34 C 125/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 28 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku , částka, , a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Uvedl, že na základě ústní dohody poskytl v červenci , Anonymizováno, žalované částku ve výši , částka, za účelem úhrady poplatků za byt a pohřeb sestry. Žalovaná měla zápůjčku vrátit do jednoho roku v nepravidelných splátkách. Žalovaná od července , Anonymizováno, do , datum, uhradila částku , částka, . Dne , datum, žalovaná podepsala „Uznání dluhu a dohodu o splátkách dluhu“ na částku , částka, , kterou se zavázala k úhradě měsíčních splátek ve výši , částka, . Smluvní strany si ujednaly, že v případě prodlení s úhradou, byť jediné měsíční splátky, delší než 3 dny, ztrácí žalovaná výhodu splátek a zbývající část pohledávky se stává splatnou ihned a žalovaná je povinna neprodleně uhradit celou zbývající část pohledávky na účet žalobce. Po podpisu uvedené dohody žalovaná uhradila dne , datum, částku , částka, . Žalovaná neuhradila splátku za listopad a prosinec , Anonymizováno, . Žalobce dne , datum, vyzval žalovanou k uhrazení dluhu ve výši , částka, , avšak žalovaná na výzvu nereagovala. Následně uhradila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, .

2. K výzvě soudu žalobce doplnil, že mezi účastníky byla v listině Uznání dluhu a dohody o splácení dluhu sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení, s některou ze splátek. Od , datum, se žalovaná dostala do prodlení s úhradou, a proto žalobce požaduje i smluvní pokutu, která za období od , datum, do , datum, činí částku , částka, .

3. Žalovaná nepopřela, že by si peníze od žalobce půjčila, nepamatovala si její výši. Uvedla, že Uznání dluhu podepsala, ale v době podpisu neměla brýle, takže neví, co podepsala. Listinu podepsala za podmínky, že dostane velký důchod. S žalobcem byli domluveni, že až dostane důchod, že mu celou částku vrátí, že se s ním vyrovná, avšak dostala malý důchod, ze kterého není schopna peníze vrátit.

4. Z Uznání dluhu a dohody o splácení dluhu soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne , datum, . Obsahem listiny je uznání žalované, že žalobci dluží za období od července , Anonymizováno, do , datum, částku , částka, , kterou žalobce žalované poskytl v souvislosti s úhradou poplatků za byt a pohřeb sestry. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet formou měsíčních splátek ve výši , částka, nejpozději k 25 dni v měsíci, a to až do úplného zaplacení částky , částka, . V článku III odst. 1 si účastníci dohody sjednali, že v případě prodlení s úhradou, byť jediné měsíční splátky, delší než 3 dny, ztrácí žalovaná výhodu splátek a zbývající část pohledávky se stává splatnou ihned a žalovaná je povinna neprodleně uhradit celou zbývající část pohledávky na účet žalobce. V článku III. odst. 3 pak bylo ujednáno právo žalobce na vyrovnání celé pohledávky v případě, že žalovaná nesplní některou ze splátek řádně a včas. Žalobce musí toto právo uplatnit u žalované písemně nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky pohledávky. V článku IV. se žalovaná zavázala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení, dostane-li se do prodlení se úhradou některé ze splátek. Smluvní pokuta je splatná následujícího dne po dni, ve kterém žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu.

5. Dopisem ze dne , datum, žalobce vyzval žalovanou k uhrazení částky , částka, představující dlužnou půjčku a náklady zastoupení, a to nejpozději do , datum, . Písemnost byla odeslána na adresu žalované dne , datum, .

6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení částky , částka, představující dlužnou půjčku a náklady zastoupení, a to do , datum, . Písemnost byla odeslána na adresu žalované dne , datum, .

7. Z prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uznala dluh vůči žalobci ve výši , částka, .

8. Ze splátkového kalendáře ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná jako dlužník se zavázala žalobci jako věřiteli uhradit částku , částka, ve splátkách po , částka, se splatností nejpozději k 20. dni v měsíci, počínaje říjnem , Anonymizováno, . K listině je připojen podpis žalobce a žalované.

9. Ze splátkového kalendáře ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná jako dlužník se zavázala žalobci jako věřiteli uhradit částku , částka, ve splátkách po , částka, se splatností nejpozději k 20. dni v měsíci, počínaje březnem , Anonymizováno, . K listině je připojen podpis žalobce a žalované.

10. Ze zprávy ČSSZ ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná je postižena exekucí.

11. Z ústřižků poštovních poukázek soud zjistil, že žalovaná na účet žalobce (žalobce potvrdil, že bankovní účet je jeho) zaslala dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, .

12. Z ústřižků poštovních poukázek soud zjistil, že žalobce zaslal žalované dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, .

13. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobce se žalovanou uzavřeli dne , datum, Dohodu o uznání a o splacení dluhu. V této dohodě žalovaná uznala svůj dluh co do výše (, částka, ) i důvodu (zápůjčka) a zavázala se jej uhradit v měsíčních splátkách ve výši , částka, nejpozději k 25. dni v měsíci. Dne , datum, uhradila žalovaná splátku ve výši , částka, , přičemž s úhradou splátky splatné v listopadu , Anonymizováno, se dostala do prodlení delší než tři dny, tudíž se dle smlouvy zbývající část pohledávky stala splatnou ihned a žalovaná byla povinna neprodleně uhradit celou zbývající část pohledávky na účet žalobce. Žalobce vyzval dne , datum, žalovanou k uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná poté uhradila částku , částka, a zůstává tak v prodlení s vrácením částky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení, dostane-li se do prodlení s úhradou některé ze splátek. Za období od , datum, do , datum, činí smluvní pokuta částku , částka, .

14. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ účastníci si dále ujednali, že nezaplacením jedné splátky řádně a včas se stává splatným dluh jednorázově a dohoda v části o splátkovém kalendáři pozbývá splatnosti. platí původní data splatnosti dle faktur.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná uznala vůči žalobkyni svůj dluh ve výši , částka, , přičemž uznání splňovalo všechny formální náležitosti stanovené ust. § 2053 o. z., tedy bylo učiněno v písemné formě a dluh v něm byl specifikován důvodem vzniku a částkou. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka byla založena vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval (§ 2053 o.z.). Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine) má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou (NS 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se tak přesunulo na žalovanou jako na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (NS 33 Odo 1028/2004, NS 29 Odo 341/2001 a MS Brno 18 C 61/1996). Žalovaná žádné tvrzení ani žádný důkaz k tomuto nenabídla.

18. Listina „Uznání dluhu a dohody o splácení dluhu“ obsahuje i závazek žalované o tom, že dlužná částka měla být uhrazena ve splátkách. Strany si v čl. III odst. 1 ujednaly, že v případě prodlení, byť jediné měsíční splátky delší než tři dny ztrácí žalovaná výhodu splátek a zbývající část pohledávky se stává splatnou ihned a žalovaná je povinna neprodleně uhradit celou zbývající část pohledávky. Podle § 1931 o. z. o ztrátu výhody splátek jde tehdy, pokud se strany dohodnou, že při nesplnění jedné splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. V takovém případě nastává splatnost celé pohledávky, tj. ztráta výhody splátek, nesplní-li dlužník včas jednu splátku a věřitel své právo žádat splnění celé pohledávky uplatní, tj. vyzve dlužníka ke splnění celého dluhu. Dle judikatury splatnost celé pohledávky v důsledku ztráty výhody splátek nastává až tehdy, kdy věřitel požádá dlužníka o její zaplacení z důvodu prodlení se zaplacením splátky (splátek). Dle judikatury dále platí, že bylo-li ve smlouvě obsahující ujednání o plnění ve splátkách dohodnuto, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu, nejedná se o dohodu o ztrátě výhody splátek podle § 1931 o.z. V daném případě nebyla dohodnuta pouhá ztráta výhody splátek. Doba splatnosti zůstatku tak byla smluvními stranami konkrétně dojednána a nastala v okamžiku, na kterém se dohodly. Žalobce tak byl podle dohody oprávněn žádat celý zbytek dluhu poprvé dne, který následoval po dni, který smluvní strany určily za okamžik splatnosti celého zůstatku. Druhou splátku měla žalovaná zaplatit do , datum, , s její úhradou byla v prodlení po dobu delší než 3 dny, a tak se celý dluh ve výši , částka, stal ihned splatný, tedy , datum, .

19. Na sjednaném datu splatnosti pak nemůže nic změnit ani částečné plnění dluhu poskytnuté žalovanou již po datu splatnosti dne , datum, , , datum, , , datum, (celkem , částka, ). O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Do prodlení se žalovaná dostala dnem následujícím po splatnosti dlužné částky ve výši , částka, , tedy od , datum, . K tomu soud poznamenává, že na dlužnou částku , částka, uhradila žalovaná v říjnu , Anonymizováno, částku , částka, , tudíž od , datum, byla žalovaná v prodlení s úhradou částky , částka, nikoliv částky , částka, , avšak soud přiznal žalobci úrok z prodlení z částky , částka, , neboť soud nemůže přisoudit více než žalobce požadoval (srov. § 153 odst. 2 o. s.ř.). Od , datum, pak úrok z prodlení byl přiznán z částky , částka, , když žalovaná od , datum, do , datum, uhradila , částka, . Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklé od , datum, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o osm procentních bodů zůstává procentní sazba úroků a bude zůstávat pro konkrétní případ prodlení stejná i když se později změní repo sazba, a proto soud výrok v tomto směru upravil.

20. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě soud zjistil, že smluvní pokuta byla sjednána písmeně, v samotné listině a splňuje kritéria stanovená v § 2048 o.z. Soud shledal nárok na zaplacení smluvní pokuty za důvodný, když žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek. Následně se soud zabýval výší smluvní pokuty. Nejvyšší soud v celé řadě svých rozhodnutí (např. v rozsudcích ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 33 Cdo 2239/2007, ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4377/2008, nebo ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Cdo 588/2003) dovodil, že z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou sazbu smluvní pokuty by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní – čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu“ smluvní pokuty. V souzené věci byla sjednána smluvní pokuta jejíž konečná výše byla plně závislá na době, po kterou žalovaná nedostála své smluvní povinnosti, takže výsledná výše smluvní pokuty je důsledkem doby, po kterou trvalo její prodlení. Mezi účastníky sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,5% z uznaného dluhu za každý den prodlení nikterak nepřekračuje účel smluvní pokuty spočívající zejména v pohrůžce citelné majetkové sankce vůči dlužníkovi pro případ, že nesplní zajištěnou povinnost, a slouží k dostatečnému zabezpečení věřitele proti případným škodám, které by mu mohly nesplněním zajištěné povinnost vzniknout (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2006, sp. zn. 33 Odo 810/2006, ze dne 27. 7. 2006, sp. zn. 33 Cdo 810/2006, ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Cdo 588/2003, ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4377/2008, ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3368/2008, ze dne 23. 10. 2006, sp. zn. 33 Cdo 1385/2004, ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 33 cdo 5364/2007, ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 33 Cdo 772/2010, nebo ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3591/2012). Soud tedy žalobci smluvní pokutu přiznal.

21. Námitku žalované, že uznání dluhu sice podepsala, ale protože neměla při podpisu brýle, neví, co podepsala, považuje soud za účelovou. Z tvrzení žalované je zřejmé, že si byla vědoma dluhu, který vůči žalobci má, avšak z důvodu nedostatku finančních prostředků jej nechce plnit.

22. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, .

24. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.