34 C 172/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro neúčinnost darovací smlouvy

I. Určuje se, že darovací smlouva uzavřená dne datum mezi dárci jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum a obdarovanou Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0, vklad povolen s účinností dne datum pod č.j. Anonymizováno, kterou dárci převedli na obdarovanou nemovitosti, a to pozemek parc.č. Anonymizováno, pozemek parc. č. Anonymizováno a stavbu č.p. Anonymizováno, rodinný dům, umístěnou na pozemku parc. č. Anonymizováno, to vše v katastrálním území adresa, část obce jméno FO, obec jméno FO, zapsané u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota, včetně smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního užívání ve prospěch dárců, je vůči žalobci právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobce domáhal určení, že darovací smlouva ze dne datum, kterou bylo převedeno vlastnické právo k nemovitostem pozemku p. č. číslo, pozemku p. č. číslo, jehož součástí je stavba, č. p. číslo popisné, vše v k. ú. adresa, obec obec, na žalovanou, je vůči žalobci právně neúčinná. Žalobu odůvodnil tím, že je místně příslušným správcem daně daňového dlužníka jméno FO. Žalobce má za daňovým dlužníkem vykonatelnou daňovou pohledávku. Daňová povinnost na dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku datum vznikla dlužníkovi v roce datum a v následujícím roce byl dlužník povinen daň přiznat a zaplatit. Dlužník zaplatil daň v nesprávné výši. Dne datum byla dlužníkovi doručena výzva k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období datum, neboť z podkladů žalobce vyplynulo, že v roce datum dosáhl dlužník vyšších příjmů, než uvedl v daňovém přiznání. I přes vyjádření dlužníka k výzvě měl žalobce pochybnosti o správnosti, pravdivosti a úplnosti příjmů dlužníka, a proto výzvou k odstranění pochybností byl dlužník vyzván, aby odstranil pochybnosti postupem dle § 89 odst. 2 daňového řádu, neboť správce daně má důvodné pochybnosti o správnosti a pravdivosti tvrzení dlužníka jako daňového subjektu. Dlužník pochybnosti neodstranil a žalobce sdělil dlužníkovi dne datum, že v důsledku neodstranění pochybností a na základě výsledku postupu k odstranění pochybností tak dojde ke zvýšení dílčího plnění základu daně. Dne datum žalobce vydal dodatečný platební výměr na daň z příjmu fyzických osob, č. j. číslo jednací, kterým doměřil daňovému subjektu jméno FO daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku datum ve výši částka. Pro důvodnou obavu, že dodatečným platebním výměrem doměřená a dosud nesplatná daň bude v době její splatnosti a vymahatelnosti nedobytná nebo její vymáhání bude spojeno s obtížemi vydal žalobce dne datum zajišťovací příkaz č. j. číslo jednací, kterým uložil jméno FO, aby do tří pracovních dnů po oznámení zajišťovacího příkazu zajistil úhradu daně, u které dosud neuplynul den splatnosti, složením jistoty na účet správce daně. Zajišťovací příkaz byl zástupci dlužníka doručen dne datum. Ke dni podání žaloby nebyla jistina uhrazena. Dlužník a jeho manželka, jméno FO, uzavřeli dne datum, tedy po obdržení výzvy k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku datum, darovací smlouvu se zřízením věcného břemene doživotního užívání a zákazu zcizení a zatížení, kterou převedli na žalovanou, jejich dceru shora uvedené nemovitosti. Žalobcem bylo zjištěno, že dlužník nevlastní žádné další nemovitosti, účty u bank ani jiný majetek významnější hodnoty, ze kterého by žalobce mohl uspokojit jeho vymahatelné pohledávky. Převod nemovitých věcí na dceru, bylo právním jednáním mezi dlužníkem a osobou blízkou. K darování došlo po obdržení výzvy k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku datum. Dlužník mohl předpokládat, že mu bude dodatečně stanovena daň. Účelem darování nemovitých věcí bylo zkrátit žalobce jako věřitele žalované. Žalovaná je dcerou dlužníka, z čehož lze usuzovat, že ji musel být znám úmysl dlužníka zkrátit věřitele. Předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalované.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že neměla vědomost o jakémkoliv zkracujícím úkonu, kterého by se rodiče dopustili a odmítla, že by nějaký právní úkon věřitele zkracující byl ve skutečnosti proveden. Učinila nesporným, že je právním nástupcem svých rodičů ve vztahu k vlastnictví pozemku p. č. číslo, pozemku p. č. číslo, jehož součástí je stavba, č. p. číslo popisné, vše v k .ú. adresa, obec obec, na podkladě darovací smlouvy ze dne datum. Odmítla, že by motivací rodičů darovat ji uvedené nemovitosti bylo zkrátit jakékoliv věřitele. Rodiče žalované, jméno FO a jméno FO, převedli na žalovanou rodinný dům, ve kterém žijí a k němuž jim dle darovací smlouvy svědčí bezúplatné věcné břemeno doživotního bydlení a užívání s cílem zamezit budoucím komplikacím v dědickém řízení a nejistotě, pokud by se s nimi něco stalo. Motivací byl velmi těžký průběh onemocnění Covid-19, který v roce datum otec žalované prodělal, kdy vůbec nebylo jisté, jaký zdravotní stav a omezení budou otce nadále provázet. Po uzdravení otce rodiče přemýšleli, jak žalovanou zaopatřit, kdyby se s nimi něco stalo, aby byla zajištěná a nemusela řešit složité dědické řízení. Rodiče se již datum obrátili na banku s žádostí o umožnění úplného předčasného splacení hypotečního úvěru. Banka rodičům žalované poskytla součinnost a rodiče dne datum hypoteční úvěr doplatili a následně došlo ze strany banky k podání návrhu na výmaz zástavního práva k nemovitostem z katastru nemovitostí, který byl v listopadu datum proveden. Teprve až poté, byla uzavřena darovací smlouva. Jestliže žalobce doručil dne datum otci výzvu k podání dodatečného daňového přiznání, pak tak učinil dva měsíce před jeho úkonem v bance (srpen datum). Rodiče darovali nemovitost žalované z opatrnosti z důvodu budoucího zaopatření s přihlédnutím k jejich zdravotními stavu. Dále uvedla, že ze strany rodičů se jednalo o obvyklý příležitostný dar.

3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

4. Z darovací smlouvy se zřízením věcného břemene doživotního užívání a zákazu zcizení a zatížení bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi jméno FO a jméno FO jako dárci a žalovanou jako obdarovanou. Dárci smlouvou bezplatně převedli na obdarovanou pozemky p. č. číslo, p. č. číslo, jehož součástí je stavba č. p. číslo popisné, vše v k. ú. adresa, obec obec, které byly v jejich společném jmění manželů. Zároveň bylo smlouvou zřízeno ve prospěch dárců k tíži uvedených nemovitostí věcné břemeno – služebnost doživotního užívání.

5. Z výpisu katastru nemovitostí, LV číslo, zachycují stav ke dni datum bylo zjištěno, že vlastnické právo k pozemku p. č. číslo, pozemku p. č. číslo, jehož součástí je stavba č. p. číslo popisné, vše v k. ú. adresa, obec obec, je zapsáno pro žalovanou. Na nemovitostech nevázne zástavní právo. Právní účinky zápisu k okamžiku datum.

6. Z výzvy k podání daňového tvrzení k dani z příjmu fyzických osob ze dne datum č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že žalobce jako správce daně vyzval jméno FO k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období datum v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odůvodněním výzvy bylo zjištění správce daně, že v roce datum jméno FO dosáhl vyšších příjmů, než uvedl v řádném daňovém přiznání za uvedený rok.

7. Z doručenky bylo soudem zjištěno, že dne datum byla jméno FO doručena písemnost č. j. číslo jednací. 8. jméno FO ve své reakci na uvedenou výzvu prostřednictvím společnosti právnická osoba uvedl, že v přiznání jsou uvedeny veškeré zdanitelné příjmy, které v uvedeném roce obdržel v návaznosti na to, že případné kursové zisky jsou do daně z příjmů osvobozeny.

9. Z výzvy k odstranění pochybností ze dne datum, č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že žalobce jako správce daně v reakci na podání jméno FO jako daňového subjektu ze dne datum, jej vyzval, aby odstranil pochybnosti postupem dle § 89 odst. 2 daňového řádu, neboť správce daně má důvodné pochybnosti o správnosti a pravdivosti tvrzení daňového subjektu uvedených v reakci na výzvu správce daně ze dne datum č.j. číslo jednací.

