obžalovaný [celé jméno obžalovaného] o této skutečnosti dozvěděl. Zároveň jeho výpověď zcela odpovídá tomu, že [celé jméno obžalovaného], který oficiálně s policií neměl nic společného, měl tuto informaci k dispozici, a to v listinné podobě.

110. Z nepřímých důkazů vyplynulo, že [celé jméno obžalovaného] nejspíše věděl o některých dalších úkonech souvisejících s trestním řízením, které proti němu bylo vedeno. Takovouto domněnku vyjádřil i jeden z vyslechnutých policistů. Ze spisu vedeného proti [celé jméno obžalovaného] a jeho otci pro drogovou trestnou činnost též plyne, že při domovních prohlídkách se u samotného [celé jméno obžalovaného] žádné drogy nenašly, přestože z ostatních operativně získaných důkazů ve věci plynulo, že drogy ve svém bydlišti aktivně prodává. Šlo o spis, který jako vyšetřovatel vedl obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] Trestní stíhání obžalovaného [celé jméno obžalovaného] v dané věci bylo zastaveno sice státní zástupkyní a [celé jméno obžalovaného] byl následně propuštěn z vazby, ovšem takovýto postup byl zvolen proto, že dva svědci, liknavostí právě policejního orgánu, byli zřejmě v mezidobí obžalovaným [celé jméno obžalovaného] či osobami jednajícími v jeho zájmu přinuceni změnit obsah své výpovědi. Obhajoba obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného], že se o zastavení trestního stíhání ani nemohl přičinit, neboť zastavení trestního stíhání je v konečném důsledku rozhodnutím dozorujícího státního zástupce, tak byla vyvrácena.

111. Soud též vycházel z výpovědí svědka [celé jméno svědka] z přípravného řízení, ze kterých vyplývá, že obžalovanému [celé jméno obžalovaného] osobně třikrát předal (v měsících [anonymizováno] a [anonymizováno] roku [rok] a lednu [rok]) částku [částka] jako úplatek za případné informace o policejních zátazích konaných vůči obž. [celé jméno obžalovaného]. Svědek zcela věrohodně popsal způsob předání peněz, že tomu předcházela směna peněz ve směnárně, i to, za jakým účelem byly peníze obžalovanému [celé jméno obžalovaného] předávány. Z jeho výpovědi též vyplynulo postavení [celé jméno obžalované], která jej na místo předání peněz, do ústeckého nákupního centra [anonymizováno] v § 337 odst. 1 trestního zákoníku, ve znění zákona č. 390/2012 Sb. 2008, odvážela, a poprvé mu na osobu [celé jméno obžalovaného] ukázala, aby věděl, komu peníze má předat. Ač svědek v pozdějších výpovědí nebyl schopen již natolik přesně popsat celou trestnou činnost, soud vycházel zejména z původní výpovědi svědka provedené za účasti soudkyně jako neodkladný úkon, kterou hodnotí jako zcela spolehlivou a pravdivou. Přestože jde o recidivistu drobné trestné činnosti, narkomana a bezdomovce, soud hodnotí jeho výpověď jako zcela věrohodnou, odpovídající a zapadající do dalších důkazů. Svědek pro [celé jméno obžalovaného] dělal poskoka, přiznal se k tomu, že dovážel prekurzory k výrobě drog, dělal [celé jméno obžalovaného] řidiče a spáchal spolu s ním (resp. na základě jeho návodu) i loupežná přepadení. K obžalovanému [celé jméno obžalovaného] tak měl natolik blízko, že byl sto vědět a znát celý způsob, jakým [celé jméno obžalovaného] spolupracoval s obžalovaným [titul] [celé jméno obžalovaného]. Jeho výpověď, která se týkala i loupeží na čerpacích stanicích v jiné trestní věci, vedené proti [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno svědka], byla stejně tak shledána věrohodnou v daném trestním řízení, i proto soud shledává jeho výpověď jako důvěryhodnou. Pokud by měla být celá lživá a fingovná, bylo podle subjektivního hodnocení osoby svědka nad jeho schopnosti udržet takovouto složitou konstrukci při svých výsleších. Navíc u něho soud neshledal žádnou motivaci ke křivé výpovědi, zejména vůči obž. [titul] [celé jméno obžalovaného].

112. Ve výroku popsaná trestná činnost též nepřímo vyplývala z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který v přípravném řízení uvedl, že věděl, že [celé jméno obžalovaného] platí nějakému policistovi za ochranu. Byť nevěděl, komu měl [celé jméno obžalovaného] platit, nepřímo jeho výpověď ukazuje na obž. [celé jméno obžalovaného]. Svědek uvedl, že peníze jsou placeny za to, aby [celé jméno obžalovaného]„ nevyčistili kliky“, což v argotu znamená domovní prohlídku. O probíhající korupci [celé jméno obžalovaného] vůči policistům tak věděl i [celé jméno svědka].

113. Ze souhrnu výše uvedených důkazů plyne, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] prostřednictvím [celé jméno svědka] a s pomocí své družky obž. [celé jméno obžalované] předával nejméně v listopadu a prosinci roku [rok] třikrát částky po [částka] obžalovanému [titul] [celé jméno obžalovaného], a to v objektu nákupního centra [anonymizováno] v § 337 odst. 1 trestního zákoníku, ve znění zákona č. 390/2012 Sb. 2008, které poskytl za to, že jej obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] bude informovat o procesních úkonech policie proti jeho osobě v souvislosti s drogovou trestnou činností. Úkolem [celé jméno obžalované] bylo odvézt [celé jméno svědka] na místo, zatímco [celé jméno svědka] osobně peníze obžalovanému [titul] [celé jméno obžalovaného] předával.

