33 C 201/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 577 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 577 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 577 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 1 577 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl v rámci silniční kontroly vyzván k podrobení se odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti návykových látek v krvi a za tímto účelem byl služebním vozem dopraven do název anonymizována dvě slova, ulice anonymizována dvě slova anonymizováno. Vyšetřením byla přítomnost návykových látek prokázána, žalovaný je proto povinen uhradit náklady, které žalobkyně v souvislosti s provedením odborného lékařského vyšetření vynaložila. Žalobkyně uhradila za provedení laboratorního vyšetření částku 1 500 Kč, náklady na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení činily 77 Kč. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému tyto náklady fakturou splatnou dne datum. Žalovaný přes výzvu dlužnou částku neuhradil.

3. Soud podle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, když se účastníci na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl dne datum v ulici ulice, obec, jako řidič motorového vozidla kontrolován hlídkou Policie ČR. Žalovaný se na místě podrobil orientační zkoušce na přítomnost návykových látek s pozitivním výsledkem. Proto byl převezen k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve do název anonymizována dvě slova, ulice anonymizována dvě slova anonymizováno. Výsledek toxikologického vyšetření vzorku krve byl pozitivní. Za provedení klinického vyšetření a odběru krve a za provedení laboratorního vyšetření název anonymizována dvě slova vyúčtovala žalobkyni částku celkem 1 500 Kč. Žalobkyně tuto částku uhradila. Náklady Policie ČR spojené s převozem žalovaného do nemocnice na vyšetření činily celkem 77 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za dopravu do zdravotnického zařízení a za vyšetření na přítomnost návykových látek v celkové výši 1 577 Kč fakturou ze dne datum, která byla splatná dne datum. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

5. S ohledem na výše uvedená zjištění soud shledal, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako řidič motorového vozidla se na výzvu Policie ČR podrobil odbornému lékařskému vyšetření na přítomnost návykových látek dle § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jelikož byla přítomnost návykových látek prokázána, je žalovaný podle § 24 odst. 2, 3 tohoto zákona povinen uhradit žalobkyni náklady, které za odborné lékařské vyšetření zaplatila, včetně nákladů na dopravu do zdravotnického zařízení. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni celkové vzniklé náklady v částce 1 577 Kč uhradit. Jelikož zákon nestanoví splatnost těchto nároků, uplatní se obecné ustanovení § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého je dluh splatný na výzvu věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení fakturou se splatností dne datum, jelikož žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se do prodlení a je proto povinen uhradit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva a sepis žaloby).

7. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku pak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 tohoto zákona osvobozena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků. Proti výroku I. a II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Proti výroku III. tohoto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.). Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu na účet číslo variabilní symbol.