10. Na výzvu správce daně jméno FO reagoval prostřednictvím svého zástupce tituly před jménem jméno FO dne datum a jejího doplnění dne datum.

11. Z úředního záznamu ze dne datum bylo soudem zjištěno, že žalobce jako správce daně rekapituloval dosud proběhlé úkony při správě daní týkající se jméno FO a současně dospěl k závěru, že daňový subjekt v rámci postupu k odstranění pochybností neodstranil pochybnosti správce dně vyjádřené ve výzvě k odstranění pochybností č. j. číslo jednací, když neprokázal, že v přiznání k dani z příjmu fyzických osob ze zdaňovací období datum uvedl veškeré zdanitelné příjmy, kterých v uvedeném zdaňovacím období dosáhl. Na základě tohoto výsledku postupu k odstranění pochybností tak dojde ke zvýšení dílčího plnění základu daně 12. Sdělením ze dne datum žalobce sdělil jméno FO výsledek postupu k odstranění pochybností a to ten, že jméno FO v rámci postupu k odstranění pochybností neodstranil pochybnosti správce dně vyjádřené ve výzvě k odstranění pochybností č. j. číslo jednací, když neprokázal, že v přiznání k dani z příjmu fyzických osob ze zdaňovací období datum uvedl veškeré zdanitelné příjmy, kterých v uvedeném zdaňovacím období dosáhl. Na základě výsledku postupu k odstranění pochybností tak dojde ke zvýšení dílčího plnění základu daně. Sdělení bylo prostřednictvím datové schránky doručeno jméno FO dne datum.

13. Z dodatečného platebního výměru ze dne datum, č. j. číslo jednací bylo soudem zjištěno, že žalobce jako správce daně doměřil daňovému subjektu jméno FO daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období datum ve výši částka.

14. Z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že dodatečný platební výměr byl doručen dne datum jméno FO.

15. Proti dodatečnému platebnímu výměru podal jméno FO prostřednictvím společnosti právnická osoba odvolání ze dne datum.

16. Ze zajišťovacího příkazu ze dne datum, č. j. číslo jednací bylo soudem zjištěno, že žalobce jako správce daně uložil jméno FO, aby do tří pracovních dnů po oznámení zajišťovacího příkazu zajistil úhradu daně z přijmu fyzických osob za období od datum do datum, u které dosud neuplynul den splatnosti, složením jistoty na účet správce daně. Zajišťovací příkaz se stal vykonatelným dne datum.

17. Z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že zajišťovací příkaz byl dne datum doručen společnosti právnická osoba.

18. Z plných mocí bylo zjištěno, že dne datum jméno FO zmocnil společnost právnická osoba ke všem úkonům před správcem daně. Dne datum udělil plnou moc tituly před jménem jméno FO, aby ho zastupoval ve všech úkonech, řízeních a postupech při správě daní. Dne datum zmocnil společnost právnická osoba ve věci daně z příjmu fyzických osob za zdaňovací období datum, datum, datum, k zastupování v řízeních ohledně rozhodnutí vydaných v souvislosti s daňovou kontrolou ve věci odvolacího řízení proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období datum. Zároveň odvolal všechny dříve udělené plné moci.

19. Z listiny označené „Úplné předčasné splacení hypotečního úvěru“ ze dne datum adresované jméno FO bylo zjištěno, že jméno FO dne datum oznámil právnická osoba úmysl úplně předčasně splatit hypoteční úvěr č. číslo ze dne datum. Banka jméno FO sdělila, že celková předčasná splátka k datu datum činí částka.

20. Z Oznámení o provedení úplného předčasného splacení hypotečního úvěru soud zjistil, že právnická osoba dne datum jméno FO oznámila, že ke dni datum bylo provedeno předčasné úplné splacení úvěru č. číslo ze dne datum. V souvislosti se splacením úvěru zaslala banka návrh na vklad výmazu zástavního práva, potvrzení zániku zástavního práva, potvrzení zániku dluhu.

