34 C 150/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 694 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 694 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 936 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 758 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 719 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum nájemní smlouvu ve znění pozdějších dodatků, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat byt číslo v domě adresa na adrese adresa žalovaného, do datum. Předmětný byt žalovaný odevzdal žalobkyni dne datum. Od datum do datum užíval žalovaný byt bez právního důvodu. Žalovaný dluží nedoplatek za služby spojené s užíváním předmětného bytu za období datum do datum ve výši 936 Kč splatného dne datum a za období od datum do datum dluží na službách spojených s užíváním bytu částku 758 Kč splatnou dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je vlastníkem bytu číslo v domě adresa na adrese adresa žalovaného (informace o stavbě). Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum nájemní smlouvu ve znění pozdějších dodatků, na základě které byl žalovaný oprávněn předmětný byt užívat do datum (nájemní smlouva, dodatky). Žalovaný předmětný byt odevzdal žalobkyni dne datum, o čemž byl sepsán předávací protokol. Měsíční výše záloh na služby spojené s užíváním bytu činila 497 Kč (evidenční list). Dle článku VI. nájemní smlouvy se žalobkyně zavázala vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu provést nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání, které stanoví výši nedoplatku na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za příslušný kalendářní rok a jeho splatnost. Za období od datum do datum vznikl žalovanému nedoplatek na úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 936 Kč, který byl splatný ke dni datum (vyúčtování). Za období od datum do datum dluží na úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu částku 758 Kč, která byla splatná ke dni datum (vyúčtování). Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena o smlouvu o nájmu bytu dle § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Obsahem tohoto vztahu byla, mimo jiné, i povinnost ze strany nájemce (žalovaný) uhradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a nedoplatky ve vyúčtování služeb (§ 2201, § 2217 odst. 1 a § 2246, § 2247 o. z.). Žalovaný neuhradil nedoplatek na úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období od datum do datum ve výši 936 Kč, který byl splatný ke dni datum. Nájem bytu skončil uplynutím doby dne datum. Žalovaný byl povinen dle § 2292 o. z. byt odevzdat žalobkyni v den, kdy nájem skončil. Žalovaný byt odevzdal až dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný neodevzdal žalobkyni byt v den skončení nájmu, ale až datum, má žalobkyně za období od 1. 1. do datum právo požadovat po žalovaném dle § 2991 o. z. plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 758 Kč splatné ke dni datum. Tím, že uvedená povinnost uhradit shora uvedené byla žalovaným porušena, ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.) dnem následujícím po splatnosti uvedených částek. Za období prodlení tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 p. a.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 694 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.

8. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvod pro stanovení jiné lhůty.

9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.