33 C 110/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 230 000 Kč s Anonymizováno

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 146 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 230 000 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 146 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 84 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 84 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 21 153,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 230 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně v období od datum do datum zaslala na účet žalovaného celkem částku 230 000 Kč, která byla zamýšlena na splácení hypotéky žalovaného, kdy konkrétně za rok rok byla uhrazena částka 180 000 Kč (15 000 Kč měsíčně) a za období od datum do datum byla uhrazena částka 50 000 Kč (10 000 Kč měsíčně). Prostředky byly zasílány na účet žalovaného, který k úhradě tohoto dluhu sloužil. Vzhledem k charakteru účtu vázaného na splácení hypotéky bylo vyloučeno, aby žalovaný tyto prostředky použil k jinému účelu než ke splácení hypotéky. Žalobkyně vznesla námitku započtení, kdy ze svého účtu uhradila v období od ledna do července rok částku 30 000 Kč na půjčku panu jméno FO.

2. Žalovaný v obraně uvedl, že nepopírá, že mu žalobkyně před uzavření manželství zasílala uvedené finanční částky, ale popírá, že by byly zasílány bez právního důvodu nebo z právního důvodu, který odpadl, a že by se tudíž jednalo o bezdůvodné obohacení. Účastníci spolu před uzavřením manželství sdíleli společnou domácnost v bytě žalovaného, přičemž se dohodli, že žalobkyně bude od září rok přispívat žalovanému na náklady společného soužití částkou 5 000 Kč měsíčně. Za období od září rok do května rok (21 měsíců) tedy měla žalovanému uhradit částku 105 000 Kč. Uvedenou částku 5 000 Kč (včetně příspěvku na splátku hypotéky žalovaného (od ledna rok částku 10 000 Kč měsíčně a od ledna rok částku 5 000 Kč) začala žalobkyně zasílat až od ledna rok. Tato částka 5 000 Kč měsíčně byla vynakládána na náklady společného soužití, tedy jako příspěvek na hrazení poplatků souvisejících s uvedeným bytem, společné nákupy apod. Nárok na uhrazení částky ve výši 105 000 Kč tedy žalovaný neuznává. Zbylá částka v celkové výši 125 000 Kč byla podle dohody účastníků použita na splátku hypotéky žalovaného, která byla sjednána žalovaným jako zdroj financování koupě předmětného bytu. Tuto částku 125 000 Kč žalovaný uznává jako příspěvek žalobkyně na hrazení jeho výlučného závazku. Žalovaný vznesl námitku započtení svých nároků. Za prvé se jednalo o nárok na úhradu splátek hypotečního úvěru po vynesení rozsudku o vypořádání SJM. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka (právní moc datum) byl žalobkyni přikázán k výlučné úhradě dluh vůči právnická osoba., ze smlouvy o hypotečním úvěru č. hodnota ze dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně po vynesení rozsudku splátky hypotéky po určitou dobu nehradila, srazila banka tyto částky z účtu žalovaného. Konkrétně se jednalo o platbu v prosincové splátky rok, kdy žalovaný za žalobkyni uhradil dne datum částku ve výši 12 106,- Kč. Následně žalobkyně žalovanému část uvedené částky uhradila a zbytek ve výši 5 600 Kč zůstal neuhrazen. Dále jde o platbu dubnové splátky rok, kdy žalovaný za žalobkyni uhradil datum částku ve výši 11 708,38 Kč. Celkem tedy žalovaný uhradil za žalovanou částku 17 308 Kč. Za druhé se jednalo o nárok na úhradu splátky poloviny půjčky ve výši 82 000 Kč poskytnuté panem jméno FO. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku st. parc. č. hodnota a pozemku hodnota v katastrálním území adresa každý s podílem ½. Rozdělení a vypořádání těchto pozemků bylo původně projednáváno v rámci řízení sp. zn. spisová značka, ale tato věc byla vyloučena k samostatnému projednání pod sp. zn. spisová značka. Jedním ze zdrojů na koupi uvedených pozemků byla využita i půjčka ve výši 82 000 Kč poskytnutá v roce rok oběma účastníkům jméno FO. Tento nárok se projednával i v rámci řízení o vypořádání SJM účastníků, ale vzhledem k tomu, že půjčka byla poskytnuta před uzavřením manželství, nemohl být tento nárok vypořádán v rámci řízení o vypořádání SJM. Tuto půjčku vrátil žalovaný ze svých výlučných prostředků jméno FO dne datum a to platbou bankovním převodem ze svého účtu č. účtu na účet pana jméno FO č. č. účtu. Částku ve výši 41 000 Kč uhradil tedy žalovaný za žalobkyni.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného v období od datum do datum celkem částku 230 000 Kč (nesporná tvrzení účastníků a výpis z účtu žalobkyně na č. l. 5-14 spisu).