114. Ke skutkům pod body 2. a 3. soud vycházel z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který byl podrobně vyslechnut v řízení před soudem i v přípravném řízení. Všechny tyto výpovědi si v důležitých bodech odpovídaly. Postupné odchylky ve výpovědích svědka soud přičítá časovému odstupu od událostí, ke kterým byl vyslechnut. Svědek popsal věrohodným způsobem, jak došlo k jejich schůzce s obžalovaným [celé jméno obžalovaného], stejně tak v souladu s přehranými záznamy odposlechnuté telefonické komunikace popsal, proč se s ním chtěl sejít, tedy kvůli půjčení peněz, že mu dal do zástavy extraktor a co k zapůjčeným penězům dostal. Navzdory tomu, že svědek byl v danou dobu osobou závislou na drogách, dlužil peníze a jeho finanční situace byla špatná, soud zhodnotil jeho výpověď jako důvěryhodnou mimo jiné právě proto, že tyto skutečnosti nijak nezamlčoval a že nešlo o osobu trestanou. Svědek zcela správně podle ostatních provedených důkazů zařadil časově i místně popis událostí, kterých se účastnil.

115. Z jeho výpovědi plyne, že od obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] dne [datum] na parkovišti před [anonymizováno] barem [anonymizováno] v [obec], kde obžalovaný [celé jméno obžalovaného] slavil narozeniny, dostal dva pytlíčky s bílou krystalickou látkou, pervitinem, s množstvím nejméně 1,5 g drogy s tím, že si je má prodat. V přesně nezjištěné době v listopadu téhož roku pak dostal od obžalovaného [celé jméno obžalovaného] znovu sáček s drogou pervitin v množství asi 0,5 g, a to v místě trvalého bydliště obžalovaného [celé jméno obžalovaného], v [obec] ulici v [obec]. Jeho výpověď je nepřímo podpořena i pořízenými odposlechy, které zcela podporují tvrzení svědka, že si na oslavu narozenin obžalovaného [celé jméno obžalovaného] jel zapůjčit peníze, a to proti poskytnuté zástavě, vysavači. Stejně tak z odposlechů výpovědi odpovídajícím způsobem vyplývá, že se na parkovišti setkal s obžalovaným [celé jméno obžalovaného] za účasti obžalovaného [celé jméno obžalovaného], se kterým si podle odposlechů ohledně zápůjčky peněz telefonoval. Ohledně toho, zda šlo o pervitin, soud vycházel též z výpovědi svědka, který jako pravidelný uživatel pervitinu byl sto poznat, že šlo o tuto drogu.

116. Z dalších nepřímých důkazů též vyplývá, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] měl drogy k dispozici a byl jejich uživatelem. Z SMS, byť byl obžalovaný [celé jméno obžalovaného] pouze jejich příjemcem, plyne, že byl označen za feťáka. Zároveň žádal, aby mu bylo něco přineseno v kapesníku (když chtěl tlumit bolesti a alkohol na to nestačil). Stejně tak oslava trvala až do druhého dne odpoledních hodin a podle vlastních slov se z ní obžalovaný zmátořil až po několika dnech a dále též bylo prokázáno ve skutku pod bodem 6., že měl přístup k drogám. Z odposlechů a výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že na oslavě měl obžalovaný [celé jméno obžalovaného] k dispozici celkem pět gramů pervitinu.

117. Ze souhrnu výše uvedeného soud uzavřel, že obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] nejprve dne [datum] v ranních hodinách v době oslavy svých narozenin na parkovišti před [anonymizováno] barem [anonymizováno] v [obec] předal zdarma [celé jméno svědka], [datum narození], dva sáčky obsahující drogu pervitin, v celkovém množství nejméně 1,5 g a v blíže nezjištěné době v měsíci listopadu téhož roku předal drogu pervitin témuž [celé jméno svědka] v místě svého trvalého bydliště v [obec] ulici v [obec].

118. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vzhledem ke skutku pod bodem 4. výroku vyplynulo, že měl dluh u svědka [celé jméno svědka], se kterým se mu [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] nabídli pomoci. [celé jméno obžalovaného] měl [celé jméno svědka] pozvat jako policista k sobě na oddělení a pak třeba za pomoci [celé jméno obžalovaného] jako smyšleného svědka měl zahájit trestní stíhání [celé jméno svědka] pro vydírání, v rámci čehož plánoval, že [celé jméno svědka] donutí neuplatňovat svou pohledávku za svědkem [celé jméno svědka]. Za tuto službu od něho chtěl obž. [celé jméno obžalovaného] [částka], což se svědek [celé jméno svědka] dozvěděl z předchozí schůzky s obžalovanými [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného].

119. Svědek věrohodným způsobem popsal, že k nabídce takové pomoci došlo z úst obžalovaných [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] při jejich schůzce v [anonymizováno] ulici. Následně se sešli i s obžalovaným [celé jméno obžalovaného], kde se svědek dozvěděl podrobnosti a pokyny k tomu, jak celou věc provedou. Z výpovědi svědka vyplynulo, že měl podat fiktivní trestní oznámení pro vydírání a označit svědka [celé jméno obžalovaného], následně by [celé jméno obžalovaného] pozval podezřelého [celé jméno svědka] a nějak by jej donutil, aby svou pohledávku neuplatňoval. Soud hodnotil věrohodnost výpovědi svědka shodně jako pod body 2. a 3. výroku rozsudku.

120. Ohledně skutku pod bodem 5. výroku rozsudku soud vycházel zejména z výpovědi svědka [celé jméno svědka] z přípravného řízení. Navzdory tomu, že svědek byl trestanou osobou, zcela věrohodně popsal, že [celé jméno obžalovaného] mu přinesl listinu, na které byla údajná výpověď svědka [celé jméno svědka] O existenci této listiny věděli i další svědci, tehdejší obhájce [celé jméno svědka] advokát [anonymizováno] [celé jméno svědka] a jeho bývalá přítelkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] (ve výpovědi z přípravného řízení), stejně jako [celé jméno svědka], rodinný příslušníka [celé jméno svědka], který si vzpomněl i na částku [částka] jakožto úplatek pro nějakého policistu. Listinu soud sice neměl k dispozici, vzhledem však k věrohodnosti výpovědi [celé jméno svědka] i dalších tří svědků o její existenci ovšem nepochyboval. Zároveň vyplynulo z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který měl udat [celé jméno svědka], a na základě toho měla listina vzniknout, že k žádné takové výpovědi (udání) nedošlo.

121. Jako jeden z podstatných bodů věrohodnosti výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud shledal, že [celé jméno obžalovaného] mu měl sdělit, aby hlavně za [celé jméno svědka] nechodil, aby nevyšlo najevo, že je o jeho údajném udání informován, a to s odůvodněním, že k tomu již jednou došlo, když informace podobné povahy dostali [anonymizováno], kteří přesně toto udělali. K této události se [celé jméno obžalovaného] v přípravném řízení přiznal, když uvedl, že se popral s [jméno] [příjmení]. Dané trestní řízení ovšem skončilo, aniž by byl [celé jméno obžalovaného] odstíhán. Není tak jiný způsob, jak by se o této skutečnosti svědek [celé jméno svědka] dozvěděl, než skutečně od obž. [celé jméno obžalovaného], a obhajoba obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného], že jde o zcela smyšlenou konstrukci nevěrohodného recidivisty [celé jméno svědka], tím padá.

122. Skutečnost, že svědka [celé jméno svědka] oslovil obž. [celé jméno obžalovaného], zároveň zcela zapadala i do způsobu, jakým byl smluven úplatek i vůči [celé jméno obžalovaného], a odpovídal způsobu provedení skutku pod bodem 1. obžaloby. Z lustrací v policejních spisech zároveň plyne, že žádné řízení zahájené na podnět [celé jméno svědka] vůči [celé jméno svědka] zahájeno nebylo, což stvrdil i sám svědek [celé jméno svědka], kterého soud vyslechl.

123. Ze souhrnu výše uvedeného vyplývá, že se obžalovaní [titul] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] dopustili jednání, které jim bylo kladeno za vinu, popsané pod bodem 5. výrokové části tohoto rozsudku. Tedy, že počátkem roku [rok] v [obec] na základě smyšleného příběhu přesvědčili [celé jméno svědka] o tom, že je proti němu vedeno trestní řízení pro prodej drog, které mělo být zahájeno na podkladě udání [celé jméno svědka], které na schůzce s [celé jméno svědka] [celé jméno obžalovaného] doložil listinou, která měla obsahovat výpověď [celé jméno svědka], kterou za tímto účelem zcela fiktivně vyhotovil obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] jakožto příslušník Policie ČR, za což [titul] [celé jméno obžalovaného] spolu s obž. [celé jméno obžalovaného] požadovali [částka], které jim později svědek [celé jméno svědka] předal. Soud zároveň konstatuje, že nebylo zjištěno, jakým způsobem se obžalovaní o zmíněnou částku rozdělili.

124. Co do skutkových zjištění pod bodem 6. výroku tohoto rozsudku soud vycházel z protokolu o domovní prohlídce a následného odborného vyjádření a dále z pořízených odposlechů [jméno] [celé jméno obžalovaného], resp. jeho mobilního telefonu. Z protokolu o domovní prohlídce vyplývá, že na půdě domu obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] došlo k nálezu bílých tablet, ve kterých bylo podle odborného vyjádření zjištěno 7,24 g base kokainu. Obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] se sice snažil napadnout průběh domovní prohlídky, ovšem podle zjištění soudu neproběhla nezákonným způsobem. Obžalovaný proti průběhu domovní prohlídky podle protokolu nijak nebrojil, a to přesto, že se jej účastnila jeho tehdejší obhájkyně. Stejně tak náznak, že droga mu měla být podstrčena, protože se nemohl účastnit prohledávání domu služebním psem s psovodem, byl zcela vyloučen.

125. Z odposlechů je jasně patrné, že obžalovaný věděl přesně, kde jsou u něho doma drogy schované. Proto jeho obhájkyně volala obžalovanému [celé jméno obžalovaného], aby za pomoci [jméno] [příjmení] (tehdy přítelkyně obžalovaného [celé jméno obžalovaného]), drogu odklidili dříve, než domovní prohlídka proběhne, a aby si uklidil své věci. O to se též svědkyně [jméno] [příjmení] pokusila, ovšem dle úředního záznamu jí byl odepřen přístup do domu, neboť prohlídka již v dané době probíhala, a svědkyně tak drogy odklidit nestihla.

126. Z odposlechů sdělený popis, že je třeba odstranit na půdě stříbrnou pikslu, zcela odpovídá tomu, kde byla droga nalezena v porovnání s fotodokumentací, na které je vyobrazen samovar stříbřité barvy, kdy tato fotodokumentace je přílohou protokolu o provedené domovní prohlídce. Tyto odposlechy obžalovaného [celé jméno obžalovaného] zároveň prokazují, že tyto informace měl k dispozici od tehdejší obhájkyně obžalovaného, která se účastnila v daný moment probíhajícího výslechu tehdy obviněného [titul]. [celé jméno obžalovaného]. Z toho vyplývá, že původcem těchto informací a pokynu drogy schovat musel být sám obžalovaný [titul]. [celé jméno obžalovaného], jak plynulo i z naléhavosti hovorů a textových zpráv mezi aktéry, tedy tehdejší obhájkyní [titul]. [příjmení], obviněným [celé jméno obžalovaného] a přítelkyní obžalovaného [jméno] [příjmení]. Z odborného vyjádření pak soud vycházel co do množství a koncentrace drogy.

127. Ohledně hodnocení osoby obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] soud připouští, že žádný ze svědků neshledal, že by obžalovaný byl zjevným uživatelem drog nebo nadržoval některému z obviněných ve svých trestních řízeních. Přesto ovšem z výpovědí právě tzv.„ kriminálně závadových osob“ vyplývá, že obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] spoléhal na to, že na jeho případnou trestnou činnost se nepřijde, neboť si nejspíše tyto osoby nebudou stěžovat, případně se jim nebude důvěřovat. Ani jeho sebeprezentace nevylučuje spáchání trestné činnosti, kterou ho soud shledal vinným. Jak novinové články o úspěšném podnikání tohoto obžalovaného a jeho příspěvcích na charitu, tak ani lékařské zprávy z období roku [rok], [rok] a [rok] nevyvracejí jeho vinu co do projednávaných skutků, stejně jako podezření, že sám uživatelem drog byl.

128. Obhajoba obžalovaného je zároveň značně chatrná. Obžalovaný se ve všech bodech hájí stejným způsobem – uvádí, že jde o smyšlené konstrukce svědků, případně spoluobžalovaných, tedy že se všechny osoby vypovídající proti jeho osobě snad ze msty pro jeho pečlivou policejní práci domluvily mezi sebou a zároveň i s orgány činnými v přípravné fázi trestního řízení, drogy mu podstrčili a svědky navedli, aby proti němu křivě vypovídali. Toto tvrzení je zřetelně vyvráceno samotným zcela zákonným průběhem přípravného řízení, ve kterém navzdory jeho rozsáhlosti soud neshledal žádná pochybení. Stejně tak tvrzení, že jde o osobní mstu svědků, soud vylučuje. Svědci si naopak s odstupem času nevzpomínají přesně na dané události. Pokud by si je v přípravném řízení vymysleli, vypovídali by stále stejně a zároveň pod vlivem emocí. Naopak svědci, zejména [celé jméno svědka], již žádné negativní emoce proti obžalovanému [celé jméno obžalovaného] nevyjadřovali. Pokud by mělo jít o mstu, jistě by nebyli svědci schopni před soudem takto úspěšně skrýt takovouto svou motivaci a zároveň by jejich výpovědi nebyly tak věrohodné, jak věrohodně je soud vnímal i navzdory podrobnému dotazování a snahám obhajoby někdy i za hranicí přípustnosti dotazů jejich věrohodnost vyvrátit. Snahy obhajoby tak měly spíše opačný efekt, protože svědci byli schopni na opakované drobně pozměňované dotazy odpovídat konzistentně.

129. Z hlediska právního hodnocení soud posoudil jednání obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] pod bodem 1. výroku tohoto rozsudku jako zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Obžalovaný naplnil znaky skutkové podstaty tím, že prostřednictvím obž. [celé jméno obžalovaného] v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, spočívajících v řádném výkonu funkce policejního vyšetřovatele v souladu s trestním řádem, pro sebe přijal úplatek ve výši celkem [částka] a takový čin spáchal jako úřední osoba, komisař Policie České republiky, služby kriminální policie a vyšetřování, územního odboru [obec] (tedy příslušník bezpečnostního sboru, viz ustanovení § 127 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku). Z hlediska zavinění soud shledal na straně obžalovaného přímý úmysl porušit zájem chráněný trestním zákoníkem, spočívající v ochraně veřejného zájmu na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, v daném případě trestního řízení. Obžalovaný chtěl způsobem popsaným v trestním zákoníku porušit zájem trestním zákoníkem chráněný. Jednáním obžalovaného došlo k porušení veřejného zájmu tím, že nedošlo k řádnému objasnění trestné činnosti [celé jméno obžalovaného], spočívající v drogové trestné činnosti. [jméno] porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem naprosto vylučovala uplatnění odpovědnosti podle mírnějších právních předpisů.

130. Jednání obžalovaného [celé jméno obžalovaného] popsané ve výroku 1. tohoto rozsudku soud posoudil jako zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že jinému, obžalovanému [titul] [celé jméno obžalovaného] jakožto úřední osobě, jak již bylo vysvětleno, poskytl úplatek, celkem [částka], v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu. Z hlediska zavinění soud shledal na straně tohoto obžalovaného rovněž přímý úmysl porušit zájem chráněný trestním zákoníkem, spočívající v ochraně veřejného zájmu na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, v daném případě trestního řízení. Obžalovaný chtěl způsobem popsaným v trestním zákoníku porušit zájem trestním zákoníkem chráněný. Jednáním obžalovaného došlo k porušení veřejného zájmu tím, že bylo zmařeno řádné objasnění vlastní trestné činnosti spočívající v drogové trestné činnosti. [jméno] porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem i zde vylučovala uplatnění odpovědnosti podle mírnějších právních předpisů.

131. Jednání obžalované [celé jméno obžalované] popsané ve výroku 1. tohoto rozsudku soud posoudil jako zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku ve formě účastenství, konkrétně pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, neboť jinému úmyslně umožnila spáchání trestného činu tím, že [celé jméno svědka], který peníze předával, ukázala obžalovaného [celé jméno obžalovaného] a předala mu třikrát částku po [částka] jakožto úplatek obžalovanému [celé jméno obžalovaného], působícímu jako komisař Policie ČR, a na místo předání [celé jméno svědka] dovezla. Tohoto jednání se dopustila v úmyslu zmařit v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu spočívajícím v objasňování trestné činnosti [celé jméno obžalovaného]. Z hlediska zavinění soud shledal na straně obžalované přímý úmysl porušit zájem chráněný trestním zákoníkem, spočívající v ochraně veřejného zájmu na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, v daném případě trestního řízení, neboť obžalovaná chtěla způsobem uvedeným v trestním zákoníku chráněný zájem porušit. Jednáním obžalované došlo k porušení veřejného zájmu tím, že bylo zmařeno řádné objasnění trestné činnosti spočívající v drogové trestné činnosti [celé jméno obžalovaného]. [jméno] porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem rovněž vylučovala uplatnění odpovědnosti podle mírnějších právních předpisů.

132. V jednání pod body 2. a 3. výroku soud shledal v případě obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] pokračující přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku. Znaky skutkové podstaty byly naplněny tím, že obžalovaný pokračujícím jednáním, tedy jednáním podle § 116 trestního zákoníku, jehož oba dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplnily skutkovou podstatu stejného trestného činu a byly vedeny stejným způsobem provedení a v předmětu útoku s blízkou souvislostí časovou, neoprávněně jinému, [celé jméno svědka], opatřil psychotropní látku, metamfetamin, která byla do [datum] podle přílohy [číslo] zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, zařazena do seznamu II. Úmluvy o psychotropních látkách. V jeho jednání soud spatřuje přímý úmysl ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem, spočívající v ochraně před toxikomanií, který porušil svým jednáním, neboť jinému poskytl drogu zvanou pervitin. Obžalovaný chtěl způsobem popsaným v trestním zákoníku porušit zájem trestním zákoníkem chráněný. [jméno] porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem vylučovala uplatnění odpovědnosti podle mírnějších právních předpisů.

133. Jednání pod bodem 4. výroku soud posoudil jako zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] naplnil znaky skutkové podstaty tím, že prostřednictvím obžalovaných [jméno] [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, spočívajících v řádném výkonu funkce policejního vyšetřovatele v souladu s trestním řádem, pro sebe žádal úplatek ve výši [částka] a takový čin spáchal jako úřední osoba. Ačkoliv k úhradě úplatku nedošlo, zločin přijetí úplatku je tzv. předčasně dokonaným trestným činem, pro který postačuje, že o úplatek požádal. Z hlediska zavinění soud shledal na straně obžalovaného přímý úmysl porušit zájem chráněný trestním zákoníkem, spočívající v ochraně veřejného zájmu na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, v daném případě spočívající v tom, že nezneužije svého postavení vyšetřovatele pro neoprávněný zásah do soukromoprávního sporu mezi svědkem [celé jméno svědka] a svědkem [celé jméno svědka]. Obžalovaný chtěl způsobem popsaným v trestním zákoníku porušit zájem trestním zákoníkem chráněný. Jednáním obžalovaného došlo k porušení veřejného zájmu tím, že požádal o úplatek, za který hodlal zneužít svého postavení policisty. [jméno] porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem taktéž vylučovala uplatnění odpovědnosti podle mírnějších právních předpisů.

134. Jednání obžalovaných [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [celé jméno obžalovaného] pod bodem 4. výroku soud posoudil jako zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, spočívající v usnadnění spáchání trestného činu [titul] [celé jméno obžalovaného], tedy pomoci k trestnému činu. Znaky skutkové podstaty byly naplněny tím, že [titul] [celé jméno obžalovaného] usnadnili v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, spočívajících v řádném výkonu funkce policejního komisaře v souladu s trestním řádem, vyjednávání a žádost o úplatek ve výši [částka] od [celé jméno svědka] za příslib toho, že [titul] [celé jméno obžalovaného] zneužívaje svého postavení donutí věřitele [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], aby neuplatňoval své pohledávky vůči dlužníku [celé jméno svědka]. Ačkoliv k úhradě úplatku nedošlo, zločin přijetí úplatku je tzv. předčasně dokonaným trestným činem, pro který postačuje, že o úplatek [titul] [celé jméno obžalovaného] právě prostřednictvím obžalovaných [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] požádal. Soud v dané části uvažoval o společenské škodlivosti jednání obžalovaných s ohledem na stupeň dokonání trestného činu, respektive s ohledem na skutečnost, že se jedná o tzv. předčasně dokonaný trestný čin. Neboť celé jednání, ke kterému mělo dojít ze strany obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného], bylo tímto podle svědka poměrně precizně vymyšleno a naplánováno, soud zhodnotil jeho žádost o úplatek jako kvalifikované naplnění znaků skutkové podstaty i dostatečného stupně (společenské) škodlivosti. Podle zjištění soudu nemůže být sporu o tom, že nešlo pouze špatně míněnou radu nebo mylně interpretovanou nabídku jinak legální pomoci vůči obžalovanému [celé jméno svědka].

135. Z hlediska zavinění soud shledal na straně obžalovaných přímý úmysl porušit zájem chráněný trestním zákoníkem, spočívající v ochraně veřejného zájmu na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, v daném případě spočívající v tom, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] nezneužije svého postavení vyšetřovatele pro neoprávněný zásah do soukromoprávního sporu mezi svědkem [celé jméno svědka] a svědkem [celé jméno svědka]. Obžalovaní chtěli způsobem popsaným v trestním zákoníku porušit zájem trestním zákoníkem chráněný. Jednáním obžalovaných došlo k porušení veřejného zájmu tím, že za obžalovaného [titul] [celé jméno obžalovaného] požádali o úplatek, za který hodlal obžalovaný [celé jméno obžalovaného] zneužít svého postavení policisty. [jméno] porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem vylučovala uplatnění odpovědnosti podle mírnějších právních předpisů.

136. Skutkem pod bodem 5. výroku se obžalovaní [titul] [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [celé jméno obžalovaného] dopustili přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, neboť se obžalovaný [celé jméno obžalovaného] a obžalovaný [celé jméno obžalovaného] v nezjištěném poměru na vylákané finanční částce obohatili tím, že uvedli [celé jméno svědka] v omyl tím, že společně předstírali, že proti [celé jméno svědka] je vedeno trestní řízení, které obžalovaný [celé jméno obžalovaného] zastaví, a pod touto záminkou z něho [celé jméno obžalovaného] pro oba obžalované vylákal [částka], tedy škodu větší škodu podle § 138 odst. 1 trestního zákoníku. Protože bylo zjištěno, že žádné takové řízení nikdy vedeno nebylo, a že úplatnost obž. [titul] [celé jméno obžalovaného] byla pouze předstíraná a sloužila toliko k vylákání peněz, soud nemohl posoudit jednání jako (přísnější) trestný čin přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku. Jednání obžalovaných tak odpovídá přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Z hlediska zavinění soud shledal na straně obou obžalovaných přímý úmysl porušit zájem chráněný trestním zákoníkem, spočívající v ochraně cizího majetku, v daném případě částky [částka] svědka [celé jméno svědka]. Obžalovaní chtěli způsobem popsaným v trestním zákoníku porušit zájem trestním zákoníkem chráněný. Jednáním obžalovaných došlo k porušení veřejného zájmu tím, že uvedli v omyl poškozeného [celé jméno svědka], aby z něho vylákali zmíněnou finanční částku, a tím se obohatili na úkor poškozeného. [jméno] porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem vylučovala uplatnění odpovědnosti podle mírnějších právních předpisů.

137. Skutkem pod bodem 6. se obžalovaný [titul] [celé jméno obžalovaného] dopustil přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku. Znaky skutkové podstaty byly naplněny tím, že obžalovaný pro jiného, obž. [jméno] [celé jméno obžalovaného], neoprávněně přechovával psychotropní látku, bázi kokainu, který je v seznamu návykových látek uveden jako omamná látka podle přílohy [číslo] nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. V jeho jednání soud opět spatřuje přímý úmysl ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem, spočívající v ochraně před toxikomanií, který porušil svým jednáním, neboť přechovával u sebe pro jiného drogu kokain. Obžalovaný chtěl způsobem popsaným v trestním zákoníku porušit zájem trestním zákoníkem chráněný. [jméno] porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem vylučovala uplatnění odpovědnosti podle mírnějších právních předpisů.

138. Při posouzení druhu a výměry trestu soud přihlédl k povaze a závažnosti spáchaných trestných činů, osobním, rodinným, majetkovým poměrům pachatelů, jejich dosavadnímu způsobu života a možnostem jejich nápravy.

139. Obžalovanému [titul] [celé jméno obžalovaného] byl ukládán za veškerou takto se sbíhající trestnou činnost trest v trestní sazbě podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku, jakožto tzv. vůdčí právní kvalifikaci, ve výměře od tří do deseti let odnětí svobody nebo propadnutí majetku, formou úhrnného trestu podle § 43 odst. 1 trestního zákoníku. Ke značné tíži obžalovanému svědčí, že se dopustil většího počtu trestných činů, a to ve vícečinném souběhu. Soud shledal, že není na místě zvýšení horní hranice trestní sazby o jednu třetinu, ačkoliv pro to byly splněny formální podmínky, a tuto skutečnost pouze zohlednil jako přitěžující okolnost a též z hlediska hodnocení způsobu života obžalovaného a možnosti jeho nápravy. K tíži obžalovanému svědčí též způsob provádění trestné činnosti. Obžalovaný se pohyboval na hranici vydírání, když o úplatky žádal. Spolu s obž. [celé jméno obžalovaného] si počínal organizovaně, se zvláštní lstí předstíral úplatnost příslušníka Policie ČR a možnost ovlivnit tak trestní řízení. Jako mírné polehčující okolnosti soud shledal jeho rodinné a majetkové poměry. Obžalovaný žije poměrně řádným životem a úspěšně podniká. Jako polehčující okolnost však soud nemohl posoudit délku trestního řízení, neboť ta byla v podstatné části způsobena strategií obhajoby, která z podstatné části spočívala v prodlužování trestního řízení.

140. Vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného zločinu a rozsahu trestné činnosti, které se obžalovaný [celé jméno obžalovaného] dopouštěl, soud shledal, že je nutno na něho působit nepodmíněným trestem odnětí svobody ve třetině zákonné trestní sazby. Soud tak obžalovanému uložil trest ve výměře pěti let a čtyř měsíců. Soud uložil trest, sledujíc ochrannou a represivní funkci trestu, který považuje za přiměřený jak osobě pachatele, trestné činnosti, za kterou byl trest uložen, tak i polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, které na straně obžalovaného shledal. Pro výkon daného trestu soud obžalovaného zařadil do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, neboť pro zařazení obžalovaného do přísnějšího typu věznice (se zvýšenou ostrahou) nejsou dány žádné zákonem stanovené důvody.

