33 C 381/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 396 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 396 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 396 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 221,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 396 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o poskytování certifikačních služeb číslo žalovaná částka představuje dluh žalované za neuhrazení úplaty za vydání kvalifikovaného osobního certifikátu, který žalobkyně na žádost žalované dne datum vydala.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytování certifikačních služeb číslo na základě které vydala dne datum na žádost žalované kvalifikovaný osobní certifikát. Žalovaná se smlouvou zavázala žalobkyni zaplatit úplatu za poskytnuté služby, mezi které patřilo i vydání kvalifikovaného osobního certifikátu. Součástí smlouvy byly Poštovní podmínky i Ceník služeb. Dle Ceníku je cena za vydání kvalifikovaného osobního certifikátu 396 Kč. Služba spočívající ve vydání kvalifikovaného osobního certifikátu byla žalované vyúčtována fakturou číslo na částku 396 Kč splatnou dne datum. Žalovaná částku 396 Kč neuhradila.

6. Po právní stránce soud věc soud věc posoudil následovně:

7. Mezi žalobkyní jako kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru a žalovanou jako podnikatelem byla ve smyslu ust. § 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce uzavřena písemná smlouvu o poskytování kvalifikovaných služeb vytvářející důvěru, jejíž součástí jsou i poštovní podmínky a Ceník služeb. Jestliže žalobkyně žalované vydala na základě této smlouvy kvalifikovaný osobní certifikát, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni za tuto službu cenu ve výši stanovené v Ceníku služeb. Tato cena činí 396 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila a ocitla se tak v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny právo požadovat po žalované i úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z., občanského zákoníku, ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni následujícím po splatnosti, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Dále soud žalobkyni přiznal dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 221,16 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 396 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty (396 Kč), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 596 Kč ve výši 125,16 Kč a dále náhradu nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za sepis předžalobní výzvy v částce 100 Kč.

9. Odměnu advokátu za sepis předžalobní výzvy soud nepřiznal, neboť předžalobní výzvu učinila přímo žalobkyně. Ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. sice předpokládá pro nárok účastníka na přiznání náhrady nákladů řízení výzvu k plnění, předcházející minimálně 7 dnů před podáním žaloby, toto ustanovení však nikterak neukládá účastníku, aby takovou výzvu podal prostřednictvím svého zástupce. Může ji proto učinit sám, a i v takovém případě mu na náhradu nákladů řízení v případě úspěchu ve sporu vznikne nárok. Žalobkyně v posuzovaném případě vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu, který je předmětem tohoto řízení písemnou upomínkou, a žalovaná na ni adekvátně, tedy plnou úhradou dlužné částky, nereagovala. Opakovaná výzva zástupce žalobkyně před podáním žaloby byla již zbytečným, tedy neúčelným, nákladem v situaci, kdy žalovaná po předchozí upomínce žádnou ochotu k zaplacení dluhu nejevila (shodně též usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 8 Co 145/2015-41). Namísto toho za tento úkon přiznal soud žalobkyni paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).