Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

33 C 290/2018

č. j. 33 C 290/2018-188

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUL:2022:33.C.290.2018.5

Citované zákony (18)

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 3 690 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 690 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 690 EUR od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 42 921,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 3 690 EUR s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí žaloby). Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o výkonu práce ze dne [datum] se žalobce zavázal v průběhu platnosti smlouvy vykonávat pro žalovaného montážní práce v [země] a [země] za smluvní odměnu ve výši 20 EUR za jednu efektivně odpracovanou hodinu. Dále bylo dohodnuto, že podkladem pro fakturaci bude odsouhlasený počet hodin zástupcem žalovaného jakožto objednatele. Zástupcem žalobce byl na základě ústní dohody se žalovaným ustanoven pan [celé jméno svědka], který tedy zodpovídal za kontrolu provedených prací a zároveň byl povinen vést montážní deník a potvrzovat počet odpracovaných hodin všech pracovníků ke každému měsíci. Žalobce pro žalovaného vykonal práce v rozsahu 100 hodin v měsíci [měsíc] [rok], 78 hodin v měsíci [měsíc] [rok] a 81,5 hodiny v měsíci [měsíc] [rok]. Na základě provedených prací žalobce žalovanému vystavil fakturu [číslo] [rok] znějící na částku 5 190 EUR se splatností do [datum]. Elektromontážní práce byly provedeny a předány. Odsouhlasování a evidenci provedených prací prováděl pan [celé jméno svědka] a nelze tak požadovat, aby kontrolu prováděl někdo další. Tento postup byl dohodnut mezi účastníky a svědkem [příjmení]. Smlouva nebyla koncipována tak, aby dílo mohlo být kompletně předáno a sepsán předávací protokol. Dohoda o evidenci, respektive o jejím vedení svědkem [příjmení] byla uzavřena z toho důvodu, že zástupci žalovaného se na staveništi vyskytovali pouze ojediněle a jiný postup tedy nebyl ani možný. Žalovaný nikdy po žalobci nežádal odstranění nějakých nedodělků, ani dílo žádným jiným způsobem nereklamoval. Pan [celé jméno svědka] byl žalovaným pověřen, aby dokompletované byty předával zástupci investora, kterým byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Investor“). Pan [celé jméno svědka] se zástupcem Investora panem [jméno] [příjmení] sepisoval předávací protokoly a stvrzoval v nich proběhnutá měření, konkrétně měření zásuvek, světel, vypínacích trub, vypínacích časů a izolačních odporů. Vše bylo shledáno plně funkční, v pořádku a provozuschopným. Pan [svědek] vedl pro Investora rovněž soupis odsouhlasených hodin. Rozsah prací byl rovněž odsouhlasen ve stavebním deníku. Předmětem smlouvy o dílo nebyla realizace kabelových tras. Tyto práce prováděla jiná skupina, nikoliv skupina organizovaná panem [příjmení]. Žalobce odpovídal pouze za provedení elektroinstalace a zapojení zásuvek, nikoliv za instalaci elektrospotřebičů. Tyto práce, jejichž vady byly vytýkány v přípise ze dne [datum], nezavinil žalobce, když nebyly předmětem smlouvy o dílo sjednané mezi účastníky. Pan [svědek] skupinu pana [celé jméno svědka] informoval, že za převzaté považuje byty, které byly dokončeny a bylo provedeno měření a vyhotoven měřící protokol. K vypovězení smlouvy Investorem nemuselo dojít, kdyby se žalovaný skutečně zajímal o to, co se na staveništi odehrává. Práci pan [celé jméno svědka] a jeho skupina skončili v momentě, kdy zkompletovali byty a měli začít pracovat na jiné práci. Důvodem byla skutečnost, že si nemohli nadále dovolit platit ubytování za situace, kdy nedostávali zaplaceno. Navíc byli domluvení, že budou vykonávat práci pouze spočívající v kompletaci bytů. Smlouva o výkonu práce ze dne [datum] specifikovala dílo jako provedení elektro-montážních prací. Specifikace byla provedena žalovaným ústně, když se jednalo o kompletace elektroinstalace v bytech – rozvaděčů, zásuvek, vypínačů a kouřových hlídačů. Faktický průběh prací byl se žalovaným dohodnut, když při jeho ojedinělé přítomnosti na staveništi. Bylo dohodnuto, že pan [celé jméno svědka] bude kontrolovat a schvalovat odpracované hodiny pro pracovníky montážní akce. Rozsah prací byl rovněž zaznamenán ve stavebním deníku vedeným panem [příjmení]. Žádné vady nebo nedodělky nebyly žalobci notifikovány. Předmětem smlouvy o dílo nebyla realizace kabelových tras. Tyto práce prováděla jiná skupina, nikoliv skupina organizovaná žalobcem. Žalobce odpovídal pouze za provedení elektroinstalace a zapojení zásuvek, nikoliv za instalaci elektrospotřebičů. Tyto práce, jejichž vady byly vytýkány v přípise ze dne [datum], nezavinil žalobce, když nebyly předmětem smlouvy o dílo sjednané mezi účastníky. Práce v týdnu od [datum] do [datum] kontroloval pan [příjmení], který následně přehled prací předal panu [příjmení], který listinu následně podepsal. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný v obraně uvedl, že nárok žalobce neuznává, když žalobce sjednané práce neprovedl řádně a včas. Žalovaný si není vědom, že by mu byl předložen k odsouhlasení počet odpracovaných hodin v montážním deníku v souladu s čl. II. odstavec 2 smlouvy o výkonu práce uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobce tak nemá podklad pro fakturaci. Počet hodin ani rozsah prací nebyl a nemohl být žalovaným potvrzen a odsouhlasen v souladu s čl. V. uvedené smlouvy. S ohledem na skutečnost, že žalobce sjednané práce neprovedl řádně a včas, vznikla žalovanému škodu v podobě ušlého zisku na stavbě a současně je německým zákazníkem vyčíslována škoda, která bude následně uplatněna vůči žalovanému. Nárok žalobce na zaplacení žalované částky tak není dán. Žalovaný neví o tom, že by pan [celé jméno svědka] vedl montážní deník. Faktura nebyla žalovanému ze strany žalobce doručena. Zadavatelem byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Vzhledem k tomu, jakým způsobem bylo dílo prováděno ze strany žalobce, došlo k vypovězení smlouvy a žalovaný nedostal zaplaceno. Navíc [právnická osoba] po žalovaném vymáhá náhradu škody. Žalobce nedoložil žalovanému soupis provedených prací a žalovaný tak nemohl výsledek práce žalobce zkontrolovat.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Účastníci připojili své podpisy na„ smlouvu o výkonu práce“ ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“). Žalobce se ve Smlouvě zavázal pro žalovaného vykonávat elektromontážní práce. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal provedené práce převzít a zaplatit za ně smluvní cenu. Podkladem pro fakturaci je odsouhlasený počet hodin zástupcem objednatele podložený pracemi v montážním deníku. Účastníci si vyhradili změnu Smlouvy pouze v písemné formě (smlouva o výkonu práce ze dne [datum]).

5. Účastníci připojili své podpisy na dodatek ke smlouvě na č l. 12 spisu. Účastníci si sjednali smluvní cenu za vykonanou práci ve výši 20 EUR za efektivně odpracovanou hodinu práce s tím, že žalobce bude vykonávat práce ve Smlouvě od [datum] pro německého zadavatele zakázek na adrese: [adresa], [PSČ] [adresa] [anonymizováno] [příjmení] (dodatek ke smlouvě na č. l. 12 spisu).

6. Ohledně ceny za provedení díla sice pan [celé jméno svědka] uváděl, že byla sjednána úkolově ve výši 65 % ročně, nicméně dále uvedl, že byla uzavírána rámcová smlouva, ke které byly vyhotovovány dodatky podle jednotlivých zakázek. Konkrétní podmínky se mohly případně lišit s tím, že vícepráce byly účtovány hodinově.

7. Rozsah prací byl stanoven podle potřeb Investora. Dělníci vykonávali práci, kterou jim zadalo německé vedení stavby (výslech svědka [celé jméno svědka]).

8. Žalobce odpracoval 100 hodin v [měsíc] [rok] (přehled odpracovaných hodin za [měsíc] [rok] ze dne [datum] a stavební deník).

9. Žalobce odpracoval 78 hodin v [měsíc] [rok] (přehled odpracovaných hodin za [měsíc] [rok] ze dne [datum] a stavební deník).

