33 C 303/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Blažeje a přísedících Dany Berkové a Jaroslava Borovičky ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení 20 460 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 20 460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 460 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 20 160 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 460 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná způsobila žalobkyni škodu tím, že dne [datum] provedla závaznou rezervaci 14 ks letenek pro [právnická osoba], [IČO] pod rezervačním číslem [anonymizováno] a přes žádost zákazníka o storno letenek zrušení rezervace neprovedla. Dne [datum] žalovaná změnila ticketing limit na den [datum]. Následně však žalovaná použitím příkazu QN rezervaci odstranila ze systému [anonymizováno]. Žalovaná žalobkyni o rezervaci letenek ani o požadavku o storno neinformovala, a to ani v předávacím protokolu při skončení pracovního poměru žalované. Rezervaci bylo možné zrušit do [datum]. Po tomto termínu bylo možné vystornovat pouze 20 % rezervovaných míst. Žalobkyně se o rezervaci letenek dozvěděla až v [měsíc] [rok]. S ohledem na blokaci míst na uvedené trase bylo žalobkyni naúčtováno penále dle pravidel pro rezervaci skupin ve výši 20 460 Kč. Žalobkyně částku ve výši 20 460 Kč uhradila dne [datum].

2. Žalovaná v obraně uvedla, že ukončila pracovní poměr ke dni [datum]. Údajná škoda byla šetřena škodní komisí teprve dne [datum], když již žalovaná neměla žádný přístup k podkladům a ani přístup do systému pro rezervaci letenek. Pojišťovna žalované odmítla plnit z pojištění odpovědnosti s odkazem neprokázání vzniku pojistné události a z důvodu opožděného uplatnění pojistné události žalovanou. Paní [celé jméno svědkyně] žalované potvrdila, že rezervaci za [právnická osoba] skutečně provedla, nicméně požadavek na zrušení zadala u jiné zaměstnankyně žalobkyně. Absence rezervace v předávacím protokolu nedokládá, že by žalobkyně nebyla o rezervaci informována. Systém žalobkyně obsahoval kompletní seznam rezervovaných letenek včetně upozornění na blížící se termín zrušené objednávky i letu. Žalovaná upozornila žalobkyni, že storno letenek bez poplatku by při tvrzeném datu potvrzení rezervace ze dne [datum] bylo možné učinit nejpozději dne [datum], kdy však sama žalovaná byla naposledy v práci dne [datum], dále nastoupila až teprve dne [datum] a naposledy byla v práci dne [datum]. Žalobkyně se zjevně o včasnost údajného storno požadavku ze strany ob jednatele letenek nijak nezajímala a požaduje úhradu storno po žalované jako bývalé zaměstnankyni. Není zjevné, jakou právní povinnost měla žalovaná porušit a nelze tedy ani prokazovat ani tvrdit kauzální nexus mezi údajným porušením právní povinnosti žalovanou a vznikem škody. Žalovaná nezrušila rezervaci v systému [anonymizováno]. Vyskakovacích oken tzv.„ Q“ bylo několik, např. ohledně počtu kufrů, evidence cestovních dokladů a dalších. Žalovaná zrušila jen některá z těchto vyskakovacích oken např. na řádku 016 a 032 výpisu ze systému [anonymizováno]. Respektive lze předpokládat, že tak učinila žalovaná, pokud byla v daných termínech v zaměstnání. Vzhledem k tomu, že byl v systému evidován příkaz TKTL byla rezervace dále evidována, a to vč. automatických upozornění s termíny [datum] a [datum]. Není pravda, že by žalovaná svým požadavkem zrušila všechna vyskakovací okna. Poslední upomínka měla tak automaticky vyskočit [datum]. I po zrušení vyskakovacích oken lze v systému [anonymizováno] provést hromadnou lustraci podle uživatele.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Žalovaná pracovala u žalobkyně na pozici referentky cestovní kanceláře v [obec] (shodná tvrzení účastníků, pracovní smlouva ze dne [datum], dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a [datum] a dohoda o společné odpovědnosti ze dne [datum]).

5. Žalovaná ukončila pracovní poměr u žalobkyně ke dni [datum] (shodná tvrzení účastníků a výpověď z pracovního poměru ze dne [datum]).

