33 C 84/2018

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Blažeje a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhal určení práva na náhradu platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby a uložení povinnosti žalované tuto náhradu zaplatit žalobci, zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dané žalobci žalovanou dopisem ze dne [datum] doručeným žalobci dne [datum], zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dané žalobci žalovanou dopisem ze dne [datum] doručeným žalobci dne [datum]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná zrušila pracovní poměr žalobce okamžitě podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Důvodem pro takový postup žalované mělo být údajné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobce zvlášť hrubým způsobem, čehož se měl žalobce dopustit údajným opakovaným zneužitím vozidla zaměstnavatele, v údajně neoprávněných schůzkách žalobce s panem [jméno] [příjmení], zástupcem [právnická osoba] a. s., údajných rozporech jednání žalobce s jeho„ Čestným prohlášením“ o nepodjatosti a mlčenlivosti ze dne [datum] pod body d), e), f) a g) a podpůrně potom v poškození dobrého jména žalované v souvislosti s kauzou žalobce šetřenou [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ [příjmení]“) a medializovanou sdělovacími prostředky. Okamžité zrušení pracovního poměru (dále jen„ OZPP“) považuje žalobce za neplatné, protože žalobkyně vůči němu důvody pro OZPP: a) řádně důkazně neprokázala, b) nezohlednila námitky žalobce při osobním jednání mezi účastníky, jež OZPP bezprostředně předcházelo a c) důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu platné legislativy a ustálené judikatury ani neosvědčila. Důvodem pro OZPP je pouze porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobce zvlášť hrubým způsobem. Musí být při tom přihlíženo mj. také k osobě zaměstnance, k tomu jako doposud plnil své pracovní povinnosti, k míře zavinění, způsobům a intenzitě porušení daných povinností a dále k důsledkům takového porušení pro zaměstnavatele. OZPP musí být učiněno písemně a musí v něm být skutkově vymezen jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Žalovaná uvádí opakované zneužití vozidla žalobcem, aniž by to doložila, když sama konkrétně zmiňuje pouze jednu cestu. Ke změně místa schůzky s panem [příjmení] došlo na základě žádosti pana [příjmení], nikoliv z vůle žalobce. Tvrzení žalované, že se žalobce neoprávněně opakovaně scházel s panem [příjmení], není pravdivé. Ze smlouvy o dílo [číslo jednací] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] a. s. dne [datum] [rok] plyne oprávnění žalobce řešit technické záležitosti s panem [příjmení]. Schůzky s panem [příjmení] tak měly věcnou, místní a časovou souvislost s plněním pracovních povinností žalobce. Takové jednání žalobce nelze považovat za exces z plnění pracovněprávních povinností. Žalobce měl cestu na [stát. instituce] služebním vozidlem řádně schválenu. Další důvodem pro OZPP měla být skutečnost, že výše uvedeným jednání se žalobce měl dostat do rozporu s jeho„ Čestným prohlášením“ o nepodjatosti a mlčenlivosti ze dne [datum] pod body d), e), f) a g). Takové vágní a obecné konstatování v dané podobě není souladné s ustanovením § 60 zákoníku práce a samo o sobě nemůže obstát. Žalovaná ve vztahu k žalobci argumentuje činností [příjmení] a medializací případu, přestože ke dni OZPP nebylo trestní řízení vůči žalobci pravomocně skončeno. Žalobce byl ze strany žalované opakovaně odměňován za činnost v souvislosti s veřejnou zakázkou uvedenou výše. O řádném plnění pracovních povinností žalobcem tedy nemůže být pochyb. O řádném plnění pracovních povinností svědčí i navýšení osobního příplatku žalobci ke dni [datum] z částky [částka] na částku [částka], jakož i skutečnost, že žalobci nebylo až do OZPP vytčeno žádné porušení pracovněprávních povinností. Žalovaná při OZPP fakticky nepřihlédla k osobě žalobce, k dosavadnímu plnění jeho pracovních povinností, k míře zavinění, způsobům a intenzitě porušení daných povinností a dále k důsledkům takové porušení pro zaměstnavatele, když z OZPP takový skutkový popis a rozbor absentuje. Žalovaná nepochybně jednala v rozporu s § 61 odst. 1 zákoníku práce, když pouze informovala závodní výbor odborové organizace, místo toho, aby OZPP s odborovou organizací řádně projednala. K rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni [datum] žalobce odmítl, neboť se žádného protiprávního jednání nedopustil. Žalobce netrvá na to, aby jej žalovaná dále zaměstnávala. Daná zakázka byla na částku [částka] a nejedná se tak o zakázku vymezenou pokynem [anonymizována dvě slova]. Žalobce k tomu uvádí, že zakázky na servis jsou v kompetenci jiného oddělení a nemohl by je tak ani v budoucnu ovlivnit. Výběrové řízení nemá žalobce v kompetenci nijak ovlivnit, tudíž to nemůže být bráno jako útok na majetek zaměstnavatele. Výběrové řízení je vyhlašováno veřejně a může se tam přihlásit kdokoliv. Co se týče údajného zneužití vozidla, tak k tomu uvádí, že na těchto schůzkách byly řešeny pouze technické věci v kompetenci žalobce.