10. Žalobce odpracoval 81,5 hodin v [měsíc] [rok]. V týdnu od 22. do [datum] byl na staveništi přítomen žalobce a pan [celé jméno svědka] v tomto období na staveniště nedocházel (přehled odpracovaných hodin za [měsíc] [rok] ze dne [datum] a stavební deník).

11. Docházku dělníků na staveniště kontroloval Investor (výpověď svědka [celé jméno svědka]).

12. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 5 190 EUR do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum] a faktura [číslo] 2016 ze dne [datum]).

13. Investor sdělil žalovanému, že ode dne [datum] se na staveniště nedostavil montážní personál. Investor upozornil na následující nedodělky: celkový stavební projekt, dokončení instalace, elektrických zásuvek, všeobecně vestavěných spotřebičů a zprovoznění/měření. Investor vyzval k odstranění nedodělků do dne [datum] (přípis ze dne [datum]).

14. Investor dne [datum] smlouvu o dílo vypověděl s ohledem na neodstranění nedodělků dle výzvy ze dne [datum]. Ve výpovědi smlouvy Investorem je rovněž uvedeno prodlení s pokládkou kabelážních tras (přípis ze dne [datum] a výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

15. Žalovaný neuhradil žalobci v období [měsíc] [rok] až [měsíc] [rok] částku 1 200 EUR převodem na účet žalobce (součinnost banky ze dne [datum] na č. l. 106-109 spisu, výpis z účtu žalovaného na č. l. 71 spisu a výpis z účtu žalobce na č. l. 85-91 spisu).

16. Práci montážních dělníkům koordinoval pan [celé jméno svědka] (výslech svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]).

17. Pan [celé jméno svědka] byl pověřen panem [celé jméno svědka] a žalovaným a všichni ostatní dělníci s volbou svědka [celé jméno svědka] jako zástupce žalovaného souhlasili. Pan [celé jméno svědka] rovněž evidoval odvedenou práci (výslech svědka [celé jméno svědka]).

18. Konkrétní práci zadával Investor, respektive zástupce Investora ukazoval, kterých bytů se elektroinstalace týká (výslech svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]).

19. Spolupracovníci žalobce prováděli zapojování zásuvek, rozvaděčů a vypínačů. Jejich úkolem nebylo zapojování kabelážních tras (stavební deník, výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

20. Svědka [celé jméno svědka] si dělníci zvolili jakožto nejzkušenějšího elektrikáře s tím, že bude vést stavební deník a komunikovat s ostatními dělníky a zástupci Investora. Důvodem pro volbu svědka [celé jméno svědka] byla rovněž jeho znalost německého jazyka (výslech svědka [jméno] [příjmení]).

21. Kontrolní měření prováděl žalobce a zapisoval pan [celé jméno svědka]. Měření prováděli ve dvou a výsledky u prvních měření kontroloval německý zadavatel, poté již měření prováděli sami ve dvou a pouze odevzdali protokol z tohoto měření (výslech svědka [celé jméno svědka]).

22. Jediný kdo mohl kontrolovat docházku, byl pan [celé jméno svědka], jelikož žalovaný ani pan [celé jméno svědka] na stavbu pravidelně nedojížděli (výslech [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]).

23. Se souhlasem pana [celé jméno svědka] a pana [celé jméno svědka] si dělníci koupili na žádost Investora měřící přístroj. Měřící protokoly podepisoval pan [celé jméno svědka] a německý šéfmontér (výslech svědka [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]).

24. Pan [celé jméno svědka] prováděl měření funkceschopnosti elektroinstalace a protokoly předával zástupci Investora panu [příjmení] [příjmení]. Práce odvedená skupinou, ve které byl žalobce, byla odvedena kvalitně, nicméně Investor měl výhrady vůči dochvilnosti a pravidelnosti docházky na pracoviště (výslech svědků [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka]).

25. K předání díla docházelo po jednotlivých bytech předáním měřících protokolů (výslech svědka [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a měřící protokoly na č. l. 273-394 spisu).

26. Investor uhradil žalovanému dne [datum] částku 6 454,84 EUR a dne [datum] částku 5 930,96 EUR (avíza plateb na č. l. 72 a 73 spisu).

