33 C 239/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr Petra Blažeje a přísedících Mgr. Hany Štrymplové a Ing. Jany Šuterové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 45 476,69 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 11 824,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 824,69 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 178 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 652 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 474 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 331,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 603 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 33 652 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako [povolání]. Pracovní poměr žalobce skončil na základě výpovědi ze strany žalované dne [datum]. Dne [datum] utrpěl žalobce pracovní úraz, když při výkonu práce uklouzl na stupačce stroje. K úrazu došlo přibližně v [údaj o čase] hodin během výkonu přidělené práce v provozovně [právnická osoba], [IČO], na adrese [adresa]. Úraz se žalobci přihodil při vystupování z rypadlo-nakladače, kdy došlo k uklouznutí na stupačce tohoto stroje, přičemž pravá ruka žalobce zůstala zaklíněna v zábradlí stroje. O pracovním úraze byl sepsán záznam. Jedná se o pracovní úraz, neboť došlo k poškození zdraví žalobce nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působeních zevních vlivů při plnění pracovních úkolů. U žalobce došlo k poškození zdraví spočívajícím ve zhmoždění pravého předloktí, podvrtnutí a natažení pravého ramenního kloubu a podvrtnutí a natažení pravého zápěstního kloubu. K pracovnímu úrazu došlo při plnění pracovních úkolů pro žalovanou, konkrétně v rámci pracovní doby na pracovišti [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] . Poranění vyvolalo u žalobce značnou bolest a mělo za následek omezení obvyklých činností žalobce v důsledku úrazu zhmoždění pravého předloktí, podvrtnutí a natažení pravého ramenního kloubu a podvrtnutí a natažení pravého zápěstního kloubu, což vedlo k pracovní neschopnosti žalobce. Úrazový děj odpovídá způsobenému poranění. Jednalo se o náhlé poškození zdraví (horní končetiny) žalobce způsobené náhlým uklouznutím na stupačce stroje, tj. krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů na zdraví žalobce. Nárok žalobce je v příčinné souvislosti s úrazovým dějem, když nárok je založen zejména na vytrpěné bolesti v souvislosti s pracovním úrazem. Žalobce požaduje přiznání bolestného ve výši 11 250 Kč. Bolestné bylo určeno na základě znaleckého posudku soudního znalce pro obor zdravotnictví ze dne [datum]. Znalec vycházel při stanovení výše bolestného z nařízení vlády č. 276/2015 Sb., a to ve výši 45 bodů, čemuž odpovídá částka ve výši 11 250 Kč. Dále požaduje žalobce náhradu znalečného účelně vynaloženého na vypracování znaleckého posudku. Konečně žalobce požaduje náhradu ušlého výdělku za období od [datum] do [datum] ve výši 22 523 Kč. Pokud žalovaná tvrdí, že je možné, že byl žalobce pod vlivem alkoholu, je toto tvrzení na straně žalované také nutné prokázat. Ostatně platí zásada, že žádný z účastníků nemůže dokazovat negativní skutečnosti, tedy, že se něco nestalo. Stěžejním důkazem je znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že v žalobě uvedený úrazový děj, odpovídá zranění žalobce, a tedy zranění žalobce jsou v příčinné souvislosti s úrazovým dějem. Z žádného provedeného důkazu nevyplynulo nic, co by zpochybňovalo v žalobě uplatněný nárok.

