33 C 458/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 31 200 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v částce 2 680,39 Kč a úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 200 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 405,56 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 268,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 31 200 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku 20 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 000 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a souhrnným poplatkem 16 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 4 800 Kč s tím, že v souladu se smlouvou byla část těchto plateb ve výši 1 066,64 Kč použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a zbytek ve výši 3 733,36 Kč na částečnou úhradu jistiny. Výše nesplacené jistiny činí 20 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 11 200 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 680,39 Kč představuje úrok ve výši 19,07 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 405,56 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Ohledně kontroly úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že se právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy dotazoval žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Informace od žalovaného právní předchůdce žalobkyně ověřoval oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zjištěné informace přepsal do Zákaznické karty.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] zápůjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, což představovalo částku 36 000 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a souhrnným poplatkem 16 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Výše smluvního úroku je sjednána jako fixní ve výši 19,07 % za celou dobu trvání smlouvy.

4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že příjem žalovaného činil ke dni sjednání zápůjčky [částka] a výdaje [částka]. Příjmy žalovaného byly doloženy pracovní smlouvou ze dne [datum] a výplatními páskami na č. l. 25 spisu.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.

6. Žalovanému bylo postoupení pohledávky společností [právnická osoba] oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]).

7. Z podacího lístku ze dne [datum] a výzvy k plnění se základním skutkovým právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 37 191,65 Kč do [datum].

8. Soud má za prokázaný následující skutkový stav:

9. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] zápůjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, což představovalo částku 36 000 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a souhrnným poplatkem 16 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Výše smluvního úroku je sjednána jako fixní ve výši 19,07 % za celou dobu trvání smlouvy. Příjem žalovaného činil ke dni sjednání zápůjčky 20 392 Kč a výdaje 10 170 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky společností [právnická osoba] oznámeno. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 37 191,65 Kč do [datum].

10. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

11. Podle § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 o. z). Vztah mezi účastníky posoudil jako vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. o. z.). Zapůjčitelem (právním předchůdcem žalobkyně) byla přenechána vydlužiteli (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 20 000 Kč), čemuž souvztažně odpovídá povinnost vydlužitele (žalovaného) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu. Při zápůjčce byly účastníky ujednány úroky a poplatky v souhrnné výši 16 000 Kč (§ 2392 o. z.). Žalovaný před podáním žaloby uhradil 4 800 Kč. Žalovaný je v prodlení s uhrazením částky 20 000 Kč (§ 1968 o. z.). Účastníci si sjednali ztrátu výhody splátek k výzvě právního předchůdce žalobkyně při prodlení žalovaného (§ 1931 o. z.). Právní předchůdce žalobkyně možnost jednostranného zesplatnění pohledávky pro prodlení žalovaného nevyužil a splatnost nastala dle smlouvy. V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.).

18. Soud dospěl k závěru, že úplata za poskytnutí zápůjčky byla sjednána fixní částkou ve výši 16 000 Kč. Žalobkyně nemůže proto požadovat úrok nad rámec sjednané souhrnné fixní částky.

19. Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku posoudil soud dle obsahu jako ujednání o úplatě sjednané fixní částkou, a že právní předchůdce žalobkyně nevyužil možnosti žalovanou pohledávku zesplatnit při prodlení žalovaného, rozhodl o zamítnutí žaloby co do částky 2 680,39 Kč a úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na zaplacení souhrnného poplatku a jistiny s úrokem z prodlení tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 31 200 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 405,56 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení žalobě vyhověl (bod II. výroku).

20. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyni přiznána částka 35 169,94 Kč. Co do částky 7 570,67 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 268,03 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 248 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 200 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 480 Kč ve výši 940,80 Kč.

21. Odměnu a náhrady advokáta za řízení před soudem prvního stupně soud určil podle § 14b odst. 1 a 5 a. t., neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – žalobkyně svůj nárok v této věci uplatnila návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. Prakticky totožnými návrhy totiž žalobkyně u zdejšího soudu uplatnila nároky v dalších věcech (například ve věcech vedených pod spisovými značkami 33 C 206/2017, 33 C 203/2017 a 33 C 207/2017); a lze důvodně předpokládat, že stejně postupuje i u jiných okresních soudů.

22. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.

23. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.