33 C 287/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 405 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 6 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 050 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 355 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 405 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny ve výši 6 355 Kč v odběrném místě na adrese: [adresa žalované]. Žalobkyně dále požadovala přiznání práva na zaplacení 6 050 Kč za předčasné ukončení smlouvy. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Žalovaná a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu na výše uvedeném odběrné místo a žalovaná se zavázala za odběr energií zaplatit kupní cenu dle platného ceníku elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání 2 let. V případě nedodržení délky trvání smlouvy se žalovaná zavázala uhradit smluvní poplatek ve výši 6 050 Kč (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], plná moc ze dne [datum], kopie občanského průkazu žalované, souhrn údajů evidovaných ke smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny, ceník 2016 elektřiny pro domácnosti, smlouva o nájmu bytu ze dne [datum], předávací protokol ze dne [datum], prohlášení zákazníka a poučení o jeho právech a povinnostech ze dne [datum]).

5. Měsíční záloha na cenu elektřiny byla stanovena na částku 3 000 Kč (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], plná moc ze dne [datum] a plán záloh ze dne [datum]).

6. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované deaktivační poplatek za ukončení dodávek elektřiny ve výši 6 050 Kč se splatností do [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum]).

7. Žalovaná byla vyzvána právním předchůdcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 1 663 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum]).

8. Žalovaná byla vyzvána právním předchůdcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 4 692 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum]).

9. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], příloha smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] seznam pohledávek a podací lístek ze dne [datum]).

10. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu na částku 20 119 Kč (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]).

11. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

12. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně) uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu na výše uvedeném odběrné místo a žalovaná se zavázala za odběr energií zaplatit kupní cenu dle platného ceníku elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání 2 let. V případě nedodržení délky trvání smlouvy se žalovaná zavázala uhradit smluvní poplatek ve výši 6 050 Kč Měsíční záloha na cenu elektřiny byla stanovena na částku 3 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované deaktivační poplatek za ukončení dodávek elektřiny ve výši 6 050 Kč se splatností do [datum]. Žalovaná byla vyzvána právním předchůdcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 1 663 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaná byla vyzvána právním předchůdcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 4 692 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu na částku 20 119 Kč.

13. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

14. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

15. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

18. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 1992 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.

20. Podle § 1753 občanského zákoníku ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.

21. Podle § 1879 občanské zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky energií, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 1879 občanského zákoníku). Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Žalobkyně však požadovala přiznání úroku z prodlení teprve ode dne [datum]. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost odebírat elektřinu po dobu trvání výše zmíněné smlouvy, měla žalobkyně právo požadovat po žalované smluvní pokutu odstupné (§ 1992 občanského zákoníku) za předčasné ukončení smlouvy ve výši ve výši 6 050 Kč.

23. Soud posuzoval nárok kvalifikovaný žalobkyní jako smluvní pokuta za předčasný zánik smlouvy, respektive porušení povinnosti po stanovenou dobu odebírat elektřinu dle smlouvy jako odstupné. Soud si je vědom judikatury, která dospěla k závěru, že výkon práva odstoupit od smlouvy nebo vypovědět smlouvu nemůže založit nárok na zaplacení smluvní pokuty (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4469/2010, ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 33 Odo 771/2001, ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 813/2002, a ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 33 Odo 111/2004 a nález Ústavního soudu ze dne 11. 10. 1999, sp. zn. IV. ÚS 276/99). Soud se však domnívá, že tato praxe je v důsledku přijetí občanského zákoníku překonána. Je třeba sice souhlasit s tím, že smluvní pokuta sankcionuje vždy porušení povinnosti, a nemůže být proto navázána na výkon práva (typicky právo odstoupit od smlouvy, vypovědět smlouvu apod.); pokud ale vůle stran zjevně směřovala k tomu, aby byla do smlouvy zavedena možnost závazek„ úplatně zrušit zaplacením určité částky“, tedy ze smlouvy se vyplatit, jedná se dle obsahu o sjednání odstupného (§ 1992 občanského zákoníku). Odstupné je v tomto ohledu třeba chápat jednoduše jako zpoplatněné odstoupení (shodně též ŠILHÁN, Josef. § 1992 (Odstupné). In: HULMÁK, Milan, PETROV, Jan, LAVICKÝ, Petr, DVOŘÁK, Bohumil, ŠILHÁN, Josef, DÁVID, Radovan, RICHTER, Tomáš, LASÁK, Jan. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1158 ISBN 978-80-7400 -535-0).

24. Nárok žalobkyně na zaplacení odstupného však přesto není důvodný, když odstupné nebylo sjednáno transparentně a přehledně v jádru smlouvy. Na tomto závěru nic neměnní skutečnost, že všeobecné obchodní podmínky byly„ vnořeny“ do smlouvy, kdy byly rovněž začíslovány a podpis žalované připojen teprve až za obchodními podmínkami. I za těchto okolností nebylo odstupné sjednáno transparentně, když ujednání o odstupném bylo drobným písmem na poslední straně textu smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně tak vyvolal u žalované dojem, že se jedná pouze o ujednání technicistního a nepodstatného charakteru.

25. Pro případ porušení povinnosti žalované hradit dodávky elektřiny byla ve smluvních podmínkách odstupné dle § 1992 občanského zákoníku. Soud ujednání o odstupném shledal neúčinným dle ust. § 1753 občanského zákoníku, neboť ustanovení obchodních podmínek upravující odstupné nemohla žalovaná rozumně očekávat a nepřijala je výslovně. Soud dospěl k závěru, že v souladu s principem poctivosti ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobné ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11).

26. Vzhledem k tomu, že ujednání o odstupném bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 6 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 050 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku).

27. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ve zbývající části (co do ceny za odebranou elektřinu) tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 6 355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 355 Kč od [datum] do zaplacení žalobě vyhověl (bod II. výroku).

28. Žalobkyni byla přiznána částka 6 355 Kč s příslušenstvím. Co do částky 6 050 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že s ohledem na nepatrný rozdíl úspěchu obou účastníků nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.