21. Soud nepřihlížel k podání žalobce ze dne datum, neboť nová tvrzení žalobce uplatnil po koncentraci řízení.

22. Soud neprovedl důkaz žalobcem označenými důkazy, kterými byly Výzva k podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období datum ze dne datum, č. l. číslo Doručenka ze dne datum, č. l. číslo Výzva k podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období datum ze dne datum, č. l. číslo Doručenka ze dne datum, č. l. číslo-číslo Výzva k odstranění pochybností ze dne datum (za zdaňovací období datum), č. l. číslo-číslo Výzva k odstranění pochybností ze dne datum (za zdaňovací období datum), č. l. číslo Oznámení o zahájení daňové kontroly ze dne datum, č. l. číslo-číslo Zpráva o daňové kontrole ze dne datum, č. l. číslo-číslo Dodatečný platební výměr za zdaňovací období datum ze dne datum, č. l. číslo-číslo Dodatečný platební výměr za zdaňovací období datum ze dne datum, č. l. číslo-číslo Zajišťovací příkaz ze dne datum (za zdaňovací období datum), č. l. číslo-číslo Stanovisko k odvolání dle § 113 odst.3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“) ze dne datum, č. l. číslo-číslo Zajišťovací příkaz ze dne datum (za zdaňovací období datum), č. l. číslo Plná moc ze dne datum (spol. právnická osoba), č. l. číslo Udělení plné moci ze dne datum (tituly před jménem jméno FO), č. l. číslo Plná moc ze dne datum (právnická osoba.), č. l. číslo Doručenka datové zprávy ID číslo ze dne datum, č. l. číslo Doručenka datové zprávy ID číslo ze dne datum, č. l. číslo-číslo Doručenka datové zprávy ID číslo ze dne datum, č. l. číslo Doručenka datové zprávy ID číslo ze dne datum, č. l. číslo Doručenka datové zprávy ID číslo ze dne datum, č. l. číslo Doručenka datové zprávy ID číslo ze dne datum, č. l. číslo Doručenka datové zprávy ID číslo ze dne datum, neboť tyto důkazy byly označeny a soudu předloženy po koncentraci řízení a jako k takovým se nepřihlíží. Soud pro nadbytečnost neprovedl výslech jméno FO a jméno FO, když skutečnosti, které chtěla těmito důkazy žalovaná prokázat (zdravotní stav otce, k důvodům doplacení hypotečnímu úvěru), nejsou pro rozhodnutí věci podstatné.

23. Soud dospěl k tomto závěru o skutkovém stavu.

24. Žalovaná uzavřela dne datum darovací smlouvu, kterou jí rodiče jméno FO a jméno FO, darovali pozemek p. č. číslo, pozemek p. č. číslo, jehož součástí je stavba č. p. číslo popisné, vše v k. ú. adresa, obec obec, které byly v jejich společném jmění manželů. Smlouvou bylo zřízeno ve prospěch dárců k tíži uvedených nemovitostí věcné břemeno – služebnost doživotního užívání. Ke vkladu vlastnického práva došlo dne datum. K datu uzavření darovací smlouvy na nemovitostech již nevázlo zástavní právo ve prospěch právnická osoba k zajištění pohledávky ze smlouvy o hypotečním úvěru č. číslo ze dne datum, neboť ke dni datum došlo k předčasnému splacení tohoto hypotečního úvěru. Dne datum byla jméno FO doručena výzva k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období datum. Dne datum žalobce vydal dodatečný platební výměr na daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku datum. Tento není dosud pravomocný. Celková výše takto doměřené daně činila částka. Žalobce uložil jméno FO zajišťovacím příkazem ze dne datum, k zajištění úhrady daně z přijmu fyzických osob za rok datum, složení jistoty na účet správce daně. Zajišťovací příkaz se stal vykonatelným dne datum. Soud dále vycházel z tvrzení žalobce, že dlužník nevlastní žádné další nemovitosti, účty u bank ani jiný majetek významnější hodnoty, ze kterého by žalobce mohl uspokojit jeho vymahatelné pohledávky. Bylo tedy na straně žalované, aby tvrdila opak. Žalovaná netvrdila, že by dlužník měl jiný majetek, ze kterého by žalobce mohl uspokojit jeho vymahatelné pohledávky.

25. Podle § 3 zákona č. 280/2009 Sb. daňového řádu, dále jen „daňového řádu“ daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající.

