33 C 372/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Blažeje a přísedících přísedící ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: na neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Žaloba o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalované výpovědí ze dne [datum] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 17 186,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum]. Žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici [pozice] [anonymizována dvě slova]. Zpočátku byla tato smlouva uzavřena na dobu určitou, a to do [datum]. Následně na základě dodatku [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum] byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou. Dne [datum] byl se žalobkyní rozvázán pracovní poměr výpovědí, a to z důvodu uvedeném v § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tzv. z organizačních důvodů. V obsahu výpovědi byla žalobkyně vyrozuměna o tom, že s účinností od [datum] byly schváleny organizační změny na straně zaměstnavatele (žalované), jimiž došlo mimo jiné ke zrušení pozice, kterou dosud vykonávala, tj. [pozice] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně poukazovala na to, že s obsahem konkrétního rozhodnutí o předmětných organizačních změnách nebyla ze strany žalované po celou dobu trvání pracovního poměru seznámena. Obsah předmětného rozhodnutí o organizační změně byl žalobkyni znám až po uplynutí výpovědní doby, kdy dovozovala, že tímto má být zřejmě Dodatek č. 13 ke Směrnici č. 1/2015 (Organizační řád), který byl žalovanou přijat dne [datum], tedy až poté, co byla žalobkyni výpověď dána.

2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná v obraně uvedla, že rozhodnutí o organizační změně učinil ústní formou [jméno] [jméno] [příjmení], který vykonával funkci ředitele žalované od [datum] do [datum]. Učinil tak dne [datum], bezprostředně po schůzce u zřizovatele žalované, kdy rozhodnutí o organizačních změnách bylo stvrzeno písemně dne [datum] dodatkem [číslo] organizačního řádu, který žalobkyně ve shodný den podepsala. Na předmětném jednání konaném dne [datum] bývalý ředitel žalované se zástupcem zřizovatele dospěli k závěru, že místo [pozice] [anonymizována dvě slova] je nadbytečné, a jeho zrušením by došlo ke zvýšení efektivnosti práce a zároveň toto rozhodnutí bude hospodárné. V návaznosti na jednání poté dne [datum] písemně pověřil zaměstnankyni na pozici [pozice] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k přípravě dodatku organizačního řádu, s tím, že ode dne [datum] se bez náhrady ruší pozice [pozice] [anonymizována dvě slova]. Zároveň téhož dne ústně pověřil [jméno] [příjmení], zaměstnankyni na pozici personalistky, aby připravila písemnou výpověď pro žalobkyni. Současně dne [datum] v [údaj o čase] hodin zaslal e-mail žalobkyni, aby se u něj během následujícího dne zastavila, neboť s ní chtěl probrat reorganizaci struktury [jméno]. Následující den však žalobkyně do práce nedorazila. Žalovaná tvrdila, že její bývalý ředitel projednal se žalobkyní výpověď včetně jeho rozhodnutí o změně organizačního řádu mimo jiné ve zrušení pracovní pozice [pozice] [anonymizována dvě slova] až dne [datum], kdy žalobkyni v časných ranních hodinách zastihl náhodně v prostorách [místo]. Žalovaná dále tvrdila, že sama žalobkyně bývalému řediteli sdělila, že výpověď očekávala. O tom, že byla v kanceláři ředitele projednána výpověď žalobkyně včetně organizačních změn byli bezprostředně poté informování zaměstnanci žalované, zejména [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná se následně vyhýbala do práce dostavit. Bývalý ředitel žalované dne [datum] podepsal výpověď pro žalobkyni a současně tento den podepsal i dodatek č. 13 k Organizačnímu řádu. Z důvodu nepřítomnosti žalované na pracovišti jí výpověď oproti podpisu doručil zaměstnanec žalované pan [jméno] [příjmení]. Odstupné bylo žalobkyni rovněž vyplaceno.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že spolu uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum], na jejímž základě byla žalobkyně zařazena na pozici [pozice] [anonymizována dvě slova] a dodatkem [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum] došlo ke změně pracovní pozice žalobkyně v tom smyslu, že byla zařazena ode dne následujícího na pozici [pozice] [anonymizována dvě slova]. Rovněž bylo nesporné, že dodatkem [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum] byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou a k další změně pracovního zařazení žalobkyně došlo na základě dodatku [číslo] pracovní smlouvy ze dne [datum], kdy byla od téhož dne opět zařazena na pozici [pozice] [anonymizována dvě slova]. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaná ukončila pracovní poměr žalobkyně výpovědí datovanou dnem [datum], která byla žalobkyni doručena dne [datum], a to z důvodů § 52 písm. c) zákoníku práce. Dne [datum] žalovaná obdržela od žalobkyně oznámení datované dnem [datum] obsahující sdělení, že výpověď považuje za neplatnou a trvá na pokračování pracovního poměru, kdy žalovaná reagovala odpovědí ze dne [datum], v níž žalobkyni oznámila, že na výpovědi trvá.

