33 C 363/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 470 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 470 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalované poskytla ke koupi koncové zařízení, které se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím měsíčních splátek. Žalovaná nezaplatila služby třetích stra, splátky koncového zařízení a pojistné. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Účastníci uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu, na jejímž základě byla žalovaná účastníkem mobilní telefonní stanice č. [tel. číslo] (dále jen„ Účastnická smlouva“). Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně, přičemž podpisem žalovaná potvrdila, že se s nimi seznámila. Žalovaná byla oprávněna objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně určité zboží nebo službu poskytované smluvním partnerem žalobkyně a byla povinna uhradit jejich cenu výhradně prostřednictvím žalobkyně. Objednávka žalované obsahuje nabídku na koupi základního modemu (dále jen„ Zařízení“) za kupní cenu 999 Kč, přičemž kupní cena měla být uhrazena formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 41,63 Kč. Nabídka byla žalobkyní akceptována faktickým dodáním a zprovozněním Zařízení. Jelikož žalovaná splátky Zařízení nehradila, vyzvala jí žalobkyně k zaplacení kupní ceny ve výši 999 Kč, a to nejpozději do [datum]. Žalované bylo dále poskytnuto pojištění Zařízení na základě jejího souhlasu ze dne [datum] s pojistnou dobou v délce 25 měsíců s pojistným ve výši 49 Kč měsíčně. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala částku 49 Kč na pojistném a částku 1 315 Kč na poplatcích za služby třetích stran se splatností nejpozději do [datum]. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala částku 49 Kč na pojistném a částku 3 960 Kč na poplatcích za služby třetích stran se splatností nejpozději do [datum]. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala částku 49 Kč na pojistném se splatností nejpozději do [datum]. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala částku 49 Kč na pojistném se splatností nejpozději do [datum]. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužných částek elektronicky urgovala a následně zaslala žalované předžalobní upomínku.

5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byly platně v písemné formě uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích, jejíž nedílnou součástí byly mj. všeobecné podmínky žalobkyně pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (§ 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Dále byla mezi účastníky platně uzavřena smlouva o koupi movité věci, konkrétně Zařízení (§ 2079 a násl. a § 2085 a násl. o. z.). Z této smlouvy vzniklo prodávající (žalobkyni) povinnost předmět koupě kupující (žalované) odevzdat (§ 2087 o. z.), čemuž souvztažně odpovídá povinnost kupující (žalované) povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávající (žalobkyni) dohodnutou cenu (§ 2118 o. z.). Žalobkyně objednané zboží řádně odevzdala žalované. Žalovaná byla dále jako poukázaná vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinna plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala (§ 1939 o. z.). A konečně má soud za to, že mezi žalobkyní, jakožto pojistníkem, a [právnická osoba], jakožto pojistitelem, byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z., na jejímž základě bylo následně žalované jako pojištěné a žalobkyní jako pojistníkem sjednáno pojištění, a to zejména pro případ odcizení či zničení Zařízení, za měsíční poplatek 49 Kč. Žalovaná dlužné částky nezaplatila. Dnem následujícím po dni splatnosti se proto žalovaná ocitla v prodlení (§ 1970 o. z.), přičemž žalobkyně od tohoto dne vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadoval úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury.

6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzvy), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.