27. Soud neměl důvod pochybovat o věrohodnosti vyslechnutých svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Svědci vypovídali spontánně, po poučení o následcích křivé výpovědi, a soud nezaznamenal ani žádné nonverbální signály nasvědčující vědomě nepravdivé výpovědi. Výpovědi svědku jsou vzájemně konzistentní, kdy drobné odchylky lze přikládat časovému odstupu od realizace díla pro žalovaného. Svědci [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení] (vyslechnutý dožádaným soudem) se nezávisle na sobě shodli v tom, že pan [celé jméno svědka] byl zvolen jakožto nejzkušenější elektrikář k vedení stavebního deníku a komunikaci s ostatními dělníky a zástupci Investora. Důvodem měla být rovněž znalost německého jazyka žalobcem. Pokud [celé jméno svědka] původně (v řízením vedeném pod sp. zn. [spisová značka]) uváděl odměnu ve výši 2 EUR za hodinu, je tento rozpor dán časovým odstupem od popisovaných událostí. Sám svědek [celé jméno svědka] navíc uváděl, že si přesnou částku již nepamatuje. Při výslechu následně doplnil, že úkolová odměna měla být zamýšlena jako odměna minimální, pokud nevznikne nárok na vyšší hodinovou odměnu. Tyto rozpory naopak svědčí o věrohodnosti a spontánnosti výpovědi, když výpovědi svědků nebyly předem zkoordinovány. O věrohodnosti zápisů vedených panem [příjmení] svědčí rovněž skutečnost, že část zápisů docházky žalobce se nekryla s docházkou pana [celé jméno svědka]. Pokud by byla docházka vytvořena panem [příjmení] zcela dodatečně bez jakýchkoliv podkladů, jak naznačuje žalovaný, tak by takové odchylky nevznikly. Svědek [celé jméno svědka] tento rozpor vysvětloval tak, že evidenci docházky v nepřítomnosti pana [celé jméno svědka] vedl žalobce, respektive mu ústně sdělil docházku a svědek [celé jméno svědka] jí zanesl do evidence docházky. Skutečnost, že se žalovaný ani jeho zástupce (pan [celé jméno svědka]) téměř nevyskytovali na staveništi, potvrdil i svědek [celé jméno svědka].

28. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, že pokud v českém překladu protokolu o výslechu svědka [jméno] [příjmení] je uvedeno, že docházelo k předání díla na základě měřících protokolů, tak se jedná o chybu překladu. Z výpovědi svědka jednoznačně vyplynulo, že právě vyhotovení měřících protokolů byl poslední úkon při dokončení elektroinstalace bytů.

29. Soud nepřehlédl, že svědci navržení žalobcem měli zprostředkovaně zájem na výsledku řízení, když svědek [celé jméno svědka] evidoval kromě své docházky na staveniště rovněž docházku dalších svědků. Svědci však vypovídali po poučení o trestních následcích křivé výpovědi a jejich výpovědi byly vzájemně konzistentní. Případné drobné odchylky v jejich výpovědích byly dány časovým odstupem od rozhodných událostí a potvrzují věrohodnost a spontánnost výpovědí svědků. Svědek [celé jméno svědka] měl naopak vztah k žalovanému, se kterým dlouhodobě spolupracoval. Soud se nedomnívá, že by svědek [celé jméno svědka] vědomě lhal ve prospěch žalovaného, nicméně jeho interpretace zavinění na nedokončení zakázky pro Investora byla jasně přisuzována žalobci a jeho skupině, přestože část zakázky spočívající v provádění kabelážních tras měla na starosti jiná skupina. Ve výpovědi smlouvy Investorem je rovněž uvedeno prodlení s pokládkou kabelážních tras. Svědek [celé jméno svědka] rovněž potvrdil, že jakožto zástupce žalovaného se na staveništi nevyskytoval a nemohl tak evidovat docházku na staveniště. Svědek [celé jméno svědka] dále uvedl, že ani neví, jaké konkrétní práce vykonal žalobce, což rovněž potvrzuje, že žalovaný neměl přehled o vykonaných pracích na staveništi. Svědek [celé jméno svědka] rovněž při výslechu zaměňoval vztahy mezi Investorem a žalovaným se vztahy mezi účastníky. Způsob sjednání odměny mezi Investorem a žalovaným nemá žádný vliv na smluvní ujednání mezi účastníky.

