34 C 219/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 62 762,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 533,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 533,05 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 4 880,6 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 880, 6 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně

II. Žaloba se co do částky 16 333 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 442,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 774,98 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19 508,81 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně, úroku 19 % ročně z částky 19 508,81 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 975,76 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částky 13 125 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 786,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 100,12 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 123,74 Kč od [datum] do [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku 29 % ročně z částky 10 123,74 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5243,14 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 762,65 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 17 893 Kč, která je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 10 201 Kč, s úrokovou sazbou 19 % p. a., odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 729 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil 1 730 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 19 508,81 Kč a dlužný poplatek 15 357,24 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.

2. Právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě, které mu poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 13 125 Kč, která je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 683 Kč, s úrokovou sazbou 29 % p. a., odměny za administrativní zpracování úvěru a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 4 422 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil 9 795 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 10 123,74 Kč a dlužný poplatek 7 881,86 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.

3. Právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě, které mu poskytl částku 14 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 12 283 Kč, která je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, s úrokovou sazbou 29 % p. a., odměny za administrativní zpracování úvěru a flexibilní splácení ve výši 3 608 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 6 171 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil 16 392 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 5 440,44 Kč a dlužný poplatek 4 450,56 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu částky 9 891 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 685,75 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 993,67 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 5 440,44 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 5 440,44 Kč od [datum] do zaplacení, s odůvodněním, že nebyla dohledána smlouva [číslo] o kterou svůj nárok opírá.

5. Usnesením ze dne 15. 8. 2023, č. j. 34 C 219/2023-28 soud řízení částečně zastavil co do částky 9 891 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 685,75 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 993,67 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 5 440,44 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 5 440,44 Kč od [datum] do zaplacení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Předmětem žaloby tudíž zůstal nárok pod body 1 a 2 rozsudku.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

7. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst.3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

8. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným jako zákazníkem a společností [právnická osoba] Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu s poplatkem ve výši 16 333 Kč (v žalobě nesprávně uvedeno 17 893 Kč), který se skládá z úroku ve výši 10 201 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 2 072 Kč a flexibilního splácení ve výši 2 560 Kč, vrátit Společnosti v pravidelných 52 týdenních splátkách ve výši 729 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen vrátit tak činila 37 893 Kč.

9. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný Společnosti sdělil, že je svobodný, žije v nájemním bydlení, je zaměstnán na dohodu o provedení práce, jeho měsíční příjem činí 14 080 Kč, přičemž jeho další příjmy činí 6 691 Kč, celkem 20 771 Kč. Měsíční výdaje uvedl žalovaný v částce 1 800 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto, že žalovaný předložil pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za měsíc prosinec 2019 a leden 2020.

10. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 1 730 Kč, poslední platba byla dne [datum], přičemž z takto uhrazené částky byla částka 975,76 Kč použita na souhrnný poplatek.

11. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným jako zákazníkem a společností [právnická osoba] Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč, který se skládá z úroku ve výši 2 683 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 4 422 Kč, vrátit Společnosti v pravidelných 60týdenních splátkách ve výši 469 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen vrátit tak činila 28 125 Kč.

12. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný Společnosti sdělil, že je svobodný, zaměstnán na částečný pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy, jeho měsíční příjem činí 5 210 Kč, přičemž jeho další příjem je 16 000 Kč, celkem 21 210 Kč. Měsíční výdaje uvedl žalovaný v částce 8 000 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto, že žalovaný předložil dvě výplatní pásky za měsíc červenec a srpen 2019.

13. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 9 795 Kč, poslední platba byla provedena dne [datum], přičemž z uhrazené částky byla částka 5 243,14 Kč použita na poplatky, úrok.

14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou [číslo] smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činila 93 714,75 Kč. Písemnost byla odeslána dne [datum] (podací arch).

16. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 88 170,18 Kč nejpozději do [datum]. Odeslání písemnosti dne [datum] je doloženo podacím lístkem.

17. Z listiny označené jako„ Uznání dluhu se splátkovým kalendářem“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] uznal dluh co do důvodu a výše vůči [právnická osoba], která vznikl mimo jiné na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 19 671,54 Kč, smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 37 314,30 Kč. Žalovaný se zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že do úplného zaplacení dlužné částky nabíhá smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky.

18. Soud zjistil tento skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 333 Kč, který se skládal z úroku ve výši 10 201 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 729 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil 1 730 Kč, když tato částka byla použita částečně na jistinu (částkou 754,24 Kč), poplatek (částkou 975,76 Kč). Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázal žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč, který se skládal z úroku ve výši 2 683 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 4 422 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil částku 9 795 Kč, když tato částka byla použita částečně na jistinu (částkou 4 551,56 Kč) a poplatek (částkou 5 243,14 Kč). Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Při posuzování úvěruschopnosti měla Společnost k dispozici vyplněnou kartu zákazníka s údaji o výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný dne [datum] uznal dluh co do důvodu a výše vůči [právnická osoba], který vznikl mimo jiné na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 19 671,54 Kč, smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 37 314,30 Kč. Žalovaný se zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že do úplného zaplacení dlužné částky nabíhá smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky.

19. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“ 20. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 3 odst. 2 písm. e) ZSÚ, pro účely tohoto zákona se rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici, 23. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

24. Podle § 1902 o.z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

25. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smluv o úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] a [datum] v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

26. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

27. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet 28. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

29. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet.

