33 C 238/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Blažeje a přísedících Gabriely Betkové a Růženy Čermákové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o: zaplacení 17 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 500 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 26 492,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem na nákladech řízení státu částku 1 850 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 000 Kč s příslušenstvím z titulu odměny z dohody o provedení práce, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne datum. Žalobkyně ukončila dohodu o provedení práce (dále jen „DPP“) dohodou ke dni datum. Žalovaný žalobkyni neuhradil odměnu za měsíce měsíc a měsíc rok, což žalovaný odůvodnil tvrzením, že žalobkyně v těchto měsících pro žalovaného nekonala práci. Přestože žalovaný tvrdí, že mzda byla sjednána jako mzda hodinová, tak nevedl žádnou evidenci odpracované doby. Žalovaný tak zneužívá absence záznamů, které by měl při řádném plnění svých povinností vůči žalobkyni vést. Skutečnost, že žalobkyně nevykonávala práci by měl doložit žalovaný právě předložením záznamů o provedené práci. Žalobkyně na základě předložených důkazů doložila, že skutečná dohoda mezi stranami neodpovídala hodinové odměně, ale odměně paušální. Svědčí o tom doklady o dlouhodobé spolupráci při výkonu práce podle DPP, kdy bez ohledu na vykonanou práci byla žalobkyně odměňována vždy paušální částkou 10 000 Kč. Je zjevné, že žalovaný si jako zaměstnavatel takto ulehčoval administrativu, kterou nevykonával vůbec, chaoticky či jen „na oko“. Soud by měl při posouzení obsahu akcentovat vůli smluvních stran. I kdyby snad nedošlo k uzavření dohody o paušální odměně, žalobkyně podle dohody za rok rok odpracovala v předchozích měsících práci překračující tu, za kterou byla odměněna. Jakkoliv žalovaný uvádí, že tyto přesčasy měly být zohledněny v dalších měsících, nestalo se tak. Přestože lze nárok žalobkyně přiznat jako nárok na paušální odměnu za měsíce měsíc a měsíc rok i nárok na odměnu za práci odpracovanou v měsících měsíc až měsíc rok, která nebyla žalobkyně uhrazena, je třeba na uvedené nahlížet jako na jeden předmět sporu.

2. Žalovaný v obraně uvedl, že žalobkyně neměla nárok na paušální odměnu, ale odměna z dohody o provedení práce náleží za odvedenou práci. Pokud žalobkyně tvrdí, že práci odvedla, musí tvrdit a prokazovat, kdy k tomu došlo, kdo jí práci zadal, a kdo práci převzal a zkontroloval. Žalobkyně byla studentkou pátého ročníku VŠCHT a u žalovaného pracovala cca rok a půl. V měsíc měla neplacené volno, kdy se připravovala na závěrečnou státní zkoušku a v měsíc se do místa zaměstnání dostavila pouze jednou. V měsíc žalovaný od žalobkyně obdržel excelovou tabulku, která byla zjevně vytvořena účelově a dodatečně, když veškeré odpracované hodiny byly buď v rozsahu půl dne nebo celého dne, tedy čtyř či osmi hodin. Z data vytvoření této tabulky bude zřejmé, že byla vytvořena až po ukončení dohody o provedení práce. Žalobkyně byla ze strany žalovaného za svou jeden a půl roku trvající dohodu o provedení práce bohatě odměňována, a to mimo jiné i pracovní cestou na Filipíny. Žalobkyně v měsíci měsíc pochopitelně upřednostnila přípravu na závěrečné státní zkoušky před výkonem práce u žalovaného. Při takové přípravě pochopitelně nelze plnohodnotně pracovat. Žalobkyně však nedocházela do zaměstnání ani po složení závěrečné státní zkoušky v měsíci měsíc rok, což vyplývá i z e-mailové komunikace. Když se žalovaný začal dotazovat, zda bude ještě docházet do zaměstnání, začala žalobkyně obhajovat svou údajnou práci v měsíci měsíc a místo roku rok a vytvořila tabulku na základě které byla následně podána žaloba. Vzhledem k tomu, že v předmětných měsících žalobkyně pro žalovaného žádnou práci nevykonala, nenáleží jí za tyto měsíce nárok na odměnu.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Účastníci podepsali dne datum dohodu o provedení práce (dále jen “Dohoda“). V Dohodě se žalobkyně zavázala vykonávat práci výzkumné pracovnice pro sběr dat mimo pracovní poměr na pracovišti adresa. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od datum do datum. Odměna žalobkyně byla sjednána ve výši 400 Kč za hodinu při předpokládaném rozsahu práce 300 hodin ročně (dohoda o provedení práce ze dne datum).

5. Dohoda byla ukončena na základě dohody účastníků ke dni datum (dohoda o zrušení dohody o provedení práce ze dne datum).

6. Žalobkyně a společnost právnická osoba. podepsaly dne datum dohodu o provedení práce, kdy společnost právnická osoba. zastupoval tituly před jménem jméno FO. Žalobkyně se zavázala vykonávat práci junior konzultantky mimo pracovní poměr na pracovišti adresa. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od datum do datum. Odměna žalobkyně byla sjednána ve výši 400 Kč za hodinu při předpokládaném rozsahu práce 300 hodin ročně (dohoda o provedení práce ze dne datum).

7. Žalobkyně a škola“) uzavřely dohodu o provedení práce. Žalobkyně se zavázala vykonávat práci laborantky mimo pracovní poměr na pracovišti adresa. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od datum do datum. Odměna žalobkyně byla sjednána ve výši částka za měsíc při předpokládaném rozsahu práce 17 hodin měsíčně (dohoda o provedení práce na č. l. 75 spisu).

8. Společnost právnická osoba. vyplatila žalobkyni v období od datum do datum částku částka měsíčně, celkem tedy částka (potvrzení o příchozí úhradě na č. l. 64-69 spisu).

9. Žalovaná vyplácela v období od datum do datum žalobkyni částku částka hrubého bez ohledu na počet odpracovaných hodin (potvrzení o příchozí úhradě na č. l. 7074 spisu, mzdový list pracovníka na č. l. 122 spisu, výkaz práce – rozpis mzdových nákladů na č. l. 127 spisu a upravená tabulka odpracovaných hodin na č. l. 76 spisu).

10. V průběhu trvání Dohody došlo mezi účastníky ke konkludentní změně ustanovení Dohody o odměňování, tak že odměna bude vyplácena v paušální výši částka hrubého měsíčně (výslech svědka jméno FO a účastnický výslech žalobkyně). Konkrétně svědek jméno FO uváděl: „odpracovaných konkrétní počet odpracovaných hodin v jednotlivých dnech evidován nebyl ani u žalobkyně ani u jiných brigádníků ani u běžných zaměstnanců v pracovním poměru“ a dále pak: „důležité bylo, zda byl splněn pracovní úkol, nikoliv celková časová náročnost“ nebo: „počet odpracovaných hodin byl ze strany žalované při evidenci stanovován odhadem“ Ujednání o paušální odměně vyplývá i ze skutečnosti, že žalobkyně vykonávala práci na základě dohoda o provedení práce kromě žalovaného i pro společnost právnická osoba. a právnická osoba. Žalovaný a společnost právnická osoba. byly personálně propojeni prostřednictvím svědka jméno FO, který zadával úkoly žalobkyni za obě společnosti bez rozlišení, za jakého zaměstnavatele daný úkol zadává. Jako jedno z pracovišť pro místo bylo uvedeno sídlo žalovaného (viz emaily na č. l. emaily na č. l. 133-185 spisu) a rovněž z vyjádření svědka jméno FO: „v případě překročení počtu odpracovaných hodin by došlo k započtení přesčasu do dalších měsíců“.