141. Obžalovaný se trestného činu dopustil ze ziskuchtivosti, neboť se pro sebe a/nebo pro jiného snažil získat větší majetkový prospěch. Proto soud shledal, že je na místě působit na obžalovaného i trestem majetkovým, pročež obžalovanému uložil též peněžitý trest ve výměře celkem [částka]. K částce [částka] soud dospěl poté, co vedle trestu odnětí svobody zhodnotil povahu a závažnost spáchaného trestného činu jako odůvodňující užití výměry 200 denních sazeb (v rozpětí 20 až 730). Majetkové poměry obžalovaného soud posoudil jako dostatečné a odpovídající k užití výše denní sazby [částka]. Spolu s tím k zajištění výkonu peněžitého trestu soud uložil náhradní trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku podle § 69 odst. 1 trestního zákoníku, tedy čtvrtině zákonného rozpětí, který hodnotí jako přiměřený a odpovídající výměře peněžitého trestu.

142. Soud též obžalovanému uložil majetkový trest, spočívající v propadnutí náhradní hodnoty, a to peněžních částek ve výši [částka] a [anonymizováno] €, které byly nalezeny u obžalovaného doma při domovní prohlídce. Prospěch přesahující tyto částky totiž obžalovaný získal trestným činem, a to přijímáním úplatků v hotovosti.

143. Obžalovanému [celé jméno obžalovaného] soud ukládal trest souhrnný dle zásad ustanovení § 43 odst. 2 trestního zákoníku též pro sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 trestního zákoníku, pro který byl uznán vinným rozsudkem [název soudu] ze dne 28. 8. 2013, č. j. [číslo jednací], a přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, pro které byl uznán vinným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], neboť trestný čin, za který byl v nynějším řízení uznán vinným, spáchal dříve, než byly vyhlášeny zmíněné rozsudky ve sbíhajících se trestních věcech. V souladu s tím pak podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku zrušil výroky o trestech a na ně navazující rozhodnutí ve sbíhajících se trestních věcech, aby je nahradil trestem souhrnným.

144. Obžalovaný byl ohrožen trestní sazbou podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku ve výměře od jednoho roku až do šesti let odnětí svobody, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem, přičemž soud podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku pro ukládání souhrnného trestu nemohl uložit trest mírnější, než trest ve výměře 12 měsíců odnětí svobody nepodmíněně, jakožto trest, který mu byl uložen ve sbíhající se trestní věci.

145. Soud obžalovanému uložil nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře tří let, který hodnotí jako přiměřený povaze a závažnosti spáchaného trestného činu i osobě pachatele. K tíži obžalovanému soud zhodnotil pestrou kriminální minulost obžalovaného, který páchá různorodou trestnou činnost, přičemž nejzávažnější bylo odsouzení za ozbrojené loupeže na čerpacích stanicích, kterých se dopustil jako organizátor, a to až poté, co byl hned několika rozsudky v jiných trestních věcech odsouzen. Možnost jeho nápravy tak soud hodnotí jako ztíženou. Ku prospěchu obžalovanému [celé jméno obžalovaného] ovšem svědčí délka trestního řízení v projednávané věci, k níž tento obžalovaný nepřispěl. Soud zároveň vzal v potaz dlouhý trest více než pěti let ve věci loupeží, v jehož výkonu se obžalovaný nyní nachází. Proto soud uložil trest represivní, kterým sledoval též ochrannou funkci trestu, neboť vzhledem k postupně se zvyšující povaze a závažnosti trestné činnosti obžalovaného je nutno jej separovat ze svobodné společnosti. Soud z hlediska majetkových poměrů obžalovaného v době vydání rozsudku neshledal splněné podmínky pro uložení majetkového trestu. Pro výkon uloženého trestu odnětí svobody soud zařadil obžalovaného do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, neboť ani zde nebyly splněny podmínky pro zařazení obžalovaného do věznice se zvýšenou ostrahou.

146. Obžalované [celé jméno obžalované] soud ukládal trest podle trestní sazby zločinu podplacení podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku ve výměře trestu odnětí svobody od jednoho roku do šesti let, propadnutí majetku nebo peněžitého trestu. Obžalované byl ukládán trest souhrnný podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku pro souběh s návodem k pokusu přečinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 24 odst. 1 písm. b) k § 209 odst. 1 trestního zákoníku, pro který byla uznána vinnou trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na dobu 18 měsíců. Podle toho též soud výrok o trestu ve zmíněném rozsudku zrušil a nahradil jej vlastním souhrnným trestem.

147. Pro způsob, jakým se [celé jméno obžalované] dopustila toliko pomoci k trestnému činu, soud zhodnotil její jednání jako nižší typové závažnosti. Jako polehčující okolnosti soud též shledal delší dobu trvající trestní řízení, a tím i časový odstup od spáchaného trestného činu. K tíži obžalované pouze svědčila skutečnost, že soud ji trestal za dva trestné činy v reálném souběhu. Soud zároveň neshledal vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu na místě uložit jí trest propadnutí majetku a z hlediska jejích majetkových poměrů ani podmínky pro uložení peněžitého trestu.

148. Proto soud obžalované uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let, který zhodnotil jako přiměřený povaze a závažnosti spáchaného zločinu i osobě obžalované. Tento trest zároveň podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř let, neboť pro předchozí odsouzení obžalované soud shledal, že je nutno zkoumat její chování v delší zkušební době; přihlédl i k současnému odsouzení pro trestný čin v kategorii zločinu. Soud tímto potrestáním sledoval zejména výchovnou a individuálně preventivní funkci trestu tak, aby obžalovanou napravil ještě bez nutnosti na ni působit represivním trestem.