30. Nejvyššího soud v usnesení sp. zn. 20 Cdo 1063/2023, ze dne 2. 5. 2023 dovodil, že„ uzavření dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem s nově stanovenou splatností již existujícího dluhu a jeho navýšením o nikoliv jen nepatrnou smluvní pokutu za porušení povinnosti, o němž účastníci v době uznání mohli předpokládat, že k němu dojde, představuje změnu smlouvy o spotřebitelském úvěru spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 písm. k ) a § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost dlužníka v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.V projednávaném případě nelze přehlédnout, že ke kumulativní novaci spočívající v navýšení jistiny z původní smlouvy o úvěru o smluvní pokutu pro případ nesplnění dluhu z původní smlouvy o úvěru v dodatečné desetidenní lhůtě a ke sjednání splátek pro takto navýšený úvěr mohlo dojít v situaci, kdy dlužník i věřitel měli důvod předpokládat, že dlužník dluh v dodatečné desetidenní lhůtě nesplní. Došlo-li k takovému skutkovému stavu, je přiměřené vyložit ustanovení § 3 písm. k) zákona o spotřebitelském úvěru tak, že„ celkovou výší spotřebitelského úvěru“ se vedle původně sjednané jistiny stává i tato smluvní pokuta. Kumulativní novace za takových specifických okolností totiž vskutku směřuje k „ přeúvěrovnání“ původní smlouvy o úvěru, protože na jejím základě nastává srovnatelná situace, jako by dlužníku byly znovu poskytnuty prostředky ve výši dosud nesplaceného úvěru, avšak za nových podmínek (dlužníku se totiž přiznává dobrodiní prozatím nevracet úvěrový dluh, ovšem při navýšení částky, kterou je povinen naproti tomu zaplatit). Přitom podle názoru dovolacího soudu každá dohoda o změně závazku, která podstatným způsobem modifikuje jeho podmínky, musí respektovat ochranu spotřebitele vyjádřenou v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nelze připustit, aby pod záminkou uznání dluhu vedla k výraznému prohloubení jeho dosavadního zadlužení. Cílem ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je totiž ochrana spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Vzhledem k tomu je namístě neupřednostnit čistě gramatický výklad § 3 písm. k) zákona o spotřebitelském úvěru.“ V posuzovaném případě příjmy žalovaného a schopnost žalovaného splácet úvěr posoudil právní předchůdce žalobkyně na základě jím vyplněné zákaznické karty, ve které žalovaný uvedl měsíční příjem a výdaje. Přestože ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný Společnosti předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, tak žalobkyně soudu tyto listiny nepředložila.

31. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem odborné péče, ale pouze formálně, vycházel pouze ze zákaznické karty žalovaného o jeho poměrech a výdajích. Je přitom zcela nedostačující vyplněná zákaznická karta, když nelze bez dalšího vycházet ze skutečností v ní uvedených, když z nich stěží lze ověřit aktuální příjmy a výdaje.

32. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného je povinností poskytovatele úvěru prověřit závazky, náklady a další výdaje žalovaného. V tomto ohledu se nemůže poskytovatel spolehnout pouze na tvrzení žalovaného. Poskytovatel úvěru si měl prověřit informace o žalovaném v bankovních a nebankovních registrech klientských informací a vyžádat si historické výpisy z účtu žalovaného, z nichž by byla zřejmá struktura příjmů a výdajů žalovaného a jeho finanční rezerva.

33. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně rezignoval především na prověření závazků nákladů a výdajů žalovaného, je třeba uzavřít, že neprověřil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. V důsledku toho jsou úvěrové smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatné. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 87 odst. 1 věta druhá ZSÚ.).

34. Skutečnost, že úvěrové smlouvy byly nakonec shledány neplatnými, nemění nic na tom, že bylo písemně uznáno právo poskytovatele na vrácení peněz, avšak poskytovatel měl dostupnými prostředky prověřit, zda je plnění sjednaných podmínek v možnostech žalovaného. Uzavření dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem s nově stanovenou splatností již existujícího dluhu a jeho navýšením o nikoliv jen nepatrnou smluvní pokutu za porušení povinnosti, je důvodem k tomu, aby poskytovatel prověřil úvěruschopnost. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením uznání dluhu a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalovaného získala.

35. Ustanovení § 87 ZÚS lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků v případě neplatnosti smlouvy. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy [číslo] je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Ta činí částku 18 833,05 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou Společnost žalovanému poskytla (20 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil 1 730 Kč (požadovaná jistina ve výši 19 808,81 Kč – 975,76 Kč představující uhrazenou platbu použitou na poplatek ve výši 16 333 Kč). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy [číslo] je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Ta činí částku 4 880,6 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou Společnost žalovanému poskytla (15 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil 9 795 Kč (požadovaná jistina ve výši 10 123,74 Kč – 5 243,14 Kč představující uhrazenou platbu použitou na poplatek ve výši 13125 Kč). Důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok, poplatky.

36. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouvy o úvěru a dohoda o uznání závazku jsou mezi Společností a žalovaným neplatné, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala výzvu k uhrazení dluhu. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byl o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od [datum] ocitl v prodlení (ust. § 1968 o.z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad II.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. Žalovaný byl ve věci úspěšnější má tak vůči žalobkyni v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný však v průběhu řízení zůstal zcela pasivní a žádné náklady mu tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.