4. Naopak bylo mezi účastníky sporné, zdali byla žalobkyně seznámena s organizačními změnami u žalované ještě před tím, než jí byla doručena výpověď z pracovního poměru.

5. Soud provedl dokazování v níže uvedeném rozsahu, a to ke skutečnostem, které byly mezi účastníky sporné, kdy zjistil následující skutečnosti:

6. Žalobkyni byla dána zaměstnavatelem (žalovanou) výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost a zvýšení efektivnosti práce, která byla datována dnem [datum], jež jí byla doručena dne [datum]. Výpověď byla odůvodněna tím, že v důsledku organizační změny na straně zaměstnavatele byla zrušena pracovní pozice, kterou žalobkyně u žalované vykonávala, tj. [pozice] [anonymizována dvě slova] (výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem ze dne [datum]).

7. Žalobkyně sdělením ze dne [datum], podané k poštovní přepravě dne [datum], žalovanou informovala, že považuje danou výpověď za neplatnou a trvala na pokračování pracovního poměru (sdělení ze dne [datum] spolu s dodejkou).

8. Dne [datum] byl bývalým ředitelem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vydán dodatek [číslo] ke směrnici č. 1/2015 Organizační řád, který s účinností od [datum] zrušil mimo jiné funkci [pozice] [anonymizována dvě slova] z důvodu provozních potřeb a za účelem zvýšení efektivnosti práce (dodatek [číslo] ke směrnici č. 1/2015 Organizační řád ze dne [datum]).

9. V organizačním schématu [organizace] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], jenž bylo vydáno jako příloha ke shora uvedenému dodatku [číslo] se pak s pozicí [pozice] [anonymizována dvě slova] s platností od [datum] nepočítalo (Organizační schéma [organizace] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] platné od [datum]).

10. Dne [datum] se bývalý ředitel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dostavil do sídla zřizovatele k právní konzultaci týkající se plánované organizační změny příspěvkové organizace [název]. Na jednání předložil zřizovateli návrh organizační změny [jméno]. Ze strany zřizovatele bylo bývalému řediteli žalované deklarována kompetence vydávat organizační řád [název] včetně schvalování a vydávání jeho změn. Na tomto jednání byla řešena změna organizačního řádu spočívající ve zrušení pracovního místa s názvem [pozice] [anonymizována dvě slova] z důvodu nadbytečnosti, zvýšení efektivnosti práce a hospodárnosti (zápis z jednání ze dne [datum]).

11. Již dne [datum] se dotazovala [jméno] [příjmení], radní [stát. instituce], prostřednictvím e-mailu [jméno] [jméno] [příjmení] ohledně informací k novému organizačnímu řádu [název] v [obec] – konkrétně ke zrušení pozice [pozice] [anonymizována dvě slova]. Již zde konstatovala, že by v daném měsíci chtěla [název] danou situaci vyřešit, aby od [datum] bylo místo zrušeno pro nadbytečnost (emailová komunikace ze dne [datum]).

12. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin napsal bývalý ředitel žalované žalobkyni prostřednictvím e-mailu zprávu, ve které jí informoval, že se rozhodl provést reorganizaci [název] a dotázal se jí, zdali by se za ním druhý den zastavila do kanceláře (emailová komunikace ze dne [datum]).

13. Bývalý ředitel žalované učinil pokyn [jméno] [příjmení] asistence ředitele, aby během daného dne připravila změnu organizačního řádu s tím, že to spěchá. Tento pokyn obsahuje větu„ včera jsem byl na [stát. instiruce]. Během dneška prosím připravte změnu organiz. řádu“. Mimo jiné se změna týkala zrušení [pozice] [anonymizována dvě slova] (pokyn na č. l. 88).

14. Zřizovací listina žalované ze dne [datum] neupravovala formu přijímání organizačních změn (úplné znění zřizovací listiny žalované ze dne [datum]).

