33 C 145/2019
č. j. 33 C 145/2019-69
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 9 § 580 § 581 § 588 § 1958 § 1970 § 2991
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem osobní údaje opatrovníka sídlem adresa o zaplacení 54 880,10 Kč a 84 780,80 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se co do částky 3 739,80 Kč s úrokem z prodlení v částce 65,85 Kč, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 82 980,80 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 739,80 Kč od [datum] do zaplacení, a dále pak částky 1 800 Kč, částky 2 746,10 Kč s úrokem z prodlení v částce 44,56 Kč, s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 52 746,10 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 746,10 Kč od [datum] do zaplacení a částky 2 134 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 129 241 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 129 241 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 023,04 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Povinnosti uložené bodem II. a III. rozsudku je žalovaná povinna zaplatit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 200 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 139 660,90 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna (po jejím částečném zpětvzetí) tím, že žalobkyně vyplatila žalované částky 79 241 Kč a 50 000 Kč a domáhá se tak vrácení částky 129 241 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Při zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z příjmů ve výši 14 018 Kč, které byly zjištěny z výpisů z účtu žalované. Výdaje byly zjištěny z matematického modelu ve výši 6 040 Kč. Celková výše splátek úvěrů činila 4 263 Kč měsíčně při poskytnutí úvěru ve výši 79 241 Kč, respektive 5 112 Kč měsíčně po poskytnutí dalšího úvěru ve výši 50 000 Kč.
2. Žalovaná v obraně uvedla, že je v současnosti nezaměstnaná. Možná splátka by s ohledem na příjem žalované mohla být ve výši 200 až 300 Kč měsíčně. Bylo povinností žalobkyně si před poskytnutím úvěru vyžádat od žalované potvrzení o výši příjmu. Žalobkyni mohlo být při jednání se žalovanou zřejmé, že nedokáže hospodařit s majetkem ve své dispozici. Za těchto okolností neměly být úvěrové smlouvy vůbec uzavřeny a úvěry vyplaceny.
3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 3 739,80 Kč s úrokem z prodlení v částce 65,85 Kč, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 82 980,80 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 739,80 Kč od [datum] do zaplacení, a dále pak částky 1 800 Kč, částky 2 746,10 Kč s úrokem z prodlení v částce 44,56 Kč, s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 52 746,10 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 746,10 Kč od [datum] do zaplacení a částky 2 134 Kč.
4. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ (bod I. výroku).
5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.
6. Žalovaná byla s účinností ke dni [datum] omezena ve svéprávnosti tak, že mimo jiné není schopna samostatně uzavírat smlouvy, které by ji zavazovaly k budoucímu finančnímu plnění, a ze kterým by vyplývaly finanční závazky (rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).
7. Duševní stav žalované je neměnný a trval i před omezením její svéprávnosti (znalecký posudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).
8. Žalovaná před poskytnutím úvěrů žalovanou neměla žádné spotřebitelské úvěry, u kterých by byla v prodlení s úhradou splátek (informace z [anonymizována dvě slova] na č. l. 40 spisu).
9. Žalovaná v období od [datum] do [datum] pobírala příspěvek na bydlení (výpis z účtu žalované na č. l. 41-45 spisu).
10. Žalovaná v období od [datum] do [datum] vybírala částky vyšší, než kolik byl přírůstek prostředků na jejím účtu (výpis z účtu žalované na č. l. 46-50 spisu).
11. Konečný zůstatek na účtu žalované byl ke dni [datum] ve výši - 317,92 Kč. Žalované byla v říjnu 2017 na účet připsána zápůjčka ve výši 147 000 Kč od [právnická osoba] (výpis z účtu žalované na č. l. 41-49 spisu).
12. Obsahem smlouvy o úvěru ze dne [datum] je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku ve výši 12,90 % měsíčně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 849 Kč měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci (smlouva o úvěru ze dne [datum]).
13. Další poplatky byla upraveny v Ceníku žalobkyně [účinnost] (ceník [žalobkyně] [anonymizováno] účinný od 23. 10. 2017).
14. Bližší podmínky úvěru upravovaly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 7. 2016 (všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 7. 2016).
15. Žalobkyně vyplatila žalované dne [datum] částku 50 000 Kč (výpis z účtu žalované na č. l. 50 spisu, výpis z účtu žalované za období od [datum] do [datum] a podklady pro soudní jednání ze dne [datum]).
16. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovanou k úhradě částky 4 606 Kč do [datum] s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru a bude požadována částka 54 194 Kč. Zároveň výzva obsahovala poučení, že dluh může být vymáhán soudní cestou (poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum]).
17. Žalobkyně oznámila dne [datum] žalované, že nastala splatnost celého úvěru v celkové výši 54 925 Kč (rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne [datum]).
18. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 62 198,70 Kč (výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] a podací arch ze dne [datum]).
19. Obsahem smlouvy o úvěru ze dne [datum] je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 79 241 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku ve výši 10,90 % měsíčně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 254 Kč měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci (smlouva o úvěru ze dne [datum]).
20. Další poplatky byla upraveny v Ceníku žalobkyně účinném od 23. 10. 2017 (ceník [žalobkyně] [anonymizováno] účinný od 23. 10. 2017).
21. Bližší podmínky úvěru upravovaly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 7. 2016 (všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 7. 2016).
22. Žalobkyně vyplatila žalované dne [datum] částku 79 241 Kč (výpis z účtu žalované na č. l. 50 spisu, výpis z účtu žalované za období od [datum] do [datum] a podklady pro soudní jednání ze dne [datum]).
23. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovanou k úhradě částky 5 562 Kč do [datum] s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru a bude požadována částka 83 970 Kč. Zároveň výzva obsahovala poučení, že dluh může být vymáhán soudní cestou (poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 3. 3. 2018 ze spisu sp. zn. 70 C 169/2019).
24. Žalobkyně oznámila dne [datum] žalované, že nastala splatnost celého úvěru v celkové výši 84 847 Kč (rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne [datum rozhodnutí] ze spisu sp. zn. 70 C 169/2019).
25. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 62 198,70 Kč (výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] a podací arch ze dne [datum]).
26. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:
27. Žalovaná byla s účinností ke dni [datum] omezena ve svéprávnosti tak, že mimo jiné není schopna samostatně uzavírat smlouvy, které by ji zavazovaly k budoucímu finančnímu plnění, a ze kterým by vyplývaly finanční závazky. Duševní stav žalované je neměnný a trval i před omezením její svéprávnosti. Žalovaná před poskytnutím úvěrů žalovanou neměla žádné spotřebitelské úvěry, u kterých by byla v prodlení s úhradou splátek. Žalovaná v období od [datum] do [datum] pobírala příspěvek na bydlení. Žalovaná v období od [datum] do [datum] vybírala částky vyšší, než kolik byl přírůstek prostředků na jejím účtu. Konečný zůstatek na účtu žalované byl ke dni [datum] ve výši - 317,92 Kč. Žalované byla v [měsíc] [rok] na účet připsána zápůjčka ve výši 147 000 Kč od [právnická osoba] Obsahem smlouvy o úvěru ze dne [datum] je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku ve výši 12,90 % měsíčně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 849 Kč měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci. Další poplatky byla upraveny v Ceníku žalobkyně účinném od 23. 10. 2017. Bližší podmínky úvěru upravovaly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 7. 2016. Žalobkyně vyplatila žalované dne [datum] částku 50 000 Kč. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovanou k úhradě částky 4 606 Kč do [datum] s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru a bude požadována částka 54 194 Kč. Zároveň výzva obsahovala poučení, že dluh může být vymáhán soudní cestou. Žalobkyně oznámila dne [datum] žalované, že nastala splatnost celého úvěru v celkové výši 54 925 Kč. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 62 198,70 Kč. Obsahem smlouvy o úvěru ze dne [datum] je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 79 241 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku ve výši 10,90 % měsíčně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 254 Kč měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci. Další poplatky byla upraveny v Ceníku žalobkyně účinném od 23. 10. 2017. Bližší podmínky úvěru upravovaly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 7. 2016. Žalobkyně vyplatila žalované dne [datum] částku 79 241 Kč. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovanou k úhradě částky 5 562 Kč do [datum] s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru a bude požadována částka 83 970 Kč. Zároveň výzva obsahovala poučení, že dluh může být vymáhán soudní cestou. Žalobkyně oznámila dne [datum] žalované, že nastala splatnost celého úvěru v celkové výši 84 847 Kč. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 62 198,70 Kč.
28. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“).
29. Podle § 9 odst. 2 o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.
30. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
31. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
32. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
33. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
35. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
36. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
37. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
38. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
39. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ust. § 86 a 87 z. s. ú. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudní dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudní dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují. Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.
40. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudní dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci [právnická osoba], dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).
41. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak dospěl k závěru, že smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).
42. Žalobkyně se při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z výpisů z účtu žalované. Z těchto listin vyplynulo, že žalovaná měla již několik spotřebitelských úvěrů. Žalovaná v období od [datum] do [datum] pobírala příspěvek na bydlení. Žalovaná v období od [datum] do [datum] vybírala částky vyšší, než kolik byl přírůstek prostředků na jejím účtu. Konečný zůstatek na účtu žalované byl ke dni [datum] ve výši - 317,92 Kč. Žalované byla v [měsíc] [rok] na účet připsána zápůjčka ve výši 147 000 Kč od [právnická osoba] Z výpisů z účtu žalované lze vysledovat zjevný trend zvyšování zadlužování žalované s tím, že žalovaná čerpala několik úvěrů v krátkém časovém horizontu. Žalobkyně se za těchto okolností měla podrobně zabývat skladbou příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně takto nepostupovala, když vycházela pouze ze svého matematického modelu, nikoliv z reálné ekonomické situace žalované. Žalobkyně tak nedostála požadavku odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Úvěrové smlouvy jsou z tohoto důvodu neplatné (§ 87 odst. z. s. ú., § 580 a § 588 o. z.).
43. Důvodem pro neplatnost úvěrových smluv je rovněž skutečnost, že žalovaná nebyla ke dni uzavření smluv plně svéprávná (§ 581 a § 588 o. z.). Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že k omezení svéprávnosti žalované došlo teprve s účinností ke dni [datum] Soudní znalec totiž konstatoval, že stav žalované je neměnný a trval tak i před omezením její svéprávnosti.
44. Soud posoudil právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni 129 241 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 129 241 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku). Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě, ocitla se žalovaná s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dluhu dle výzvy žalobkyně k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.) nastala dne [datum].
45. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyni přiznána částka 159 579 Kč. Co do částky 55 822,53 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 023,04 Kč, přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalované v rozsahu 26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 588 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 139 660,90 Kč sestávající z částky 6 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 6 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 000 Kč ve výši 4 410 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč.
46. Soud přiznal žalobkyni náklady řízení v takové výši, jako by byla podána jedna žaloba. Pokud žalobkyně podala v krátkém časovém odstupu dvě samostatné žaloby, lze takový postup hodnotit jako zneužití práva na zastoupení advokátem. Náhradu takto neúčelně vynaložených nákladů nelze žalobkyni přiznat.
47. Odměnu advokátu za sepis předžalobní výzvy soud nepřiznal, neboť předžalobní výzvu učinila přímo žalobkyně. Ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. sice předpokládá pro nárok účastníka na přiznání náhrady nákladů řízení výzvu k plnění, předcházející minimálně 7 dnů před podáním žaloby, toto ustanovení však nikterak neukládá účastníku, aby takovou výzvu podal prostřednictvím svého zástupce. Může ji proto učinit sám, a i v takovém případě mu na náhradu nákladů řízení v případě úspěchu ve sporu vznikne nárok. Žalobkyně v posuzovaném případě vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu, který je předmětem tohoto řízení písemnou upomínkou, a žalovaná na ni adekvátně, tedy plnou úhradou dlužné částky, nereagovala. Opakovaná výzva zástupce žalobkyně před podáním žaloby byla již zbytečným, tedy neúčelným, nákladem v situaci, kdy žalovaná po předchozí upomínce žádnou ochotu k zaplacení dluhu nejevila (shodně též usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 8 Co 145/2015-41). Namísto toho za tento úkon přiznal soud žalobkyni paušální náhradu výdajů ve výši 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
48. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 200 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalované a dále pak skutečnost, že úvěrové smlouvy byly neplatné (kromě jiného) z toho důvodu, že žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče. V případě neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neprovedení kontroly úvěruschopnosti žalované soud stanoví výši splátky podle možností žalované (§ 87 odst. 1 z. s. ú.). Finanční situace žalované vyšší splátky hradit neumožňuje. Soud dále určil, že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.