33 C 151/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 930,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 930,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 930,92 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 930,92 Kč s příslušenstvím. Žalovaná nezaplatila poplatky za služby třetích stran ve výši 2 966,59 a 2 529 Kč, poplatky za volání na informační služby ve výši 237,33 Kč a poplatky za výměnu SIM karet ve výši 198 Kč, a to vše za období od [datum] do [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne [datum] účastnické smlouvy, na jejímž základě byla žalovaná účastníkem mobilní telefonní stanice [číslo] (dále jen„ Účastnické smlouvy“). Součástí smluv byly všeobecné podmínky právního předchůdce žalobkyně, přičemž podpisem žalovaná potvrdila, že se s nimi seznámila. Žalovaná byla oprávněna objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně určité zboží nebo službu poskytované smluvním partnerem právního předchůdce žalobkyně a byla povinna uhradit jejich cenu výhradně prostřednictvím žalobkyně. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala poplatky za služby třetích stran ve výši 2 966,59 a 2 529 Kč, poplatky za volání na informační služby ve výši 237,33 Kč a poplatky za výměnu [příjmení] karet ve výši 198 Kč se splatností nejpozději do [datum]. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužných částek elektronicky urgovala a následně zaslala žalované předžalobní upomínku. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byly platně v písemné formě uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích, jejíž nedílnou součástí byly mj. všeobecné podmínky žalobkyně pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (§ 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalovaná byla dále jako poukázaná vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinna plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala (§ 1939 o. z.). Žalovaná konečně využila informační služby žalobkyně. V této části se jedná o plnění na základě smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem (§ 2631 o. z.). Žalovaná dlužné částky nezaplatila. Dnem následujícím po dni splatnosti se proto žalovaná ocitla v prodlení (§ 1970 o. z.), přičemž žalobkyně od tohoto dne vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadoval úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.).

6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 930,92 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.