33 C 100/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 135 193,05 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 31 878,29 Kč s úrokem z prodlení v částce 393,87 Kč, s úrokem v částce 3 558,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 135 193,05 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 878,29 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , právnická osoba, % ročně z částky 103 314,76 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 4,8 % ročně z částky 133 128,05 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 103 314,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 103 314,76 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 701,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 135 193,05 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 196 800 Kč. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 93 pravidelných měsíčních splátkách po 2 834 Kč. První splátka byla splatná dne , datum, a každá další pak k 25. dne v měsíci. Ve Smlouvě byl sjednán úrok ve výši 4,80 % ročně. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatky dle Sazebníku poplatků. Žalovaný sjednané splátky nehradil a žalobkyně pohledávku zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaný za trvání smluvního vztahu uhradil celkem částku 93 485,24 Kč. Dlužná částka představuje jistinu ve výši 133 128,05 Kč, poplatky ve výši 2 065 Kč, úroky ve výši 3 558,10 Kč a úroky z prodlení ve výši 393,87 Kč. Dne , datum, byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. , adresa, 558,10 Kč představuje nesplacený úrok z úvěru ve výši 4,80 % ročně od , datum, do , datum, . , adresa, ,87 Kč představuje úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 135 193,05 Kč za období od , datum, do , datum, . Právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče, a to na základě informací poskytnutých žalovaným a nahlédnutím do veřejných registrů, což plyne z interních systémových záznamů a protokolu o ověření úvěruschopnosti. Banka provedla potřebné lustrace včetně centrální evidence exekucí a dle zjištěných informací z těchto zdrojů a od žalovaného a dále pak s ohledem na výši úvěru posoudila, že schopnost žalovaného splácet úvěr s měsíční splátkou 2 534 Kč je dostatečná.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Obsahem smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 196 800 Kč a závazek žalovaného splatit zapůjčené prostředky včetně úroku ve výši 4,80 % ročně a pojistného ve výši 295 Kč měsíčně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 834 Kč splatnými vždy do 12. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne , datum, . Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebníky (akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na refinancování ze dne , datum, , návrh na uzavření smlouvy o půjčce na refinancování ze dne , datum, , rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne , datum, , produktové podmínky , právnická osoba, pro půjčky účinné od , datum, , sazebník – účty platný od , datum, a všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . účinné od , datum, ).

5. Po čerpání úvěrového rámce ve výši 196 800 Kč začal žalovaný účet zřízený u právního předchůdce žalobkyně aktivně využívat (výpis z účtu na č. l. 29-63 spisu).

6. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného dne , datum, k okamžité úhradě všech dlužných částek z důvodu neplnění povinností hradit splátky (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, ).

7. Smlouvou o postoupení pohledávky byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, potvrzení úplaty ze dne , datum, , smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2022/22 ze dne , datum, , vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, potvrzení úplaty ze dne , datum, , smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2022/22 ze dne , datum, ).

8. Právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházel při zkoumání příjmu žalovaného pouze z tvrzení žalovaného, která žádným způsobem neověřil. Výdaje žalovaného právní předchůdce žalobkyně zkoumala náhledem do registrů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta na č. l. 25-28 spisu).

9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 149 711,65 Kč do , datum, s tím, že jinak bude podána žaloba (podací lístek ze dne , datum, a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, ).

10. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

11. Obsahem smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 196 800 Kč a závazek žalovaného splatit zapůjčené prostředky včetně úroku ve výši 4,80 % ročně a pojistného ve výši 295 Kč měsíčně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 834 Kč splatnými vždy do 12. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne , datum, . Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebníky. Po čerpání úvěrového rámce ve výši 196 800 Kč začal žalovaný účet zřízený u právního předchůdce žalobkyně aktivně využívat. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného dne , datum, k okamžité úhradě všech dlužných částek z důvodu neplnění povinností hradit splátky. Smlouvou o postoupení pohledávky byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházel při zkoumání příjmu žalovaného pouze z tvrzení žalovaného, která žádným způsobem neověřil. Výdaje žalovaného právní předchůdce žalobkyně zkoumala náhledem do registrů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 149 711,65 Kč do , datum, s tím, že jinak bude podána žaloba.

12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, (dále jen „z. s. ú.“).

13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení vykládat v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.

23. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).

24. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 a 87 z. s. ú., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 a 87 z. s. ú. lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Závěry , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , , incidenční spisová značka, (, insolvenční spisová značka, ) jsou tak již soudní praxí překonány.

25. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

26. Žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče. Smyslem a účelem § 86 a 87 z. s. ú. není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede. Současně je zprostředkovaně chráněno konkurenční prostředí na trhu se spotřebitelskými úvěry tak, aby poskytovatelé úvěru porušující zákon o spotřebitelském úvěru nezískali neoprávněnou konkurenční výhodu oproti poskytovatelům provádějící kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavky odborné péče. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani prohlášení žalovaného, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , ve věci , incidenční spisová značka, , , Anonymizováno, ).

27. Soud se s ohledem na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie neztotožňuje se závěry Krajského soudu v , adresa, v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde odvolací soud uzavřel, že postačuje potvrzení žalovaného v samotné smlouvě o předložení listin dokládající příjmy a výdaje. Takové potvrzení je z pohledu soudu neprůkazné, když soud nemůže čerpat skutkové poznatky přímo z listin, které mají tvrzené skutečnosti dokládat. Soud si tak nemůže učinit celkový obraz o ekonomické situaci žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Z pohledu soudu uchování těchto listin nepředstavuje pro poskytovatele úvěru nepřiměřenou zátěž. Tím spíše nelze vycházet z matematického modelu, který může sloužit pouze jako verifikace tvrzení žadatele o úvěr a nemůže nahrazovat doložení tvrzených příjmů.

28. V daném případě žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru v souladu s požadavkem náležité péče. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.), konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.).

29. Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 103 314,76 Kč (vyplacená částka ve výši 196 800 Kč ponížená o částečné úhrady ve výši 93 485,24 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 103 314,76 Kč od , datum, do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 31 878,29 Kč s úrokem z prodlení v částce 393,87 Kč, s úrokem v částce 3 558,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 135 193,05 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 878,29 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , právnická osoba, % ročně z částky 103 314,76 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 4,8 % ročně z částky 133 128,05 Kč od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Smlouvou o postoupení pohledávek byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ke dni stanovenému ve výzvě žalobkyně (, datum, ), ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že splatnost žalované pohledávky nastala teprve dne , datum, zamítl soud žalobu i co do požadovaného rozdílu sazby úroku z prodlení ve výši , právnická osoba, % ročně.

30. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) byla žalobkyni přiznána částka 108 851,30 Kč. Co do částky 52 237,94 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 701,84 Kč, přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 408 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 135 193,05 Kč sestávající z částky 6 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 270 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 6 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 6 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 690 Kč ve výši 5 184,90 Kč.

31. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

32. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu advokáta za nesouhlas s rozhodnutím bez jednání, když se z pohledu soudu nejednalo o úkon právní služby. Navíc rozhodnutí bez jednání má sloužit k hospodárnosti řízení. Nelze tak přijmout závěr, že advokátu za vyjádření souhlasu či nesouhlasu s tímto zjednodušeným postupem náleží stejná odměna jako za účast na samotném jednání.