33 C 195/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do úroku z prodlení v částce částka zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 20,11 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku v částce částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím z titulu nezaplacené půjčky, kterou poskytla žalované právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o půjčce číslo. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl půjčku částka, kterou si žalovaná převzala v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku částka, tvořenou jistinou částka a souhrnným poplatkem částka v 45 týdenních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši částka. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Výše nesplacené jistiny tak činí částka a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí částka. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši částka představuje úrok ve výši 20,11 % z částky částka ode dne vzniku práva na úhradu celé zbývající částky dluhu (datum) do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení z částky částka od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky právnická osoba, na žalobkyni. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku z prodlení v částce částka.

4. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku).

5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav:

6. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši částka z titulu smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku částka. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku částka, tvořenou jistinou částka a souhrnným poplatkem částka v 45 týdenních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši částka. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

7. Soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věc posuzoval podle zákona číslo Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“).

8. Podle § 657 obč. zák., se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

11. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák., a to ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z této smlouvy byl věřitel (právní předchůdce žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalované) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku částka), čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalované) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu. Při půjčce byly účastníky ujednány úroky ve výši částka ve smlouvě označené jako souhrnné poplatky (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaná je v prodlení s uhrazením částky částka (§ 517 odst. 1 obč. zák.). V souvislosti s prodlením žalované vzniklo žalobkyni právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 524 odst. 1 obč. zák.).

12. Soud souhrnný poplatek posoudil dle obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, tedy jako úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.), neboť se jedná o jedinou„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků dle obč. zák. Naproti tomu zákon č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, obchodní zákoník, umožňoval sjednání kromě úroků též úplaty a to ještě za podmínky, že poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Je samozřejmostí, že úrok nepředstavuje čistý zisk věřitele, ale zároveň slouží k úhradě různých administrativních výdajů. Soud dospěl dále k závěru, že úrok byl sjednán fixní částkou ve výši částka. Žalobkyně nemůže proto požadovat úrok nad rámec sjednané souhrnné fixní částky.

13. Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku posoudil soud dle obsahu jako ujednání o úroku sjednaném fixní částkou, rozhodl o zamítnutí žaloby co do úroku ve výši 20,11 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku v částce částka (bod II. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na zaplacení souhrnného poplatku a jistiny s úrokem z prodlení tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení v částce částka žalobě vyhověl (bod III. výroku).

14. Odměnu a náhrady advokáta za řízení před soudem prvního stupně soud určil podle § 14b odst. 1 a 5 a. t., neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – žalobkyně svůj nárok v této věci uplatnila návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje částka. Prakticky totožnými návrhy totiž žalobkyně u zdejšího soudu uplatnila nároky v dalších věcech (například ve věcech vedených pod spisovými značkami 33 C 206/2017, 33 C 203/2017 a 33 C 207/2017); a lze důvodně předpokládat, že stejně postupuje i u jiných okresních soudů.

15. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.

16. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyni přiznána částka částka. Co do částky částka byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, když rozdíl v úspěchu obou účastníků byl nepatrný. Proti výroku I. a IV. tohoto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Proti výroku II. a III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).