34 C 153/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 3 020 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 020 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právním moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 020 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] při jízdě na lince [číslo] dne [datum] při jízdě na lince [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 10 Kč za jízdu a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované dlužné přepravné ani přirážku nezaplatil.

2. Opatrovník žalovaného se nevyjádřil.

3. Soud nařídil jednání na den [datum]. Účastníci se nedostavili. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole má soud za prokázané, že žalovaný se přepravoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] při jízdě na lince [číslo] dne [datum] při jízdě na lince [číslo] dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného činila 10 Kč a přirážka k jízdnému byla stanovena žalobkyní smluvními přepravními podmínkami na částku 1 500 Kč.

5. Podle rozsudku nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] je žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen majetkoprávních jednání, jejichž hodnota přesahuje částku 1 500 Kč, s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života.

6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osoby, dle které se dopravce (žalobkyně) zavazuje přepravit cestujícího (žalovanou) do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné (ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb.). Jelikož se žalovaný přepravoval bez platné jízdenky, a tudíž se neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, je povinen uhradit žalobkyni ve smyslu ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. (resp. ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb.) krom jízdného ve výši 10 Kč i přirážku k jízdnému, která dle ust. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. (resp. ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb.) ve spojení se smluvními přepravními podmínkami činí 1 500 Kč. Přirážka je smluvní pokutou ve smyslu ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb.

7. Soud se zabýval otázkou platnosti či neplatnosti právního jednání, uzavření smlouvy o přepravě, a to s ohledem na omezení svéprávnosti žalovaného. Dle § 581 věta první o. z. platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Dle shora uvedeného rozsudku je však žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen majetkoprávních jednání s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Uzavření smlouvy o přepravě mezi žalovaným a žalobkyní je věcí každodenního života, kdy žalovanému musí být zřejmé i přes jeho omezení, že užití veřejného dopravního prostředku je zpoplatněno. Uzavření smlouvy o přepravě je platným právním jednáním, a proto soud shledal nárok žalobkyně za oprávněný.

8. Jelikož žalovaný nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku dnem následujícím po splatnosti, a tudíž je povinen zaplatit žalobkyni vedle jistiny pohledávky i úrok z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

10. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena jako třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.