33 C 16/2023
č. j. 33 C 16/2023-45
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl o zaplacení částky 181 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně, které byly uloženy žalovanému. Soud uznal nárok žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1970 o. z., protože žalovaný neplnil své smluvní povinnosti včas. Náhrada nákladů řízení ve výši 30 534,50 Kč byla přiznána žalobkyni jako účastníkovi úspěšného řízení. Žalobkyni bylo vráceno 3 164 Kč soudního poplatku v důsledku částečného zpětvzetí žaloby.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 181 500 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se co do částky 181 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 181 500 Kč od datum do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně: - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, - z částky 12 100 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 534,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyni se vrací na soudním poplatku částka 3 164 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 181 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela se žalovaným jako nájemcem dne datum smlouvu o nájmu nemovitosti (dále jen„ Smlouva“), a to pozemku p. číslo v k. ú. část obce. Dle Smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobkyni nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně navýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Bylo sjednáno, že nájemné je splatné měsíčně předem na základě faktury. Žalovaný však svému smluvnímu závazku, t. j. uhradit příslušné nájemné, nedostál a nájemné za období od měsíc rok do měsíc rok nezaplatil.
2. Žalovaný v obraně uvedl, že v žalobě uplatněný nárok byl před podání žaloby částečně co do výše 72 600 Kč uhrazen.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu zpět co do částky 181 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 181 500 Kč od datum do zaplacení. Zpětvzetí bylo odůvodněno úhradou částky 181 500 Kč dne datum.
5. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku).
6. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.
7. Ze smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne datum soud zjistil, že tuto listinu podepsali žalovaný, jako pronajímatel, a žalobkyně, jako nájemkyně, přičemž předmětem smlouvy byl nájem pozemku p. číslo v k. ú. část obce (dále jen„ Nemovitost“) za nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně navýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Bylo sjednáno, že nájemné je splatné měsíčně předem do 10. dne měsíce na základě faktury. Pro případ prodlení s úhradou faktury si účastníci sjednali úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně.
8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
12. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
13. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
14. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
15. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
16. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
17. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
18. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
19. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
20. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
21. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
22. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum (faktura č. rok ze dne datum).
23. Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou žalovaného k úhradě částky 181 500 Kč s příslušenstvím do datum (předžalobní výzva ze dne datum).
24. Žalovaný uhradil v období od datum do datum částku 72 600 Kč. Nejednalo se však o úhradu dluhů dle žaloby (pohyby na účtu na č. l. 18 spisu).
25. Žalovaný uhradil dne datum na žalovaný dluh částku 181 500 Kč (oznámení na č. l. 36 spisu).
26. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
27. Smlouvu podepsali žalovaný jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemkyně, přičemž předmětem smlouvy byl nájem Nemovitosti za nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně navýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Bylo sjednáno, že nájemné je splatné měsíčně předem do 10. dne měsíce na základě faktury. Pro případ prodlení s úhradou faktury si účastníci sjednali úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum, za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum a za měsíc měsíc rok ve výši 12 100 Kč do datum. Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou žalovaného k úhradě částky 181 500 Kč s příslušenstvím do datum. Žalovaný uhradil v období od datum do datum částku 72 600 Kč. Nejednalo se však o úhradu dluhů dle žaloby. Žalovaný uhradil dne datum na žalovaný dluh částku 181 500 Kč.
28. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:
29. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.
30. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
31. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
32. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
33. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.
34. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.
35. Žalobkyně (pronajímatelka) se žalovaným (nájemcem) uzavřeli smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání (§ 2302 a násl. o. z.), kterou žalobkyně žalovanému přenechala do dočasného užívání Nemovitost a žalovaný se oproti tomu zavázal žalobkyni platit dohodnuté nájemné (§ 2217 o. z.). Žalovaný dlužné nájemné ve lhůtě splatnosti neuhradil, když k jeho uhrazení došlo až po podání žaloby. Tímto se ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení v ujednané výši (§ 1970 o. z.).
36. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 534,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 096 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 181 500 Kč sestávající z částky 8 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 190 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 8 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 850 Kč ve výši 4 588,50 Kč.
38. Soud předžalobní výzvu ze dne datum nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu s vazbou na požadované nároky (jistina, úroky, úroky z prodlení). Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.
39. Co se týče zpětvzetí žaloby, za tento úkon soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal. Pomine-li soud v projednávané věci jeho zjevnou odbornou nenáročnost, nelze ani přehlédnout dobrovolné plnění žalovaného, byť k němu došlo až po zahájení řízení. Žalovaný přitom má být obecně motivován, aby žalobci dluh splnil co nejdříve, tedy nejlépe ještě předtím, než soud ve věci meritorně rozhodne, a takto mají být nastavena i procesní pravidla a rozhodovací praxe soudů (srovnej § 1 o. s. ř., dle kterého občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob). Ústavní soud České republiky konstantně judikuje (např. nález I. ÚS 2736/07 ze dne 14. 4. 2010), že interpretace práva, která je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, zakládá dotčení na základním právu a svobodě, a je proto nepřípustná. Ústavní soud naopak po obecných soudech požaduje, aby se v některých případech nedržely doslovného znění zákona, ale aby se od něj odchýlily, vyžaduje-li to účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Ve světle shora uvedeného je proto vyloučeno, aby žalovaný byl jakkoliv negativně postižen (sankcionován) za plnění dluhu v průběhu zahájeného soudního řízení tím, že soud žalobci přizná náhradu nákladů (odměny advokáta) za podání, jehož obsah spočívá v pouhém sdělení, že žalovaný dluh zcela nebo částečně uhradil (a kdy se tak stalo), přičemž žalobce bere žalobu (částečně) zpět. Opačný postup (tedy kdy by soud žalovanému povinnost k úhradě nákladů řízení za zpětvzetí žaloby uložil) by v projednávaném případě a případech jemu obdobných de facto znamenal potrestání žalovaného za to, že se choval žádoucím a zákonem preferovaným způsobem a žalobci dluh dobrovolně zaplatil, neboť kdyby s úhradou dluhu (záměrně) pasivně vyčkal až po vydání meritorního rozhodnutí ve věci, zaplatil by na náhradě nákladů řízení minimálně o předmětný„ úkon“ zpětvzetí žaloby méně, ačkoliv konečný„ výsledek“ by byl zcela stejný; takový opačný procesní postup by proto dle názoru soudu byl v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a je proto ve světle judikatury Ústavního soudu ČR nepřípustný.
40. Vzhledem k tomu, že řízení bylo částečně zastaveno před prvním jednáním ve věci samé, má žalobkyně nárok na vrácení rozdílu soudního poplatku sníženého o 20 %, nejméně 1 000 Kč dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích Soudní poplatek byl vyměřen ve výši 7 260 Kč a po částečném zpětvzetí by soudní poplatek činil 3 305 Kč (4 % z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 82 618,80 Kč), soud proto rozhodl o vrácení 80 % soudního poplatku v částce 3 164 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.