33 C 114/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 064,54 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 11 064,54 Kč s úrokem z prodlení v částce 187,23 Kč a s úrokem z prodlení ročně z částky 11 064,54 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 064,54 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) částku 70 000 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 12,83 % ročně. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně úvěr proto ke dni [datum] zesplatnil. Žalovaný dluží na smluvních pokutách částku 11 064,54 Kč, na úroku z prodlení částku 187,23 Kč a úrok z prodlení ročně z částky 11 064,54 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. Smluvní pokuta byla vypočtena v souladu s ujednáním v čl. III. odst. 8 Smlouvy a strany 6 Sazebníku ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný (20 % z částky 93 733 Kč). Žalovaný před podáním žaloby uhradil na smluvní pokutu částku 7 682,06 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze smlouvy o úvěru [název] ze dne [datum] a platební historie na č. l. 47-50 spisu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úroky ve výši 12,83 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 1 399 Kč. První splátka byla splatná do [datum]. Právní předchůdce žalobkyně je dle Smlouvy oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty dle aktuálního Sazebníku. Součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků právního předchůdce žalobkyně.

4. Z všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn úvěr prohlásit splatným v případě prodlení žalovaného.

5. Ze Sazebníku platného od [datum] (dále jen„ Sazebník“) soud zjistil, že smluvní pokuta pro případ porušení dle všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně činí 20 % z celkové částky všech splátek splatných dle Smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný.

6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 91 677,54 Kč do 10 dnů od doručení oznámení o zesplatnění.

7. Z dohody ze dne [datum], potvrzení ze dne [datum], přílohy 1 – seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 23 720,70 Kč do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum] (z výzvy k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum]).

9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

10. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úroky ve výši 12,83 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 1 399 Kč. První splátka byla splatná do [datum]. Právní předchůdce žalobkyně je dle Smlouvy oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty dle aktuálního Sazebníku. Součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků právního předchůdce žalobkyně. Dle všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn úvěr prohlásit splatným v případě prodlení žalovaného. Smluvní pokuta dle Sazebníku pro případ porušení dle všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně činí 20 % z celkové částky všech splátek splatných dle Smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 91 677,54 Kč do 10 dnů od doručení oznámení o zesplatnění. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 23 720,70 Kč do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum].

11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, když po zvážení hlediska intertemporálního (§ 3028 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“) aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni [datum], dále jen„ obč. zák.“) a obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen“ obch. z.“).

12. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

14. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

15. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

16. Podle § 262 odst. 4 obch. z. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

17. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

19. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

20. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.

21. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

22. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

23. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

24. Podle § 524 odst. 2 obč. zák. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

25. Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

26. Podle § 544 odst. 2 obč. zák. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

27. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. z. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 70 000 Kč, který žalovaný zcela vyčerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a úplaty (§ 502 obch. z.), své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Povinnost řádně a včas hradit splátky byla zajištěna smluvní pokutou (§ 544 obč. zák.), která však nebyla sjednána v jádru smlouvy, když smlouva odkazovala na všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Pohledávka byla postoupena na žalobce (§ 525 obč. zák.).

28. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu je nedůvodný, neboť jej žalobkyně odvozuje toliko z ustanovení všeobecných obchodních podmínek. Soud se ovšem domnívá, že s ohledem na § 56 odst. 1 obč. zák. má podnikatel smluvní podmínky, k nimž spotřebitel toliko přistupuje, konstruovat v souladu se zásadou poctivosti. Tak zásadní ustanovení, jako je ustanovení o zajištění dluhu musí být vyjádřeno ve vlastní smlouvě, nikoli až ve všeobecných obchodních podmínkách či sazebníku poplatků, kde je běžný spotřebitel snadno přehlédne (srov. nález Ústavního soudu z 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, SR 1/2014 s. 8).

29. Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015)

30. S ohledem na neplatnost ujednání o smluvní pokutě soud žalobu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků.