33 C 467/2021
č. j. 33 C 467/2021-65
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu žalobkyně o náhradu částky 39 789 Kč s příslušenstvím, protože žalobkyně neprokázala řádné vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu. Soud uznal pouze nárok na částku 9 030 Kč s úroky, který vycházel z uznání dluhu žalované, avšak nebylo možné jej přesně identifikovat. Nároky na částky 8 422 Kč, 17 447 Kč a 4 890 Kč byly zamítnuty kvůli nedostatku důkazů o splatnosti. Soud se opřel o § 7 odst. 1 a 2 zákona o vyúčtování služeb a § 553 odst. 1 občanského zákoníku.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 39 789 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se zamítá co do částky 30 759 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 422 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 447 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 890 Kč od datum do zaplacení
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 38 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 496 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 496 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 789 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne datum uzavřeli smlouvu o nájmu bytu číslo v domě v ulici adresa, obec (dále jen„ Byt“). Smlouva byla uzavřena na dobu tří měsíců s účinností od datum. Žalovaná dluží na nájemném za měsíce měsíc rok a měsíc rok částku 8 916 Kč (4 458 Kč + 4 458 Kč). Od datum do datum na spotřebovaných službách žalovaná neuhradila částku 8 422 Kč. Od datum do datum na spotřebovaných službách žalovaná neuhradila částku 17 447 Kč. Od datum do datum na spotřebovaných službách žalovaná neuhradila částku 4 890 Kč. Dále žalovaná žalobkyni neuhradila částku 114 Kč za správu vodoměrů za období od měsíc rok do měsíc rok. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
2. Z informace o pozemku na č. l. 8 bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem bytového domu adresa v obec v ulici ulice.
3. Nájemní smlouvou ze dne datum (dále jen„ Smlouva“) uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou bylo prokázáno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala přenechat žalované Byt a žalovaná se zavázala hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na tři měsíce počínaje dnem datum.
4. Nájemní smlouva byla opakovaně prodlužována až do datum (z dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, dodatek číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum a dodatku číslo ze dne datum).
5. Z evidenčního listu nájemníka ze dne datum a přehledu poplatků za pronájem bytu, přehled nájemného a záloh na č. l. 30 spisu soud zjistil, že měsíční výše nájemného za nájem Bytu činila 4 458 Kč a zálohy na služby spojené s nájmem bytu 3 115 Kč. Poplatek za správu vodoměrů činil 38 Kč.
6. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná odevzdala Byt žalobkyni dne datum.
7. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu za období měsíc rok až měsíc rok ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nezaplatila nájemné za měsíce měsíc rok a měsíc rok ve výši 8 916 Kč (4 458 Kč a 4 458 Kč). Žalovaná dále neuhradila poplatek za správu vodoměrů za měsíce měsíc rok až měsíc rok ve výši 114 Kč (3x 38 Kč).
8. Z vyúčtování služeb rok ze dne datum a dodejky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za období od datum do datum nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 13 517 Kč. Ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování a neuvedla konkrétní výši spotřeby ani výši nákladů za spotřebovanou jednotku.
9. Z vyúčtování služeb rok ze dne datum a dodejky na č. l. 38 spisu soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za období od datum do datum nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 13 202 Kč. Ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování a neuvedla konkrétní výši spotřeby ani výši nákladů za spotřebovanou jednotku.
10. Z vyúčtování služeb rok ze dne datum a dodejky na č. l. 41 spisu soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za období od datum do datum nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 1 210 Kč. Ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování a neuvedla konkrétní výši spotřeby ani výši nákladů za spotřebovanou jednotku.
11. Z uznání dluhu a plnění ve splátkách ze dne datum soud zjistil, že žalovaná písemně prohlásila, že uznává dluh ve výši 9 922 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů na služby poskytované s užíváním Bytu za období od datum do datum. Přesná specifikace dlužných částek má být uvedena v příloze číslo.
12. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum a dodejky ze dne dodejka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní o zaplacení dlužné částky upomenuta.
13. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:
14. Právní předchůdce žalobkyně se jakožto vlastník bytového domu adresa v obec v ulici ulice zavázal přenechat žalované příjmení a žalovaná se zavázal hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na tři měsíce počínaje dnem datum Nájemní smlouva byla opakovaně prodlužována až do datum. Měsíční výše nájemného za nájem Bytu činila 4 458 Kč a zálohy na služby spojené s nájmem bytu 3 115 Kč. Poplatek za správu vodoměrů činil 38 Kč. Žalovaná odevzdala Byt žalobkyni dne datum. Žalovaná nezaplatila nájemné za měsíce měsíc rok a měsíc rok ve výši 8 916 Kč (4 458 Kč a 4 458 Kč). Žalovaná dále neuhradila poplatek za správu vodoměrů za měsíce měsíc rok až měsíc rok ve výši 114 Kč (3x 38 Kč). Žalobkyně žalované vyúčtovala za období od datum do datum nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 13 517 Kč, za období od datum do datum nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 13 202 Kč a za období od datum do datum nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 1 210 Kč. Ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování a neuvedla konkrétní výši spotřeby ani výši nákladů za spotřebovanou jednotku. Žalovaná písemně prohlásila, že uznává dluh ve výši 9 922 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů na služby poskytované s užíváním Bytu za období od datum do datum. Přesná specifikace dlužných částek má být uvedena v příloze číslo. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
15. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:
16. Podle § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.
17. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.
18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
21. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.
22. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (dále jen„ z. v. s.“).
23. Podle § 7 odst. 1 z. v. s. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
24. Podle § 7 odst. 2 z. v. s. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
25. Soud v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) z vyúčtování služeb zkoumá, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, nyní upravuje § 2 písm. f) z. v. s., který stanoví, že vyúčtováním se rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 z. v. s. jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které mu musí být doručeno (§ 7 odst. 1 z. v. s.), příjemci služeb určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019).
26. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srovnej stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z datum, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 2495/09).
27. Právní předchůdce žalobkyně (pronajímatel) se žalovanou (nájemkyní) uzavřeli smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. o. z.), kterou právní předchůdce žalobkyně žalované přenechal do dočasného užívání Byt a žalovaná se oproti tomu zavázala právnímu předchůdci žalobkyně platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaná nehradila žalobkyni nájemné za měsíce měsíc rok a měsíc rok a poplatek za správu vodoměru za měsíc měsíc rok řádně a včas. Tímto se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 9 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 38 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 496 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 496 Kč od datum do zaplacení (bod II. výroku).
28. Ohledně nároků na poplatky za správu vodoměrů za měsíc rok a měsíc rok ve výši 76 Kč a poplatků za služby spojené s nájmem bytu za období od datum do datum ve výši 8 422 Kč, za období od datum do datum ve výši 17 447 Kč a od datum do datum ve výši 4 890 Kč soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že bylo žalované doručeno řádné vyúčtování poplatků za služby spojené s nájem bytu (§ 2 písm. f/ a § 7 odst. 1 z. v. s.). Vyúčtování předložená soudu neobsahují náležitosti dle § 7 odst. 2 z. v. s., když ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování a neuvedla konkrétní výši spotřeby ani výši nákladů za spotřebovanou jednotku. Externí vyúčtování soudu předložena nebyla. Žalobkyně tak neprokázala, že nastala splatnost pohledávek z titulu vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu.
29. Soud nepoučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání provedení kontroly úvěruschopnosti dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”), neboť se žalobkyně z jednání omluvila. V § 118a o. s. ř. se upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srovnej BUREŠ, Jaroslav § 118a (Poučovací povinnost při jednání). In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, FIALA, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 831 - 832).
30. Závěr soudu o neprokázání splatnosti pohledávek z titulu vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu nezměnila ani skutečnost, že žalovaná písemně prohlásila, že uznává dluh ve výši 9 922 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů na služby poskytované s užíváním Bytu za období od datum do datum. Uznání dluhu totiž neobsahuje specifikaci dílčích pohledávek, které jsou předmětem uznání, tak aby nemohly být zaměněny s jinými pohledávkami žalobkyně vůči žalované. S ohledem na neurčitost se tak k tomuto právnímu jednání nepřihlíží (§ 553 odst. 1 a § 554 o. z.). Přesnou specifikaci dlužných částek měla obsahovat příloha č. 1, kterou však žalobkyně rovněž nedoložila.
31. Soud proto žalobu se zamítl co do částky 30 759 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 422 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 447 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 890 Kč od datum do zaplacení (bod I. výroku).
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.