5. Prostředky byly zaslány na účet stavebního spoření, kde nemohly být použity k jinému účelu než k úhradě hypotéky. Žalovaný uhradil na hypotéční úvěr č. hodnota ze dne datum částku 12 106 Kč dne datum a částku 11 708,38 Kč dne datum, přestože byl tento dluh přikázán k úhradě žalobkyni rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka. Žalobkyně uhradila žalovanému na splátku ze dne datum částku 6 506 Kč (nesporné tvrzení účastníků).

6. Manželství účastníků uzavřené dne datum bylo rozvedeno dne datum (rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka).

7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 230 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení do datum (předžalobní výzva ze dne datum, poštovní podací arch ze dne datum a poštaonline na č. l. 20).

8. V řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka zahájeného žalobou ze dne datum dospěl zdejší soud k závěru, že žalovaný poukázal částku 507 753,90 Kč představující výnos z prodeje družstevního podílu v bytovém družstvu spojeným s Anonymizováno v budově č. p. adresa (dále jen „Družstevní podíl“) v jeho výlučném vlastnictví na úhradu dluhu ve společném jmění manželů vůči matce žalobkyně (rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka a usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka).

9. Svědek jméno FO poskytl účastníkům v říjnu 2007 půjčku ve výši 500 000 Kč, s tím že částku 100 000 Kč účastníkům prominul jakožto svatební dar (výpis z účtu svědka jméno FO na č. l. 130 spisu, výslech svědka jméno FO, čestné prohlášení ze dne datum a protokol ze dne datum sp. zn. spisová značka).

10. Svědek jméno FO z půjčky ve výši 500 000 Kč prominul částku 100 000 Kč jakožto svatební dar (výslech svědka jméno FO).

11. Svědeckou výpověď svědka jméno FO soud hodnotí jako věrohodnou. Svědek vypovídal spontánně, po poučení o následcích křivé výpovědi a jeho výpověď byla podpořena i listinným důkazem (výpis z účtu svědka jméno FO na č. l. 130 spisu).

12. Částka 105 000 Kč představovala příspěvek žalobkyně žalovanému na chod společné domácnosti ve výši 5 000 Kč měsíčně za období od září rok do května rok, tedy za 21 měsíců. Částka 5 000 Kč představovala přibližně polovinu pravidelných měsíčních výdajů účastníků (účastnický výslech žalovaného).

13. Žalovaný byl při výslechu přesvědčivý a spontánní. Soud nezaznamenal žádné nonverbální signály nasvědčující nepravdivosti výpovědi. Zároveň s ohledem na skutečnost, že dohoda o způsobu hrazení společných nákladů byla uzavřena ústně, neměl žalovaný k dispozici jiné důkazy než vlastní účastnickou výpověď. Je zcela běžné, že druh a družka se nákladech spojených s vedením společné domácnosti podílejí, a to zpravidla každý jednou polovinou. Výše měsíční částky 5 000 Kč z tohoto pohledu nelze hodnotit jako excesivní. Žalobkyně v koncentrační lhůtě svou vlastní skutkovou verzi ohledně způsobu hrazení společných nákladů účastníků soudu neposkytla a omezila se na prosté popírání obrany žalovaného. Žalobkyně navíc popírala i skutečnosti, které v jiném řízení činila nesporné (existenci půjčky od pana jméno FO). Tvrzení žalobkyně si navíc vzájemně odporovala, když nejprve popírala existenci společné půjčky a následně tvrdila, že půjčku řádně splácela. Výpověď žalovaného ve vztahu k existenci společné půjčky vůči jméno FO je podporována listinnými důkazy a svědeckou výpovědí svědka jméno FO.

14. Žalovaný na společnou půjčku účastníků vůči svědkovi jméno FO uhradil dne datum částku 82 000 Kč, čímž došlo k doplacení celé dlužné částky (výpis z účtu žalovaného na č. l. 93 spisu).

15. Žalovaný použil převážnou část výnosu z prodeje Družstevního podílu ve výši 580 000 Kč na úhradu společných dluhů účastníků (účastnický výslech žalovaného, smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví nájemce – člena bytového družstva ze dne datum a výpisy z účtu žalovaného na č. l. 149-151 spisu).

16. Částka 82 000 Kč pocházela z výnosu z prodeje Družstevního podílu ve výlučném vlastnictví žalovaného (rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka a usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví nájemce – člena bytového družstva ze dne datum a účastnický výslech žalovaného).

