33 C 354/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaná dne datum uzavřeli smlouvu o nájmu bytu číslo v domě v ulici obec a číslo, obec (dále jen„ Byt“). Žalovaná neuhradila část nájemného za měsíc rok ve výši 200 Kč, nájemné za měsíc rok ve výši 4 866 Kč a zálohu na služby spojené s nájmem bytu za měsíc měsíc rok ve výši 5 934 Kč. Žalovaná dluh uznala co do důvodu a výše. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na 3. Z uznání dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná písemně prohlásila, že uznává dluh ve výši 11 000 Kč z titulu neuhrazené části nájemného za užívání Bytu za měsíc rok ve výši 200 Kč, nájemného za měsíc rok ve výši 4 866 Kč a zálohy na služby spojené s nájmem bytu za měsíc měsíc rok ve výši 5 934 Kč.

4. Z předžalobní výzvy ze dne datum a dodejky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla žalobcem o zaplacení dlužné částky upomenuta.

5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

6. Žalovaná písemně prohlásila, že uznává dluh ve výši 11 000 Kč z titulu neuhrazené části nájemného za užívání Bytu za měsíc rok ve výši 200 Kč, nájemného za měsíc rok ve výši 4 866 Kč a zálohy na služby spojené s nájmem bytu za měsíc měsíc rok ve výši 5 934 Kč. Žalovaná byla žalobcem o zaplacení dlužné částky upomenuta.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.

13. Žalobce (pronajímatel) se žalovanou (nájemkyní) uzavřeli smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. o. z.), kterou žalobce žalované přenechal do dočasného užívání Byt a žalovaná se oproti tomu zavázala žalobci platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaná nehradila žalobci část nájemného za měsíc rok, nájemné za měsíc rok a zálohu na služby spojené s nájmem bytu za měsíc měsíc rok. Tímto se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobci vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu i výše, soud má tak za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 o. z.).

14. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).