33 C 510/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 44 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 234,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 44 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o nájmu bytu číslo v domě adresa stojícím na pozemku parc. číslo vše zapsáno na LV číslo katastrální území Krásné Březno (dále jen„ Byt“). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Po zániku nájemního vztahu žalovaná Byt neodevzdala. Žalovaná Byt nadále užívala v období od datum do datum bez právního důvodu. Žalovaná dluží na nájemném za měsíce měsíc, měsíc a měsíc rok částku 33 000 Kč (3x 11 000 Kč) a na bezdůvodném obohacení spočívajícím v užívání Bytu po dobu jednoho měsíce po skončení nájemního vztahu částku 11 000 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník Bytu.

4. Nájemní smlouvou ze dne datum (dále jen„ Smlouva“), uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou, bylo prokázáno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala přenechat žalované Byt a žalovaná se zavázal hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum.

5. Z předžalobní výzvy k zaplacení dlužného nájemného ze dne datum a podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní o zaplacení dlužné částky upomenuta.

6. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

7. Žalobkyně se jakožto vlastnice Bytu zavázala přenechat žalované Byt a žalovaná se zavázala hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na dobu určitou od datum do datum. Byt byl žalovanou užíván v měsíci měsíc rok, tedy po skončení nájemního vztahu. Měsíční výše nájemného za nájem Bytu činila 11 000 Kč. Žalovaná nezaplatila nájemné za měsíce měsíc, měsíc a měsíc rok v souhrnné výši 33 000 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

8. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2292 o. zák. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

15. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

16. Žalobkyně (pronajímatelka) se žalovanou (nájemkyní) uzavřely smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. o. z.), kterou žalobkyně žalované přenechala do dočasného užívání Byt a žalovaná se oproti tomu zavázala žalobkyni platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaná nesplnila svou povinnost odevzdat Byt (§ 2292 o. z.) ke dni skončení nájmu (datum). Žalobkyně má proto právo požadovat náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni (ochuzené) vydat (§ 2991 o. z.), což však v žalobkyní stanovené lhůtě neučinila. Žalovaná rovněž nehradila žalobkyni nájemné řádně a včas. Tímto se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 234,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 760 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 000 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 33 000 Kč (částka 11 000 Kč požadovaná z titulu bezdůvodného obohacení nebyla předmětem předžalobní výzvy) sestávající z částky 1 210 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 830 Kč ve výši 1 644,30 Kč.

18. Soud předžalobní výzvu ze dne datum nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu s vazbou na požadované nároky (jistina a úroky z prodlení). Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).