33 C 365/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 30 232,46 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22 862,46 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou 277,61 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 148 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 778 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 7 370 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou 1 580,33 Kč, s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou 7 942 Kč a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 22 550,75 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 130 464 Kč, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 370 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 30 232,46 Kč s příslušenstvím, přičemž svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované dne , datum, poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 87,51 % ve 48 měsíčních splátkách po 2 265 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci, a to dle splátkového kalendáře tvořícího součást oznámení o schválení úvěru. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy neplnila řádně a včas, když do doby zesplatnění úvěru uhradila pouze jednotlivé splátky a částečná plnění specifikovaná žalobkyní, v důsledku čehož se dostala do prodlení delšího než 65 dnů se splátkou č. , hodnota, splatnou dne , datum, , a tím došlo v souladu se smlouvou ke dni , datum, k automatickému zesplatnění celého úvěru, přičemž veškerá dosud nesplacená jistina a dosud nepřirostlé úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 35 120,75 Kč. Po zesplatnění uhradila žalovaná již jen částku 12 570 Kč dne , datum, , takže ke dni podání žaloby činila dlužná nová jistina 22 550,75 Kč, přičemž žalobkyně dále uplatnila smluvní pokuty za prodlení se splátkami ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za období do podání žaloby, jakož i úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající nesplacené původní jistině po zesplatnění, přičemž od 91. dne prodlení uplatnila tento úrok v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve výši repo sazby České národní banky zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, když vycházela z dokladů o příjmech žalované, z jejích prohlášení o výdajích a závazcích, z údajů z registrů SOLUS a NRKI, z interního scoringu klienta a z dalších ověření, včetně kontroly insolvenčního rejstříku, platnosti dokladu totožnosti a prověření zaměstnavatele, přičemž bylo zjištěno, že žalovaná disponovala dostatečnými volnými zdroji ke splácení úvěru, a žalobkyně tak uzavření smlouvy považovala za souladné se zákonnými požadavky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

3. Žalobkyně je evidována v evidenci ČNB jako subjekt oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne , datum, ).

4. Žalovaná dne , datum, elektronicky podepsala listinu označenou „návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru“, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit včetně sjednaného úroku v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 265 Kč, splatných vždy měsíčně, přičemž celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit, činila 108 720 Kč. Účastníci si sjednali pevnou roční úrokovou sazbu uvedenou ve smlouvě a pro případ prodlení žalované s úhradou jednotlivé splátky o dobu delší než 15 dnů byla sjednána paušální náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou takovou splátku, dále smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky nebo její části delší než 30 dnů, přičemž při prodlení žalované s úhradou splátky nebo její části o více než 65 dnů docházelo k zesplatnění úvěru. (návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, , předsmluvní formulář ze dne , datum, , oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , splátkový kalendář ze dne , datum, , dodejka ze dne , datum, , podpis na dálku na č. l. 26 spisu, důkaz o odeslání 1 Kč ze dne , datum, , zaslaná SMS – informace o vyplacení na č. l. 35 spisu, důkaz o přijaté SMS – pro vyplacení na č. l. 35 p. v, dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, a prohlášení klienta ze dne , datum, ).

5. Žalovaná poskytnutý úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč zcela vyčerpala (karta klienta na č. l. 30 spisu, doklad o vyplacení úvěru ze dne , datum, a základní informace o klientovi na č. l. 34 spisu).

6. Na základě žádosti žalované ze dne , datum, byla odložena splatnost splátky splatné dne , datum, a prodloužena celková doba splácení (žádost o nestandardní odklad splátek ze dne , datum, a upravený splátkový kalendář ze dne , datum, ).

7. Žalovaná uhradila celkem částku 22 630 Kč (karta klienta na č. l. 34 spisu).

8. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 14 993 Kč, výdajů ve výši životního minima v částce 4 860 Kč a výdajů na bydlení uvedených žalovanou ve výši 6 008 Kč (hodnocení klienta ze dne , datum, ).

