34 C 10/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 11 925 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částka se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s registrační značkou SPZ, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období sestávajícího ze základu příspěvku částka (125 dní x denní sazba částka) splatného dne datum a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši částka. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač soudem vyzván.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listin soud zjistil, že v období od datum do datum byl žalovaný vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značky SPZ, přičemž vozidlo bylo vedeno v registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne datum k úhradě zákonného příspěvku za uvedené období ve výši částka ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši částka. Výzva byla žalovanému doručena dne datum. Dne datum zaslal žalovanému předžalobní upomínku právní zástupce žalobkyně.

5. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl vlastníkem nebo provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil.

6. Dle § 1 odst. 2 dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do datum (dále jen „ZPOPV“) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

7. Dle § 3 odst. 2 ZPOPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

8. Dle § 4 odst. 1 ZPOPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit právnická osoba příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 tohoto ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 tohoto ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit právnická osoba náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 tohoto ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odst. 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady právnická osoba podle odstavce 4 zaniká, pokud Jméno žalobkyně do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Jméno žalobkyně prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odst. 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů právnická osoba, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti právnická osoba uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů právnická osoba u soudu.

9. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví denní sazbu příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel, a to v § 2 odst. 1 písm. l) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně ve výši částka. Ustanovení § 2a této vyhlášky stanoví výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na částka.

10. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prochází dle údajů o registraci vozidel evidencí jako vlastník výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalovaný opak neprokázal. Za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti, je tak žalovaný jako vlastník vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se určí vynásobením příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví shora uvedená vyhláška. V daném případě se jedná o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, s denní sazbou částka. Počet dní bez pojištění činí za období datum do datum celkem hodnota dnů, základ příspěvku tedy činí částka. Výzva k úhradě zákonného příspěvku, za níž žalobkyně v souladu s vyhláškou uplatnila nárok na náklady spojené s vymáháním ve výši částka, byla žalovanému zaslána a příspěvek se stal splatný dne datum. Následující den po splatnosti příspěvku se žalovaný dostal do prodlení a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ze zákonného příspěvku. Soud přiznal úrok z prodlení až od datum, tak jak požadovala žalobkyně.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.

13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.