2. Žalovaná v obraně uvedla, že nárok žalobce neuznává. Pro [právnická osoba], [anonymizováno] tehdy zajišťovala subdodávky zemních prací, na které vysílala žalobce. Předmětného dne [datum] jí žalobce asi v [údaj o čase] hodin telefonicky oznámil, že utrpěl pracovní úraz. Záznam o úrazu žalobce zaslal žalobkyni e-mailem až [datum], aniž by ho sám podepsal. Ze záznamu o úrazu plyne, že k pracovnímu úrazu mělo dojít [údaj o čase] hodin. Tím, že žalovaná nebyla jako zaměstnavatelka bezodkladně informována o vzniku pracovního úrazu, nemohla se na místo samé dostavit a provést úkony ke zjištění, zda žalobce nebyl pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek a posoudit, zda k tvrzenému pracovnímu úrazu došlo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů a sepsat záznam o úrazu. Popis údajného úrazového děje považuje za velmi vágní a neurčitý. Stroj [značka] [anonymizována dvě slova] žádné zábradlí uvnitř či vně kabiny nemá. Náhrada újmy na zdraví (náhrada za ztrátu na výdělku) v žalované částce 32 048,69 Kč není doložena příslušným výpočtem. Žalobce by měl vylézat z rypadla opatrně a přidržovat se nejlépe oběma rukama a dívat se kam šlape. Nejedná o pracovní úraz. Pokud by soud byl jiného názoru, je nutné přihlédnout ke spoluzavinění na straně žalobce. Žalovaná se snažila kontaktovat žalobce za účelem vyjasnění průběhu a vzniku úrazu a vysvětlení, proč jí žalobce nekontaktoval dříve. Nicméně žalobce byl nekontaktní. K úrazu žalobce vůbec nemuselo dojít na pracovišti, když žalobce úraz nenahlásil včas, a proto nemohl být ze strany žalované odvezen do nemocnice a zkontrolován, zda není pod vlivem alkoholu. Existenci pracovního úrazu z tohoto důvodu neuznává. Žalovaná se snažila zjistit příčinu pracovního úrazu, nicméně ani po jejím šetření nezjistila skutečnosti, které by tvrzení žalobce potvrzovaly. Za těchto okolností nemohla úrazové pojišťovně nahlásit úraz žalobce jako úraz pracovní. Je povinností zaměstnavatele zabránit tomu, aby docházelo k pojistným podvodům ze strany zaměstnanců. Co se týče ovlivnění alkoholem, tak žalovaná netvrdila, že byl žalobce pod vlivem alkoholu, pouze poukazovala na skutečnost, že vyloučení této možnosti nebylo ze strany [právnická osoba], [anonymizováno] provedeno žádné šetření.

3. Na jednání konaném dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do částky 11 824,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 824,69 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 178 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku).

5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

6. Žalovaná je držitelkou živnostenského oprávnění s předmětem podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaná má provozování živnosti přerušené od [datum] do [datum]. Činnost v provozovně v [obec a číslo] žalovaná ukončila ke dni [datum] (výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku ze dne [datum]).

7. Žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako [povolání]. Den nástupu žalobce byl sjednán ke dni [datum] [město] výkonu práce byl sjednán region [anonymizována dvě slova] (pracovní smlouva ze dne [datum]).

8. Pracovní poměr žalobce skončil na základě výpovědi ze strany žalované dne [datum] (výpověď z pracovního poměru ze dne [datum]).

9. Dne [datum] utrpěl žalobce úraz, když při výkonu práce uklouzl na stupačce stroje. K úrazu došlo přibližně v [údaj o čase] hodin během výkonu přidělené práce v provozovně [právnická osoba], [IČO], na adrese [adresa]. Úraz se žalobci přihodil při vystupování z rypadlo-nakladače, kdy došlo k uklouznutí na stupačce tohoto stroje, přičemž pravá ruka žalobce zůstala zaklíněna v madle stroje (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum], záznam o úrazu ze dne [datum], ambulantní zpráva ze dne [datum], ambulantní zpráva ze dne [datum], ambulantní zpráva ze dne [datum], zdravotní záznam ze dne [datum], zdravotní záznam ze dne [datum], znalecký posudek ze dne [datum] na č. l. 16 a 17 spisu, výpis z OR – [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum], výpis z OR – firma [právnická osoba] ze dne [datum], výpis z KN na č. l. 37 spisu a výpověď svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]).

10. Žalovaný při setkání se svědkem [celé jméno svědka] dne [datum] nejevil známky ovlivnění alkoholem (výpověď svědka [celé jméno svědka]).