26. Podle § 176 odst. 1 daňového řádu, exekučním titulem je a) výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní, b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, nebo c) vykonatelný zajišťovací příkaz.

27. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

28. Podle § 589 odst. 2 o. z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

29. Podle § 590 odst. 1 o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

30. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

31. Podle § 594 odst. 1 o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

32. Podle § 595 odst. 1 o. z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

33. Soud dospěl k těmto právním závěrům.

34. K odpůrčí žalobě je aktivně věcně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná, jestliže právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení (srov. ustanovení § 589 o. z.). Vykonatelná je pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci (NS 2285/2000, 21 Cdo 549/2001). Exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. e) ex. ř. jsou různé listiny vydávané podle zvláštních zákonů, jde např. výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní, vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, a vykonatelný zajišťovací příkaz podle § 176 odst. 1 daňového řádu (srov. § 175 odst. 1 daňového řádu). V projednávané věci žalobce jako věřitel se domáhal určení neúčinnosti právního jednání svého dlužníka jméno FO, které zkracuje uspokojení jeho vykonatelné pohledávky, a je proto aktivně věcně legitimován.

35. Žalovaná je pak ve věci pasivně věcně legitimována dle § 594 odst. 1 o. z., neboť ona s dlužníkem žalobce uzavřela darovací smlouvu, na základě které se stala vlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž odpůrčí žaloba směřuje k tomu, aby se žalobce mohl domáhat uspokojení své pohledávky z tohoto majetku aktuálně ve vlastnictví žalované.

36. Podle § 589 odst. 1 o. z. se věřitel může domáhat neúčinnosti právního jednání dlužníka, pokud zkracuje uspokojení jeho vykonatelné pohledávky. V projednávané věci má žalobce vůči jméno FO vykonatelnou pohledávku, což bylo žalobcem doloženo zajišťovacím příkazem ze dne datum, který je exekučním titulem ve smyslu § 176 odst. 1 písm. c) daňového řádu. V zajišťovacím příkazu byly zahrnuty dluhy na dani z příjmu fyzické osoby vyplývající z dodatečného platebního výměrů. Uzavření darovací smlouvy nepochybně zkracuje uspokojení pohledávky žalobce. Darovací smlouva byla uzavřena dne datum, tj. poté, co jméno FO byla doručena výzva k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období datum. Z hlediska práva domáhat se neúčinnosti právního jednání je podstatné, zda má věřitel za dlužníkem pohledávku v době učinění zkracujícího právního jednání. Není nutné, aby pohledávka byla vykonatelná. Může se jednat o pohledávku nesplatnou nebo pohledávku, která má na základě vzniklého závazkového právního vztahu vzniknout až v budoucnu. Podstatné je, aby pohledávka byla vykonatelná alespoň v době rozhodnutí soudu o podané odpůrčí žalobě (srov. rozsudek nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2002, č. j. 21 Cdo 549/2001). Právním důvodem vzniku daňové pohledávky je ve smyslu § 3 daňového řádu vznik daňové povinnosti, která nastává okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. Tímto okamžikem v případě daně z příjmu fyzických osob je získání příjmu. V souvislosti s pohledávkou na daních proto není rozhodující, kdy byl vyhotoven platební výměr nebo zajišťovací příkaz, ale kdy vznikla daňová povinnost. Už v tomto okamžiku dlužník může činit právní jednání zkracující uspokojení těchto pohledávek. Jestliže pohledávka na daních byla vyměřena za zdaňovací období roku datum na základě vykonatelného zajišťovacího příkazu v celkové výši částka, je zřejmé, že dlužník žalobce uzavřel darovací smlouvu v úmyslu zkrátit uspokojení žalobcovy pohledávky.

37. Pakliže posuzovaná darovací smlouva byla uzavřená dne datum a pohledávka žalobce za dlužníkem na dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku datum existovala, je zřejmé, že žalobce měl v době uzavření darovací smlouvy za dlužníkem v tomto řízení tvrzenou pohledávku na dani z příjmu fyzických osob. V době rozhodování soudu byla tato pohledávka vykonatelná (zajišťovací příkaz).