2. Žalovaná v obraně uvedla, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaná nabídla žalobci soudní smír, který však nebyl ze strany žalobce akceptován. Se žalobními tvrzeními uvedenými v žalobě, žalovaná nesouhlasí. Výpověď splňuje zákonné náležitosti. Skutková stránka věci není sice v právním jednání žalovaného detailně vymezena, nicméně žalovaná při popisu skutku vycházela z informací, které měla k dispozici. Nicméně do základu je skutek vymezen tak, že se jedná o útok na majetkové hodnoty žalované. Trestní řízení bylo medializováno a bylo tak poškozeno dobré jméno žalované. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná vystupovala z pozice zaměstnavatele vůči žalobci, jakožto civilnímu zaměstnanci žalované, neměla žalovaná přístup k informacím z probíhajícího trestního řízení. Co se týče porušení pracovní povinnosti, jakožto důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru, tak zásadní narušení důvěry mezi účastníky je dostatečně intenzivním důvodem pro tento postup. Vzhledem k pracovnímu zařazení žalobce jakožto [anonymizována dvě slova], mu byla svěřena důvěra a odpovědnost ve značném rozsahu. V trestním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byly obstarány odposlechy a byl proveden předstíraný převod. Žalovaná dále odkazuje na judikaturu, která útok na majetek zaměstnavatele (přímý nebo nepřímý) považuje za závažné porušení pracovních povinností. Zneužití dopravního prostředku zaměstnavatele není jediným důvodem pro ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Žalobce se rovněž dopustil porušení vnitřních předpisů zaměstnavatele (žalované). Žalovaná odkazuje na § 301 písm. c) zákoníku práce, který stanovuje povinnost zaměstnance při výkonu práce dodržovat právní předpisy upravující tuto práci včetně vnitřních předpisů zaměstnavatele. Žalovaná v tomto směru odkazuje na článek 8 pokynu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a dále pak na usnesení vlády [číslo] sbírky etického kodexu, konkrétně na článek 4 – upravující nestrannost, článek 6 – upravující střed zájmů, článek 7 – upravující korupční jednání, kde zaměstnanci nesmí přijímat dary a jiná zvýhodnění v souvislosti s výkonem práce. Žalovaná upozorňuje na to, že žalobce požadoval dary od pana [příjmení] v souvislosti s výkonem práce, toto vyplývá z trestního spisu [spisová značka]. Dále pak článek 8 – upravující hospodárné nakládání s prostředky zaměstnavatele. Dále pak článek 8 odstavec 3 pokynu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] – upravující použití dopravních prostředků v rámci interního pracovního řádu. Tento předpis zakazuje použití dopravního prostředku pro osobní účely, a dále pak opouštět pracoviště z osobních důvodů. Jak vyplývá z výše uvedeného trestního spisu žalobce se s panem [příjmení] scházel nikoliv v zájmu zaměstnavatele, ale z osobních důvodů. Tím došlo k porušení § 301 písm. b), d) zákoníku práce, kdy žalobce vyřizoval osobní záležitosti v pracovní době a dopustil se útoku na majetek žalované. Vzhledem k ohrožení dobrého jména žalované, musela žalovaná jednat rychle. Odbory se k postupu žalované vyjádřily. Dále odkazuje na článek 4 závazného pokynu [anonymizována dvě slova] [číslo] upravující používání služebních vozidel, který stanovuje absolutní zákaz používání služebních vozidel k soukromým účelům. S těmito vnitřními předpisy byl žalobce seznámen, což žalovaná dokládá výpisem z interní evidence, který předkládá soudu krátkou cestou. Dále uvádí, že k jednání s panem [příjmení] nedocházelo pouze v kanceláři [právnická osoba] [anonymizováno], jak uvádí žalobce, ale ke schůzkám docházelo již přede dnem [datum], konkrétně dne [datum] v [čas] na [místo] [anonymizováno] [část obce] v ulici [ulice] (jak plyne z trestního