15. Soud zamítl důkazní návrhy na provedení dalších důkazů zejména výslechem [jméno a příjmení] [jméno] [příjmení], bývalého ředitele žalované, dále výslechem osob [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a listinnými důkazy (příkaz ředitele [číslo] evidence docházky za [měsíc] [rok], zpráva o pracovní době za [měsíc] [rok] a průchody osoby [příjmení] [jméno] [anonymizováno]) pro nadbytečnost. Skutkový stav byl na základě provedeného dokazování zjištěn bez důvodných pochybností. Další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

16. Soud uvěřil obraně žalované, že bývalý ředitel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobkyni sdělil již před doručením výpovědi důvody této výpovědi. O tom svědčí v prvé řadě zejména listiny předložené žalovanou, především e-mail ze dne [datum], ve kterém bývalý ředitel žalobkyni sdělil, aby ho další den žalobkyně navštívila, neboť se rozhodl provést reorganizaci struktury [jméno]. Žalobkyně byla s organizační změnou seznámena rovněž přímo v odůvodnění výpovědi ze dne [datum]. Takto zjištěné skutečnosti jsou dále v logickém souběhu s dalšími důkazy, neboť k plánování organizační změny docházelo již v předchozím měsíci, tj. v měsíci [měsíc] [rok]. Podkladem výpovědi byl poté dodatek [číslo] organizačního řádu, který však byl formálně vydán až dne [datum], který obsahoval ustanovení, dle kterého byla pracovní pozice [pozice] [anonymizována dvě slova] zrušena s účinností od [datum].

17. Z dalších provedených důkazů (pracovní smlouva ze dne [datum], dodatek [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum], dodatek [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum] a dodatek [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum]) soud žádná skutková zjištění neučinil, když skutková zjištění vyplývající z těchto listinných důkazů byla mezi účastníky nesporná.

18. Z pracovní náplně ze dne [datum] a pracovní náplně ze dne [datum] soud žádná skutková zjištění neučinil, když povaha pracovní náplně byla pro rozhodnutí ve věci samé bez právního významu.

19. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

20. Žalobkyně dne [datum] oproti podpisu obdržela výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Výpověď byla datována dnem [datum]. Výpověď byla odůvodněna organizační změnou spočívající ve zrušení místa [pozice] [anonymizována dvě slova] za účelem zvýšení efektivity práce. Žalobkyně sdělením ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě dne [datum], žalovanou informovala, že považuje danou výpověď za neplatnou a trvala na pokračování pracovního poměru. Žalovaná na tento přípis reagovala odpovědí, ve které žalobkyni sdělila, že na výpovědi trvá. Dne [datum] se bývalý ředitel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dostavil do sídla zřizovatele k právní konzultaci týkající se plánované organizační změny příspěvkové organizace [název]. Na jednání předložil zřizovateli návrh organizační změny [název]. Ze strany zřizovatele bylo bývalému řediteli žalované deklarována kompetence vydávat organizační řád [název] včetně schvalování a vydávání jeho změn. Na tomto jednání byla řešena změna organizačního řádu spočívající ve zrušení pracovního místa s názvem [pozice] [anonymizována dvě slova] z důvodu nadbytečnosti, zvýšení efektivnosti práce a hospodárnosti. Již dne [datum] se dotazovala [jméno] [příjmení], radní [stát. instituce], prostřednictvím e-mailu [jméno a příjmení] [jméno] [příjmení] ohledně informací k novému organizačnímu řádu [název] v [obec] – konkrétně ke zrušení pozice [pozice] [anonymizována dvě slova]. Již zde konstatovala, že by v daném měsíci chtěla [název] danou situaci vyřešit, aby od [datum] bylo místo zrušeno pro nadbytečnost. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin napsal bývalý ředitel žalované žalobkyni prostřednictvím e-mailu zprávu, ve které jí informoval, že se rozhodl provést reorganizaci [název] a dotázal se jí, zdali by se za ním druhý den zastavila do kanceláře. Bývalý ředitel žalované učinil pokyn [jméno] [příjmení] asistence ředitele, aby během daného dne připravila změnu organizačního řádu s tím, že to spěchá. Tento pokyn obsahuje větu„ včera jsem byl na [stát. instituce]. Během dneška prosím připravte změnu organiz. řádu“. Mimo jiné se změna týkala zrušení [pozice] [anonymizována dvě slova]. Zřizovací listina žalované ze dne [datum] neupravovala formu přijímání organizačních změn.

21. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

22. Podle § 1a odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ z. p.“) smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž je zejména zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance.

