34 C 255/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku p.č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům a pozemku p.č. , hodnota, zahrada o výměře , Anonymizováno, m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví , Anonymizováno, , pro obec a Katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , hodnota, , LV , Anonymizováno, , v katastrální území a obci , adresa, , jejichž podílovými spoluvlastníky jsou žalobce a žalovaný v rozsahu každý ½ a přikázání uvedených nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce. Uvedl, že nemovitosti z části užívá žalovaný, který neudržováním nemovitosti způsobuje její zhoršující se stav, avšak odmítá se podílet na opravách a rekonstrukci. Žalobce opakovaně žalovaného vyzval k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že by od něho odkoupil jeho podíl za částku , částka, , kterou je žalobce schopen žalovanému ihned vyplatit. Naproti tomu žalovaný nedisponuje finančními prostředky k výplatě podílu žalobci. S ohledem na znalecký posudek, který si následně nechal žalobce vypracovat, byl ochoten žalovanému vyplatit částku , částka, .

2. Žalovaný s návrhem žalobce souhlasil jen částečně. Uvedl, že nedisponuje finančními prostředky, aby se mohl podílet na rekonstrukci nemovitosti, disponuje jen starobním důchodem. Namítal, že navrhovaná částka , částka, je nízká a za ní by si bydlení nepořídil. Navrhoval, aby mu žalobce vyplatil částku , částka, . Ke znaleckému posudku se vyjádřil tak, že prohlídku nemovitosti znalcem zaznamenal, znalec však neprovedl prohlídku místností, které užívá. Dále uvedl, že kromě bytových prostor se v domě nachází půdní prostory, dílna.

3. Dále žalobce při jednání uvedl, že žalovaný obývá první patro nemovitosti, on nemovitost nevyužívá. Na nemovitosti chtěl provést potřebné rekonstrukce, opravit střechu, vyměnit okna, ale s žalovaným není dohoda. Rozdělení nemovitostí není možné. Naproti tomu, žalovaný uvedl, že v nemovitost bydlí od roku , Anonymizováno, , užívá první patro domu. V nemovitosti by chtěl nadále bydlet, jiné bydlení nemá. Je třeba opravit střechu, avšak s ostatním nemá nic společného, když původní majitelka rozkopala elektriku, chodbu. Dle jeho názoru nemovitosti nelze rozdělit.Skutková zjištění4. Z informace o pozemku zachycující stav ke dni , datum, bylo zjištěno, že nemovitost – pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemek p. č. , hodnota, , vše v katastrální území a obci , adresa, jsou vedeny v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, každý jednou polovinou.

5. Dopisem ze dne , datum, adresovaným žalovanému bylo zjištěno, že žalobce navrhl žalovanému uzavření písemné dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , hodnota, , v katastrální území a obci , adresa, s tím, že žalovaný by převedl svoji polovinu nemovitostí na žalobce a ten žalovanému vyplatí částku , částka, . Písemnost byla žalovanému doručena dne , datum6. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, a jeho dodatku, soud zjistil, že se jedná o znalecký posudek vypracovaný k žádosti žalobce znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Zadáním znalce bylo stanovit obvyklou cenu nemovitostí pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , hodnota, v katastrální území a obci , adresa, . Znalec cenu obvyklou stanovil přímým porovnáním s nedávnými pěti prodeji rodinných domů v okolí. Obvyklá cena posuzovaných nemovitostí dle znalce činí , částka, a cena obvyklá podílu ½ pak cenu , částka, . V rámci popisu rodinného domu znalec zmiňuje půdní prostor se dvěma místnostmi. Znalecký posudek neobsahoval doložku ve smyslu § 127a o.s.ř.

7. Znalec před svojí výpovědí ústně doplnil písemný znalecký posudek o doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Dále znalec ve své výpovědi uvedl, že uvedené nemovitosti fyzicky prohlížel kromě pokojů v domě, které zřejmě obývá žalovaný. Dle znalce by na cenu nemovitosti nemělo vliv, pokud by viděl i tyto prostory. Nemovitostí ho prováděl žalobce. Ve společných prostorách, jako je půda, chodba, prohlídku provedl. Půdní prostor je velký a nebyl rozdělen na místnosti. Pokud by se měl vyjádřit k tomu, že ve svém posudku uvádí v rámci popisu, že v nemovitosti je půdní prostor plus dvě místnosti, tak tyto dvě místnosti si již nevybavuje. Ve znaleckém posudku (strana 10) se „upravenou cenou“ myslí cena obvyklá. Jedná se o cenu, která je porovnávána s obdobnými cenami nemovitostí v okolí prodaných rok předtím nebo v tom daném období. Porovnávání se provádí podle polohy nemovitosti, stavu, velikosti a pozemku, který k budově náleží. Cena u uvedených nemovitostí na straně 10 znaleckého posudku je cenou, za kterou tyto nemovitosti byly prodány. Pak se tato cena upravuje celkovým koeficientem a vyjde tzv. upravená cena té posuzované nemovitosti, ke které prováděl ocenění. Celkový koeficient se uvádí u každé nemovitosti posuzované zvlášť a skládá se z jednotlivých koeficientů. Pokud je jednotlivý koeficient pod číslem , hodnota, znamená to, že posuzovaná nemovitost je v horším stavu. Jedná se o princip přímého porovnávání. Cena obvyklá se nedá jiným způsobem stanovit než porovnáváním. Výběr prodaných nemovitostí je zúžen, takže se pracuje s nemovitostmi odlišnými. Následně se použije skutečná cena, za kterou nemovitosti byly prodány a tato cena se upraví již zmíněným koeficientem. Dle znalce by bylo snazší, kdyby k dispozici byly pro porovnání nemovitosti srovnatelné svým stavem, stářím, rozlohou s nemovitostí, která je posuzována. Dále uvedl, že za znaleckým posudkem včetně jeho dodatku založeném v soudním spise, který mu byl soudem předložen je posudkem, za kterým si stojí, souhlasí s ním a odpovídá jeho zjištěním. K možnému rozdělení nemovitosti se vyjádřil znalec tak, že rozdělení by bylo velmi obtížně, přineslo by to dost velké náklady.

8. Z listiny označené potvrzení – zůstatek účtu ke dni , datum, soud zjistil, že , Anonymizováno, . potvrdila, že ke dni , datum, je na bankovním účtu vedeném na jméno žalobce částka ve výši , částka, .

9. Z listiny označené potvrzení – zůstatek účtu ke dni , datum, soud zjistil, že , Anonymizováno, . potvrdila, že ke dni , datum, je na bankovním účtu vedeném na jméno žalobce částka ve výši , částka, .Závěr o skutkovém stavu.

10. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky výše uvedených nemovitostí, každý v rozsahu ½, přičemž obvyklá cena těchto nemovitostí činí dle znaleckého posudku částku , částka, . Cena obvyklá byla stanovena přímým porovnáváním s prodeji pěti obdobných rodinných domů v okolí. Nemovitosti mají povahu rodinného domu se zahradou. Žalovaný užívá k bydlení první patro nemovitosti – rodinného domu a chtěl by v domě i nadále bydlet, avšak o nemovitosti zájem neprojevil, je starobním důchodcem. Žalobce v nemovitosti nežije, nevyužívá ji. Žalobce nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, o nemovitosti zájem projevil, ke dni vyhlášení rozhodnutí je solventní. Nemovitost – rodinný dům vyžaduje opravy. Žalobce nabídl žalovanému odkup jeho spoluvlastnického podílu, přičemž ten nereagoval. K uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky nedošlo.Právní posouzení11. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 cit. ust. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle § 1141 odst. 1 o. z., spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

13. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

15. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. Mezi účastníka nebyla dosažena dohoda (§ 1143 o. z.) a žalobce nechtěl ve spoluvlastnictví s žalovaným setrvat, a proto soud podílové spoluvlastnictví zrušil. Pokud některý ze spoluvlastníků nechce ve svém spoluvlastnickém vztahu setrvávat, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby v takovémto vztahu zůstával (§ 1140 odst. 1 o. z.).

17. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci (§ 1144 odst. 1 o. z.). V projednávané věci se jedná o dům se zahradou. Žalobce ani žalovaný netvrdili, že by měli o reálné rozdělení nemovitosti zájem a znalec uvedl, že reálné rozdělení bez vynaložení finančních prostředků na stavební úpravy by bylo velmi obtížené.

18. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní“ tj. pokud je schopen vyplatit druhému vypořádací podíl (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, a další judikaturu tam uvedenou). Soud může přikázat věc jen tomu spoluvlastníku, který prokáže schopnost zaplatit přiměřenou náhradu ostatním spoluvlastníkům.

