33 C 5/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem ulice číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení 24 459,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 459,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 459,13 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 914,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 24 459,13 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie. Neoprávněný odběr byl zjištěn kontrolou na odběrném místě [adresa žalovaného]. Dne [datum] byla v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Dne [datum] byl zjištěn odběr elektřiny bez uzavřené smlouvy. Odebíraná elektřina byla měřena nainstalovaným elektroměrem [číslo]. Stav elektroměru při ukončení smlouvy byl následující: vysoký tarif 22 418 kWh a nízký tarif 230 678 KWh. S tímto stavem byla rovněž ukončena i smlouva na dodávky elektřiny. Stav zjištěný při kontrole byl následující: vysoký tarif 22 931 kWh a nízký tarif 232 424 kWh. Množství neoprávněné odebrané elektřiny je tak dáno rozdílem uvedených stavů, tedy 2 259 kWh. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, konkrétně pak 2 259 x 5, 58476 Kč/kWh = 12 615,96 Kč. Platba za stálý příkon činila 569,61 Kč. Dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. (dále jen„ Vyhláška“) má provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly vyčísleny částkou 11 273,57 Kč. Žalobkyní byla vystavena faktura na částku 24 459,13 Kč splatná ke dni [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto žalobkyně požaduje i úrok z prodlení. Žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem nemovitosti, kde se nacházelo odběrné místo. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o připojení odběrného místa. Z čestného prohlášení žalovaného vyplývá, že nájemce se z nemovitosti odstěhoval, což bylo důvodem pro ukončení smlouvy o dodávky energií vůči nájemci. Nemůže tak zároveň tvrdit, že nájemní smlouva po celou dobu neoprávněného odběru trvala a byla užívána nájemcem žalovaného, když tato tvrzení si vzájemně odporují. Dále žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze kterého vyplývá, že se vlastník nemůže zbavit odpovědnosti za neoprávněný odběr pouze tím, že uzavře k předmětné nemovitosti nájemní smlouvu. Navíc je nutné zdůraznit, že poslední smlouva na dodávky energií byla uzavřena se žalovaným.

2. Žalovaný v obraně uvedl, že v žalobě uplatněný nárok neuznává. I pokud by bylo prokázáno, že k neoprávněnému odběru elektrické energie ve smyslu energetického zákona v daném místě a čase docházelo, pak žalovaný zásadně odmítá, že by to byl on, kdo by byl povinen nahradit žalobkyni vzniklou škodu dle § 51 odst. 3 energetického zákona. Žalovaný byl do [datum] vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, aktuálně zapsaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec]. Bytový dům se nachází na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný jako vlastník výše uvedeného bytového domu uzavřel s [jméno] [příjmení] (dále jen„ Nájemce“) dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které mu pronajal za účelem bydlení byt [číslo] o dispozici 3+1 s příslušenstvím, o podlahové ploše 95 m2, ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa], na dobu určitou 5 let od [datum]. Žalovaný jako vlastník výše uvedeného domu uzavřel s týmž nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor v téže budově, v nichž nájemce provozoval prodej rychlého občerstvení. V článku V. nájemní smlouvy na byt bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 5 900 Kč a zálohy na služby poskytované s nájmem bytu ve výši 2 686 Kč, tj. nájemné a zálohy na služby v celkové výši 8 586 Kč. Mezi služby zajišťované pronajímatelem však nebyly zahrnuty dodávky elektrické energie do předmětu nájmu. Tyto si byl nájemce povinen zajistit sám smlouvou s dodavatelem a za jejich dodávku a odběr platit přímo dodavateli elektrické energie. V čl. IV smlouvy o nájmu nebytových prostor byla sjednána úhrada za služby, přičemž tamtéž bylo výslovně uvedeno, že dodávku elektřiny pronajímatel nezajišťuje a souhlasí s tím, aby si nájemce na sebe přihlásil elektroměr. Nájemce smlouvu o dodávkách elektrické energie uzavřel a elektrickou energii rovněž v souvislosti s užíváním předmětu nájmu odebíral. Pronajímatel naopak pronajaté prostory neužíval a elektrickou energii neodebíral. I přes spory mezi pronajímatelem a Nájemcem zejména v důsledku dlouhodobého neplacení nájemného Nájemcem a jednání Nájemce vůči pronajímateli (kdy Nájemce mimo jiné pronajímatele fyzicky napadl a bylo s ním z toho důvodu zahájeno trestní stíhání) Nájemce pronajaté prostory nadále užíval (a elektrickou energii odebíral) a to i v období, za něž se žalobkyně domáhá náhrady škody po žalovaném. Nárok žalobkyně na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem lze dovodit pouze tehdy, kdy by žalovaný elektřinu skutečně odebíral. V dané věci však z předložených důkazů vyplývá, že k předmětné nemovitosti byl založen nájemní vztah, kdy nájemce měl dle smlouvy povinnost uzavřít smlouvy o dodávky energií. Souhlasí se žalobkyní, že nelze vycházet pouze z právního stavu, ale rozhoduje i stav faktický, který chtěl žalovaný navrženými důkazy vč. účastnické výpovědi žalovaného prokazovat. Konkrétně co se týče užívání předmětné nemovitosti nájemcem žalovaného. Za těchto okolností je osobou odpovědnou za neoprávněný odběr nájemce žalovaného, nikoliv sám žalovaný. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že vynaložila účelně vynaložené náklady na šetření neoprávněného odběru, když vynaložená částka je zcela zjevně nepřiměřená.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil z provedených důkazů (za každým dílčím skutkovým zjištěním je v závorce označen důkazní prostředek, z nějž soud takové zjištění učinil) následující skutečnosti.

4. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitého majetku: pozemku parc. [číslo] (součástí pozemku je stavba [adresa]), zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec] (nesporná tvrzení účastníků).

5. Dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva mezi žalovaným jakožto pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jakožto nájemcem k bytu [číslo] o dispozici 3+1 s příslušenstvím, o podlahové ploše 95 m2, ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa], na dobu určitou 5 let od [datum]. Žalovaný jako vlastník výše uvedeného domu uzavřel s týmž nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor v téže budově, v nichž nájemce provozoval prodej rychlého občerstvení. V článku V. nájemní smlouvy na byt bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 5 900 Kč a zálohy na služby poskytované s nájmem bytu ve výši 2 686 Kč, tj. nájemné a zálohy na služby v celkové výši 8 586 Kč. Mezi služby zajišťované pronajímatelem však nebyly zahrnuty dodávky elektrické energie do předmětu nájmu (smlouva o pronájmu vlastněného bytu ze dne [datum] a smlouva o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum]).

6. Žalovaný vyúčtoval Nájemci dluhy na nájemném za nájem nebytového prostoru ke dni [datum] ve výši [částka] s tím, že Nájemci pohrozil výpovědí nájemní smlouvy v případě, že nedojde k úhradě této částky do konce [měsíc] [rok] (vyúčtování spotřebované vody a dluhu na nájemném a poskytnutých službách dle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum]).

7. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouva o připojení odběrného místa elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo] (smlouva o připojení odběrného místa elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo] ze dne [datum]).

8. Žalovaný udělil dne [datum] plnou moc k uzavření smlouvy na dodávky elektřiny společnosti [právnická osoba] a čestné prohlásil, že původní zákazník zemřel nebo se odstěhoval neznámo kam (plná moc ze dne [datum]).

9. Nájemce při podání vysvětlení policejnímu orgánu vypověděl, že v době od [datum] do [datum] elektřinu skutečně v odběrném místě odebíral, nicméně k odběru bez platné smlouvy došlo pouze z důvodu, že o ukončení smlouvy provedené žalovaným bez jeho vědomí nevěděl. Podezření na spáchání přestupku tak bylo odloženo (odložení věci ze dne [datum]).

10. Odběrné místo [adresa žalovaného] bylo dne [datum] odpojeno z důvodu ukončení smlouvy na dodávky elektřiny se stavem vysoký tarif 22 418 kWh a nízký tarif 230 678 kWh. Při kontrole dne [datum] byl na odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. Stav elektroměru byl 22 931 kWh u vysokého tarifu a 232 424 kWh u nízkého tarifu (oznámení – neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] ze dne [datum], oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum], protokol o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a plná moc ze dne [datum]).

11. Celková výše škody způsobené neoprávněným odběrem odpovídala částce 13 185,57 Kč a dále byly vynaloženy náklady na zjištění neoprávněného odběru v částce 11 273,57 Kč (výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum] a čestné prohlášení ze dne [datum]).

12. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu s tím, že lhůta k plnění byla první výzvou stanovena na den [datum] (upomínka platby za neoprávněný odběr ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], předžalobní upomínka – výzva k úhradě ze dne [datum], detailní informace k zásilkám ze dne [datum], detail [anonymizováno] – zobrazení ze dne [datum], doručenka ze dne [datum], obálka na místo trvalého bydliště ze dne [datum], dodejka na místo trvalého bydliště ze dne [datum] a dodejka na adresu [adresa]).