38. Z § 591 o. z. vyplývá, že věřitel se neúčinnosti bezúplatného právního jednání svého dlužníka může úspěšně dovolat za podmínky, že takové právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení jeho vykonatelné pohledávky a že k němu došlo v posledních dvou letech. Jiné podmínky určení relativní neúčinnosti bezúplatného právního jednání s výjimkou v § 591 a) až d) zákon nestanoví. Pakliže posuzovaná darovací smlouva je bezúplatným právním jednáním, může se žalobkyně neúčinnosti právního jednání dovolat bez dalšího, došlo-li k němu v posledních dvou letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 590 odst. 1 písm. c) o. z. § 22 o. z.).V projednávané věci k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem došlo bezúplatně (darovací smlouva), a to z dlužníka žalobce a jeho manželky, jako rodičů žalované na žalovanou, jakožto dceru a obdarovanou. Tím je naplněn předpoklad převodu vlastnického práva na osobu blízkou. Vztah mezi žalovanou a dlužníkem žalobce byl účastníky shodně tvrzen.

39. Dále se soud zabýval včasností podání žaloby. Odpůrčí žalobou napadená darovací smlouvy byla uzavřena dne datum, žaloba v projednávané věci byla podána dne datum, tedy před uplynutím dvouleté prekluzivní lhůty.

40. K argumentaci žalované, že neměla vědomost o jakémkoliv zkracujícím úkonu, kterého by se rodiče dopustili soud uvádí, že skutkové podstaty vymezujíc podmínky, za nichž se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, jsou upraveny v § 591 a § 590 o. z. Vědomost žalované o úmyslu dlužníka zkrátit žalobkyni není významná, neboť ustanovení § 590 o. nelze aplikovat na bezúplatná právní jednání, neboť speciální právní úprava neúčinnosti bezúplatných právních jednání v ustanovení § 591 o. z. vylučuje použití obecnějšího ustanovení § 590 o. z. na případy zkracujících bezúplatných právních jednání. Osoba obohacená bezúplatným právním jednáním se proto nemůže úspěšně bránit tvrzením, že jí zkracující úmysl dlužníka nebyl znám a ani znám být nemusel. K závěru, že se ustanovení § 590 o. z. vztahuje pouze na úplatná právní jednání, se kloní také odborná literatura (srov. TICHÝ, L. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1500 nebo LEBEDA, M. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 2141). Vzhledem k účelu právního institutu relativní neúčinnosti (ochraně práv věřitelů) totiž nemůže být zájem třetí osoby obohacené bezúplatným právním jednáním zpravidla upřednostněn [srov. výjimky v ustanovení § 591 písm. a) – d) o. z.] před právem věřitele na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky (srov. TICHÝ, L. In: ŠVESTKA a kol., op. cit. s. 1503).

41. Žalovaná by se mohla ubránit určení neúčinnosti darovací smlouvy pouze za podmínek uvedených v § 591 písm. a), b), c) nebo d) o. z. Soud dospěl k závěru, že v daném případě není dána žádná z okolností uvedených v § 591 větě druhé o. z. jež vylučují dovolání se neúčinnosti právního jednání dle uvedeného ustanovení. Uzavřením smlouvy se žalované nedostalo plnění žádné povinnosti uložené zákonem (§ 591 písm. a) o. z.). Uzavření smlouvy, kterou žalovaná bezúplatně nabyla nemovitý majetek v řádově statisícové hodnotě, nelze považovat ani za obvyklý příležitostný dar, jímž je třeba rozumět běžné dary poskytované u příležitosti jmenin, narozenin apod. (§ 591 písm. c) o. z.). Nešlo přitom ani o věnování určené na veřejně prospěšný účel, nýbrž toliko pro vlastní potřebu žalované (§ 591 písm. c) o. z.), když sama žalovaná uvedla, že k darování došlo z důvodu jejího budoucího zaopatření a zajištění a vyhnutí se dědickému řízení.