6. Dne [datum] žalovaná sepsala předávací protokol, ve kterém nebyla uvedena rezervace 14 ks letenek evidovaná pod č. [anonymizováno] (příloha [číslo] – předávací protokol při ukončení pracovního poměru).

7. S ohledem na pozdní storno rezervace byl žalobkyni vyúčtován storno poplatek ve výši 20 460 Kč (agency debit memo ze dne [datum]).

8. Žalobkyně storno poplatek uhradila dne [datum] (výpis z účtu žalobkyně ze dne [datum]).

9. Dne [datum] proběhlo jednání škodní komise žalobkyně, která konstatovala pochybení žalované spočívající v neprovedení storna rezervace č. [anonymizováno] k požadavku klienta. Rezervace měla být vytvořena žalovanou v systému [anonymizováno] dne [datum]. Rezervace byla zrušena teprve dne [datum] (škodní protokol ze dne [datum] a zápis z jednání škodní komise konané dne [datum]).

10. Žalovaná čerpala v měsíce [měsíc] [rok] dovolenou ve dnech [anonymizováno 6 slov] (absenční karta na č. l. 71 spisu).

11. Podle interních předpisů žalobkyně je povinností prodejce mimo jiné informovat své kolegy a vedoucího cestovní kanceláře o rozpracovanosti obchodních případů, zejména při směnném provozu cestovní kanceláře (článek 8.6 odst. 5 organizační normy ze dne [datum]).

12. Žalovaná předávala protokolárně agendu svědkovi [celé jméno svědka], který rezervace zkontroloval. Rezervace [anonymizováno] v předávacím protokolu nebyla uvedena (výslech [celé jméno svědka] dožádaným soudem a příloha [číslo] předávací protokol při ukončení pracovního poměru).

13. Systém [anonymizováno] používaný žalobkyní pro rezervaci objednávek umožňoval hromadné lustrace rezervací. Systém [anonymizováno] umožňuje zpětně zjistit osobu, která provedla rezervaci. Žalovaná měla do systému přístup jako jediný zaměstnanec na pobočce žalobkyně v [obec] (výslech [celé jméno svědka] dožádaným soudem).

14. Rezervaci byla za [právnická osoba] provedena svědkyní [celé jméno svědkyně] dne [datum]. Objednávku přijímala žalovaná. Svědkyně [celé jméno svědkyně] zrušila rezervaci asi někdy v [měsíc] roku [rok]. Zrušení rezervace od svědkyně [celé jméno svědkyně] přijala osoba odlišná od žalované. Zrušení rezervace řešila svědkyně [celé jméno svědkyně] někdy v [měsíc] [rok] se svědkyní [příjmení], protože žalovanou nezastihla. Svědkyně [celé jméno svědkyně] nebyla ze strany svědkyně [příjmení] ubezpečena, že dojde k předání žádosti o storno letenek (výslech svědkyně [celé jméno svědkyně]).

15. V [měsíc] [rok] nebyl na pobočce žalobkyně v [obec] žádný zástup za žalovanou na pozici letenkáře (výslech svědkyní [příjmení] a [celé jméno svědkyně]).

16. Požadavek na zrušení rezervace byl v případě nepřítomnosti letenkáře zasílán emailem na jinou pobočku. Pokud by někdo telefonicky rušil rezervaci, byl by požádán, aby tento požadavek zaslal emailem, nebo se dostavil osobně na pobočku. V případě, že by došlo ke stornu zájezdu a žalovaná by nebyla přítomna, svědkyně [celé jméno svědka] by požadavek odeslala na zastupující pobočku. Telefonicky by storno bylo pro svědkyni [příjmení] nedostatečné. Pokud by storno řešila jiná kolegyně, pouze by odkázala na email svědkyně [příjmení], kam by měla být zaslána elektronická žádost o storno (výslech svědkyně [příjmení]).

17. Rezervace nebylo možné rušit telefonicky, bylo vždy vyžadováno písemné zrušení s tím, že postačoval email od ob jednatele (výslech svědkyní [příjmení] a [celé jméno svědkyně]).