spisu). Na těchto schůzkách neřešili pracovní věci, ale soukromé záležitosti. Vzhledem ke ztrátě důvěry nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnávala. Právní jednání žalované mělo zákonné náležitosti a bylo natolik určité, jak bylo s ohledem na okolnosti případu objektivně možné. Skutečnost, že žalovaná neměla přístup k informacím z probíhajícího trestního řízení, nelze klást k tíži žalované. Nelze si představit jiný postup, než že při důvodném podezření na trestný čin zaměstnance vůči zaměstnavateli dojde k ukončení pracovního poměru. Žalobce byl zadržen při předání hotovosti ve výši [částka] s tím, že se údajně mělo jednat o inkaso smluvní pokuty dle slov žalobce. Dále uvádí, že výpis z interní evidence žalované dokládá k prokázání seznámení s předpisem [číslo]. Ohledně údajné smluvní pokuty uvádí, že žalobce nebyl oprávněn přebírat hotovost. Co se týče zneužití vozidla, nejednalo se o ojedinělý případ. K dalšímu zneužití došlo např. [datum]. K tomu dokládá krátkou cestou výpis z knihy jízd. Žalobce měl na starosti pouze technické otázky při realizaci zakázky a neměl na starosti řešení smluvních záležitostí, např. otázka smluvní pokuty, nebo předávání pokynů zhotoviteli. Žalobce přitom dával pokyny zhotoviteli v rozporu se zájmy zaměstnavatele např. v tom směru, aby došlo k ukončení řádného vedení stavebního deníku. Dále doplňuje, že žalobce byl zaměstnancem [stát. instituce] a jako takový měl zpřísněný rozsah svých povinností (viz § 303 odst. 2 zákoníku práce). V jeho jednání lze spatřit porušení povinností dle písm. a), c) a d) tohoto ustanovení. Z trestního spisu z výpovědi pana [příjmení] vyplývá, že mělo dojít i k nepřímého útoku na majetek žalované, kdy bylo řečeno [právnická osoba] [anonymizováno], že pokud nebude souhlasit s podmínkami žalobce, nebude na dále oslovována k účasti na výběrových řízení. Tímto postupem by mohlo dojít k omezení okruhu zájemců o účast na výběrových řízení, což by v konečném důsledku mohlo vést k vysoutěžení vyšších cen za dodávky služeb. Žalovaná nezpochybňuje, že za svou pracovní činnost byl žalobce řádně odměňován, ale vzhledem k narušení důvěry díky jednání žalobce, nelze mít za to, že řádné plnění povinností v minulosti by ospravedlňovalo takto zásadní narušení důvěry v důsledku jednání žalobce. Žalobce měl v kompetenci vyčíslit smluvní pokutu a zaslat výzvu zhotoviteli, ale neměl v kompetenci samostatně jednat o snížení smluvní pokuty nebo o jejím inkasu. Dále odkazuje ohledně postupu při veřejných zakázkách na pokyn [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok], který upravuje postup při zadávání veřejných zakázek následovně: zakázky do 50 000 Kč lze řešit přímou výzvou konkrétnímu zhotoviteli a zakázky od 50 000 Kč do 100 000 Kč lze řešit oslovením alespoň tří zájemců. Investiční referent má tak možnost ovlivnit výsledek veřejných zakázek do 100 000 Kč. Schůzka žalobce s panem [příjmení] měla sice pracovní část, kde se řešily technické záležitosti při realizaci zakázky, nicméně jednání pokračovalo a řešily se i soukromé věci, konkrétně předání financí a z odposlechů jednoznačně plyne, že žalobce si byl vědom, čeho se dopouští. Žalobce sice již nemohl ovlivnit již vysoutěženou zakázku, ale další zakázky např. na servis žalobcem ovlivněny být mohly. Důvodem pro OZPP žalobce skutečně bylo i trestní stíhání ve výše uvedené věci, kdy žalovaná respektovala zásadu presumpce neviny, a proto zdůraznila jako zvlášť hrubé porušení pracovněprávních povinností právě neoprávněné použití služebního vozidla, nicméně jako závadné jednání byla zmíněna i schůzka se zástupcem [právnická osoba], kterou žalobce neměl schválenu. Nejkratší cesta na [stát. instituce] rozhodně nevede přes čerpací stanici v [část obce].