30. Soud neměl důvod pochybovat o pravosti přehledu odpracovaných hodin a stavebního deníku předloženého, když vedení těchto listin potvrzuje rovněž výpověď [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Žalovaný uvádí, že tyto listiny nejsou spolupodepsány žalovaným ani jeho zástupcem. Nicméně žalovaný, respektive jeho zástupce se na staveništi prakticky nevyskytovali. Průběžnou kontrolu těchto listin tak fakticky ani provádět nemohli. [příjmení], že listina nebyla vedena denně je z pohledu soudu bez právního významu, když rovněž svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že část docházky doplnil dodatečně podle informací od žalobce. Soud proto neprovedl ani důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví.

31. Soud neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalovaného pro nadbytečnost, když skutkový stav byl na základě již provedených důkazů zjištěn bez důvodných pochybností. Pokračování v dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud navíc zdůrazňuje, že výslech účastníka je pouze podpůrný důkaz, který lze provést pouze, pokud spornou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.).

32. Soud rovněž neprovedl důkaz výslechem svědka [příjmení] pro nadbytečnost, když rozsah odpracovaných hodin žalobce má soud zjištěn na základě již provedených důkazů. Docházka žalobce byla bez důvodných pochybností zjištěna již na základě provedených důkazů (výslechem svědka [celé jméno svědka] a přehledy odpracovaných hodin). Pokračování v dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

33. Soud konečně neprovedl důkaz součinností na německou banku, která vede účet žalovaného k prokázání skutečnosti, že část žalované pohledávky ve výši 1 200 EUR byla uhrazena v období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok]. Soud má výpisem z účtu žalobce za prokázané, že k této tvrzené úhradě nedošlo. Žalovaný ani netvrdil, že by zasílal tuto platbu na jiný účet žalobce než platby předchozí. K úhradě dluhu dochází až připsáním odeslaných prostředků na účet žalobce. Navíc nic nebránilo žalovanému, aby si u své banky výpis z účtu obstaral. Ostatně výpis z účtu za předchozí období soudu žalovaný předložil. Naopak soud by musel postupovat cestou mezinárodní právní pomoci, což by řízení značně prodloužilo a vznikly by další náklady spojené s překladem listin. Pokud žalovaný řádně vede své účetnictví, nemůže pro něj být problém platbu, kterou měl pohledávku žalobce částečně uhradit konkrétně specifikovat.

34. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

35. Účastníci připojili své podpisy na Smlouvu. Žalobce se ve Smlouvě zavázal pro žalovaného vykonávat elektromontážní práce. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal provedené práce převzít a zaplatit za ně smluvní cenu. Podkladem pro fakturaci je odsouhlasený počet hodin zástupcem objednatele podložený pracemi v montážním deníku. Účastníci si vyhradili změnu Smlouvy pouze v písemné formě. Účastníci připojili své podpisy na dodatek ke smlouvě na č l. 12 spisu. Účastníci si sjednali smluvní cenu za vykonanou práci ve výši 20 EUR za efektivně odpracovanou hodinu práce s tím, že žalobce bude vykonávat práce ve Smlouvě od [datum] pro německého zadavatele zakázek na adrese: [adresa], [PSČ] [adrese] [anonymizováno] [příjmení]. Rozsah prací byl stanoven podle potřeb Investora. Dělníci vykonávali práci, kterou jim zadalo německé vedení stavby. Žalobce odpracoval 100 hodin v [měsíc] [rok], 78 hodin v [měsíc] [rok] a 81,5 hodin v [měsíc] [rok]. V týdnu od 22. do [datum] byl na staveništi přítomen žalobce a pan [celé jméno svědka] v tomto období na staveniště nedocházel. Docházku dělníků na staveniště kontroloval Investor. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 5 190 EUR do [datum]. Investor sdělil žalovanému, že ode dne [datum] se na staveniště nedostavil montážní personál. Investor upozornil na následující nedodělky: celkový stavební projekt, dokončení instalace, elektrických zásuvek, všeobecně vestavěných spotřebičů a zprovoznění/měření. Investor vyzval k odstranění nedodělků do dne [datum]. Investor dne [datum] smlouvu o dílo vypověděl s ohledem na neodstranění nedodělků dle výzvy ze dne [datum]. Ve výpovědi smlouvy Investorem je rovněž uvedeno prodlení s pokládkou kabelážních tras. Žalovaný neuhradil žalobci v období [měsíc] [rok] až [měsíc] [rok] částku 1 200 EUR převodem na účet žalobce. Práci montážních dělníkům koordinoval pan [celé jméno svědka], který byl pověřen panem [celé jméno svědka] a žalovaným. Všichni ostatní dělníci s volbou svědka [celé jméno svědka] jako zástupce žalovaného souhlasili. Pan [celé jméno svědka] rovněž evidoval odvedenou práci. Konkrétní práci zadával Investor, respektive zástupce Investora ukazoval, kterých bytů se elektroinstalace týká. Spolupracovníci žalobce prováděli zapojování zásuvek, rozvaděčů a vypínačů. Jejich úkolem nebylo zapojování kabelážních tras. Svědka [celé jméno svědka] si dělníci zvolili jakožto nejzkušenějšího elektrikáře s tím, že bude vést stavební deník a komunikovat s ostatními dělníky a zástupci Investora. Důvodem pro volbu svědka [celé jméno svědka] byla rovněž jeho znalost německého jazyka. Kontrolní měření prováděl žalobce a zapisoval pan [celé jméno svědka]. Měření prováděli ve dvou a výsledky u prvních měření kontroloval německý zadavatel, poté již měření prováděli sami ve dvou a pouze odevzdali protokol z tohoto měření. Jediný kdo mohl kontrolovat docházku, byl pan [celé jméno svědka], jelikož žalovaný ani pan [celé jméno svědka] na stavbu pravidelně nedojížděli. Se souhlasem pana [celé jméno svědka] a pana [celé jméno svědka] si dělníci koupili na žádost Investora měřící přístroj. Měřící protokoly podepisoval pan [celé jméno svědka] a německý šéfmontér. Pan [celé jméno svědka] prováděl měření funkceschopnosti elektroinstalace a protokoly předával zástupci Investora panu [příjmení] [příjmení]. Práce odvedená skupinou, ve které byl žalobce, byla odvedena kvalitně, nicméně Investor měl výhrady vůči dochvilnosti a pravidelnosti docházky na pracoviště. K předání díla docházelo po jednotlivých bytech předáním měřících protokolů. Investor uhradil žalovanému dne [datum] částku 6 454,84 EUR a dne [datum] částku 5 930,96 EUR.

36. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

37. Podle § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dál jen „o. z.“) o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

38. Podle § 553 odst. 2 o. z. byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

39. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

40. Podle § 556 odst. 1 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

41. Podle § 582 odst. 2 o. z. není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

42. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

43. Podle § 1789 o. z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

44. Podle § 1901 o. z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

45. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

46. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

47. Podle § 2605 o. z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

48. Podle § 2611 o. z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

49. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah a aplikoval ustanovení o. z. Vztah účastníků soud vyhodnotil jako vztah závazkový (§ 1789 o. z.), když uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena nejprve rámcová smlouva (§ 1746 odst. 2 o. z.) a následně realizační smlouva o dílo (§ 2586 a násl. o. z.). Z této smlouvy se zhotovitel (žalobce) zavával provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele (žalovaného) dílo a objednatel (žalovaný) se zavázal dílo převzít a zaplatit cenu. Dílo (provedené práce) nebylo ve Smlouvě ani dodatku řádně specifikováno, nicméně následně bylo dílo dodatečně vymezeno na základě pokynů Investora v souladu se zmocněním objednatele. Jinými slovy obsah Smlouvy byl následně vyjasněn právě pokyny Investora (§ 553 odst. 1, 2 a § 556 o. z.). Splatnost ceny díla nebyla vázána na předání díla jako celku, ale fakturace byla vázána na odsouhlasený počet hodin zástupcem objednatele podložený pracemi v montážním deníku (§ 2611 o. z.). Jednotlivé byty byly předány ze strany žalobce Investorovi vyhotovením měřícího protokolu (§ 2605 o. z.). Dnem doručení výzvy k úhradě ([datum]) začala běžet 15 denní lhůta k zaplacení. Posledním dnem této lhůty je [datum], kdy nastala splatnost ceny díla. Dnem následujícím po dni splatnosti se proto žalovaný se zaplacením ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), přičemž od tohoto dne je povinen zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je stanovena dle předpisů práva občanského (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

50. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, že žalobce nemá nárok na cenu díla s ohledem na to, že docházelo k prostojům, což vedlo až k výpovědi smlouvy ze strany Investora. Žalovaný netvrdil, že by došlo k výpovědi Smlouvy vůči žalobci. Pokud žalobce porušil při provádění díla své povinnosti a v důsledku takového protiprávního jednání vznikla žalovanému škoda, nic žalovanému nebránilo, aby škodu řádně specifikoval a vznesl námitku započtení. Za situace, kdy obsah Smlouvy byl teprve v průběhu realizace díla vyjasňován pokyny Investora, lze jen stěží uvažovat o prodlení žalovaného. Navíc z dokazování vyplynulo, že kromě elektromontážních prací docházelo ještě k pokládání kabelážních tras jinou skupinou, se kterou žalobce neměl nic společného. Jedním z údajných důvodů výpovědi smlouvy ze strany Investora bylo právě prodlení s pokládkou kabelážních tras. Žalovaný tak bezdůvodně činí žalobce odpovědného za celý výsledek díla prováděného pro Investora včetně práce ostatních skupin.

51. Námitka, že žalobce měřil i byty, které nezapojoval je nedůvodná, když prováděl práci zadanou Investorem. Nejednalo se tak o provádění díla mimo rámec Smlouvy. Otázka ceny díla vyplacené Investorem je bez právního významu, když vyplacení ceny díla a její výše nebyla navázána na Smlouvu. Účastníci si ostatně sjednali cenu díla podle počtu odpracovaných hodin, nikoliv úkolově či podílem na ceně díla zaplacené žalovanému Investorem.

52. K námitce, že žalobce ve vyúčtování nezohlednil složenou zálohu ve výši 1 500 EUR, soud uvádí, že žalobce úhradu této částky zohlednil při částečném zpětvzetí žaloby.

53. Co se týče vedení montážní deníku tak z dokazování vyplynulo, že jako zástupce žalovaného byl pověřen vedením těchto výkazů pan [celé jméno svědka]. Navíc byty byly Investorovi předávány na základě měřících protokolů. Jiné listiny Investor předložit nepožadoval. Za těchto okolností byl žalobce v legitimním očekávání, že žádné další listiny k prokázání odvedených prací vést nemusí.

54. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavní soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobci přiznána částka 4 881,44 EUR. Co do částky 2 278,56 EUR bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby žalobcem. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 798,28 Kč, přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 784 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 137 690,70 Kč (při kurzu 26,53 Kč za 1 €) sestávající z částky 6 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 138 209,70 Kč (při kurzu 26,63 Kč za 1 €) sestávající z částky 3 330 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 135 407,10 Kč (při kurzu 26,09 Kč za 1 €) sestávající z částky 6 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 131 384,85 Kč (při kurzu 25, 315 Kč za 1 €) sestávající z částky 6 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření k odporu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 133 279,20 Kč (při kurzu 25,68 Kč za 1 €) sestávající z částky 6 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 135 355,20 Kč (při kurzu 26,08 Kč za 1 €) sestávající z částky 3 270 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 132 319,05 Kč (při kurzu 25, 495 Kč za 1 €) sestávající z částky 6 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 131 981,70 Kč (při kurzu 25,43 Kč za 1 €) sestávající z částky 6 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis závěrečné řeči) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 226,72 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 490,69 Kč za 84 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 245,34 Kč představující jednu polovinu (téhož dne se zástupkyně žalobce účastnila jednání vedeném pod sp. zn. 33 C 26/2018) z náhrady za 84 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 490,69 Kč za 84 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 49 026,72 Kč ve výši 10 295,61 Kč.

55. Soud předžalobní výzvu ze dne [datum] nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu s vazbou na požadované nároky (jistina a úroky z prodlení). Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.

56. Soud žalobci nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne [datum], neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

57. Na nákladech řízení po podání odvolání žalovaného přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 123,43 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 94 187 Kč (3 690 € při kurzu 1 € za 25, 525 Kč) sestávající z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 89 704 Kč (3 690 € při kurzu 1 € za 24,31 Kč) sestávající z částky 9 400 Kč (2 x 4 700 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 604,49 Kč za 84 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 804,49 Kč ve výši 3 318,94 Kč.

58. Celkem tak žalobci náleží náhradu nákladů řízení ve výši 42 921,71 Kč (23 798,28 Kč + 19 123,43 Kč).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.