23. Podle § 50 odst. 1 z. p. výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.

24. Podle § 50 odst. 2 z. p. zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.

25. Podle § 50 odst. 4 z. p. dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

26. Podle § 52 písm. c) z. p. zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

27. Předně soud konstatuje, že žaloba je včasná (§ 72 z. p.).

28. Podle ustálené judikatury soudů (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968, sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 7. 1968, sp. zn. 6 Cz 49/68, uveřejněný pod č. 94 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1520/2011, uveřejněný pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013) patří k předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, podle kterého se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečným.

29. Rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách není právním jednáním, když nezakládá vznik, změnu nebo zánik subjektivních práv či povinností (§ 545 o. z.) a nelze je samo o sobě přezkoumávat z hlediska platnosti či zdánlivosti ve smyslu § 551 a násl. o. z.; vznikne-li pochybnost, zda zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato a zda je učinil ten, kdo je k tomu oprávněn (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1105/2001).

30. Zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví, že by rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách muselo být přijato (vydáno) vždy jen písemně, a ani nepředpokládají, že by muselo být zaměstnavatelem„ vyhlášeno“ nebo jiným způsobem zveřejněno. Takové rozhodnutí však musí být přijato před podáním výpovědi a zaměstnanec s ním musí být seznámen; postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97).

31. Soudní praxe je ustálena v závěru, že okruh nadbytečných zaměstnanců může být v rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně vyjádřen nejen druhem práce sjednaným nebo vykonávaným jednotlivými zaměstnanci, nýbrž jakýmkoli způsobem (uvedením profesní skupiny, organizačního útvaru, který se zrušuje apod.) z něhož bude s určitostí patrno, která pracovní místa (jaký jejich počet) považuje zaměstnavatel nadále za nepotřebná (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12 2014, sp. zn. 21 Cdo 610/2013). O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Soud však zkoumá, zda jsou splněny ostatní podmínky vymezující tento výpovědní důvod (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97 a ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5022/2017 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 1967, sp. zn. 7 Co 612/66, zveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1967, č. 8, s. 484).

32. Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. je neplatná, jestliže na jejím základě by měl pracovní poměr účastníků skončit dříve než v pracovním dni přecházejícím dni, v němž nastává účinnost organizačních změn, o kterých rozhodl zaměstnavatel nebo příslušný orgán (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1797/97).

33. Ve smyslu § 52 z. p. i ustálené judikatury Nejvyššího soudu může být zaměstnavatelem dána výpověď pouze z taxativně vymezených zákonných důvodů. Jedná se o projev ochranné funkce pracovního práva (§ 1a odst. 1 písm. a/ z. p.). Rozhodující pro přezkum platnosti výpovědi v tomto případě bylo posouzení, zda byly splněny podmínky výpovědi z organizačních důvodů (§ 52 písm. c) z. p.). K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. naleží rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, podle kterého se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečným.

34. Soud dospěl k závěru, že žalovaná přijala rozhodnutí o organizační změně, kdy žalobkyni uplynula výpovědní doba později, než nastala účinnost organizační změny. Žalobkyně byla s organizační změnou seznámena nejpozději společně s výpovědí. Výpovědní důvod byl ve výpovědi ze dne [datum] vyjádřen dostatečně srozumitelně co do vazby na přijatou organizační změnu a výpovědní důvod nelze zaměnit s jiným výpovědním důvodem. Dle soudu žalovaná postupovala v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz shora). Platnosti výpovědi nebrání ani to, že neformálně (ústně) přijatá organizační změna byla teprve následně formalizována do písemného organizačního řádu poté, co žalovaná žalobkyni doručila výpověď, neboť již z výpovědi je zřejmé, na základě jakého důvodu jí je výpověď dávána a skutečnost, že u zaměstnavatele bude docházet k organizačním změnám, byla pro žalobkyni seznatelná přímo z textu samotné výpovědi. Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. je tedy platná, neboť pracovní poměr skončil po účinnosti přijetí organizační změny, která nastala dne [datum], tedy v den, který následoval po doručení výpovědi žalobkyni. Žalobkyně byla s organizačními změnami seznámena nejpozději společně s doručením výpovědi. Nadbytečnost žalobkyně je rovněž v příčinné souvislosti s přijatými organizačními změnami.

35. Z výše popsaných důvodů proto soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná a proto jí zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 186,09 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) a. t. sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za vyjádření k žalobnímu návrhu (vyjádření žalované ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum] a dne [datum], z částky 2 500 Kč za sepis doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. celkem ve výši 1 500 Kč, cestovní náhrada v celkové výši 2 402 Kč v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] a dne [datum] za 356 km (4x cesta [ulice a číslo], [obec a číslo] – [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) v částce 2 386,09 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t.