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do nároku na určení práva na náhradu platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby a uložení povinnosti žalované tuto náhradu zaplatit žalobci.

4. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku).

5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

6. Žalobce byl od [datum] na základě Dohody o změně pracovního poměru zařazen na funkci [anonymizována dvě slova] na skupině stavebního odboru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizováno] (nesporná tvrzení účastníků, dohoda o změně pracovního poměru ze dne [datum], popis pracovního místa ze dne [datum] a popis pracovního místa ze dne [datum]).

7. S účinností od [datum] byl žalobci přiznán osobní příplatek ve výši [částka] (platový výměr ze dne [datum]).

8. S účinností od [datum] byl žalobci přiznán osobní příplatek ve výši [částka] (platový výměr ze dne [datum]).

9. Žalobce obdržel k platu za [měsíc] [rok] odměnu ve výši [částka] (výplatní páska za [měsíc] [rok]).

10. Žalobce obdržel k platu za [měsíc] [rok] odměnu ve výši [částka] (výplatní páska za [měsíc] [rok]).

11. Žalobce obdržel k platu za [měsíc] [rok] odměnu ve výši [částka] (výplatní páska za [měsíc] [rok]).

12. Žalobce obdržel k platu za [měsíc] [rok] odměnu ve výši [částka] (výplatní páska za [měsíc] [rok]).

13. Dne [datum] bylo žalobci předáno OZPP ze dne [datum] (nesporná tvrzení účastníků a okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]).

14. OZPP bylo odůvodněno porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobce zvlášť hrubým způsobem, čehož se měl žalobce dopustit opakovaným zneužitím vozidla zaměstnavatele, neoprávněnými schůzkami žalobce s panem [jméno] [příjmení], zástupcem [právnická osoba] [anonymizováno] v období od [měsíc] [rok] do [datum], jednáním žalobce v rozporu s jeho„ Čestným prohlášením“ o nepodjatosti a mlčenlivosti ze dne [datum] pod body d) povinnost oznámit zadavateli okolnosti zakládající důvod podjatosti, e) povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných při výkonu funkce, f) povinnost informovat o zjištění korupčního jednání a g) dodržování zásady transparentnosti s cílem dosažení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti při vynakládání finančních prostředků a podpůrně potom v poškození dobrého jména žalované v souvislosti s kauzou žalobce šetřenou [příjmení] a medializovanou sdělovacími prostředky (okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]).

15. Účastníci netrvají na tom, aby byl žalobce u žalované nadále zaměstnán (nesporná tvrzení účastníků).

16. Žalobce byl oprávněn v rámci zakázek„ [anonymizováno 6 slov]“ jednat ve věcech technických (smlouva o dílo na č. l. 19-27 spisu, technická specifikace výtahu na č. l. 28, 29 spisu, smlouva o dílo ze dne [datum] na č. l. 30-38 spisu, technická specifikace výtahu na č. l. 39-42 spisu a přípis ze dne [datum] na č. l. 82 spisu).

17. Žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] shledán vinným, že jako občanský zaměstnanec [stát. instituce] [anonymizováno 7 slov] [stát. instituce] v rámci veřejné zakázky podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s názvem„ [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“, jejímž zadavatelem bylo [stát. instituce] a dodavatelem byla [právnická osoba], a. s., se sídlem [adresa], [IČO], prostřednictvím pobočky v [obec] (dále jen„ zakázka“), v úmyslu obohatit se: 18. a) opakovaně od [měsíc] [rok] do [rok] [rok] jednak osobně v restauraci„ [název] [anonymizováno]“ v [obec], ulici [ulice] [číslo] jednak telefonicky požadoval po obchodním zástupci [právnická osoba], a. s., [jméno] [příjmení], [datum narození], částku ve výši cca [částka] jako odměnu za to, že [právnická osoba], a. s., získala zakázku, přičemž požadovaná částka mu měla být poskytnuta tak, že by [právnická osoba], [anonymizováno], uhradila faktury za nákup nářadí pro jeho osobní potřebu; 19. b) v přesně nezjištěné době začátkem [měsíc] [rok] telefonicky kontaktoval obchodního zástupce [právnická osoba], [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [datum narození], se kterým se následně sešel na [místo] [anonymizována čtyři slova] ulici [číslo] v [obec], kde za to, že [právnická osoba], [anonymizováno], získala zakázku, navýšil původně žádanou částku [částka] o [částka] s odůvodněním, že kromě nářadí potřebuje i peníze na porouchaný mrazák, současně [jméno] [příjmení] sdělil, že pokud mu peníze poskytne, tak pro [právnická osoba], [anonymizováno], zajistí snížení smluvní pokuty za nedodržení termínu předání zakázky; 20. c) dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hodin u [místo] [anonymizována čtyři slova] ulici [číslo] v [obec] sdělil obchodnímu zástupci [právnická osoba], [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [datum narození], že zakázka byla v [obec] již minulý týden předána, ale že při předávání zakázky zjistil, že rozsah prací neodpovídá zadání, a [jméno] [příjmení] pohrozil, že pokud do [datum] neobdrží požadovanou částku [částka], kterou na stejném místě žádal v přesně nezjištěné době začátkem [měsíc] [rok], tak zajistí zkrácení finančního plnění ze strany zadavatele v neprospěch [právnická osoba], [anonymizováno], a že v případě dalších veřejných zakázek nebude [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov] oslovena; a 21. d) dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hodin se po předchozí domluvě sešel na [místo] [anonymizována čtyři slova] ulici [číslo] v [obec] s obchodním zástupcem [právnická osoba], a. s., [jméno] [příjmení], [datum narození], kde po něm požadoval peníze, o které si v souvislosti se zakázkou řekl již dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin, přičemž částku snížil z [částka] na [částka] s odůvodněním, že peníze na porouchaný mrazák již neřešil, a následně od [jméno] [příjmení] v rámci předstíraného převodu podle § 158c odst. 1 písm. d), odst. 2 trestního řádu převzal částku [částka], 22. tedy sub a) až d) jednak pokračujícím jednáním v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe žádal úplatek, jednak dílem jiného pohrůžkou jiné těžké újmy nutil, aby něco konal, čímž spáchal sub a) až d) jednak pokračující přečin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2 trestního zákoníku, jednak dílem přečin vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

23. Trestní stíhání žalobce bylo medializováno (článek [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], článek [anonymizováno] ze dne [datum], článek [webová adresa] ze dne [datum], článek [anonymizováno] ze dne [datum], článek [anonymizováno] ze dne [datum], článek [webová adresa] ze dne [datum] a článek [webová adresa] ze dne [datum]).

24. Žalobce ke schůzkám s panem [příjmení] používal služební vozidlo (kniha provozu na č. l. 43, 44 a 96).

25. Žalovaná informovala dne [datum] závodní výbor odborové organizace o záměru rozvázat pracovním poměr se žalobcem [příjmení] (stanovisko odborové organizace ze dne [datum] na č. l. 115 spisu).

26. Podle závazného pokynu [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] o služebních dopravních prostředcích mají pracovníci žalované povinnost používat služební vozidlo pouze za účelem plnění služebních a pracovních úkolů, a to po předchozím písemném schválení zmocněného vedoucího pracovníka (čl. 8 závazného pokynu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] o služebních dopravních prostředcích).

27. Podle pokynu [anonymizováno] [stát. instituce] ze dne [datum], kterým se vydává pracovní řád, mají zaměstnanci žalované zejména zakázáno: používat k soukromým účelům dopravní prostředky zaměstnavatele a opouštět v pracovní době pracoviště bez souhlasu příslušného vedoucího. Zaměstnanci žalované mají dále povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání, a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám (čl. 8 pokynu [anonymizováno] [stát. instituce] ze dne [datum], kterým se vydává pracovní řád).

28. Žalobce byl se závazným pokynem [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] o služebních dopravních prostředcích a s pracovním řádem žalované seznámen (výpis z databáze eSIAŘ na č. l. 113 a 114).

