33 C 100/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 135 193,05 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 31 878,29 Kč s úrokem z prodlení v částce 393,87 Kč, s úrokem v částce 3 558,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 135 193,05 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 878,29 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši právnická osoba % ročně z částky 103 314,76 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 4,8 % ročně z částky 133 128,05 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 103 314,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 103 314,76 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 701,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 135 193,05 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost právnická osoba. (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 196 800 Kč. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 93 pravidelných měsíčních splátkách po 2 834 Kč. První splátka byla splatná dne datum a každá další pak k 25. dne v měsíci. Ve Smlouvě byl sjednán úrok ve výši 4,80 % ročně. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatky dle Sazebníku poplatků. Žalovaný sjednané splátky nehradil a žalobkyně pohledávku zesplatnila ke dni datum. Žalovaný za trvání smluvního vztahu uhradil celkem částku 93 485,24 Kč. Dlužná částka představuje jistinu ve výši 133 128,05 Kč, poplatky ve výši 2 065 Kč, úroky ve výši 3 558,10 Kč a úroky z prodlení ve výši 393,87 Kč. Dne datum byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. adresa 558,10 Kč představuje nesplacený úrok z úvěru ve výši 4,80 % ročně od datum do datum. adresa,87 Kč představuje úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 135 193,05 Kč za období od datum do datum. Právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče, a to na základě informací poskytnutých žalovaným a nahlédnutím do veřejných registrů, což plyne z interních systémových záznamů a protokolu o ověření úvěruschopnosti. Banka provedla potřebné lustrace včetně centrální evidence exekucí a dle zjištěných informací z těchto zdrojů a od žalovaného a dále pak s ohledem na výši úvěru posoudila, že schopnost žalovaného splácet úvěr s měsíční splátkou 2 534 Kč je dostatečná.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Obsahem smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 196 800 Kč a závazek žalovaného splatit zapůjčené prostředky včetně úroku ve výši 4,80 % ročně a pojistného ve výši 295 Kč měsíčně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 834 Kč splatnými vždy do 12. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne datum. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebníky (akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na refinancování ze dne datum, návrh na uzavření smlouvy o půjčce na refinancování ze dne datum, rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne datum, produktové podmínky právnická osoba pro půjčky účinné od datum, sazebník – účty platný od datum a všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. účinné od datum).

5. Po čerpání úvěrového rámce ve výši 196 800 Kč začal žalovaný účet zřízený u právního předchůdce žalobkyně aktivně využívat (výpis z účtu na č. l. 29-63 spisu).

6. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného dne datum k okamžité úhradě všech dlužných částek z důvodu neplnění povinností hradit splátky (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum).

7. Smlouvou o postoupení pohledávky byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, potvrzení úplaty ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2022/22 ze dne datum, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, potvrzení úplaty ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2022/22 ze dne datum).

8. Právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházel při zkoumání příjmu žalovaného pouze z tvrzení žalovaného, která žádným způsobem neověřil. Výdaje žalovaného právní předchůdce žalobkyně zkoumala náhledem do registrů Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta na č. l. 25-28 spisu).

9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 149 711,65 Kč do datum s tím, že jinak bude podána žaloba (podací lístek ze dne datum a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum).

10. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

11. Obsahem smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 196 800 Kč a závazek žalovaného splatit zapůjčené prostředky včetně úroku ve výši 4,80 % ročně a pojistného ve výši 295 Kč měsíčně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 834 Kč splatnými vždy do 12. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne datum. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebníky. Po čerpání úvěrového rámce ve výši 196 800 Kč začal žalovaný účet zřízený u právního předchůdce žalobkyně aktivně využívat. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného dne datum k okamžité úhradě všech dlužných částek z důvodu neplnění povinností hradit splátky. Smlouvou o postoupení pohledávky byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházel při zkoumání příjmu žalovaného pouze z tvrzení žalovaného, která žádným způsobem neověřil. Výdaje žalovaného právní předchůdce žalobkyně zkoumala náhledem do registrů Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 149 711,65 Kč do datum s tím, že jinak bude podána žaloba.

12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum (dále jen „z. s. ú.“).

13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení vykládat v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci spisová značka, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.

23. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum, ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).

24. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 a 87 z. s. ú., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 a 87 z. s. ú. lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Závěry Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. spisová značka, incidenční spisová značka (insolvenční spisová značka) jsou tak již soudní praxí překonány.

25. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

26. Žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče. Smyslem a účelem § 86 a 87 z. s. ú. není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede. Současně je zprostředkovaně chráněno konkurenční prostředí na trhu se spotřebitelskými úvěry tak, aby poskytovatelé úvěru porušující zákon o spotřebitelském úvěru nezískali neoprávněnou konkurenční výhodu oproti poskytovatelům provádějící kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavky odborné péče. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani prohlášení žalovaného, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum, ve věci incidenční spisová značka, Anonymizováno).

27. Soud se s ohledem na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie neztotožňuje se závěry Krajského soudu v adresa v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, kde odvolací soud uzavřel, že postačuje potvrzení žalovaného v samotné smlouvě o předložení listin dokládající příjmy a výdaje. Takové potvrzení je z pohledu soudu neprůkazné, když soud nemůže čerpat skutkové poznatky přímo z listin, které mají tvrzené skutečnosti dokládat. Soud si tak nemůže učinit celkový obraz o ekonomické situaci žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Z pohledu soudu uchování těchto listin nepředstavuje pro poskytovatele úvěru nepřiměřenou zátěž. Tím spíše nelze vycházet z matematického modelu, který může sloužit pouze jako verifikace tvrzení žadatele o úvěr a nemůže nahrazovat doložení tvrzených příjmů.

28. V daném případě žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru v souladu s požadavkem náležité péče. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.), konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.).

29. Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 103 314,76 Kč (vyplacená částka ve výši 196 800 Kč ponížená o částečné úhrady ve výši 93 485,24 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 103 314,76 Kč od datum do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 31 878,29 Kč s úrokem z prodlení v částce 393,87 Kč, s úrokem v částce 3 558,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 135 193,05 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 878,29 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši právnická osoba % ročně z částky 103 314,76 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 4,8 % ročně z částky 133 128,05 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Smlouvou o postoupení pohledávek byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ke dni stanovenému ve výzvě žalobkyně (datum), ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že splatnost žalované pohledávky nastala teprve dne datum zamítl soud žalobu i co do požadovaného rozdílu sazby úroku z prodlení ve výši právnická osoba % ročně.

30. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) byla žalobkyni přiznána částka 108 851,30 Kč. Co do částky 52 237,94 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 701,84 Kč, přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 408 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 135 193,05 Kč sestávající z částky 6 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 270 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 6 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 6 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 690 Kč ve výši 5 184,90 Kč.

31. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

32. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu advokáta za nesouhlas s rozhodnutím bez jednání, když se z pohledu soudu nejednalo o úkon právní služby. Navíc rozhodnutí bez jednání má sloužit k hospodárnosti řízení. Nelze tak přijmout závěr, že advokátu za vyjádření souhlasu či nesouhlasu s tímto zjednodušeným postupem náleží stejná odměna jako za účast na samotném jednání. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).