34 C 302/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 53 715 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 615 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 615 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, částku 5 900 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 900 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se co do částky 18 800 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 148,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 242,61 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 24. 3. 2023 do 24. 10. 2023 ve výši 8,5 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 1 385 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úroku 20,74 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, částky 10 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 033,74 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 975,49 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 677,84 Kč od 24. 3. 2023 do 24. 10. 2023 ve výši 8,25 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 6 777,84 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku 24,24 % ročně z částky 12 677,84 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 53 715 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne 11. 6. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytl částku 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 000 Kč spolu s úroky ve výši 3 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso ve výši 11 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 80týdenních splátkách po 485 Kč, nejpozději do 23. 12. 2021. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, byla jistina od 24. 12. 2021 úročena sazbou 20,74 % ročně. Žalovaný uhradil částku 1 385 Kč, přičemž platba byla použita na úhradu, úroku ve výši 957,50 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 427,50 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne 27. 2. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytl částku 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 13 000 Kč spolu s úroky ve výši 2 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po 390 Kč, nejpozději do 22. 4. 2021. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, byla jistina od 23. 4. 2021 úročena sazbou 24, 24 % ročně. Žalovaný uhradil 7 100 Kč, přičemž platba byla použita na úhradu, jistiny ve výši 322,16 Kč, úroku ve výši 2 600 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 1 577,84 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 15. 12. 2023. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst.3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako zákazníkem a společností [právnická osoba], [IČO]. Předmětem Smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti a závazek žalovaného tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 600 Kč, odměnou za hotovostní inkaso ve výši 5 200 Kč vrátit společnosti v pravidelných 60týdenních splátkách ve 390 Kč. Dle smlouvy jistina byla zákazníkovi předána v hotovosti proti podpisu Smlouvy.

5. V zákaznické kartě klienta ze dne 27. 2. 2020 žalovaný vymezil své měsíční příjmy ve výši 11 454 Kč a výdaje v celkové výši 9 400 Kč, dále v ní uvedl, že je svobodný, žije v nájemním bytě, zaměstnán je na dobu určitou. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto výplatní pásky.

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 11. 6. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako zákazníkem a společností [právnická osoba], [IČO]. Předmětem Smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti a závazek žalovaného tuto částku spolu s úrokem ve výši 3 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso ve výši 11 400 Kč vrátit společnosti v pravidelných 80týdenních splátkách ve 485 Kč. Dle smlouvy jistina byla zákazníkovi předána v hotovosti proti podpisu Smlouvy.

7. V zákaznické kartě klienta ze dne 11. 6. 2020 žalovaný vymezil své měsíční příjmy ve výši 14 107 Kč a výdaje v celkové výši 9 853 Kč, dále v ní uvedl, že je svobodný, žije v nájemním bytě, zaměstnán je na dobu určitou. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto výplatní pásky.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou č.1 smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným.

9. Z oznámení ze dne 19. 4. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému sdělil, že pohledávka ve výši 59 115 Kč byla postoupena na žalobkyni.

10. Výzvou k úhradě ze dne 10. 7. 2023 právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky 72 133,24 Kč nejpozději do 25. 7. 2023. Písemnost byla téhož dne odeslána (podací lístek).

11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne 11. 6. 2020 smlouvu označenou jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ [číslo]“, na základě které poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Uvedenou částku obdržel žalovaný v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 000 Kč s úrokem ve výši 3 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso ve výši 11 400 Kč a to v 80týdenních splátkách po 485 Kč. Žalovaný uhradil 1 385 Kč, přičemž platba byla použita na úhradu jistiny ve výši 957,50 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 427,50 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne 27. 2. 2020 smlouvu označenou jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ [číslo]“, na základě které poskytl žalovanému částku 13 000 Kč. Uvedenou částku obdržel žalovaný v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 13 000 Kč s úrokem ve výši ve výši 2 600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 600 Kč, odměnou za hotovostní inkaso ve výši 5 200 Kč, a to v 60týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaný uhradil 7 100 Kč, přičemž platba byla použita na úhradu jistiny ve výši 322,16 Kč, úroku ve výši 2 600 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 1 577,84 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti měla Společnost k dispozici vyplněnou kartu zákazníka s údaji o výši příjmů a výdajů. Pohledávky ze smluv byly postoupeny na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 4. 2023.

12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“ 16. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 3 odst. 2 písm. e) ZSÚ Pro účely tohoto zákona se rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici, 19. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smluv o zápůjčce, které právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 11. 6. 2020 a 27. 2. 2020 s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

25. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet 26. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

27. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet.V posuzovaném případě příjmy žalovaného a schopnost žalovaného splácet úvěr posoudil právní předchůdce žalobkyně na základě jí vyplněné zákaznické karty, ve které žalovaný uvedl měsíční příjem a výdaje. Přestože ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný Společnosti předložil výplatní pásky, tak žalobkyně soudu tyto listiny nepředložila.

28. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem odborné péče, ale pouze formálně, vycházel pouze ze zákaznické karty žalovaného o jeho poměrech a výdajích. Je přitom zcela nedostačující vyplněná zákaznická karta, když nelze bez dalšího vycházet ze skutečností v ní uvedených, když z nich stěží lze ověřit aktuální příjmy a výdaje.

29. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného je povinností poskytovatele úvěru prověřit závazky, náklady a další výdaje žalované. V tomto ohledu se nemůže poskytovatel spolehnout pouze na tvrzení žalovaného. Poskytovatel úvěru si měl prověřit informace o žalovaném v bankovních a nebankovních registrech klientských informací a vyžádat si historické výpisy z účtu žalovaného, z nichž by byla zřejmá struktura příjmů a výdajů žalované a jeho finanční rezerva.

30. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně rezignoval především na prověření závazků nákladů a výdajů žalovaného, je třeba uzavřít, že neprověřil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. V důsledku toho jsou úvěrové smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatné. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).

31. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala.

32. Převzal-li žalovaný předmět zápůjčky na základě neplatné smlouvy [číslo] je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 o.z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného činí částku 18 615 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (20 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila 1 385 Kč (požadovaná jistina ve výši 20 000 Kč – 1 385 Kč představující uhrazenou platbu použitou na úrok a poplatek). Převzal-li žalovaný předmět zápůjčky na základě neplatné smlouvy [číslo] je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného činí částku 5 900 Kč rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (13 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil 7 100 Kč (požadovaná jistina ve výši 12 677,84 Kč – 6 777,84 Kč představující uhrazenou platbu použitou na úrok, poplatky.

33. Soud přiznal žalobkyni jistinu ve výši 18 615 Kč a ve výši 5 900 Kč.

34. Důsledkem neplatnosti smlouvy je to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok, poplatky, a proto v tomto rozsahu soud žalobu zamítl.

35. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouvy mezi Společností a žalovaným jsou neplatné, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala výzvu k uhrazení dluhu. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byl o splnění žalovaná žalobkyní požádána, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalované doručena dne 23.10.2023. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne 24. 10. 2023, tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od 25. 10. 2023 ocitl v prodlení (ust. § 1968 o.z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny ve 18 615 Kč a ve výši 5 900 Kč od 25. 10. 2023.

36. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci úspěšnější má tak vůči žalobkyni v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný však v průběhu řízení zůstal zcela pasivní a žádné náklady mu tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.