149. Obžalovaný [jméno] [celé jméno obžalovaného] byl ohrožen trestní sazbou podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku v rozmezí od tří do deseti let trestu odnětí svobody nebo propadnutím majetku. Ve prospěch obžalovanému svědčí, že je na něho nutno hledět jako na osobu bezúhonnou. Stejně tak ku prospěchu soud shledal délku trestního řízení. Povahu a závažnost trestného činu soud zhodnotil jako sníženou tím, že se obžalovaný dopustil trestného činu pouze ve formě účastenství formou pomoci.

150. Proto soud rozhodl, že obžalovanému uloží trest na samé dolní hranici trestní sazby, který podmíněně odložil na zkušební dobu v délce trvání tří a půl roku, tedy mírně nad polovinou zákonem stanoveného rozpětí (od jednoho do pěti let), kterou hodnotí jako přiměřenou osobě obžalovaného i závažnosti spáchaného zločinu. Pro uložení trestu propadnutí majetku soud neshledal podmínky, neboť se obžalovaný dopustil trestného činu formou pomoci, která závažnost jeho zločinu snižuje.

151. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] byl ohrožen rovněž trestní sazbou podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku v rozmezí zákonné trestní sazby od tří do deseti let trestu odnětí svobody nebo propadnutím majetku. Soud obžalovanému zároveň ukládal trest jako souhrnný podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku, neboť vůči obžalovanému byl v době před rozhodnutím soudu vynesen rozsudek v jiné trestní věci, kterým byl uznán vinným a odsouzen pro spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], ve věci sp. zn. [spisová značka], k trestu odnětí svobody ve výměře 12 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 18 měsíců. V souladu s tím soud výrok o trestu (a rozhodnutí na něj navazující) ve zmíněné trestní věci zrušil a obžalovanému uložil souhrnný trest odnětí svobody.

152. K tíži obžalovanému svědčí, že jej soud odsuzuje pro spáchání dvou trestných činů formou souhrnného trestu. Ku prospěchu obžalovanému soud shledal délku trestního řízení. Povahu a závažnost trestného činu soud zhodnotil jako sníženou tím, že se obžalovaný dopustil trestného činu ve formě účastenství formou pomoci.

153. Proto soud rozhodl, že obžalovanému uloží trest na samé dolní hranici trestní sazby, který podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř let, kterou hodnotí jako přiměřenou osobě obžalovaného i závažnosti spáchaného zločinu. Oproti obžalovanému [celé jméno obžalovaného] soud uložil přísnější výměru zkušební doby vzhledem k ukládání souhrnného trestu. Pro uložení trestu propadnutí majetku soud ani v tomto případě neshledal podmínky, neboť se obžalovaný dopustil trestného činu formou pomoci, která závažnost zločinu snižuje.

154. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] byl ohrožen trestní sazbou podle § 209 odst. 3 trestního zákoníku ve výměře jednoho roku až pěti let odnětí svobody nebo peněžitým trestem. K tíži obžalovanému svědčí, jakým způsobem se přečinu dopustil. Obžalovaný omyl jiné osoby vyvolal fingováním možného trestního stíhání, tedy uvedl někoho v omyl zvláštní lstí a podlým způsobem, jakožto přitěžující okolností. Navíc předstíral úplatnost úřední osoby – policisty (obž. [titul] [celé jméno obžalovaného]). Obžalovanému prospívá, že je dosud osobou bezúhonnou, a též délka trestního řízení.

155. Proto soud obžalovanému uložil ještě poměrně mírný trest odnětí svobody ve výměře dvou let, tedy v jedné čtvrtině uvedené trestní sazby, který podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 30 měsíců, tedy ještě pod polovinou zákonného rozpětí. Protože se obžalovaný dopustil trestného činu ze ziskuchtivosti a zároveň jeho majetkové poměry takový postup umožňují, soud uložil obžalovanému též peněžitý trest ve výměře celkem [částka]. S ohledem na povahu a závažnost spáchaného přečinu soud posoudil jako přiměřený počet denních sazeb na 100 a vzhledem k majetkovým poměrům obžalovaného soud posoudil výši odpovídající denní sazby na [částka]. Jako náhradní trest odnětí svobody podle § 69 odst. 1 trestního zákoníku soud obžalovanému k zajištění výkonu peněžitého trestu uložil tento trest ve výměře šest měsíců. Současně s tím soud obžalovanému v rámci podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody uložil přiměřenou povinnost podle § 82 odst. 2 trestního zákoníku, spočívající v povinnosti nahradit podle svých sil škodu, kterou trestným činem způsobil. Na takovém postupu nic nemění skutečnost, že se poškozený [celé jméno svědka] k trestnímu řízení s nárokem na náhradu takové škody (která byla způsobena [částka] [anonymizováno]. Kč) včas nepřipojil, a proto o ní nebylo v adhezním řízení rozhodováno.

156. Obžalovaným [titul] [celé jméno obžalovaného] a [jméno] [celé jméno obžalovaného] soud uložil též ochranné opatření, spočívající v zabrání věci, a to dvou tablet obsahujících kokain, které byly zajištěny při domovní prohlídce v obydlí obžalovaného [celé jméno obžalovaného]. Uvedenou drogu soud zhodnotil jako věc, která ohrožuje bezpečnost lidí. Vzhledem k povaze věci a jejímu neoprávněnému držení zároveň nepřipadalo v úvahu její propadnutí jakožto trestu, když je navíc sporné, kdo z těchto dvou obžalovaných měl být jejím vlastníkem (resp. s ohledem na skutečnost, že se jedná o res extra commercium toliko neoprávněným držitelem).