13. Soud k návrhu žalobkyně neprovedl důkaz výslechem pracovníků dodavatelské společnosti jako svědků, DVD videozáznamem a fotografiemi z odběrného místa ze dne kontroly, ceníkem služeb společnosti provádějící kontrolu neoprávněného odběru a listinami dokládající úhradu nákladů společnosti provádějící kontrolu neoprávněného odběru, když odběr elektrické energie, když množství odebrané elektřiny a výši škody a nákladů spojených s jejím zjištěním má soud za prokázané již provedenými důkazy. Dále soud neprovedl důkaz rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudkem zdejšího trestního soudu sp. zn. [spisová značka], který dokládá, že došlo ze strany nájemce k trestnímu činu vůči žalovanému; připojenými spisy ve výše uvedeném trestním řízení, které dokládají, že žalobkyně uplatňovala v minulosti nároky z titulu neoprávněného odběru i přímo vůči Nájemci, když otázky existence sporu o neplatnost výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum], důvodu pro výpověď nájemní smlouvy (trestného činu vůči žalovanému) a existence neoprávněného odběru Nájemcem v minulosti jsou pro rozhodnutí v této věci bez právního významu. Bez právního významu je rovněž otázka navýšení záloh na služby spojené s nájmem a z toho důvodu tak nebyl proveden důkaz dodatkem na č. l. 28 spisu. Skutečnost, že Nájemce fakticky užíval v rozhodném období předmětnou nemovitost a odebíral elektřinu je již prokázána listinou„ odložení věci“ ze dne [datum] a nadbytečný je tak důkaz účastnickou výpovědí žalovaného. Provádění dalších důkazů je z těchto důvodu nadbytečné a bylo by v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

14. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

15. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitého majetku: pozemku parc. [číslo] (součástí pozemku je stavba [adresa]), zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec]. Dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva mezi žalovaným jakožto pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jakožto nájemcem k bytu [číslo] o dispozici 3+1 s příslušenstvím, o podlahové ploše 95 m2, ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa], na dobu určitou 5 let od [datum]. Žalovaný jako vlastník výše uvedeného domu uzavřel s týmž nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor v téže budově, v nichž nájemce provozoval prodej rychlého občerstvení. V článku V. nájemní smlouvy na byt bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 5 900 Kč a zálohy na služby poskytované s nájmem bytu ve výši 2 686 Kč, tj. nájemné a zálohy na služby v celkové výši 8 586 Kč. Mezi služby zajišťované pronajímatelem však nebyly zahrnuty dodávky elektrické energie do předmětu nájmu. Žalovaný vyúčtoval Nájemci dluhy na nájemném za nájem nebytového prostoru ke dni [datum] ve výši [částka] s tím, že Nájemci pohrozil výpovědí nájemní smlouvy v případě, že nedojde k úhradě této částky do konce [měsíc] [rok]. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouva o připojení odběrného místa elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo]. Žalovaný udělil dne [datum] plnou moc k uzavření smlouvy na dodávky elektřiny společnosti [právnická osoba] a čestné prohlásil, že původní zákazník zemřel nebo se odstěhoval neznámo kam. Nájemce při podání vysvětlení policejnímu orgánu vypověděl, že v době od [datum] do [datum] elektřinu skutečně v odběrném místě odebíral, nicméně k odběru bez platné smlouvy došlo pouze z důvodu, že o ukončení smlouvy provedené žalovaným bez jeho vědomí nevěděl. Podezření na spáchání přestupku tak bylo odloženo. Odběrné místo [adresa žalovaného] bylo dne [datum] odpojeno z důvodu ukončení smlouvy na dodávky elektřiny se stavem vysoký tarif 22 418 kWh a nízký tarif 230 678 kWh. Při kontrole dne [datum] byl na odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. Stav elektroměru byl 22 931 kWh u vysokého tarifu a 232 424 kWh u nízkého tarifu. Celková výše škody způsobené neoprávněným odběrem odpovídala částce 13 185,57 Kč a dále byly vynaloženy náklady na zjištění neoprávněného odběru v částce 11 273,57 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu s tím, že lhůta k plnění byla první výzvou stanovena na den [datum].

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce (aplikoval na zjištěný skutek následující pravidla chování) s tím, že žalobkyně se domáhá zaplacení škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny a náhrady účelných nákladů na zjištění toho neoprávněného odběru.

17. Základní práva a povinnosti stran v jejich vztahu, jenž byl založen smlouvou o dodávce elektřiny, jsou (kromě smluvního ujednání) upraveny zvláštním právním předpisem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální, a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, proto je třeba z tohoto zvláštního právního předpisu vycházet, a teprve, neobsahuje-li zvláštní právní úprava řešení určitých otázek, lze aplikovat předpis obecný (obdobně srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 916/2005 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2768/2004).

18. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je kromě jiného odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny (§ 51 odst. 1 písm. a/ zákona č. 458/2000 Sb. dále jen„ EZ“).

19. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 EZ).

20. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 EZ).

21. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny (§ 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., dále jen„ Vyhláška“).

25. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů (§ 17 odst. 5 Vyhlášky).

26. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr elektrické energie původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017).

27. V souladu s výše citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu se tak soud nejprve zabýval otázkou, zda je žalovaný osobou s natolik úzkou vazbou k odběrnému místu, aby mohlo být uzavřeno, že odpovídá za neoprávněný odběr elektřiny. Předně soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem nemovitosti, ve které docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie. Na základě nájemní smlouvy nemovitost užíval Nájemce, který měl dle nájemní smlouvy povinnost uzavřít smlouvu na dodávku elektřiny a tyto dodávky hradit. Nicméně dne [datum] žalovaný požádal o ukončení smlouvy mezi Nájemcem a dodavatelem elektřiny. Smlouva na dodávky elektřiny byla ukončena dne [datum]. Z postupu žalovaného je zřejmé, že jednal v úmyslu obnovit své plné právní panství nad nemovitostí a ukončit nájemní vztah s Nájemcem, což ostatně odpovídá i tvrzením žalovaného, který uváděl, že mezi ním a Nájemcem probíhal spor o neplatnost výpovědi nájemní smlouvy. Žalovaný tak vyslal jasný signál vůči dodavateli a žalobkyni, že má záměr se opětovně ujmout správy předmětné nemovitosti. Za těchto okolností je osobou s nejužším vztahem k předmětné nemovitosti žalovaný jakožto vlastník nemovitosti. Žalovaný tak vůči žalobkyni odpovídá za neoprávněný odběr elektřiny. Pokud elektřinu fakticky odebíral Nájemce je otázka vnitřního vztahu mezi žalovaným a Nájemcem, který žalobkyni jakožto třetí osobu pojmově nezavazuje. Soud zároveň zdůrazňuje, že odpovědnost za neoprávněný odběr je odpovědností objektivní (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1862/2018), soud se tak nezabýval otázkou zavinění žalovaného na vzniku škody.

28. Celková výše škody za odebranou elektřinu odpovídá částce 13 185,57 Kč (2 259 x 5, 58476 Kč/kWh = 12 615,96 Kč) včetně platby za stálý příkon ve výši 569,61 Kč Náklady nutně vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny činí celkem 11 273,57 Kč. V případě závazku z náhrady škody není doba splatnosti stanovena právním předpisem a nebyla-li ani dohodnuta, je dobou splatnosti náhrady škody první den po tom, kdy byl škůdce poškozeným o splnění požádán. Škůdce se dostává do prodlení zásadně tehdy, jestliže dluh nesplní v den následující po dni, kdy byl poškozeným o splnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.), a od toho dne může poškozený požadovat úroky z prodlení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1523/2004, ze dne 27. 7. 2005). Žalovaný byl vyzván k úhradě fakturou ze dne [datum] s tím, že splatnost byla stanovena dnem [datum]. Následujícím dnem po splatnosti došlo k prodlení žalovaného. Žalobkyně má tak nárok i na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. Co se týče argumentace žalovaného, že náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny jsou nepřiměřené výši zjištěné škody, tak k tomu soud uvádí, že nelze při zkoumání přiměřenosti a účelnosti nákladů vycházet z poměru nákladů vynaložených na zjištění a výší škody, když výše škody pojmově nemůže být známa předem před samotným šetřením, kdy jsou tyto náklady již vynaloženy. Náklady by tak musely být nepřiměřené či neúčelné bez dalšího, tedy bez ohledu na výši zjištěné škody. Takovou nepřiměřenost či neúčelnost soud v dané věci neshledal, když v případě zjišťování neoprávněného odběru energií se jedná o odbornou a náročnou činnost. Neúčelnost těchto nákladů nelze dovodit pouze ze skutečnosti, že by tuto činnost mohla vykonávat žalobkyně za pomoci vlastních zaměstnanců, když přímo energetický zákon s využitím externích služeb výslovně počítá a tyto náklady považuje za součást vzniklé škody (§ 51 odst. 3 EZ).

30. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 914,47 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 979 Kč, v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 435,47 Kč představující jednu třetinu z náhrady za 190 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za sepis žaloby, předžalobní výzvy, vyjádření k obraně žalovaného, přípravu na jednání a účast na jednání, tedy za pět úkonů po 100 Kč.

32. Skutečnost, že jde o spor o náhradu škody z neoprávněného odběru elektrické energie, sama o sobě nevylučuje závěr, že žaloba byla podána ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky na„ ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech“, což ostatně vyplývá z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, sp. zn. 17 Co 281/2016, zařazené k publikaci do sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR, shodně též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 1. 2019, č. j. 9 Co 10/2019-57.