33 C 179/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 376,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 376,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 376,78 Kč od 28. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o půjčce č. 318925062 uzavřené dne 22. 8. 2007 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, jež postoupila tuto pohledávku za žalovaným na právnická osoba anonymizováno, která následně postoupila tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dle žalobkyně žalovaný svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně uznal co do důvodu a výše. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Ve věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalobkyně je právnickou osobou sídlící na země. Pravomoc českých soudů věc rozhodnout vyplývá z čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť jde o spor ze spotřebitelské smlouvy, kdy původní věřitelka zaměřuje svou činnost na Českou republiku, kde má žalovaný bydliště. Ze stejného důvodu je podle čl. 6 odst. 1 nařízené Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, rozhodným právem české právo, které proto soud na věc aplikoval. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. právnická osoba, IČO, a žalovaný se dne 22. 8. 2007 dohodli, že tato společnost zapůjčí žalovanému částku 12 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 8 352 Kč, přičemž tento svůj celý peněžitý závazek splní v 53 týdenních splátkách po 384 Kč; téhož dne žalovaný převzal v hotovosti 15 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o půjčce č. 318925062). právnická osoba a země právnická osoba anonymizováno, jiné reg. č. číslo číslo, se dne 19. 6. 2015 dohodly, že výše uvedená pohledávka za žalovaným se postupuje na právnická osoba anonymizováno, přičemž se na smlouvu o postoupení aplikuje české právo (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek z 19. 6. 2015). Dne 10. 5. 2016, resp. dne 12. 5. 2016, právnická osoba anonymizováno s žalovaným uzavřela tzv. splátkovou dohodu, dle níž žalovaný mj. uznal svůj dluh co do důvodu i výše a zavázal se uhradit částku 13 376,78 Kč z titulu pohledávky ze smlouvy č. 318925062 původně vzniklé společnosti právnická osoba, a to ve splátkách do 27. 12. 2017 (zjištěno ze splátkové dohody z 12. 5. 2016). Psaním ze 17. 9. 2018 právnická osoba anonymizováno informovala žalovaného, že výše uvedená pohledávka přešla dle smlouvy o postoupení pohledávky dne 24. 8. 2018 na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze 17. 9. 2018 a poštovního podacího archu z 19. 9. 2018). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný si od společnosti právnická osoba půjčil dne 22. 8. 2007 částku 12 000 Kč, již se zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 8 352 Kč v 53 týdenních splátkách. Předmětnou pohledávku společnost právnická osoba postoupila na právnická osoba anonymizováno, která si s žalovaným ve splátkové dohodě sjednala, že žalovaný mj. uhradí částku 13 376,78 Kč ve splátkách do 27. 12. 2017 právnická osoba anonymizováno následně předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013. Uzavřením smlouvy o půjčce vznikla dlužníkovi (zde žalovanému) povinnost vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (zde peníze) věřiteli (zde společnosti právnická osoba), a to včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky (tzv. půjčka za úplatu). Splatnost dluhu již nastala, neboť marně uplynula sjednaná lhůta splatnosti, a to i ta, na níž se žalovaný dohodl s právní nástupkyní společnosti právnická osoba, totiž právnická osoba anonymizováno, na niž byla pohledávka za žalovaným podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění od 1. 1. 2014 (dále též„ o. z.“), postoupena. Zmíněná dohoda má znaky nejen změny závazku ve smyslu § 1901 o. z., když v ní byla upravena nová doba splatnosti, ale také uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z., neboť v ní žalovaný výslovně uznal předmětný dluh co do důvodu i výše. Žalovaný se ve smyslu § 1968 o. z. (občanský zákoník z roku 2012 se aplikuje, jelikož ke změně závazku došlo za jeho účinnosti) ocitl v prodlení s plněním závazku, jelikož dohodnutou částky včas neuhradil. Žalobkyně, na niž bylo právo na zaplacení pohledávky ze právnická osoba anonymizováno uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z. dále převedeno, má proto, vedle práva na zaplacení částky 13 376,78 Kč, podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výší, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od 28. 12. 2017 do zaplacení. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 843 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, podání žaloby), z částky 150 Kč (k výslovnému návrhu žalobkyně) za jeden úkon právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (jednoduchá předžalobní výzva), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.