9. Doložený měsíční příjem žalované za období od ledna do dubna 2024 činil 15 525 Kč měsíčně (potvrzení o příchozí úhradě ze dne , datum, , potvrzení o příchozí úhradě ze dne , datum, , potvrzení o příchozí úhradě ze dne , datum, , potvrzení o příchozí úhradě ze dne , datum, a výplatní lístek za leden 2024 na č. l. 73 spisu).

10. Žalovaná nebyla ke dni , datum, evidována v registru SOLUS (výpis záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, ).

11. Žalovaná nebyla ke dni žádosti o úvěr v prodlení s úhradou jiných dluhů (výpis z NRKI na č. l. 33 spisu).

12. Totožnost žalované byla při sjednávání úvěru ověřena zasláním kopie občanského průkazu žalované (kopie OP žalované na č. l. 9, 10).

13. Žalovaná byla opakovaně upomínána k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a vymáhání dlužných částek v soudním řízení (výzva k zaplacení ze dne , datum, , výzva k zaplacení ze dne , datum, , oznámení ze dne , datum, ).

14. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 24 148 Kč s příslušenstvím do , datum, s upozorněním na možnost podání žaloby (předžalobní výzva ze dne , datum, a podací arch ze dne , datum, ).

15. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

16. Žalovaná dne , datum, elektronicky podepsala listinu označenou „návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru“, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit včetně sjednaného úroku v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 265 Kč, splatných vždy měsíčně, přičemž celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit, činila 108 720 Kč. Účastníci si sjednali pevnou roční úrokovou sazbu uvedenou ve smlouvě a pro případ prodlení žalované s úhradou jednotlivé splátky o dobu delší než 15 dnů byla sjednána paušální náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou takovou splátku, dále smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky nebo její části delší než 30 dnů, přičemž při prodlení žalované s úhradou splátky nebo její části o více než 65 dnů docházelo k zesplatnění úvěru. Žalovaná poskytnutý úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč zcela vyčerpala. Na základě žádosti žalované ze dne , datum, byla odložena splatnost splátky splatné dne , datum, a prodloužena celková doba splácení. Žalovaná uhradila celkem částku 22 630 Kč. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 14 993 Kč, výdajů ve výši životního minima v částce 4 860 Kč a výdajů na bydlení uvedených žalovanou ve výši 6 008 Kč. Doložený měsíční příjem žalované za období od ledna do dubna 2024 činil 15 525 Kč měsíčně. Žalovaná nebyla ke dni , datum, evidována v registru SOLUS. Žalovaná nebyla ke dni žádosti o úvěr v prodlení s úhradou jiných dluhů. Totožnost žalované byla při sjednávání úvěru ověřena zasláním kopie občanského průkazu žalované. Žalovaná byla opakovaně upomínána k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a vymáhání dlužných částek v soudním řízení. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 24 148 Kč s příslušenstvím do , datum, s upozorněním na možnost podání žaloby.

17. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Žalobkyně nepostupovala v souladu s požadavkem náležité péče při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, když nezkoumala pravidelné výdaje žalované a pouze mechanicky vycházela z výše životního minima. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru mezi účastníky jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení, konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.).

26. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení vykládat v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.

27. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18, OPR-Finance s. r. o., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).

28. Žalobkyně neprovedla v souladu s veřejnoprávním předpisem (z. s. ú.) kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče. Smyslem a účelem § 86 a 87 z. s. ú. není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede. Současně je zprostředkovaně chráněno konkurenční prostředí na trhu se spotřebitelskými úvěry tak, aby poskytovatelé úvěru porušující zákon o spotřebitelském úvěru nezískali neoprávněnou konkurenční výhodu oproti poskytovatelům provádějícím kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavky odborné péče. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani prohlášení žalované, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA).

29. Obohacená (žalovaná) je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat ochuzené (žalobkyni) dle § 2991 odst. 1 o. z. a soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 7 370 Kč (jistina ve výši 30 000 Kč po zohlednění úhrady ve výši 22 630 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 370 Kč od , datum, do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 22 862,46 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou 277,61 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 148 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 778 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 7 370 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou 1 580,33 Kč, s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou 7 942 Kč a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 22 550,75 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 130 464 Kč, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě, ocitl se žalovaný s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dluhu na základě výzvy k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) nastala dne , datum, .

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků.