34 C 266/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 19 704 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel právnická osoba. IČO: IČO prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru, na základě které poukázal žalovanému téhož dne na jeho bankovní účet částku částka, která měla být vrácena nejpozději dne datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byla soudem vyzván.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

4. Z formuláře pro standardní informace soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému předsmluvní informace vztahující se k úvěru.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba. IČO: IČO a žalovaným. Smlouvou se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka na bankovní účet č. č. účtu a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka do datum, přičemž celková částka ke splacení činila částka (čl. II bod 1). Úroková sazba činila 40 % ročně.

6. Z potvrzení o provedené odchozí platbě soud zjistil, že dne datum z bankovního účtu původního věřitele odešla platba částka na účet č. č. účtu.

7. Ze sdělení právnická osoba. soud zjistil, že majitel bankovního účtu č. č. účtu je žalovaný.

8. Mezi právnická osoba. IČO: IČO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne datum uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem žalobkyně ze dne datum.

9. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne datum byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky částka do tří dnů. Písemnost byla odeslána téhož dne (podací lístek).

10. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel právnická osoba. IČO: IČO, uzavřel s žalovaným dne datum úvěrovou smlouvu, na základě které poskytl žalovanému téhož dne na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do datum společně poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný uvedenou částku nevrátil. Mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne datum uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.

12. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost „s odbornou péčí.

13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou uzavřela Společnost s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka [Právní rozhledy Anonymizováno/Anonymizováno s. Anonymizováno] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

17. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet 18. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

19. Žalobkyně neprokázala, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala.

20. V posuzovaném případě žalobkyně neprokázala, že původní věřitel před uzavřením smlouvy s žalovaným ověřoval úvěruschopnost žalovaného. V důsledku toho je úvěrová smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu.

21. Původní věřitel poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně částku částka. Soud proto uložil žalovanému v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ, aby uhradil žalobkyni jistinu ve výši částka. Soud žalobu zamítl co do částky částka, neboť důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok. Ustanovení § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. 87 ZSÚ, a proto ji určil soud. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, netvrdil ani nedoložil ničeho ke svým majetkovým poměrům. Proto soud neshledal žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, tak byla žaloba zamítnuta, neboť nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím. Doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru v prodlení. Soud tedy žalobu zamítl i co do zákonného úroku z prodlení.

22. K postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni došlo v souladu s § 1879 o.z.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když účastníci byly úspěšná přibližně ve stejném rozsahu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.