33 C 85/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 750 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v částce 7 046,50 Kč a úroku ve výši 24,87 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 720,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 750 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce číslo. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 18 000 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 10 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 3 750 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Ohledně kontroly úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že se právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy dotazoval žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Informace od žalovaného právní předchůdce žalobkyně ověřoval oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zjištěné informace přepsal do Zákaznické karty. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne datum zápůjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 000 Kč (z toho úrok ve výši 2 000 Kč) v 60 týdenních splátkách po 300 Kč.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek ze dne datum soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

5. Žalovanému bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, informace o zpracování osobních údajů ze dne datum a podacího lístku ze dne datum).

6. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované pohledávky do datum (z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podacího lístku ze dne datum).

7. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v této listině uvedl celkový měsíční příjem ve výši částka a měsíční výdaje v souhrnné výši částka.

8. Z výplatních pásek na č. l. 24, 25 spisu a pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že průměrná čistá mzda žalovaného dosáhla za měsíce měsíc rok až měsíc rok výše částka měsíčně.

9. Z výpisu z účtu na č. l. 27-28 soud zjistil, že měsíční výdaje žalovaného na bydlení činily částka.

10. Z torza nájemní smlouvy ze dne datum soud žádné zjištění nečinil, když výše strana smlouvy s výší nájemného doložena nebyla.

11. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

12. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne datum zápůjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 000 Kč (z toho úrok ve výši 2 000 Kč) v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované pohledávky do datum. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl celkový měsíční příjem ve výši částka a měsíční výdaje v souhrnné výši částka. Průměrná čistá mzda žalovaného dle výplatních pásek dosáhla za měsíce měsíc rok až měsíc rok výše částka měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného na bydlení činily částka. Majetkové poměry žalovanému umožnovaly splácet poskytnutou zápůjčku.

13. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

14. Podle § číslo o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 o. z). Vztah mezi účastníky posoudil jako vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. o. z.). Zapůjčitelem (právním předchůdcem žalobkyně) byla přenechána vydlužiteli (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 10 000 Kč), čemuž souvztažně odpovídá povinnost vydlužitele (žalovaného) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu. Při zápůjčce byly účastníky ujednány úroky a poplatky v souhrnné výši 8 000 Kč (§ 2392 o. z.). Žalovaný je v prodlení s uhrazením částky 10 000 Kč (§ 1968 o. z.). V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.).

20. Soud dospěl k závěru, že úrok byl sjednán fixní částkou ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně nemůže proto požadovat úrok nad rámec sjednané souhrnné fixní částky.

21. Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku posoudil soud dle obsahu jako ujednání o úplatě sjednané fixní částkou, rozhodl o zamítnutí žaloby co do úroku v částce 7 046,50 Kč a úroku ve výši 24,87 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení (bod I. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na zaplacení souhrnného poplatku a jistiny s úrokem z prodlení tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 13 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení žalobě vyhověl (bod II. výroku).

22. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavní soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobkyni přiznána částka 17 297,95 Kč. Co do částky 8 920,27 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 720,64 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 750 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

23. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).