11. Účastníci se dohodli, že práci může žalobkyně vykonávat i z domova (výslech svědka jméno FO, účastnický výslech žalobkyně a výslech svědkyně jméno FO).

12. E-mailem ze dne datum sdělila žalobkyně žalovanému, že se na pracoviště dostaví ve dnech datum a datum (e-maily na č. l. 25-28 spisu).

13. Žalobkyně odpracovala pro žalovaného 40 hodin v měsíc rok, 15,5 hodiny v měsíc rok, 47,5 hodiny v měsíc rok, 31,5 hodiny v měsíc rok, 9,5 hodiny v měsíc rok a 9,5 hodiny v měsíc rok (tabulka odpracovaných hodin na č. l. 29, 30, 51 spisu a upravená tabulka odpracovaných hodin na č. l. 76 spisu).

14. Žalovaný zpochybňoval pravdivost údajů uvedených v tabulce odpracovaných hodin (č. l. 29, 30 a 51 spisu) s poukazem na analýzu metadat (č. l. 83 spisu), ze které vyplynulo, že soubor byl vytvořen dne datum v čas hodin a naposledy editován datum v čas hodin. Soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že krátká doba zpracování souboru svědčí o tom, že byl soubor vytvořen dodatečně, účelově a neodpovídá skutečnému stavu. Krátká délka zpracování souboru naopak nasvědčuje tomu, že se jednalo o přepis dat poznamenaných mimo soubor, což odpovídá i výpovědi žalobkyně, která ve svém výslechu uváděla, že si odpracované hodiny poznamenávala průběžně.

15. Žalovaný dále uváděl, že je podezřelé uvádění pouze odpracovaných hodin ve výši 4, respektive 8 hodin denně. Důvodnost této námitky žalovaného žalobkyně přesvědčila vyvrátila při svém výslechu tak, že odpracované hodiny zaokrouhlovala směrem dolů tak, aby to odpovídalo denní pracovní době, respektive její polovině.

16. Soud zdůrazňuje, že žalovaný vlastní skutkovou verzi o počtu odpracovaných hodin soudu nenabídl a omezil se pouze na prosté popírání nároku žalobkyně s tím, že žalobkyni tíží důkazní břemeno. Zároveň žalovaný vykázal vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu, že žalobkyně odpracovala celkem v měsících lednu až měsíc rok celkem 125 hodin, tedy 25 hodin měsíčně. Za těchto okolností se žalované pravdivost údajů zaznamenaných v tabulce odpracovaných hodin zpochybnit nepodařilo.

17. Svědek jméno FO uváděl, že žalobkyně pro žalovaného v měsících měsíc a měsíc rok nevykonávala žádnou práci. Tato výpověď je vyvrácena e-mailovou komunikací, ze které vyplývá, že žalobkyni byly zadávány úkoly i v měsících měsíc a měsíc rok (email ze dne datum na č. l. 158 p. v. spisu a e-mail ze dne datum na č. l. 172 p. v. spisu). Ostatně i sám svědek jméno FO připustil, že na začátku měsíc rok mohla žalobkyně odvést práci hostesky na workshopu.

18. Pokud žalovaný poukazoval na e-mail ze dne datum (na č. l. 184 spisu), kde žalobkyně uvádí: „Jinak mě teda postihla smrtelná postátnicová nemoc a kdyby cokoliv, jsem na mobilu/mailu“. Tak z pohledu soudu z tohoto vyjádření žalobkyně nevyplývá, že žalobkyně neplnila své pracovní povinnosti v měsíci měsíc, naopak vyjádřila připravenost plnit zadané úkoly z domova.

19. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne datum předžalobní výzvou k zaplacení odměny z Dohody za měsíce měsíc a měsíc rok ve výši částka (předžalobní výzva k úhradě odměny podle dohody o provedení práce ze dne datum, odeslaná zpráva ze dne datum a doručenka datové zprávy ze dne datum).

20. Co se týče účastnické výpovědi žalobkyně, tak soud neměl důvod pochybovat o její pravdivosti. Žalobkyně vypovídala spontánně a přesvědčivě i co do množství detailů ohledně práce odvedené v měsících měsíc a měsíc rok. Soud nezaznamenal žádné nonverbální projevy nasvědčující tomu, že by žalobkyně vypovídala vědomě nepravdivě. Žalovanému se nepovedlo zpochybnit věrohodnost účastnické výpovědi žalobkyně ani tvrzením, že sebehodnocení žalobkyně neodpovídá realitě. Žalobkyně uváděla, že jediná ze zaměstnanců žalovaného plynule ovládala anglický jazyk a měla vzdělání v oblasti chemie. Soud tato vyjádření hodnotí jako subjektivní sebehodnocení žalobkyně, které navíc nemá vliv na rozhodnutí soudu ve věcné samé, neboť pro výsledek sporu se nejedná o podstatné informace.

21. Co se týče svědecké výpovědi zástupce žalovaného, tak soud rovněž nezaznamenal žádné nonverbální projevy nasvědčující tomu, že by zástupce žalovaného vypovídal vědomě nepravdivě. Rozdíl ve výpovědi je dán tím, že žalobkyně a zástupce žalovaného odlišně subjektivně vnímali rozsah odpracovaných hodin, a tedy i rozsah odvedené práce. Tato skutečnost je daná tím, že nebyla u žalovaného vedena žádná průkazná evidence odpracovaných hodin, která by subjektivní vnímání účastníků objektivizovala. Ostatně i svědkyně jméno FO vypověděla, že zástupce žalovaného nebyl na pracovišti každý den a neměl tak možnost spolehlivě kontrolovat každodenně odpracované hodiny.

22. Co se týče výpovědi svědkyně jméno FO, tak ani u této výpovědi soud nezaznamenal žádné nonverbální projevy nasvědčující tomu, že by svědkyně vypovídala vědomě nepravdivě. Pokud žalovaný uváděl, že svědkyně vypovídala vědomě nepravdivě, protože je kamarádka žalobkyně, soud tento dojem žalovaného nesdílí. Ostatně svědkyní popsaná praxe, že nebyla vedená průkazná evidence odpracovaných hodin, je konzistentní i s výpovědí zástupce žalovaného při jeho výslechu jako svědka. Navíc svědkyně vypovídala po poučení o následcích křivé výpovědi.

23. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

24. Účastníci podepsali dne datum Dohodu. V Dohodě se žalobkyně zavázala vykonávat práci výzkumné pracovnice pro sběr dat mimo pracovní poměr na pracovišti adresa. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od datum do datum. Odměna žalobkyně byla sjednána ve výši částka za hodinu při předpokládaném rozsahu práce 300 hodin ročně. Dohoda byla ukončena na základě dohody účastníků ke dni datum. Žalobkyně a společnost právnická osoba. podepsaly dne datum dohodu o provedení práce, kdy společnost právnická osoba. zastupoval tituly před jménem jméno FO. Žalobkyně se zavázala vykonávat práci junior konzultantky mimo pracovní poměr na pracovišti adresa. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od datum do datum. Odměna žalobkyně byla sjednána ve výši částka za hodinu při předpokládaném rozsahu práce 300 hodin ročně. Žalobkyně a právnická osoba uzavřely dohodu o provedení práce. Žalobkyně se zavázala vykonávat práci laborantky mimo pracovní poměr na pracovišti adresa. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od datum do datum. Odměna žalobkyně byla sjednána ve výši částka za měsíc při předpokládaném rozsahu práce 17 hodin měsíčně. Společnost právnická osoba. vyplatila žalobkyni v období od datum do datum částku částka měsíčně, celkem tedy částka. Žalovaná vyplácela v období od datum do datum žalobkyni částku částka hrubého bez ohledu na počet odpracovaných hodin. V průběhu trvání Dohody došlo mezi účastníky ke konkludentní změně ustanovení Dohody o odměňování, tak že odměna bude vyplácena v paušální výši částka hrubého měsíčně. Účastníci se dohodli, že práci může žalobkyně vykonávat i z domova. E-mailem ze dne datum sdělila žalobkyně žalovanému, že se na pracoviště dostaví ve dnech datum a datum. Žalobkyně odpracovala pro žalovaného 40 hodin v měsíc rok, 15,5 hodiny v měsíc rok, 47,5 hodiny v měsíc rok, 31,5 hodiny v měsíc rok, 9,5 hodiny v měsíc rok a 9,5 hodiny v měsíc rok. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne datum předžalobní výzvou k zaplacení odměny z Dohody za měsíce měsíc a měsíc rok ve výši částka.

25. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

26. Podle § 75 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023, zákoníku práce (dále jen „z. p.“) v dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

27. Podle § 109 odst. 1 z. p. za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

28. Podle § 109 odst. 5 z. p. odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).

29. Podle § 141 odst. 1 z. p. mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

30. Podle § 144 z. p. jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy nebo platu obdobně § 141, 142 a 143. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.

31. Podle § 556 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

32. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Po právní stránce soud uzavírá, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o provedení práce (§ 75 odst. 3 z. p.). Za výkon práce dle dohody o provedení práce byla sjednána fixní odměna (§ 109 odst. 1, 5 z. p.) ve výši částka měsíčně bez ohledu na počet odpracovaných hodin v daném měsíci. Při výkladu projevu vůle účastníků soud přihlédl k praxi účastníků po uzavření Dohody (§ 556 odst. 2 o. z.). Z okolností, že docházka žalobkyně nebyla evidována a odměna byla vyplácena vždy ve výši částka měsíčně, dospěl soud k závěru, že měsíční odměna byla sjednána ve fixní výši. Žalobkyni vznikl za měsíce měsíc a měsíc rok shodně nárok na odměnu ve výši částka hrubého. Žalovaný je tak v prodlení s uhrazením částky částka (§ 1968 odst. 1 o. z.). V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, prodlení nastalo ohledně odměny za měsíc rok dne datum a ohledně odměny za měsíc rok dne datum (§ 144 z. p. ve vztahu k § 141 z. p.).

35. Soud se netotožnil s obranou žalovaného, že bylo povinností žalobkyně prokázat, jakou konkrétní práci pro žalovaného vykonala, kdo práci zadal a kdo jí kontroloval. Z pohledu soudu žalobkyni pro úspěch ve sporu postačilo prokázat, že práci pro žalovaného v rozhodných měsících vykonala. Rovněž soud nemohl zohlednit, že žalobkyni byla vyplacena mimořádná odměna za práci odvedenou na služební cestě na Filipíny, když mimořádnou odměnu nelze započítávat na odměnu za vykonanou práci v dalších měsících.

36. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 492,64 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 000 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum, z částky 1 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis doplnění žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 3 560 Kč (2 x 1 780 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum a z částky 1 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 182,62 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 591,31 Kč za 164 ujetých km v částce 1 191,31 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 591,31 Kč za 164 ujetých km v částce 1 191,31 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 591,31 Kč za 164 ujetých km v částce 1 197,66 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., náhrada 100 Kč za parkovné a náhrada 530 Kč za jízdné spojené s cestou realizovanou dne datum náhrada 530 Kč za cestovné podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 630,28 Kč ve výši 4 332,36 Kč.

38. České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem vznikly v souvislosti s dokazováním v tomto řízení náklady (dále jen „náklady státu“) spočívající v nákladech na svědečné ve výši 1 850 Kč. O nákladech státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že je uložil k zaplacení žalovanému, neboť neshledal podmínky pro jeho osvobození od soudních poplatků, a to opět v plné výši s ohledem na ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).