18. Společnost [anonymizováno] a [právnická osoba] již údaje o rezervaci [anonymizováno] neevidují (součinnost ze dne [datum] a součinnost ze dne [datum]). 19. [anonymizováno] jsou zprávy umožňující komunikaci mezi všemi uživateli systému [anonymizováno]. Na jedné straně cestovní agentury a na straně druhé všechny provozovatele, jejichž produkty cestovní agentury nabízí svým zákazníkům. Systém automaticky zasílá příchozí zprávy do queue banky. Příkaz„ QN“ se používá v případě, že rezervace je již zpracovaná a uživatel ji chce odstranit z otevřeného queue. Pokud je zadán vstup„ QN“ v rezervaci, které dosud není vyřešená, dojde k jejímu odstranění z queue banky (tvorba rezervací a práce s nimi na č. l. 143 – 244 spisu a odpověď na žádost ze dne [datum] na č. l. 272 spisu).

20. Požadavek„ TKTL“ slouží k odsunutí termínu pro automatické upozornění (výslech svědkyně [celé jméno svědkyně]).

21. Na provedení hromadné lustrace nemá vyjmutí rezervace z queue banky žádný vliv. Požadavek [číslo] měl za následek konkrétní vyjmutí rezervace z queue banky. Rezervace se tak již nadále automaticky nepřipomínala. To však nemělo vliv na možnost zaslání požadavku ze strany dopravce, čímž by došlo k opětovného zařazení rezervace do queue banky (odpověď na žádost ze dne [datum] na č. l. 272 spisu).

22. Rezervaci žalovaná vytvořila dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Žalovaná zadala ticketing time na [datum], následně dne [datum] žalovaná posunula ticketing time na den [datum]. Následně žalovaná rezervaci odstranila z queue banky zadáním příkazu„ QN“. Dne [datum] systém [anonymizováno] vepsal do rezervace požadavek SSR (Special Service Requirement), že v rezervaci nadále chybí jména cestujících (výpis ze systému AMADEUS na č. l. 245-247 spisu).

23. Při zrušení rezervace v době kratší než 60 dní před odletem bylo možno zrušit bez sankce pouze 20 % rezervovaných míst (všeobecné podmínky skupinových rezervací na č. l. 248 – 254 spisu).

24. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 20 460 Kč z titulu náhrady škody způsobené zaměstnavateli (příloha [číslo] – výzva k uhrazení škody ze dne [datum], předžalobní výzva k zaplacení ze dne [datum], poštovní podací lístek ze dne [datum], emaily ze dne [datum], [datum] a [datum]).

25. Žalovaná uplatnila pojistnou událost u své pojišťovny z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Pojišťovna pojistné plnění vyplatit odmítla s odůvodněním, že škoda nebyla prokázána a z důvodu údajného opožděného nahlášení pojistné události (informace ke škodní události ze dne [datum], přípisy ze dne [datum] a [datum], oznámení škodní události ze dne [datum], žádost o náhradu škody na č. l. 75 spisu a přípis ze dne [datum] na č. l. 49 a 50 spisu).

26. Žalovaná nárok žalobkyně písemně odmítla (email ze dne [datum] na č. l. 20 spisu a emailová komunikace ze dne [datum] a [datum] – letenky do [anonymizováno]).

27. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

28. Žalovaná pracovala u žalobkyně na pozici referentky cestovní kanceláře v [obec]. Žalovaná ukončila pracovní poměr u žalobkyně ke dni [datum]. Dne [datum] žalovaná sepsala předávací protokol, ve kterém nebyla uvedena rezervace 14 ks letenek evidovaná pod č. [anonymizováno]. S ohledem na pozdní storno rezervace byl žalobkyni vyúčtován storno poplatek ve výši 20 460 Kč. Žalobkyně storno poplatek uhradila dne [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání škodní komise žalobkyně, která konstatovala pochybení žalované spočívající v neprovedení storna rezervace č. [anonymizováno] k požadavku klienta. Rezervace měla být vytvořena žalovanou v systému [anonymizováno] dne [datum]. Rezervace byla zrušena teprve dne [datum]. Žalovaná čerpala v měsíce [měsíc] [rok] dovolenou ve dnech 4., 8., 11., 28. a 30. Podle interních předpisů žalobkyně je povinností prodejce mimo jiné informovat své kolegy a vedoucího cestovní kanceláře o rozpracovanosti obchodních případů, zejména při směnném provozu cestovní kanceláře. Žalovaná předávala protokolárně agendu svědkovi [celé jméno svědka], který rezervace zkontroloval. Rezervace [anonymizováno] v předávacím protokolu nebyla uvedena. Systém [anonymizováno] používaný žalobkyní pro rezervaci objednávek umožňoval hromadné lustrace rezervací. Systém [anonymizováno] umožňuje zpětně zjistit osobu, která provedla rezervaci. Žalovaná měla do systému přístup jako jediný zaměstnanec na pobočce žalobkyně v [obec]. Rezervaci byla za [právnická osoba] provedena svědkyní [celé jméno svědkyně] dne [datum]. Objednávku přijímala žalovaná. Svědkyně [celé jméno svědkyně] zrušila rezervaci asi někdy v [měsíc] roku [rok]. Zrušení rezervace od svědkyně [celé jméno svědkyně] přijala osoba odlišná od žalované. Zrušení rezervace řešila svědkyně [celé jméno svědkyně] někdy v [měsíc] [rok] se svědkyní [příjmení], protože žalovanou nezastihla. Svědkyně [celé jméno svědkyně] nebyla ze strany svědkyně [příjmení] ubezpečena, že dojde k předání žádosti o storno letenek. V [měsíc] [rok] nebyl na pobočce žalobkyně v [obec] žádný zástup za žalovanou na pozici letenkáře. Požadavek na zrušení rezervace byl v případě nepřítomnosti letenkáře zasílán emailem na jinou pobočku. Rezervace nebylo možné rušit telefonicky, bylo vždy vyžadováno písemné zrušení s tím, že postačoval email od ob jednatele. Společnost [anonymizováno] a [právnická osoba] již údaje o rezervaci [anonymizováno] neevidují. [anonymizováno] jsou zprávy umožňující komunikaci mezi všemi uživateli systému [anonymizováno]. Na jedné straně cestovní agentury a na straně druhé všechny provozovatele, jejichž produkty cestovní agentury nabízí svým zákazníkům. Systém automaticky zasílá příchozí zprávy do queue banky. Příkaz„ QN“ se používá v případě, že rezervace je již zpracovaná a uživatel ji chce odstranit z otevřeného queue. Pokud je zadán vstup„ QN“ v rezervaci, které dosud není vyřešená, dojde k jejímu odstranění z queue banky. Požadavek„ TKTL“ slouží k odsunutí termínu pro automatické upozornění. Na provedení hromadné lustrace nemá vyjmutí rezervace z queue banky žádný vliv. Požadavek [spisová značka] měl za následek konkrétní vyjmutí rezervace z queue banky. Rezervace se tak již nadále automaticky nepřipomínala. To však nemělo vliv na možnost zaslání požadavku ze strany dopravce, čímž by došlo k opětovného zařazení rezervace do queue banky. Rezervaci žalovaná vytvořila dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Žalovaná zadala ticketing time na [datum]. Dne [datum] žalovaná posunula ticketing time na den [datum]. Následně žalovaná rezervaci odstranila z queue banky zadáním příkazu„ QN“. Dne [datum] systém [anonymizováno] vepsal do rezervace požadavek SSR (Special Service Requirement), že v rezervaci nadále chybí jména cestujících. Při zrušení rezervace v době kratší než 60 dní před odletem bylo možno zrušit bez sankce pouze 20 % rezervovaných míst. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 20 460 Kč z titulu náhrady škody způsobené zaměstnavateli. Žalovaná uplatnila pojistnou událost u své pojišťovny z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Pojišťovna pojistné plnění vyplatit odmítla s odůvodněním, že škoda nebyla prokázána a z důvodu údajného opožděného nahlášení pojistné události. Žalovaná nárok žalobkyně písemně odmítla.

29. Soud neprovedl důkaz opětovnou součinností na [právnická osoba] a dále pak důkaz manuálem programu [anonymizováno] pro nadbytečnost, když skutkový stav byla na základě provedeného dokazování zjištěn bez důvodných pochybností. Další dokazování by tak již bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Navíc neprovedené důkazy byly navrženy v rámci obrany žalované. Zjištěný skutkový stav již vede soud k závěru, že žaloba není důvodná. Postavení žalované se tak v důsledku dalšího dokazování žalovanou navržených důkazů nemohlo zlepšit. [příjmení] důkazy byly navíc navrženy po koncentraci řízení dle § 118b zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (díle jen „o. s. ř.“).

30. Co se týče zpochybnění pravosti výpisu z databáze [anonymizováno] na č. l. 245 spisu, tak k tomu soud uvádí, že o pravosti této listiny soud nemá pochybnosti. Listina svou strukturou odpovídá výpisu z databáze [anonymizováno], což potvrdila i součinnost [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 272 spisu. [jméno] žalovaná uváděla, že rezervaci vytvořila na základě objednávky svědkyně [celé jméno svědkyně], která rovněž při výslechu uváděla, že rezervaci vytvořila u žalované. Dále pak svědkyně [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] uváděli, že na pobočce žalobkyně v [obec] v [měsíc] [rok] pracovala na pozici letenkáře pouze žalovaná. Soud ohledně věrohodnosti výpovědi svědkyň [celé jméno svědkyně], [příjmení] a [celé jméno svědkyně] neměl pochybnosti, když svědkyně vypovídaly spontánně a pod sankcí trestního stíhání za křivou výpověď. Soud nezaznamenal žádné nonverbální projevy poukazující na nepravdivost výpovědí svědkyň. Účastníci rovněž věrohodnost svědkyň nezpochybňovali, když žalobkyně pouze poukázala na přátelský vztah žalované a svědkyně [celé jméno svědkyně]. Přátelský vztah z pohledu soudu však nemohl převážit na případnou obavou z trestního stíhání za křivou výpověď. Navíc soud nezaznamenal, že by výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] nebyla konzistentní s výpovědí ostatních svědků.

31. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

32. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce (dále jen„ z. p.“) pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

33. Podle § 249 odst. 1 z. p. zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

34. Podle § 250 odst. 1 z. p. zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

35. Podle § 301 z. p. zaměstnanci jsou povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

36. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

37. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pracovní smlouva dle § 33 odst. 1 z. p.. Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle § 250 odst. 1 z. p. je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat.

38. Mezi základní povinnosti zaměstnance patří dle § 249 odst. 1 z. p. počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Soud dospěl k závěru, že žalovaná porušila předpis vztahující se k žalovanou vykonávané práci, když v rozporu s požadavky zaměstnavatele (žalobkyně) nepředala při předání své pozice svému nástupci kompletní seznam aktivních rezervací, čímž jednala v rozporu s 249 odst. 1 a § 301 písm. a) a d) z. p.

39. Soud se dále zabýval otázkou zavinění zaměstnance (žalované). Podle právní teorie i soudní praxe je třeba zaviněním rozumět psychický (vnitřní) vztah zaměstnance k porušení svých pracovních povinností, který se projevuje buď ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Porušení pracovních povinností je zaměstnancem zaviněno ve formě úmyslu tehdy, jestliže zaměstnanec své pracovní povinnosti porušit chtěl (úmysl přímý) nebo věděl, že svým jednáním může pracovní povinnosti porušit, a pro případ, že se tak stane, s tím by srozuměn (úmysl nepřímý, eventuální), a ve formě nedbalosti tehdy, jestliže zaměstnanec nechtěl pracovní povinnosti porušit, věděl však, že je porušit může, přičemž bez přiměřených důvodů spoléhal, že je neporuší (nedbalost vědomá), nebo nechtěl pracovní povinnosti porušit a ani nevěděl, že je svým jednáním porušit může, avšak vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům o tom vědět mohl a měl (nedbalost nevědomá).

40. Soud dospěl k závěru, že zavinění žalované na porušení povinnosti předložit kompletní seznam aktivních rezervací je dáno ve formě vědomé nedbalosti, když žalovaná věděla, že v případě předložení neúplného seznamu aktivních rezervací může žalobkyni vzniknout škoda spočívající v povinnosti zaplatit storno poplatky při opožděném zrušení rezervace, nicméně spoléhala na to, že taková škoda žalobkyni nevznikne, respektive žalovaná mylně předpokládala, že předložený seznam aktivních rezervací je úplný.