29. Soud neprovedl další účastníky navržené důkazy (zejména výslech účastníků a důkaz trestním spisem ve věci [spisová značka]) pro nadbytečnost s ohledem na skutečnost, že na základě dosud provedených důkazů byl skutkový stav zjištěn bez důvodných pochybností v rozsahu, který umožnil soudu posoudit žalovanou vytýkané jednání žalobce, a tedy i rozhodnout ve věci samé. Za těchto okolností by další dokazování bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

30. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

31. Žalobce byl od [datum] na základě Dohody o změně pracovního poměru zařazen na funkci [anonymizováno 9 slov] [stát. instituce] [anonymizováno]. S účinností od [datum] byl žalobci přiznán osobní příplatek ve výši [částka]. S účinností od [datum] byl žalobci přiznán osobní příplatek ve výši [částka]. Žalobce obdržel k platu za [měsíc] [rok] odměnu ve výši [částka], k platu za [měsíc] [rok] odměnu ve výši [částka], k platu za [měsíc] [rok] odměnu ve výši [částka] a k platu za [měsíc] [rok] odměnu ve výši [částka]. Dne [datum] bylo žalobci předáno OZPP ze dne [datum] OZPP bylo odůvodněno porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobce zvlášť hrubým způsobem, čehož se měl žalobce dopustit opakovaným zneužitím vozidla zaměstnavatele, neoprávněnými schůzkami žalobce s panem [jméno] [příjmení], zástupcem [právnická osoba] [anonymizováno] v období od [měsíc] [rok] do [datum], jednáním žalobce v rozporu s jeho„ Čestným prohlášením“ o nepodjatosti a mlčenlivosti ze dne [datum] pod body d) povinnost oznámit zadavateli okolnosti zakládající důvod podjatosti, e) povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných při výkonu funkce, f) povinnost informovat o zjištění korupčního jednání a g) dodržování zásady transparentnosti s cílem dosažení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti při vynakládání finančních prostředků a podpůrně potom v poškození dobrého jména žalované v souvislosti s kauzou žalobce šetřenou [příjmení] a medializovanou sdělovacími prostředky. Účastníci netrvají na tom, aby byl žalobce u žalované nadále zaměstnán. Žalobce byl oprávněn v rámci zakázek„ [anonymizováno 6 slov]“ jednat ve věcech technických. Žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] shledán vinným, že jako [zaměstnanec] [anonymizováno] [stát. instituce] ve funkci [anonymizováno 5 slov] [stát. instituce] v rámci veřejné zakázky podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s názvem„ [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno 5 slov]“, jejímž zadavatelem bylo [stát. instituce] a dodavatelem byla [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO], prostřednictvím pobočky v [obec] (dále jen„ zakázka“), v úmyslu obohatit se: a) opakovaně od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] jednak osobně v restauraci„ [název] [anonymizováno]“ v [obec], ulici [ulice] [číslo] jednak telefonicky požadoval po obchodním zástupci [právnická osoba], [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [datum narození], částku ve výši cca [částka] jako odměnu za to, že [právnická osoba], [anonymizováno], získala zakázku, přičemž požadovaná částka mu měla být poskytnuta tak, že by [právnická osoba], [anonymizováno], uhradila faktury za nákup nářadí pro jeho osobní potřebu; b) v přesně nezjištěné době začátkem [měsíc] [rok] telefonicky kontaktoval obchodního zástupce [právnická osoba], [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [datum narození], se kterým se následně sešel na [místo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec], kde za to, že [právnická osoba], [anonymizováno], získala zakázku, navýšil původně žádanou částku [částka] o [částka] s odůvodněním, že kromě nářadí potřebuje i peníze na porouchaný mrazák, současně [jméno] [příjmení] sdělil, že pokud mu peníze poskytne, tak pro [právnická osoba], [anonymizováno], zajistí snížení smluvní pokuty za nedodržení termínu předání zakázky; c) dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hodin u [místo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec] sdělil obchodnímu zástupci [právnická osoba], [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [datum narození], že zakázka byla v [obec] již minulý týden předána, ale že při předávání zakázky zjistil, že rozsah prací neodpovídá zadání, a [jméno] [příjmení] pohrozil, že pokud do [datum] neobdrží požadovanou částku [částka], kterou na stejném místě žádal v přesně nezjištěné době začátkem [měsíc] [rok], tak zajistí zkrácení finančního plnění ze strany zadavatele v neprospěch [právnická osoba], [anonymizováno], a že v případě dalších veřejných zakázek nebude [právnická osoba], [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] oslovena; a d) dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hodin se po předchozí domluvě sešel na [místo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec] s obchodním zástupcem [právnická osoba], a. s., [jméno] [příjmení], [datum narození], kde po něm požadoval peníze, o které si v souvislosti se zakázkou řekl již dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin, přičemž částku snížil z [částka] na [částka] s odůvodněním, že peníze na porouchaný mrazák již neřešil, a následně od [jméno] [příjmení] v rámci předstíraného převodu podle § 158c odst. 1 písm. d), odst. 2 trestního řádu převzal částku [částka], tedy sub a) až d) jednak pokračujícím jednáním v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe žádal úplatek, jednak dílem jiného pohrůžkou jiné těžké újmy nutil, aby něco konal, čímž spáchal sub a) až d) jednak pokračující přečin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2 trestního zákoníku, jednak dílem přečin vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku Trestní stíhání žalobce bylo medializováno. Žalobce ke schůzkám s panem [příjmení] používal služební vozidlo. Žalovaná informovala dne [datum] závodní výbor odborové organizace o záměru rozvázat pracovním poměr se žalobcem [příjmení]. Podle závazného pokynu [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] o služebních dopravních prostředcích mají pracovníci žalované povinnost používat služební vozidlo pouze za účelem plnění služebních a pracovních úkolů, a to po předchozím písemném schválení zmocněného vedoucího pracovníka. Podle pokynu [anonymizováno] [stát. instituce] ze dne [datum], kterým se vydává pracovní řád, mají zaměstnanci žalované zejména zakázáno: používat k soukromým účelům dopravní prostředky zaměstnavatele a opouštět v pracovní době pracoviště bez souhlasu příslušného vedoucího. Zaměstnanci žalované mají dále povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání, a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám. Žalobce byl se závazným pokynem [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] o služebních dopravních prostředcích a s pracovním řádem žalované seznámen.

32. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

33. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“) požaduje-li zákon, aby právní jednání bylo s příslušným orgánem pouze projednáno, není možné právní jednání prohlásit za neplatné jen z toho důvodu, že k tomuto projednání nedošlo.

34. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

35. Podle § 58 odst. 1 zák. práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

36. Podle § 60 zák. práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

37. Podle § 61 odst. 1 zák. práce výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.

38. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

39. Podle § 301 zák. práce jsou zaměstnanci povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci; b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly; c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni; d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

40. Podle § 303 odst. 1 písm. b) bod 1. zák. práce zaměstnanci [stát. instituce] mají zvýšené povinnosti uvedené v odstavci 2.

41. Podle § 303 odst. 2 zák. práce zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování; b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů a d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.

42. Předně soud konstatuje, že žaloba je včasná (§ 72 zák. práce).

43. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2008 sp. zn. 21 Cdo 2542/2007 plyne, že zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet při posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň (respektive novou terminologii porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, dále jen„ pracovní kázeň“) méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy„ méně závažné porušení“,„ závažné porušení“ a„ porušení zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně (respektive novou terminologií porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci). Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval.

44. Hodnocení stupně intenzity porušení povinnosti žalobce vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a hledisek pro vymezení relativně neurčité hypotézy právní normy obsažené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce není jen aritmetickým průměrem všech v konkrétním případě zvažovaných hledisek, že k některým hlediskům je třeba přistupovat se zvýšenou pozorností tak, aby byla vystižena typová i speciální charakteristika porušení právních povinností v konkrétní věci, a že jsou-li některá hlediska pro posouzení intenzity porušení pracovní povinnosti v konkrétní věci významnější (závažnější, důležitější), soud jim logicky přikládá také větší význam (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2973/2018).

45. Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy obsažené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011).

