34 C 165/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 98 482,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , částky , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost, zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce, , právnická osoba, . (dále také jako „Společnost“), uzavřel s žalovanou dne , datum, na její žádost smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaná mohla čerpat úvěr formou úvěrového rámce ve výši , částka, platební kartou, přičemž se žalovaná zavázala úvěr splácet alespoň v minimálních sjednaných splátkách ve výši , částka, se splatností k 10. dni každého následujícího měsíce. Sjednaná úroková sazba činila 22, 68 % ročně. Žalovaná vyčerpala , částka, na jistinu, avšak porušila své povinnosti hradit řádně a včas měsíční splátky (žalovaná uhradila , částka, ), úvěr byl proto ke dni , datum, prohlášen za splatný. Tato pohledávka za žalovanou pak byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení dlužných částek dle Smlouvy spočívajících v dlužné jistině úvěru ve výši , částka, , a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 15 % ročně od , datum, , v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši , částka, , v nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a ve smluvní pokutě ve výši , částka, . Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky úvěru či její části delší než 30 dnů byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 20 % ze splatné splátky každé částky, smluvní pokuta , částka, za spuštění vymáhacího procesu a za každý další , částka, , poplatek za odeslání upomínky ve výši , částka2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a platebních službách soud zjistil, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, . IČO: , IČO, a žalovanou jako klientem dne , datum, . Smlouvou se Společnost zavázala poskytnout revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce , částka, s maximální výší úvěrového rámce , částka, . Měsíční splátka úvěru činila min. 5 % z dlužné částky, nejméně však , částka, splatných k 10 dni v měsíci počínaje prvním měsícem čerpání úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky. Obsahem smlouvy není ujednání o smluvních pokutách.

4. Z článku VIII.3 Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že Společnost je oprávněna požadovat od klienta zaplacení smluvní pokuty až do výše 20 % z každé splátky s jejíž částečnou úhradou se dostal do prodlení více než 30 dnů. Za porušení povinnosti klienta hradit všechny splátky úvěru ve sjednaných lhůtách je Společnost oprávněna při spuštění vymáhacího procesu požadovat zaplacení smluvní pokuty , částka, resp. , částka, v případě nutnosti opakovaných započetí vymáhání pohledávky. Obchodní podmínky nejsou podepsány.

5. Z výpisu úkonů soud zjistil, že terénní pracovník Společnosti navštívil žalovanou dne , datum, a dne , datum, v místě jejího bydliště z důvodu vymáhání dlužné částky.

6. Z počítačové sjetiny tabulky s uvedením údajů o čerpání úvěru soud zjistil, že ke dni , datum, žalovaná dlužila , částka, z toho na úrocích , částka, , pojištění , částka, , , částka, na poplatcích a na pokutě , částka, .

7. Dopisem ze dne , datum, Společnost odstoupila od úvěrové smlouvy č. , hodnota, z důvodu prodlení se splácením úvěru a žalované oznámila, že úvěr se ke dni , datum, stává splatným. Zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě částky , částka, do , datum, .

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, Společnost oznámila žalované, že postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

9. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení částky , částka, nejpozději do , datum, . Písemnost byla dne téhož dne odeslána žalovanému.

10. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanou k uhrazení částky , částka, nejpozději do , datum, . Písemnost byla dne téhož dne odeslána žalovanému.

11. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Touto smlouvou Společnost postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

12. Soud dospěl k tomu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí úvěrového rámce a platebních službách, na základě které Společnost poskytla žalované částku s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , který žalovaná čerpala a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které přestala plnit. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Samotná smlouva neobsahuje určení výše smluvní pokuty ani nestanovuje konkrétní způsob jejího určení ani povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu pro případ, že poruší smluvní povinnosti. Smluvní pokuta je v daném případě obsahem obchodních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, a proto Společnost úvěr zesplatnila a požádala o jeho uhrazení. Společnost a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne , datum, .

13. Podle § 3028 odst. 3 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud tedy věc právně posuzoval podle právních předpisů účinných do dne , datum, .

14. Podle § 2 písm. a) věty první zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění platném a účinném ke dni 31. 5. 2010, se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.15.

12. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni 31. 5. 2010, jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení je spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

16. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků též závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

17. Podle § 273 obchodního zákoníku, lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

18. Podle § 497 obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

20. Podle § 504 obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

21. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

22. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen zaplatit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

23. Podle § 544 odst. 1 občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 citovaného ustanovení smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

24. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

25. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku, musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

26. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi Společností a žalovanou posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy jako smlouvu o úvěru dle § 497 obchodního zákoníku ve spojení s § 2 zákona č. 321/2001 Sb. (ve vztahu k § 3028 odst. 3 o. z.), na jejímž základě Společnost na požádání žalované poskytla v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky (, částka, ) vrátit a zaplatit úroky podle § 502 obchodního zákoníku. Žalovaná peněžní prostředky čerpala a byla povinna je dohodnutým způsobem vrátit. V době uzavření smlouvy vystupovala žalovaná jako spotřebitel a Společnost coby podnikatelka.

28. S ohledem na spotřebitelskou povahu poskytnutého úvěru musel soud při posouzení věci přihlédnout k zásadě ochrany spotřebitele (slabší smluvní strany) jako jedné ze zásad soukromého práva. Ačkoliv smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., který výslovně nezahrnoval povinnost věřitele prověřit úvěruschopnost žadatele o úvěru, má soud za to, že i před účinností zákona č. 145/2010 Sb., který tuto povinnost věřitelům již ukládal, byli poskytovatelé spotřebitelských úvěrů při uzavírání smluv o spotřebitelských úvěrech povinni řádně posuzovat úvěruschopnost spotřebitelů, a to s ohledem na již zakotvenou ochranu spotřebitelů v tehdy platném občanském zákoníku a na platnost práva Evropské unie v České republice. Žalobkyně netvrdila, že by se Společnost jakkoli zabývala úvěruschopností žalované, přitom každý věřitel by měl před poskytnutím půjčky či úvěru řádně posoudit úvěruschopnost dlužníka, neboť v zájmu věřitele je, aby dlužník byl schopen poskytnutý úvěr vrátit. Soud nezjistil, že by žalobkyně zkoumala poměry žalované majícími vliv na její schopnost splácet.

29. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, zda Společnost přezkoumávala tzv. úvěruschopnost vyplývající jí z korektivu dobrých mravů a veřejného pořádku, konkrétně ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, posoudil soud uzavřenou smlouvu jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 občanského zákoníku, neboť z provedených důkazů nelze učinit jiný závěr než, že Společnost poskytla úvěr žalované, aniž by si prověřila, zda bude způsobilá úvěr splácet.

30. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala.

31. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatila, je povinna dle § 451 odst. 1, 2 a § 458 odst. 1 občanského zákoníku, toto bezdůvodné obohacení vrátit. Soud tedy přiznal žalobkyni částku , částka, .

32. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouvy o úvěru mezi Společností a žalovanou je neplatná, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaná je povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. (ust. § 563 občanského zákoníku). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaná žalobkyní požádána, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalované doručena dne , datum, . Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne , datum, , tedy první den po doručení žaloby žalované. Žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od , datum, ocitla v prodlení (ust. § 1968 o.z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Soud tedy přiznal zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a ve zbývajícím zákonném úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , a z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, zamítl.

34. Důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok, poplatky, smluvní pokutu, a proto soud žalobu zamítl co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , částky , částka, .

35. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o.z.

36. I kdyby soud shledal smlouvu o úvěru za platnou, pak by neshledal nárok na zaplacení smluvních pokut podle VII.3 všeobecných podmínek za důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou soud vzhledem k postavení jejich stran, kdy žalovaná při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své podnikatelské činnosti, hodnotí jako smlouvu spotřebitelskou. Samotná smlouva neobsahuje určení výše smluvní pokuty ani nestanovuje konkrétní způsob jejího určení ani povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu pro případ, že poruší smluvní povinnosti. Smluvní pokuta je v daném případě obsahem obchodních podmínek. V rámci spotřebitelských smluv pak ujednání zakládající smluvní pokutu musí být součástí spotřebitelské smlouvy samotné tzn. listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Protože obě smluvní pokuty byly zahrnuty v rámci obchodních podmínek Společnosti, soud by žalobu co do smluvní pokut zamítnul.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 91,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95587,2Kč sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

38. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

39. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.