42. Soud dále posuzoval, zda uzavřením darovací smlouvy nebylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti (§ 591 písm. d) o. z.). Jedním z argumentů žalované bylo, že motivací pro uzavření darovací smlouvy byl zdravotní stav rodičů zejména jejího otce. Soud je toho názoru, že pokud by k převodu nemovitosti nedošlo a majetek by byl ponechán dlužníkovi žalobce, nemohlo by být takové jednání hodnoceno jako nemravné ani jako neslušné. Mravní podporu rodičům může žalovaná projevit, tím, že o ně bude starat, pečovat, než tím, že nabyde jejich majetek, byť darování bylo přáním rodičů. Dále soud doplňuje, že uplatnění této výjimky podle § 591 věty druhé písm. d) o.z. předpokládá přiměřenost takového jednání majetkovým poměrům dlužníka. Pokud v řízení nebylo ani tvrzeno, že by dlužník žalobce měl jiný hodnotnější majetek, že v důsledku napadeného právního jednání nedošlo k podstatnému snížení hodnoty jeho majetku, resp. míry možného uspokojení pohledávky žalobce, je zjevné, že i kdyby zde bylo napadeným právním jednáním vyhověno mravnímu závazku či ohledům slušnosti, nemohlo by být právo žalobce dovolat se neúčinnosti darovací smlouvy dotčeno, neboť by se jednalo o jednání zjevně nepřiměřené poměrům dlužníka. Na tomto závěru nemohou nic změnit tvrzení žalované o důvodech a okolnostech uzavření darovací smlouvy (viz 21 Cdo 2332/2018, 21 Co 867/2018).

43. Skutečnosti, zda žalovaná věděla v době uzavření darovací smlouvy o existenci dluhu rodičů vůči žalobci, jsou z hlediska posouzení podmínek neúčinnosti smlouvy bez významu. Stejně tak je bez významu, že rodiče předčasně splatili hypoteční úvěr nebo že bylo zřízeno věcné břemeně doživotního užívání ve prospěch rodičů žalované. Soud nesouhlasí s tvrzením žalované, že pokud by měli rodiče zájem věřitele zkracovat, pak by tento úkon (uzavření darovací smlouvy) neučinili a nemovitosti by nechali zatížené dluhem a zástavním právem banky. Existence zástavy a pohledávky z hypotečního úvěru nevylučuje možnost uspokojení žalobce z předmětného majetku. Zajištěná pohledávka zástavním právem může být totiž v době výkonu rozhodnutí částečně nebo dokonce i zcela splacena. K argumentu, že dlužník žalobce činil kroky k uzavření smlouvy dva měsíce před doručením výzvy k podání daňového přiznání, a to když datum informoval banku o úmyslu předčasně doplatit hypoteční úvěr soud uvádí, že tato okolnost je zcela bez významu pro danou věc. V době uzavření darovací smlouvy si dlužník žalobce musel být vědom, že mu bude dodatečně stanovena daň a svým jednáním zkrátí uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele.

44. Lze tedy shrnout, že žaloba je důvodná, neboť žalobce má vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku. Darovací smlouva znemožňuje žalobci jako věřiteli uspokojení pohledávky z dlužníkova majetku, neboť touto smlouvou byl dlužník žalobce připraven o nemovitost. Žalovaná netvrdila, že by dlužník měl jiný majetek, z něhož by mohla žalobkyně svoji pohledávku uspokojit, a proto soud dospěl k závěru, že posuzovaná darovací smlouva je právním jednáním zkracujícím uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce (§ 589 odst. 1 o. z.), jež bylo učiněno v posledních dvou letech (§ 591 věta první o. z.) a ve věci nejsou dány výjimky, jež vylučují dovolání se neúčinnosti právního jednání dle § 591 o. z. Soud tedy žalobě vyhověl (výrok I.).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále částka za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis žaloby, účast na jednání konaném dne datum a dne datum), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka ( výrok II.).

46. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je obecně poplatníkem soudního poplatku před soudem prvního stupně navrhovatel, není-li stanoveno jinak. V daném případě však v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích požíval žalobce osvobození od poplatku. Podle ustanovení § 2 odst. 3, věta první, zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Poplatková povinnost tak vzniká způsobem uvedeným v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích, tj. uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Podle ustanovení § 7 odst. 1, věta druhá, uvedeného zákona o soudních poplatcích, je tak poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost soudní poplatek zaplatit uložena. Dle sazebníku poplatků činí soudní poplatek dle položky 4 bod 1) písm. c) částku částka. V projednávaném případě měl žalobce ve věci úspěch, a proto se podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přenáší poplatková povinnost ve výši částka na žalovanou (výrok III). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.