19. V dané věci byly splněny podmínky pro přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce za náhradu. Žalovaný o nemovitosti neprojevil zájem, naopak žalobce projevil zájem nemovitosti získat do výlučného vlastnictví a zároveň prokázal, že disponuje finančními prostředky odpovídající vypořádacímu podílu, tudíž byly naplněny předpoklady solventnosti ze strany žalobce, jakožto spoluvlastníka, který má zájem nemovitosti získat do svého výlučného vlastnictví. Judikatura konstatovala, že solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, má být v zásadě prokázána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí (viz např. 22 Cdo 1346/2002 a 22 Cdo 1305/2008).

20. Při určení výše přiměřené náhrady soud vycházel z toho, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí podle znaleckého posudku ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , částku , částka, . Žalovaný má právo na jednu polovinu této částky, tedy na , částka, .

21. Při provádění důkazu znaleckým posudkem předloženým účastníkem řízení se postupuje stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem za předpokladu, že posudek má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2975/2013). Nedostatek znaleckého posudku spočívající v absenci znalecké doložky je i v řízení civilním vadou odstranitelnou, zhojitelnou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3417/2016, ze dne 26. 9. 2018).

22. V posuzovaném případě soud vyslechl znalce, který v rámci své výpovědi ústně doplnil písemný znalecký posudek o doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, a proto soud ke znaleckému posudku předloženého žalobcem přistupoval stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem, neboť nedostatek znaleckého posudku spočívající v absenci doložky byl dodatečně zhojen.

23. Ke znaleckému posudku soud neměl výhrady. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , je znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitosti. Soud, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku ocenění stanovit. Je výhradně na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije. V posuzovaném případě znalec použil metodu porovnávací a stanovil obvyklou cenu, ze které soud při stanovení přiměřené náhrady vycházel. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, platí, že obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Porovnávací metoda vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci. Cena objektů určených pro porovnání je pak porovnána s oceňovanou nemovitostí a upravena. Porovnávané nemovitosti v posuzované věci, jak vyplývá ze znaleckého posudku, byly převzaty z aktuálně prodaných nemovitostí. Soud je přesvědčen, že znalec nalezl v optimálním počtu vhodné vzory pro srovnání oceňovaných nemovitostí.

24. Jak již bylo shora uvedeno, pokud některý ze spoluvlastníků nechce ve svém spoluvlastnickém vztahu setrvávat, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby v takovémto vztahu zůstával (§ 1140 odst. 1 o. z.). Jediným omezením v tomto smyslu je, že o zrušení spoluvlastnictví nelze žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 o. z.). Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016, jsou přitom pro posouzení, zda jde o nevhodnou dobu ke zrušení spoluvlastnictví, rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); nevhodná doba je tedy objektivní, mimo spoluvlastníky ležící a vůči všem stejně působící okolnost, která činí zrušení spoluvlastnictví nevýhodným nebo neúčelným. V posuzovaném případě nebyly tvrzeny okolnosti, které by činily zrušení spoluvlastnictví nevýhodným nebo neúčelným.

25. Pro újmu některého spoluvlastníka (spoluvlastníků), pro kterou nelze žádat zrušení podílového spoluvlastnictví, jsou podstatné jejich subjektivní poměry přechodné povahy. Vysoký věk, starobní důchod, nejsou důvody pro zamítnutí žaloby ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z., neboť se jedná o okolnost trvalejšího charakteru. V posuzovaném případě zamítnutím žaloby by žalobce významně utrpěl na svých právech. Pokud by totiž byla žaloba zamítnuta z důvodu existence okolností trvalejšího charakteru, kam beze sporu patří vysoký věk, žalobce by své právo na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mohl v budoucnu jen stěží znovu uplatnit, a došlo by tak de facto ke zkonstruování neměnného stavu, ze kterého by profitoval prakticky jen žalovaný (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 5159/2014).

26. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě mezi účastníky nebyla dosažena dohoda (§ 1141 odst. 1 o. z.), je s ohledem na výše uvedená zjištění, návrh žalobce na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 1143 o. z.) třeba považovat za oprávněný a důvodný, a soud proto tomuto návrhu vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem zrušil a přikázal nemovitosti za přiměřenou náhradu žalobci (§ 1143, § 1147 o. z.).

27. Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty, když žalobce má finanční prostředky pro vyplacení přiměřené náhrady k dispozici na svém bankovním účtu.Náklady řízení28. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. (stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

29. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. (I.ÚS 262/20)

30. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).