33 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti zástavní dlužnici: osobní údaje zástavní dlužnice o nařízení soudního prodeje zástavy

I. Nařizuje se soudní prodej zástavy: bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] na pozemcích parcelní [číslo] spolu s podílem o velikosti ideálních [číslo] na společných částech výše uvedeného domu a pozemcích, vše zapsáno na LV [číslo] [katastrální uzemí], a to k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za zástavní dlužnicí ze smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru [číslo] ze dne [datum] ve výši jistiny 452 190,91 Kč spolu s úrokem ve výši 2,49 % ročně z částky 452 190,91 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 452 190,91 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do části, ve které se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení úroku ve výši 2,49 % ročně z částky 109 020,17 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z 109 020,17 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 452 190,91 Kč od [datum] do zaplacení.

III. O nákladech tohoto řízení bude rozhodnuto v řízení o soudním výkonu rozhodnutí nebo exekuci.

1. Zástavní věřitelka se podaným návrhem domáhala nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že má vůči zástavnímu dlužníku pohledávku ve výši jistiny 452 190,91 Kč spolu s úrokem ve výši 2,49 % ročně z částky 561 211,08 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 561 211,08 Kč od [datum] do zaplacení (dále jen„ Zajištěná pohledávka“), přičemž uvedená pohledávka je zajištěna zástavním právem na zástavě, uvedené ve výroku I. tohoto usnesení (dále jen„ Zástava“) ve vlastnictví zástavní dlužnice. Částka 561 211,08 Kč je tvořena jistinou ve výši 452 190,91 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem z jistiny ve výši 2,49 % ročně od [datum] (zesplatnění úvěru) do [datum] (postoupení pohledávky), kapitalizovaným úrokem z prodlení z jistiny ve výši 9,75 % ročně od [datum] (zesplatnění úvěru) do [datum] (postoupení pohledávky) a částky 18 608 Kč jakožto nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Přirůstání úroků k jistině bylo sjednáno v Obchodních podmínkách pro poskytování hypotéčních úvěrů fyzickým osobám v článku V. odst. 6.

2. Zástavní dlužnice se k žalobě nevyjádřila.

3. Smlouvou o poskytnutí hypotéčního úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) má soud za prokázané, že Smlouvu uzavřely společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce zástavní věřitelky“) a zástavní dlužnice s tím, právní předchůdce zástavní věřitelky na základě této smlouvy poskytl zástavní dlužnici úvěr ve výši 460 000 Kč.

4. Z obchodních podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů fyzickým osobám účinných od [datum] (dále jen„ OP“) soud zjistil, že v bodě V. odst. 6 je upraveno přirůstání úroků z prodlení k jistině při prodlení dlužníka.

5. Výpisem z [list vlastnictví], k. ú. [část obce] na č. l. 40 spisu a zástavní smlouvou [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Zástavní smlouva“) má soud za prokázané, že zástavní dlužnice zřídila zástavní právo k Zástavě ve prospěch právního předchůdce zástavní věřitelky, a to k zajištění pohledávky právního předchůdce zástavní věřitelky za zástavní dlužnicí vyplývající ze Smlouvy.

6. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum] na č. l. 40 spisu má soud za prokázané, že k tomuto datu byla zástavní dlužnice vlastníkem zástavy, v katastru nemovitostí bylo k tomuto datu zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavní věřitelky na základě Zástavní smlouvy.

7. Oznámením o odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto dopisem právní předchůdce zástavní věřitelky odstoupil od Smlouvy.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] a přílohou [číslo] – seznamem postupovaných pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka za zástavní dlužnicí zajištěná Zástavou byla postoupena na zástavní věřitelku.

9. Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a podací stvrzenkou ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástavní věřitelka vyzvala zástavní dlužnici k úhradě Zajištěné pohledávky do 10 dnů od doručení výzvy k úhradě.

10. Z žaloby ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] na č. l. 43 spisu a rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 46 spisu soud zjistil, že zástavní dlužnice byla odsouzena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] k zaplacení pohledávky ze Smlouvy.

11. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 46 spisu soud zjistil, že splatnost pohledávky ze Smlouvy nastala nejpozději dne [datum].

12. Z pověření soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 48 spisu soud zjistil, že vymožením pohledávky ze Smlouvy byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad].

13. Na základě předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

14. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce zástavní věřitelky zástavní dlužnici úvěr ve výši [částka]. V bodě V. odst. 6 OP je upraveno přirůstání úroků z prodlení k jistině při prodlení dlužníka. Zástavní dlužnice zřídila zástavní právo k Zástavě ve prospěch právního předchůdce zástavní věřitelky, a to k zajištění pohledávky právního předchůdce zástavní věřitelky za zástavní dlužnicí vyplývající ze Smlouvy. V katastru nemovitostí bylo ke dni [datum] zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavní věřitelky na základě Zástavní smlouvy. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdce zástavní věřitelky odstoupil od Smlouvy. Pohledávka za zástavní dlužnicí zajištěná Zástavou byla postoupena na zástavní věřitelku. Zástavní věřitelka vyzvala zástavní dlužnici dne [datum] k úhradě Zajištěné pohledávky do 10 dnů od doručení výzvy k úhradě. Zástavní dlužnice byla odsouzena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] k zaplacení pohledávky ze Smlouvy. Splatnost pohledávky ze Smlouvy nastala nejpozději dne [datum]. Vymožením pohledávky ze Smlouvy byl pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad].

15. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

16. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

17. Podle § 1753 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.

18. Podle § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 a v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst. 1 „o. s. ř.” (dnes § 358 odst. 1 z. ř. s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak tentýž soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (dnes § 358 odst. 1 z. ř. s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř.“.

21. V daném případě zástavní věřitelka doložila shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky ze Smlouvy za zástavní dlužnicí. Dále zástavní věřitelka doložila, že pohledávka za zástavní dlužnicí je zajištěna zástavním právem na Zástavě. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající pohledávku ze Smlouvy. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena na zástavní věřitelku (§ 1879 o. z.). Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl co do nároku na uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za zástavní dlužnicí ze Smlouvy ve výši jistiny 452 190,91 Kč spolu s úrokem ve výši 2,49 % ročně z částky 452 190,91 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 452 190,91 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku).

22. Pro případ porušení povinnosti zástavní dlužnice hradit splátky úvěru byla v OP stanoveno přirůstání úroků z prodlení k jistině dle § 1806 o. z. Soud ujednání o anatocismu (přirůstání úroků z prodlení k jistině) shledal neúčinným dle ust. § 1753 o. z., neboť ustanovení OP upravující tento právní institut nemohla zástavní věřitelka rozumně očekávat a nepřijala je výslovně. Soud dospěl k závěru, že v souladu s principem poctivosti ujednání podstatně měnící způsob úročení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11).

23. S ohledem na neúčinnost ujednání o přirůstání úroků z prodlení k jistině soud žalobu zamítl co do části, ve které se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje Zástavy k uspokojení úroku ve výši 2,49 % ročně z částky 109 020,17 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z 109 020,17 Kč od [datum] do zaplacení. Co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 452 190,91 Kč od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl, neboť v této části sazba převyšovala výši úroků z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení zástavní dlužnice (bod II. výroku).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu ČR (nálezy ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. II. ÚS 114/06 a ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17). Řízení o soudním prodeji zástavy je řízením zvláštním. Byť v tomto případě by označení řízení o soudním prodeji zástavy jako řízení nesporného nebylo zcela přesné, nelze podobně jako u ostatních nesporných řízení zařazených náklady řízení poměřovat podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník zde nemá v podstatě žádnou možnost obrany, nelze v této fázi řízení, přestože je žalobě vyhověno a soudní prodej zástavy nařízen, uvažovat o tom, že zástavní věřitel byl v řízení plně úspěšný a neúspěšný zástavní dlužník má povinnost k náhradě nákladů. Řízení o soudním prodeji zástavy není totiž řízením zcela samostatným, ale tvoří jeden celek s navazujícím vykonávacím řízením. Zatímco v první fázi jde pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, až teprve ve druhé fázi – vykonávacím řízení – se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem, takže teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení, včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněnému jak náklady vykonávacího řízení, tak i náklady předchozího řízení o soudním prodeji zástavy. Vzhledem k tomu, že náklady vzniklé v řízení o soudním prodeji zástavy tvoří příslušenství pohledávky, na něž se vztahuje i zástavní právo, sdílí tyto náklady osud pohledávky. Při zastavení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, k němuž může dojít, pokud zástavní dlužník uplatní důvodnou námitku, že zástavní právo zaniklo (§ 268 odst. 3 o. s. ř.), se naopak k jejich ochraně uplatní režim zakotvený v § 271 o. s. ř., neboť tyto náklady lze zařadit mezi náklady, které vznikly prováděním výkonu rozhodnutí. Zde potom bude soud (respektive soudní exekutor v případě exekuce prováděné podle exekučního řádu) zkoumat, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí (respektive exekuce) došlo, tedy bude posuzovat, zda se oprávněný nedopustil před nařízením výkonu rozhodnutí (respektive exekuce) nebo při jeho (jejím) provádění procesního zavinění. Při rozhodování o nákladech řízení bude nutné rovněž přihlédnout ke skutečnosti, že v době podání žaloby na soudní prodej zástavy disponovala zástavní věřitelka vůči zástavní dlužnici exekučním titulem k vymožení pohledávky ze Smlouvy. Je tak otázkou, nakolik byly náklady tohoto řízení účelně vynaloženy. Soud proto v bodě III. výroku tohoto usnesení konstatoval, že o nákladech nalézacího řízení bude rozhodnuto v řízení o soudním výkonu rozhodnutí nebo exekuci.