11. Stroj [značka] [anonymizována dvě slova], na kterém pracoval žalobce, je vybaven madly vně kabiny (výslech svědka [celé jméno svědka], fotografie na č. l. 38, 39, 47, 65 spisu a webové stránky ze dne [datum] v [údaj o čase] hodin na č. l. 66 a 67 spisu).

12. Žalobce utrpěl následující poranění: zhmoždění pravého předloktí pruhovitého tvaru, podvrtnutí a natažení pravého ramenního kloubu a podvrtnutí a natažení pravého zápěstního kloubu (znalecký posudek ze dne [datum] na č. l. 16 a 17 spisu, ambulantní zpráva ze dne [datum], ambulantní zpráva ze dne [datum], ambulantní zpráva ze dne [datum], zdravotní záznam ze dne [datum] a zdravotní záznam ze dne [datum]).

13. Žalobce dne [datum] nahlásil telefonicky pracovní úraz žalované (výslech svědka [celé jméno svědka]).

14. Tvrzení žalobce o průběhu úrazového děje potvrzuje svědecká výpověď svědka [celé jméno svědka], který popsal, že viděl žalobce viset z rypadla za pravou ruku. Následně šli se žalobcem na svačinu, kde sepsali záznam o pracovním úrazu. Záznam napsal nejprve na kus papíru a následně s odstupem několika dnů došlo k přepisu na počítači. Soud výpověď svědka hodnotí jako věrohodnou. Svědek vypovídal spontánně a po poučení o následcích křivé výpovědi. Na svědkovi nebyly vidět známky nervozity ani za situace, kdy zástupce žalované poukazoval na nepravdivost výpovědi svědka ohledně sepisu záznamu přímo svědkem. Svědek následně uvedl, že záznam skutečně sepsal pouze ručně na papír, s tím že formulář byl sestaven svědkem [celé jméno svědka] s odstupem několika dnů a svědek jej pouze podepsal. Ostatně, když byl svědkovi [celé jméno svědka] předložen k nahlédnutí záznam o úrazu ze dne [datum] tak se při otázce, zda jej sepisoval, dlouze zamyslel, a teprve na otázku soudu, zda listinu podepsal, odpověděl, že ano. Rozpor ve výpovědi tak mohl být dán odstupem času od rozhodných událostí nebo nepochopením otázky soudu. Svědek [jméno] [příjmení] neměl navíc k žalobci žádnou bližší vazbu a neměl tak důvod vědomě upravovat svou výpověď v jeho prospěch.

15. Pracoviště [právnická osoba], [anonymizováno] v [místo] je zejména v létě velmi prašné. Záznam o úrazu žalobce byl sepisován dodatečně, kdy svědek [celé jméno svědka] vycházel při sepisu záznamu pouze ze svědectví svědka [celé jméno svědka]. U žalobce nebyl proveden test na alkohol. Ostatně alkohol tester na pracovišti ke dni úrazu žalobce ani nebyl (výpověď svědka [celé jméno svědka]).

16. Rovněž výpověď svědka [celé jméno svědka] soud hodnotí jako věrohodnou, když svědek nemá vztah k žádnému z účastníků, vypovídal spontánně a po poučení o následcích křivé výpovědi. Jeho výpověď je v zásadě konzistentní s výpovědí svědka [jméno] [příjmení], když jedinou zásadní odchylkou v jeho výpovědi bylo, že záznam o úraze byl sepsán stejný den, jako došlo k úrazu žalobce. Zatímco svědek [celé jméno svědka] uváděl, že byl záznam sepsán dodatečně s odstupem několika dnů. Tento rozdíl mohl být dán rovněž časovým odstupem od rozhodných událostí.

17. Skutečnost, že záznam o úrazu byl přepsán dodatečně, nepřímo potvrzuje i výpověď svědka [celé jméno svědka], který uváděl, že dne [datum] žalovaná obdržela kopii ručně psaného záznamu od dělníků v šatně na pracovišti [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] . Další podrobnosti si již svědek nevybavil, což potvrzuje věrohodnost jeho výpovědi. Přestože se jednalo o syna žalované, jeho výpověď skutkovou verzi žalované příliš nepodpořila, když svědek uvedl, že si již další skutečnosti nevybavuje. To svědčí o tom, že svědek nebyl instruován, jakým způsobem vypovídat.

18. Skutečnost, že se úrazový děj odehrál tak, jak uvedl ve svých tvrzení žalobce, rovněž potvrzuje tvrzení žalované, že jí dne [datum] jeden z dělníků sdělil, že viděl, že žalobce měl šrám na ruce v den úrazu.

19. Znalec přiřadil poraněním žalobce bodové ohodnocení v souhrnné výši 45 bodů po 250 Kč, což odpovídá částce 11 250 Kč na bolestném (znalecký posudek ze dne [datum] na č. l. 16 a 17 spisu).

20. Znalec si vyúčtoval odměnu za vypracování znaleckého posudku v částce 2 178 Kč (vyúčtování odměny znalce ze dne [datum]).

21. Žalobci byla vyplacena za období od [datum] do [datum] na dávkách nemocenského pojištění částka 2 299 Kč (potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne [datum]).

22. Hrubá mzda žalobce činila v měsíci [měsíc] [rok] částku [částka] při 168 odpracovaných hodinách, v měsíci [měsíc] [rok] částku [částka] při 184 odpracovaných hodinách a v měsíci [měsíc] [rok] částku [částka] při 168 odpracovaných hodinách (potvrzení o ztrátě na výdělku ze dne [datum]).

23. Žalovaná pracovní úraz žalobce nahlásila příslušné pojišťovně (hlášení pojistné události ze dne [datum]).

24. Pojišťovna sdělila žalobci, že s ohledem na neuznání pracovního úrazu ze strany žalované byla spisová dokumentace vyřazena z evidence jako bezpředmětná (přípis ze dne [datum] na č. l. 68 spisu).

25. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 45 476,69 Kč do [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum]).

26. Soud neprovedl další důkazy navržené účastníky (výslech obou účastníků) pro nadbytečnost, když skutkový stav byl již zjištěn bez důvodných pochybností tak, aby soud mohl rozhodnout ve věci samé. Skutečnost, že se nepodařilo zjistit přesný datum sepsání záznamu o úrazu žalobce, není z pohledu soudu rozhodující, když z dokazování vyplynulo, že žalobce úraz nahlásil žalované tentýž den, kdy k němu došlo. O úrazu byl rovněž sepsán předběžný záznam, který byl pak pouze dodatečně přepsán.

27. Ruční záznam o úraze předložený na jednání dne [datum] soud jako důkaz neprovedl, když v rámci koncentrační lhůty (§ 114b o. s. ř.) provedení tohoto důkazu žádný z účastníků nenavrhl.

28. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

29. Žalovaná je držitelkou živnostenského oprávnění s předmětem podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaná má provozování živnosti přerušené od [datum] do [datum]. Činnost v provozovně v [obec a číslo] žalovaná ukončila ke dni [datum]. Žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako [povolání]. Den nástupu žalobce byl sjednán ke dni [datum] [město] výkonu práce byl sjednán region [anonymizováno] kraje. Pracovní poměr žalobce skončil na základě výpovědi ze strany žalované dne [datum]. Dne [datum] utrpěl žalobce úraz, když při výkonu práce uklouzl na stupačce stroje. K úrazu došlo přibližně v [údaj o čase] hodin během výkonu přidělené práce v provozovně [právnická osoba], [IČO], na adrese [adresa]. Úraz se žalobci přihodil při vystupování z rypadlo-nakladače, kdy došlo k uklouznutí na stupačce tohoto stroje, přičemž pravá ruka žalobce zůstala zaklíněna v madle stroje. Žalovaný při setkání se svědkem [celé jméno svědka] dne [datum] nejevil známky ovlivnění alkoholem. Stroj [značka] [anonymizována dvě slova], na kterém pracoval žalobce, je vybaven madly vně kabiny. Žalobce utrpěl následující poranění: zhmoždění pravého předloktí pruhovitého tvaru, podvrtnutí a natažení pravého ramenního kloubu a podvrtnutí a natažení pravého zápěstního kloubu. Žalobce dne [datum] nahlásil telefonicky pracovní úraz žalované. Pracoviště [právnická osoba], [anonymizováno] v [anonymizováno] je zejména v létě velmi prašné. Záznam o úrazu žalobce byl sepisován dodatečně, kdy svědek [celé jméno svědka] vycházel při sepisu záznamu pouze ze svědectví svědka [celé jméno svědka]. U žalobce nebyl proveden test na alkohol. Ostatně alkohol tester na pracovišti ke dni úrazu žalobce ani nebyl. Znalec přiřadil poraněním žalobce bodové ohodnocení v souhrnné výši 45 bodů po 250 Kč, což odpovídá částce 11 250 Kč na bolestném. Znalec si vyúčtoval odměnu za vypracování znaleckého posudku v částce 2 178 Kč. Žalobci byla vyplacena za období od [datum] do [datum] na dávkách nemocenského pojištění částka 2 299 Kč. Hrubá mzda žalobce činila v měsíci [anonymizováno] [rok] částku [částka] při 168 odpracovaných hodinách, v měsíci [anonymizováno] [rok] částku [částka] při 184 odpracovaných hodinách a v měsíci [anonymizováno] [rok] částku [částka] při 168 odpracovaných hodinách. Žalovaná pracovní úraz žalobce nahlásila příslušné pojišťovně. Pojišťovna sdělila žalobci, že s ohledem na neuznání pracovního úrazu ze strany žalované byla spisová dokumentace vyřazena z evidence jako bezpředmětná. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 45 476,69 Kč do [datum].

30. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

31. Podle § 1a odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006, zákoníku práce (dále jen„ z. p.“) smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance.

32. Podle § 34 odst. 1 z. p. pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce.

33. Podle § 34 odst. 2 z. p. pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.

34. Podle § 105 odst. 1 z. p. zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

35. Podle § 112 odst. 2 z. p. nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance může vláda stanovit nejnižší úroveň zaručené mzdy podle věty druhé a třetí až o 50 % nižší.

36. Podle § 269 odst. 1 z. p. zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

37. Podle § 270 odst. 2 písm. b) z. p. zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

38. Podle § 271a odst. 1 z. p. ve znění účinném do 30. 6. 2019 náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu anebo odměny z dohody.

39. Podle § 271c odst. 1 z. p. náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.

40. Podle § 271c odst. 2 z. p. vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

41. Podle § 271k odst. 1 z. p. pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274 z. p.).

42. Podle § 273 odst. 1 z. p. plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

43. Podle § 352 z. p. průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

44. Podle § 353 odst. 1 z. p. průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

45. Podle § 354 odst. 1 z. p. není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

46. Podle § 354 odst. 2 z. p. průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

47. Podle § 356 odst. 1 z. p. průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

48. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen„ Nařízení“) hodnota 1 bodu činí 250 Kč.

49. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve znění účinném do 31. 12. 2018 (dále jen„ n. v. m. m.“) je pro skupinu prací ve 3. skupině nejnižší úroveň zaručené mzdy ve výši 89,20 Kč za hodinu a 14 900 Kč za měsíc.

50. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

51. Podle § 1958 odst. 2 o. z. ujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

52. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

53. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za újmu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem podle ustanovení § 269 odst. 1 z. p. jsou pracovní úraz vzniklý za stanovených pracovních podmínek, vznik újmy a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem újmy. Odpovědnost za újmy vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem je tzv. objektivní odpovědností; zaměstnavatel tedy odpovídá za samotný výsledek (za újmu), aniž je uvažováno jeho zavinění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 582/2015).

54. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pracovní smlouva dle § 34 z. p. U zaměstnance (žalobce) došlo dne [datum] k úrazu, když při výkonu práce uklouzl na stupačce stroje. K úrazu došlo přibližně v [údaj o čase] hodin během výkonu přidělené práce v provozovně [právnická osoba], [IČO], na adrese [adresa]. Úraz se žalobci přihodil při vystupování z rypadlo-nakladače, kdy došlo k uklouznutí na stupačce tohoto stroje, přičemž pravá ruka žalobce zůstala zaklíněna v madle stroje. S ohledem na skutečnost, že k úrazovému ději žalobce došlo při plnění pracovních povinností, jedná se o úraz pracovní (§ 271k odst. 1 a 273 odst. 1 z. p.). V souvislosti s úrazovým dějem vznikla žalobci následující poranění: zhmoždění pravého předloktí pruhovitého tvaru, podvrtnutí a natažení pravého ramenního kloubu a podvrtnutí a natažení pravého zápěstního kloubu. Zaměstnavatelka (žalovaná) za újmu vzniklou zaměstnanci (žalobci) odpovídá, když ke vzniku újmy na straně zaměstnance (žalobce) došlo v příčinné souvislosti s úrazovým dějem, když k újmě zaměstnance (žalobce) by nebýt úrazového děje nedošlo. Zaměstnavatelka (žalovaná) je tak povinna nahradit zaměstnanci (žalobci) škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem (269 odst. 1 z. p.).

55. Soud se neztotožnil s obranou žalované, že by náhrada újmy způsobené žalobci měla být krácena s ohledem na skutečnost, že si při vystupování z rypadlo-nakladače počínal nedbale. Za lehkomyslné jednání, které by zakládalo částečné zproštění odpovědnosti žalované, není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce (§270 odst. 2 písm. b) z. p.). V dané věci počínání žalobce nepřesáhlo hranici běžné neopatrnosti. Odpovědnosti žalovanou za pracovní úraz žalobce ani částečně nezprošťuje skutečnost, že smluvní partner žalované, na jehož pracovišti došlo k úrazu, nesplnil svou povinnost včas informovat žalovanou o prováděném šetřením pracovního úrazu (§ 105 odst. 1 z. p.). Důsledky porušení povinností smluvním partnerem žalované nelze přenášet na zaměstnance (žalobce). Soud odkazuje na princip zvláštní zákonné ochrany zaměstnance jakožto slabší strany (§ 1a odst. 1 písm. a) z. p.). Pokud žalovaná poukazovala na skutečnost, že žalovaný mohl být pod vlivem alkoholu, jedná se o obranu čistě spekulativní až účelovou, když nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by ovlivnění žalobce alkoholem při pracovním úrazu nasvědčovaly. Neprovedení kontroly alkohol testerem na pracovišti opět nelze klást k tíži zaměstnance (žalobce). Rovněž obrana žalované, že k úrazu nemuselo dojít na pracovišti, byla provedeným dokazováním vyvrácena.

56. Žalobci náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem újmy způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy podle § 192 a plnou výší nemocenského (§ 271a odst. 1 z. p. ve znění účinném do 30. 6. 2019). Průměrný výdělek žalobce soud zjistil z průměrného hodinové výdělku za měsíce [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] a počtu odpracovaných hodin (§ 353, 354 odst. 1, 2 a 356 z. p.). Průměrný hodinový výdělek ke dni [datum] činil [částka], [částka] ( ([částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno]) / (168 + 184 + 168)). Průměrný denní výdělek činil dle § 356 odst. 1 z. p. částku [částka] (průměrný hodinový výdělek [částka], [částka] násobený délkou denní pracovní doby 8 hodin). Za dobu pracovní neschopnosti žalobce v období od [datum] do [datum] činil průměrný výdělek při 40 pracovních dnech částku [částka] (průměrný denní výdělek [částka] násobený počtem pracovních dnů). Konečně soud odečetl od průměrného výdělku za dobu pracovního neschopnosti vyplacené dávky nemocenského pojištění ([částka]). Žalobci tak náleží částka [částka] ([částka] – [částka]). Při zohlednění zaručené mzdy a zařazení do 3. skupiny prací (§ 122 odst. 2 z. p. a § 3 odst. 1 n. v. m. m.) by měl žalobce nárok na hodinový výdělek nejméně ve výši [částka]. Soud však v souladu se zásadou iudex ne eat ultra petita partium nemohl žalobci přiznat více, než kolik uplatnil v žalobě (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

57. Dále má žalobce nárok na náhradu bolestného (§ 271c odst. 1 z. p.). Znaleckým posudkem byla určena diagnóza a přiděleno bodové ohodnocení (§ 271c odst. 2 z. p. a příloha č. 1 Nařízení) následovně: položka 1.11 – zhmoždění pravého předloktí – 10 bodů, položka 11.30 – podvrtnutí a natažení pravého ramenního kloubu – 20 bodů a položka 13.28 – podvrtnutí a natažení pravého zápěstního kloubu – 15 bodů. Celkem tak znalec ohodnotil bolestné 45 body, což při hodnotě 1 bodu 250 Kč (§ 3 odst. 1 Nařízení) odpovídá částce 11 250 Kč. Soud se ztotožňuje se závěry znalce ohledně bodového ohodnocení jednotlivých poranění žalobce, když bodové ohodnocení odpovídá Nařízení. Diagnostika je pak otázkou odbornou, jejíž řešení přísluší právě znalci. Soud neshledal ve znaleckém posudku žádné logické rozpory ani co se týče diagnostiky poranění žalobce.

58. Konečně má žalobce nárok na úhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění svého práva (§ 513 o. z.), konkrétně pak na úhradu znalečného ve výši 2 178 Kč. Výše znalečného nevybočuje ze znalečného za vyhotovení obdobných znaleckých posudků. Znalecký posudek byl nutný pro doložení a vyčíslení nároků žalobce. Soud tak konstatuje, že nárok na znalecký posudek žalobce účelně vynaložil za účelem vymožení svého práva.

59. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila bolestné a náhradu za ztrátu na výdělku do dne stanoveného žalobcem ve výzvě k úhradě dle § 1958 odst. 2 o. z. ([datum]), octla se s placením těchto dílčích nároků v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následující po splatnosti ([datum]).

60. Žalobci se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

61. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavní soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobci přiznána částka 35 793,30 Kč. Co do částky 12 771,02 Kč bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 331,61 Kč, přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalované v rozsahu 26 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 298,69 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 430 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum] a z částky 2 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 418,58 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 709,29 Kč za 182 ujetých km v částce 1 109,29 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 709,29 Kč za 182 ujetých km v částce 1 109,29 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 788,58 Kč ve výši 3 735,60 Kč.

62. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ze zákona osvobozen od soudních poplatků, neboť uplatňoval nárok na náhradu škody z pracovního úrazu (§ 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) došlo v rozsahu neúspěchu žalované k přenosu soudního poplatku na žalovanou dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. U rozhodování o soudním poplatku se § 142 odst. 2 a § 3 o. s. ř. neuplatní. Žalobce celkem požadoval částku 48 564,32 Kč včetně příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu, obdržel částku 35 793,30 Kč včetně příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu, což odpovídá 74 % žalovaného nároku. V tomto rozsahu se jedná o neúspěch žalované, takže soudní poplatek za podání žaloby ve výši 2 165 Kč zaplatí žalovaná v rozsahu 74 %, tedy 1 603 Kč.

63. Soud žalobci nepřiznal odměnu advokáta za vyjádření ze dne [datum], neboť vyjádření bylo učiněno bez výzvy soudu. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

64. Soud předžalobní výzvu ze dne [datum] nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu s vazbou na požadované nároky (jistina a úroky z prodlení). Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.