33 C 272/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 890 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 5 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 890 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 590 Kč od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 226 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

2. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 890 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je vlastníkem nákladního automobilu [registrační značka], s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně, přičemž toto vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 86 Kč za každý den, kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též povinnost uhradit náklady za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 5 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 890 Kč od [datum] do zaplacení z důvodu, že po podání žaloby ([datum]) žalovaný uhradil částku 5 890 Kč.

5. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku).

6. Žalobkyně měla vůči žalovanému právo na zaplacení částky 5 890 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému příspěvku (§ 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“) ve výši 5 590 Kč za dobu od [datum] do [datum], kdy žalovaný provozoval nákladní automobil [registrační značka], [VIN kód], bez toho, že by uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a 300 Kč na paušálních nákladech za mimosoudní vymáhání. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem včetně nákladů na jeho mimosoudní vymáhání (§ 4 odst. 3 z. p. o. p. v. a § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní příspěvek pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně 86 Kč za každý den. Žalovaný neměl v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a příspěvek ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu. Následujícím dnem po splatnosti došlo k prodlení žalovaného. Žalobkyně má tak nárok i na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 5 890 Kč. Žalobkyně má tak nadále právo na úhradu úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 590 Kč za období od [datum] do [datum].

7. Co do úroku z prodlení z nákladu spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč soud žalobu neshledal důvodnou. Soud dospěl k závěru, že se jedná o příslušenství jistiny, konkrétně o náklady spojené s uplatnění pohledávky (§ 513 o. z.). Soud proto žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do [datum].

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 590 Kč za období od [datum] do [datum] vyplývá žalobní nárok z žalobních tvrzení, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v této části vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná kromě nepatrné části předmětu řízení (úroky z prodlení z částky 300 Kč), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 226 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 890 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 100 Kč za sepis předžalobní výzvy.

10. Odměnu advokátu za sepis předžalobní výzvy soud nepřiznal, neboť předžalobní výzvu učinila přímo žalobkyně. Ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. sice předpokládá pro nárok účastníka na přiznání náhrady nákladů řízení výzvu k plnění, předcházející minimálně 7 dnů před podáním žaloby, toto ustanovení však nikterak neukládá účastníku, aby takovou výzvu podal prostřednictvím svého zástupce. Může ji proto učinit sám, a i v takovém případě mu na náhradu nákladů řízení v případě úspěchu ve sporu vznikne nárok. Žalobkyně v posuzovaném případě vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, který je předmětem tohoto řízení písemnou upomínkou, a žalovaný na ni adekvátně, tedy plnou úhradou dlužné částky, nereagoval. Opakovaná výzva zástupce žalobkyně před podáním žaloby byla již zbytečným, tedy neúčelným, nákladem v situaci, kdy žalovaný po předchozí upomínce žádnou ochotu k zaplacení dluhu nejevil (shodně též usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 8 Co 145/2015-41). Namísto toho za tento úkon přiznal soud žalobkyni paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

11. Co se týče zpětvzetí žaloby, pomine-li soud jeho odbornou nenáročnost, nelze přehlédnout, že dobrovolné plnění žalovaného, byť k němu došlo až po zahájení řízení, je především v zájmu žalobce. Žalovaný tedy obecně má být motivován (a takto mají být nastavena i procesní pravidla a rozhodovací praxe soudů), aby žalobci dluh splnil co nejdříve, tedy nejlépe ještě předtím, než soud ve věci meritorně rozhodne (srov. např. § 1 o. s. ř., podle něhož má občanské soudní řízení mj. vychovávat k čestnému plnění povinností). Tato zásada v podstatě vylučuje, aby žalovaný byl jakkoliv negativně postižen (sankcionován) za plnění dluhu v průběhu již zahájeného soudního řízení, a to například tím, že soud žalobci přizná náhradu nákladů (odměny advokáta) za podání, jehož obsah spočívá ve sdělení, že žalovaný dluh zcela nebo zčásti uhradil (a kdy se tak stalo), pročež žalobce bere žalobu zcela nebo zčásti zpět. To mimo jiné znamená, že žalovanému nelze uložit povinnost k vyšší náhradě nákladů řízení jen proto, že se choval žádoucím, zákonem preferovaným způsobem a žalobci dluh dobrovolně zaplatil.