34 C 206/2022
č. j. 34 C 206/2022-60
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl ve prospěch žalobkyně o vyplacení částky 3 876,14 Kč s úrokem 21,99 % ročně z 2 676,14 Kč od doby nesplnění a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Soud uznal, že žalovaný porušil podmínky úvěrové smlouvy, která byla uzavřena na základě smlouvy o účtu a úvěrové smlouvy podle § 2395 občanského zákona. Pohledávka byla právně závazně postoupena žalobkyni podle § 1879 občanského zákona. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 546 Kč, včetně soudního poplatku a nákladů advokáta podle advokátního tarifu.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 876,14 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 876,14 Kč, s úrokem 21,99 % ročně z částky 2 676,14 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 676,14 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel právnická osoba (dále jen„ Banka“) s žalovaným uzavřel dne datum Smlouvou o bankovních produktech a službách, v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému k jeho běžnému účtu úvěr do limitu 5 000 Kč. Žalovaný nebyl oprávněna čerpat peněžní prostředky nad tento sjednaný limit. Banka umožnila dne datum žalovanému úvěr čerpat. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas. Poskytnutí peněžních prostředků bylo úročeno sazbou 21,99 % p. a. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil podmínky ujednání o poskytnutí úvěru, Banka aktuální výši nepovoleného přečerpání ve výši 4 930,50 Kč převedla na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení ve splátkách, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný přesto povinnost nesplnil, a proto Banka úvěr zesplatnila ke dni datum. Dlužná pohledávka ke dni zesplatnění činila na nesplacené jistině částku 2 676,14 Kč a smluvních poplatcích částku 1 200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal pasivní.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto závěru o skutkové stavu věci. právnická osoba dne datum otevřela a vedla pro žalovaného účet (Smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb), prostřednictvím něhož žalovaný čerpal sjednaný úvěr ve výši 5 000 Kč úročený roční sazbou 21,99 % (Dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru ze dne datum). Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky splácet ve výši 50% měsíčního kreditního příjmu a zaplatit smluvní poplatky ve výši 1 200 Kč. Z důvodu nesplácení (výpisy z účtu) Banka úvěr zesplatnila ke dni datum (dopis ze dne datum) a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 4 930,50 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (Smlouva o postoupení pohledávek), což bylo žalovanému dne datum oznámeno (dopis ze dne datum).
5. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Původní věřitel s žalovaným uzavřeli dle ustanovení § 2662 o. z. smlouvu o účtu, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet v českých korunách a žalovaný se zavázal čerpat z účtu peněžní prostředky do výše kryté vkladem. V návaznosti na smlouvu o účtu uzavřeli účastníci podle § 2395 o. z. úvěrovou smlouvu, kterou původní věřitel umožnil žalovanému čerpat ze svého účtu i částky nekryté vkladem až do debetního zůstatku na účtu ve výši 5 000 Kč a žalovaný se takto čerpané peněžní prostředky zavázal vrátit i s tím, že je dluh úročen úrokem ve výši 21,99 % ročně. Žalovaný čerpal v souladu se smlouvou o úvěru od věřitele úvěr 5 000 Kč, který byl povinen vrátit, což neučinil a dluh nezaplatil ani poté, kdy jej věřitel upomenul. V souladu se smlouvou je žalovaný kromě povinnosti vyrovnat dluh na účtu rovněž povinen zaplatit žalobkyni dohodnutý úrok ve výši 21,99 % z dlužné částky a smluvní poplatky 1 200 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením žalované částky má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 876 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč.
8. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby předžalobní výzvu, neboť výzvu Banky ze dne datum lze svým obsahem považovat za předžalobní výzvu.
9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.