46. Zásadním důvodem pro OZPP bylo korupční jednání žalobce, pro které byl žalobce pravomocně odsouzen trestním soudem (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] v době kolem [údaj o čase] hodin se po předchozí domluvě sešel na [místo] [anonymizována čtyři slova] ulici [číslo] v [obec] s obchodním zástupcem [právnická osoba], [anonymizováno], [jméno] [příjmení], kde po něm požadoval úplatek za obstarání věci obecného zájmu (ovlivnění veřejné zakázky). Skutečnost, zda k takovému jednání bylo použito služební vozidlo, je v tomto kontextu z pohledu soudu již podružná. Stejně tak je bez právního významu, zda jízda služebním vozidlem byla nadřízenými žalobce schválena. Takové jednání zaměstnance porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobce zvlášť hrubým způsobem (§ 55 odst. 1 písm. b) zák. práce), když žalobce porušil obecnou povinnost zaměstnance podle § 301 zák. práce dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni; d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že žalobce s ohledem na svou pracovní pozici u žalované měl rovněž zvýšené povinnosti, zejména a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování; b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů a d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného (§ 303 odst. 1 písm. b) bod 1., odst. 2 zák. práce). Konečně byly tyto rozšířené povinnosti žalobci ještě zdůrazněny interními předpisy žalované, se kterými byl žalobce seznámen (závazný pokyn [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] o služebních dopravních prostředcích a s pracovní řád žalované). Jednání žalobce bylo rovněž způsobilé poškodit důvěry požívanou žalovanou v očích veřejnosti, jakož i způsobit nepřímou majetkovou újmu tím, že poškození obrazu žalované jakožto veřejného orgánu postupujícího v souladu s principy nestrannosti a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek by odrazovalo uchazeče od účasti na výběrových řízeních, což by v konečném důsledku mohlo vést k vyšším nabídkovým cenám. Skutečnost, zda měl žalobce reálnou možnost ovlivnit veřejné zakázky, je bez právního významu. Rozhodující je, že snažil vzbudit dojem vůči pana [příjmení], že takovou kompetenci má. Pochybení žalobce by natolik závažné (jednání žalobce naplnilo skutkové podstaty výše uvedených trestných činů), že jeho dosavadní pracovní výsledky jsou z pohledu soudu pro posouzení intenzity porušení jeho pracovněprávních povinností bez právního významu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2973/2018). Rovněž se žalobce mýlí, pokud se domnívá, že je povinností zaměstnavatele provést komplexní hodnocení osoby žalobce a své úvahy zahrnout do odůvodnění OZPP. Takovou povinnost nelze dovodit ani ze zákoníku práce ani z judikatury. Komplexní posouzení provádí až soud v rámci řízení o neplatnost OZPP. Soud se rovněž neztotožnil s argumentací žalobce, že vymezení důvodů pro OZPP je neurčité, když výkladem právního jednání žalované lze jasně identifikovat závadné jednání, které je žalovanou žalobci vytýkáno (§ 60 zák. práce). Konkrétně se jednalo o schůzky s panem [příjmení] v době od [měsíc] [rok] do [datum]. Byť žalovaná vedena snahou respektovat zásadu presumpce neviny neuvedla, že došlo k předání úplatku, přesně popsala následky takového jednání pro žalovanou (zejména poškození dobrého jména v očích veřejnosti) a odkázala na vyšetřování žalované vedené [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Mezi účastníky tak nemohl být pochyb, jaké jednání je žalobci žalovanou vytýkáno. Pochybnosti v tomto směru neměl ani soud. OZPP bylo žalobci doručeno ze strany žalované v zákonné lhůtě 2 měsíců od okamžiku, kdy se o jednání žalobce dozvěděla (k tomu nedošlo dřív než [datum]) dle § 58 odst. 1 zák. práce. Povinnost OZ předem projednat s odborovou organizací má pouze pořádkový význam a nesplnění této povinnost samo o sobě nezakládá neplatnost OZPP (§ 61 odst. 1 ve vztahu k § 19 odst. 2 zák. práce). Skutečnost, že žalovaná nabídla žalobci smírné řešení věci, nelze chápat jako uznání v žalobě uplatněného nároku, ale jako snahu ukončit spor soudním smírem. Tvrzení žalobce, že schůzky s žalobcem měly místní, časovou a zejména věcnou souvislost s výkonem práce, je absurdní, když žádost žalobce o úplatek byla zcela zjevným a zásadním excesem z plnění pracovních povinností.

47. Po žalované nelze s ohledem na intenzitu porušení pracovněprávních povinností ze strany žalobce spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnával alespoň po dobu výpovědní doby. Soud proto žalobu na neplatnost OZPP jako nedůvodnou zamítl (bod II. výroku).

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum], příprava na jednání, účast na jednání přesahujícím 2 hodiny konaném dne [datum] a účast na jednání konaném dne [datum]).