33 C 229/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti pro zletilou

I. Vyživovací povinnost stanovená žalovanému rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, k žalobkyni se s účinností od , datum, ruší. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na zrušení vyživovací povinnosti) podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému jako otci zrušena vyživovací povinnost uložená mu rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, vůči žalobkyni jako jeho dceři. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně se vyučila s maturitou a stala se výdělečně činnou a soběstačnou.

2. Žalovaný se k návrhu na zrušení vyživovací povinnosti nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně od , datum, nastoupila do zaměstnání.

5. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z“) platí, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

6. Podle § 911 o. z. platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Podle § 913 odst. 1 o. z. platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Podle § 923 o. z. platí, že změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

9. Návrh žalobkyně byl s ohledem na výše uvedené shledán důvodným a soud návrhu vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, když shledal, že žalobkyně je již zletilá a je schopna se sama živit. Vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni, stanovenou výše uvedeným rozsudkem soudu, tak soud zrušil s účinností od , datum, , tím tedy došlo ke změně výše uvedeného rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když zcela úspěšný žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly.