33 C 344/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 180 Kč s příslušenstvím

I. Co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 980 Kč od [datum] do zaplacení de žaloba zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 180 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč, kterou měla žalovaná splácet spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 180 Kč v týdenních splátkách po 303 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Platby byly určeny nejprve na úhradu úroku a poté na jistinu. Žalovaná uhradila částku 1 000 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z formuláře pro standardní informace a ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou uvedenou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Způsob čerpání úvěru je sjednán v hotovosti při podpisu smlouvy. Současně si smluvní strany ujednaly úrok ve výši 1 980 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 3 200 Kč a poplatek za zpracování úvěru ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku úvěru ve výši 18 180 Kč splácet v týdenních splátkách po 303 Kč. Strany si sjednaly, že veškeré zaplacené peněžní prostředky budou započítány 1) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání, 2) na úhradu sjednaných a vyměřených pokut, 3) na úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, 4) na úhradu poplatku za zpracování úvěru, 5) na úhradu poplatků za hotovostní inkaso splátek, 5) na úrok (16,53%) a na jistinu (83,47 %).

4. Z evidenční karty klienta vyplývá, že žalobkyně zjišťovala výdělkové poměry žalované, která je zaměstnána na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem [částka]. Při měsíčních výdajích žalované ve výši [částka] jí zbývá [částka].

5. Z platební historie soud zjistil, že žalovaná splácela úvěr nepravidelně, celkem žalobkyni uhradila 1 000 Kč.

6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjitil, že žalobkyní byla žalovaná vyzvána k uhrazení částky 17 180 Kč s lhůtou splatnosti do [datum].

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

8. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Způsob čerpání úvěru byl sjednán v hotovosti při podpisu smlouvy. Současně si smluvní strany ujednaly úrok ve výši 1 980 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 3 200 Kč a poplatek za zpracování úvěru ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku úvěru ve výši 18 180 Kč splácet v týdenních splátkách po 303 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala, zda je žalovaná schopna splácet sjednané splátky, porovnávala příjmy a výdaje žalované. Žalovaná uhradila částku 1 000 Kč, která byla započtena na úhradu poplatku za zpracování úvěru. Žalovaná nesplácela řádně a včas, čímž se dostala do prodlení.

9. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

13. Podle § 1968 věta první o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní.

14. Podle § 1970 odst. 1 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným není svým charakterem úvěrovou smlouvou, ale smlouvou o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Jestliže smlouva obsahuje text, že žalovaný čerpal prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy, pak skutečnost, že žalovaný smlouvu podepsal, svědčí pro závěr, že peněžní prostředky skutečně převzal, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o zápůjčce. Účastníci si sjednali ve smyslu § 2392 o. z. úroky. Úroky jsou odměnou za užívání jistiny zápůjčky a platí se za dobu od přenechání peněžních prostředků zapůjčitelem do vrácení zapůjčených peněžních prostředků. Úroky lze dohodnou i pevnou částkou, jak tomu bylo v posuzovaném případě. Účastníci sjednali i položky poplatek za zpracování zápůjčky a za hotovostní inkaso. Tím, že žalovaná nevrátila peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitla se v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 1970 o. z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení i z úroku, tak v této části žaloba důvodná nebyla, neboť braní úroků z prodlení z úroku nebylo mezi účastníky sjednáno (§ 1806 o. z.).

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná kromě nepatrné části předmětu řízení (úrok z prodlení z částky 1 980 Kč), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.