17. Konkrétně žalovaný uváděl, že smyslem prodeje Družstevního podílu byla likvidace společných dluhů účastníků. Toto tvrzení žalovaného bylo doloženo rovněž výpisy z účtu žalovaného na č. l. 149-151 spisu.

18. Žalobkyně dne datum uhradila žalovanému částku 17 308 Kč představující úhradu dluhu žalobkyně vůči hypotéční bance (výpis z účtu žalovaného na č. l. 92, 94, 172 a potvrzení o odchozí úhradě ze dne datum).

19. Soud neprovedl další účastníky navržené důkazy (zejména důkaz protokolem o jednání ze dne datum na č. l. 125 125-128 spisu a důkaz spisem sp. zn. spisová značka) pro nadbytečnost, když skutkový stav byla na základě provedených důkazů zjištěn bez důvodných pochybností. Pokračování v dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

20. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

21. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného v období od datum do datum celkem částku 230 000 Kč. Prostředky byly zaslány na účet stavebního spoření, kde nemohly být použity k jinému účelu než k úhradě hypotéky. Žalovaný uhradil na hypotéční úvěr č. hodnota ze dne datum částku 12 106 Kč dne datum a částku 11 708,38 Kč dne datum, přestože byl tento dluh přikázán k úhradě žalobkyni rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka. Žalobkyně uhradila žalovanému na splátku ze dne datum částku 6 506 Kč. Manželství účastníků uzavřené dne datum bylo rozvedeno dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 230 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení do datum. V řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka zahájeného žalobou ze dne datum dospěl zdejší soud k závěru, že žalovaný poukázal částku 507 753,90 Kč představující výnos z prodeje Družstevního podílu v jeho výlučném vlastnictví na úhradu dluhu ve společném jmění manželů vůči matce žalobkyně. Svědek jméno FO poskytl účastníkům v říjnu rok půjčku ve výši 500 000 Kč, s tím že částku 100 000 Kč účastníkům prominul jakožto svatební dar. adresa 000 Kč představovala příspěvek žalobkyně žalovanému na chod společné domácnosti ve výši 5 000 Kč měsíčně za období od září rok do května rok, tedy za 21 měsíců. Částka 5 000 Kč představovala přibližně polovinu pravidelných měsíčních výdajů účastníků. Žalovaný na společnou půjčku účastníků vůči svědkovi jméno FO uhradil dne datum částku 82 000 Kč, čímž došlo k doplacení celé dlužné částky. Žalovaný použil převážnou část výnosu z prodeje Družstevního podílu ve výši 580 000 Kč na úhradu společných dluhů účastníků. Částka 82 000 Kč pocházela z výnosu z prodeje Družstevního podílu ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalobkyně dne datum uhradila žalovanému částku 17 308 Kč představující úhradu dluhu žalobkyně vůči hypotéční bance. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

22. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

23. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

24. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.

25. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

26. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

27. Podle § 114 obč. zák. jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí i o právech mezi manžely.

28. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, 29. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

30. Podle § 454 obč. zák bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

31. Podle § 511 odst. 2 obč. zák. není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

32. Podle § 511 odst. 3 obč. zák. jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny ostatní.

33. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

34. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

35. Podle § 580 obč. zák. mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

36. Podle § 581 odst. 2 obč. zák. započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

37. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, když po zvážení hlediska intertemporálního (§ 3028 odst. 3 o. z.) aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 obč. zák.).

38. Žalobkyně uváděla k obraně žalovaného, že platby ve výši 105 000 Kč nemohli být příspěvkem na úhradu společných nákladů spojených s vedením domácnosti, když byly zasílány na úvěrový účet určený pouze na hrazení hypotéky žalovaného. Z pohledu soudu taková skutečnost na právním důvodu platby nic nemění, když je bez významu, zda příspěvek na vedení společné domácnosti byl poskytnut na běžný účet žalovaného, kde by s finančními prostředky mohl volně nakládat. Úhradou dluhů žalovaného tak žalobkyně umožnila žalobci hradit jiné výdaje. Nejedná se tak o bezdůvodné obohacení.

39. Skutečnost, že zbývající částka 125 000 Kč byla plněním bez právního důvodu na dluh žalovaného, žalovaný nerozporoval. Pouze uplatnil námitku započtení vzájemné pohledávky z titulu úhrady části společného dluhu vůči svědku jméno FO připadající na žalobkyni, kdy žalovaný uhradil dne datum částku 82 000 Kč, čímž došlo k doplacení celé dlužné částky. Existence této společné půjčky jakož i její doplacení žalovaným dne datum z výlučných prostředků žalovaného byla prokázána provedeným dokazováním.

40. Vůči vzájemné pohledávce žalobkyně nejprve namítala, že popírá vznik pohledávky jméno FO. Následně vznesla námitku promlčení vzájemné pohledávky. Dále pak tvrdila, že uhradila nejméně 30 000 Kč na tento dluh a tuto úhradu započítává na pohledávku žalovaného. Konečně sporovala, že úhrada pocházela z výlučných prostředků žalovaného, když k úhradě došlo za trvání manželství.

41. Při jednostranném započtení promlčené pohledávky nezáleží na tom, kdy byl učiněn projev k započtení, ale promlčení se posuzuje k okamžiku, kdy se pohledávky setkaly, tedy kdy dospěla pohledávka později splatná. Jestliže již v této době byla protipohledávka promlčena, nedochází k zániku pohledávek započtením. Okolnost, zda promlčecí doba uplynula poté, co se splatné pohledávky setkaly, je bez významu (srovnej rozsudek Nejvyššího soud Slovenské socialistické republiky, 2 Cz 7/72, R 69/1972).

42. V řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka zahájeného žalobou ze dne datum žalovaný žalobou uplatnil pohledávku z titulu úhrady společné pohledávky. K úhradě částky 82 000 Kč došlo dne datum. Účastníci byli manželé v období od datum do datum. Za trvání manželství promlčení doba nepočíná ani neběží (114 obč. zák.). Promlčecí doba tak začal běžet dne datum, pokud žalovaný uplatnil vzájemnou pohledávku žalobou jakožto kvalifikovanou výzvou k plnění dne datum, nelze uzavřít, že by vzájemná pohledávka žalovaného byla ke dni kdy, se pohledávky účastníků setkaly promlčená. Žalovaný disponoval splatnou pohledávkou ke dni datum, když splatnost jeho pohledávky nastala den následující po podání žaloby (§ 563 obč. zák.). Námitka promlčení tak důvodná není.

43. Pokud žalobkyně vznesla námitku započtení úhrad ve výši 30 000 Kč, tak soud k tvrzení ohledně těchto úhrad nemohl přihlédnout, když žalobkyně toto tvrzení vznesla teprve na jednání konaném dne datum, tedy po koncentraci řízení (§ 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Nicméně i kdyby soud k tvrzení mohl přihlédnout, lze uzavřít, že za situace, kdy na žalobkyni připadala povinnost uhradit 200 000 Kč, tedy polovinu dluhu v celkové výši 400 000 Kč (§ 511 odst. 2 obč. zák.), tak ani tvrzení ohledně úhrady ve výši 30 000 Kč by nebylo způsobilé k vyvrácení oprávněnosti nároku žalovaného na úhradu vzájemné pohledávky. Konečně námitka započtení by nebyla důvodná i z toho důvodu, že vzájemná pohledávka žalovaného zanikla v důsledku žalovaným dříve vznesené námitky započtení.

44. Provedeným dokazováním soud zjistil, že částka 82 000 Kč představovala výnos z prodeje Družstevního podílu ve výlučném vlastnictví žalované. Jednalo se tak o transformaci majetku ve výlučném vlastnictví [§ 143 odst. 1 písm. a) obč. zák.]. Námitka žalobkyně, že k úhradě došlo z peněz ve společném jmění manželů tak důvodná rovněž není.

45. Soud posoudil právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení vzniklé plněním za jiného (§ 451 odst. 1 a § 454 obč. zák.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající vyplaceným prostředkům vydat žalobkyni (§ 451 odst. 1 obč. zák.) soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 84 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 84 000 Kč od datum do zaplacení (výrok II. rozsudku). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě (datum), ocitl se žalovaný s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však úroky z prodlení požadovala již ode dne datum. Soud proto žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 230 000 Kč od datum do datum.

46. Soud dále žalobu zamítl co do částky 146 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 146 000 Kč od datum do zaplacení (výrok I. rozsudku). Částka 105 000 Kč nepředstavovala plnění bez právního důvodu, ale jednalo se o příspěvek na náklady spojené s vedením domácnosti účastníků. Částka 41 000 Kč představovala vzájemnou pohledávku žalovaného z titulu části úhrady společného dluhu vůči svědku jméno FO připadající na žalobkyni, kterou žalovaný uplatnil vůči žalobkyni účinnou námitkou započtení dle § 580 obč. zák. (výrok I. rozsudku).

47. Žalobkyni byla přiznána částka 84 000 Kč s příslušenstvím. Co do částky 146 000 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 153,70 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 37 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 230 000 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění účinném do datum a čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění účinném od datum a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 67 240 Kč ve výši 14 120,40 Kč.

48. Soud nepřiznal žalovanému nárok na odměnu advokáta za sepis vyjádření ze dne datum, když to vyjádření bylo učiněno bez výzvy soudu a nejedná se tak o účelně vynaložené náklady. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).