41. O vztah příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti zaměstnance za škodu se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnancem (tj. bez zaviněného porušení povinnosti zaměstnancem by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku zaviněného porušení povinnosti zaměstnancem, nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena. Zaviněné porušení pracovních povinností zaměstnancem nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; musí však být jednou z příčin, a to příčinou důležitou, podstatnou a značnou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. 21 Cdo 931/2006).

42. Ohledně zpochybnění pravosti listiny prokazující úhradu storno poplatků žalobkyní soud uvádí, že tato otázka je pro rozhodnutí soudu bez právního významu, když dle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu vždy zahrnuje povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Škodou se tak rozumí i vznik dosud neuhrazené pohledávky.

43. Soud došel k závěru, že není dána příčinná souvislost mezi zaviněným porušením pracovní povinnosti žalované a vzniklou škodou spočívající v povinnosti žalobkyně uhradit storno poplatky za opožděné zrušení rezervace. Porušení povinnosti žalované nebylo samo o osobě příčinou vzniku škody, když ještě ke dni [datum], kdy skončil pracovní poměr žalované, bylo možné rezervaci zrušit bez storno poplatků. Soud vycházel rovněž ze skutečnosti, že systém žalobkyně umožňoval hromadnou lustraci aktivních rezervací. Při hromadné lustraci by byla rezervace objevena i v případě, že nebyla rezervace zařazena do queue banky, tedy systému automatických notifikací a požadavků. Předávací protokol tak z pohledu soudu plnil pouze podpůrnou roli. Žalobkyně nebyla odkázána pouze na tento seznam. Žalobkyně mohla a v souladu s požadavkem odborné péče měla úplnost seznamu aktivních rezervací zkontrolovat pomocí hromadné lustrace. Právě neprovedení hromadné lustrace je příčinou vzniku škody. Je rovněž otázkou, jakým způsobem byla rezervace ze strany klienta zrušena, když z výpovědí svědkyň [příjmení] a [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že rezervaci bylo možno rušit pouze písemně ve formě emailu nebo osobně na pobočce. V daném případě takové potvrzení žalobkyně nepředložila. Je tak otázka, zda byla rezervace zrušena za strany klienta včas, respektive, zda byl v případě zrušení rezervace dodržen interní postup žalobkyně při realizace storna zájezdu. Nicméně, i kdyby byla rezervace zrušena ze strany klienta včas a v souladu s interním postup žalobkyně, již sama skutečnost, že ze strany žalobkyně nebyla provedena hromadná lustrace při změně odpovědného pracovníka (letenkáře), vylučuje odpovědnost žalované za vzniklou škodu. Soud proto žalobu zamítl.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 160 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 460 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 940 Kč za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t. ze dne [datum], z částky 1 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 1 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 3 880 Kč (2 x 1 940 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 1 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

45. Soud nepřiznal odměnu advokátu žalované za první poradu s žalovanou, když první porada s klientem je součástí převzetí a přípravy zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. Soud nepřiznal dále odměnu za vyjádření k zamýšlené mediaci a nahlížení do spisu dne [datum] a [datum], když se z pohledu soudu jedná o přípravu na medici, respektive na soudní jednání. Odměna je tak zohledněna v odměně za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Odměna advokátu žalované nenáleží rovněž za sepis vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a komunikaci s letenkářským agentem dne [datum]. Ve vyjádření ze dne [datum] a [datum] se jedná pouze o vyjádření k důkazům, respektive navržení nových důkazů. Tyto procesní úkony by měly být provedeny již na soudním jednání, pokud byly učiněny teprve následně po skončení soudního jednání, nevzniká za tyto úkony nárok na samostatnou odměnu. Vyjádření ze dne [datum] a [datum] byla učiněna bez výzvy soudu a nejedná se tak o účelně vynaložené náklady. Komunikace s letenkáře je součástí přípravy na jednání a odměna je tak zohledněna v odměna z účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Konečně vyčíslení nákladů má být součástí závěrečné řeči, zejména za situace, kdy není účtováno cestovné. Za dodatečné vyčíslení nákladů tak rovněž nelze advokátu přiznat odměnu.