34 C 240/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 86 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, úrok 21,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o povoleném přečerpání, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání, a to až do výše stanoveného úvěrového limitu. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnuté čerpané peněžní prostředky nejméně jedenkrát v období šesti měsíců, nejpozději do 6ti měsíců po posledním splacení a dále se zavázal splácet smluvené úroky z vyčerpaných peněžních prostředků ke konci každého kalendářního měsíce a poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, a proto žalobkyně prohlásila pohledávky související s poskytnutým úvěrem za splatné ke dni datum. Žalovaný dluží na jistině částka, poplatcích částku částka, smluvním úroku částku částka, úrok z prodlení ve výši částka.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán. Žalobkyně se k jednání také nedostavila, avšak svou neúčast omluvila písemně, o odročení jednání nepožádala a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř).

4. Ze Smlouvy o aktivním kontu soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi žalobkyní a žalovaným. Smlouvou se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný účet č. č. účtu v české měně (čl. I. odst. 1) a dále se zavázala na základě žádosti žalovaného vyhodnotit možnost poskytnutí povoleného přečerpání účtu (čl. IV.).

5. Z předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru a ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný žalobkyni požádal o úvěr do výše úvěrového limitu částka a povolení přečerpání běžného účtu č. č. účtu.

6. Ze Smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na jeho bankovním účtu č. č. účtu do výše úvěrového limitu částka. Smluvní stany si dohodly, že nevrátí-li žalovaný čerpané peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, je povinen zaplatit úrok ve výši 21,57 % z dlužné částky a sjednaný úrok z prodlení ve výši 7,05 % z částek, které je povinen zaplatit z peněžitých závazků ze smlouvy a které nebyly zaplaceny v dohodnutých termínech jejich splatnosti.

7. Z obchodních podmínek pro povolené přečerpání účtu soud mimo jiné zjistil, že v bodu 8 písm. f) je uvedeno, že klient se zavazuje po dobu trvání úvěrového vztahu splatit vyčerpanou částku úvěru nejméně jedenkrát v období šesti měsíců, nejpozději do 6ti měsíců po posledním splacen. V bodu 8 písm.h) se zavazuje klient hradit poplatky za služby poskytované bankou v souvislosti s vedením účtu, ke kterému je povolené přečerpání poskytnuto.

8. Z historie úvěrové účtu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku částka a byla zjištěna výše dlužné jistiny, úroku, poplatků.

9. Žalobkyně opakovaně žalovaného informovala, že je v prodlení se splácením úvěru a vyzývala k úhradě dluhu, naposledy dne datum.

10. Dopisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni datum a současně žalovaného vyzvala k uhrazení částky částka.

11. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě částky částka nejpozději do datum. Odeslání písemnosti je doloženo podacím lístkem.

12. Z lustrace v registru SOLUS soud zjistil, že žalobkyně učinila dotaz na příslušnou evidenci s výsledkem, že u žalovaného není evidován dluh.

13. Z informace z právnická osoba soud zjistil, že před uzavřením smlouvy měl žalovaný uzavřeno celkem pět smluv v celkovém objemu částka se splácení částky částka měsíčně.

14. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně otevřela a vedla pro žalovaného účet, prostřednictvím něhož čerpal sjednaný úvěr ve výši částka, avšak půjčené peněžní prostředky v dohodnuté době nevrátil a neučinil tak ani poté, kdy byl žalobkyní upomenut. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného.

15. Dle ust. § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1. 2014 tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

16. Podle § 3077 odst. 1 o.z. účet se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

17. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoníku (dále jen „obchodního zákoníku“) smlouvu o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby.

18. Podle § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou – li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru.

19. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

20. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 501 odst. 1 obchodního zákoníku věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem.

22. Podle § 502 odst.1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

23. Podle § § 503 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatný i úroky z této splátky.

24. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

25. Podle § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

27. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu § 708 obchodního zákoníku smlouvu o běžném účtu, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet v českých korunách. Žalobkyně ve smyslu § 711 obchodního zákoníku se zavázala umožnit žalovanému čerpat z účtu peněžní prostředky i částky nekryté vkladem až do debetního zůstatku na účtu a žalovaný se zavázal takto čerpané prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaný čerpal peněžní prostředky, které byl povinen vrátit, což neučinil a dluh nezaplatil ani poté, kdy byl upomenut. V souladu se smlouvou je žalovaný kromě povinnosti vyrovnat dluh na účtu ve výši částka rovněž povinen zaplatit žalobkyni dohodnutý úrok 21,9 % z dlužné částky. Nárok žalobkyně je proto plně odůvodněn, když žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně zpochybnil. V souladu se smluvním ujednáním je žalovaný povinen zaplatit i smluvené poplatky ve výši částka. Protože žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek vůči žalobkyni a dostal se do prodlení, žalobkyni tak náleží i právo na smluvený úrok z prodlení ve výši, 7,05 % z dlužné částky.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

29. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

30. Podle ust § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.