33 C 389/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 20 300 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 8 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 300 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 2 913,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 20 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě v ulici [adresa], [obec] (dále jen„ Byt“). Smlouva ve znění dodatku [číslo] byla uzavřena s účinností od [datum] do [datum]. Žalovaná dluží na nájemném za měsíce [měsíc] a [měsíc] [rok] částku 12 000 Kč (2x 6 000 Kč). Dále žalovaná neuhradila zálohy na služby spojené s nájmem Bytu za měsíce [měsíc] a [měsíc] [rok] v částce 8 300 Kč (2x 4 150 Kč). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Podáním ze dne [datum] vzali žalobci žalobu zpět co do záloh na služby spojené s nájmem Bytu v částce 8 300 Kč.

4. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku).

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví], k. ú. [část obce] soud zjistil, že žalobci jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci Bytu.

6. Smlouvou u nájmu bytových prostor ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), uzavřenou mezi žalobci a žalovanou, bylo prokázáno, že na základě Smlouvy se žalobci zavázali přenechat žalované [příjmení] k dočasnému užívání a žalovaná se zavázal hradit nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně a služby spojené s nájmem bytu. Splatnost nájemného byla sjednána do 25. dne běžného měsíce. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum].

7. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že trvání Smlouvy bylo prodlouženo do [datum].

8. Z evidenčního listu ze dne [datum] soud zjistil, že měsíční výše nájemného za nájem Bytu činila 6 000 Kč a zálohy na služby spojené s nájmem bytu činily 4 150 Kč.

9. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a podacích lístků ze dne [datum] na č. l. 10 p. v. a 11 spisu soud zjistil, že žalovaná byla žalobci o zaplacení dlužné částky upomenuta.

10. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

11. Žalobci se jakožto vlastníci Bytu zavázali přenechat Byt žalované a žalovaná se zavázala hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena dobu určitou od [datum] do [datum]. Měsíční výše nájemného za užívání Bytu činila 6 000 Kč a zálohy na služby spojené s nájmem bytu činily 4 150 Kč. Žalovaná nezaplatila nájemné za měsíce [měsíc] a [měsíc] [rok] v částce 12 000 Kč. Splatnost nájemného byla sjednána do 25. dne běžného měsíce. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

12. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

13. Podle § 1127 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.

17. Žalobci (pronajímatelé) se žalovanou (nájemkyní) uzavřeli smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. o. z.), kterou žalobci žalované přenechali do dočasného užívání Byt a žalovaná se oproti tomu zavázala žalobcům platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaná neuhradila žalobcům nájemné řádně a včas. Tímto se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobcům vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na spoluvlastnictví Bytu žalobci jsou oprávněni inkasovat nájemné společně a nerozdílně (§ 1127 o. z.).

18. Žalobcům byla přiznána částka 12 000 Kč s příslušenstvím. Co do částky 8 300 Kč s příslušenstvím bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 913,91 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobců v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalované v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 015 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 300 Kč sestávající z částky 4 656 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla zvýšena z původní částky 1 940 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 328 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. s tím, že odměna byla zvýšena z původní částky 970 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 4 656 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla zvýšena z původní částky 1 940 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 540 Kč ve výši 2 633,40 Kč.

19. Rozhodovací praxe je konstantní v závěru, že za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1483/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 32 Cdo 3295/2012, ze dne 7. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 42/2014, 21 Cdo 43/2014, ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 239/2014, nebo ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Soud proto přiznal paušální náhradu hotových výdajů za každý společný úkon ve výši 300 Kč.

20. Soud předžalobní výzvu ze dne [datum] nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu s vazbou na požadované nároky (jistina a úroky z prodlení). Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.